Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se vykašlat na to, jak vypadám?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.6.25 15:01
Místo plastiky si zajdi k vizážistce, není to takový ranec a ona ti poradí, co pěkného a JAK na tobě vyzvednout, třeba to jsou vlasy-oči-nohy, prsa, co já vím 
určitě máš své přednosti..
Na svůj vzhled nekašli, jen ho přijmi s dobrým i zlým.. žádná nejsme dokonalá..
a pokud máš hlubší mindrák, tak psychoterapie pomůže, zvol oboje a bude to OK
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.25 16:12
Záleží, co je ten defekt. Vím, že píšeš, že o operaci nestojíš, ale pokud jde např. o viditelnou jizvu nebo masivní mateřské znaménko, může jednoduchá operace udělat hodně parády a není to žádná ostuda. Dokonce myslím, že i nějaké plastiky by pojišťovna mohla částečně uhradit, pokud by tam byla zdravotní indikace, což třeba u defektu vzniklého následkem onemocnění být může… Taky zuby jdou řešit operativně, rovnátky, fazetami… Tak jde o to, co konkrétně tě trápí. Nechat si nafouknout rty tukem ze zadku je pro blbky, ale není nutné hned odsuzovat všechny kosmetické operace A třeba to bude aspoň start pro zlepšení sebevědomí. Ale pokud si věříš, že se dáš dohromady bez zákroků, držím palce, určitě to možné je 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.25 16:13
@Anonymní píše: Více
Hokla zlatá, neblázni. Každá nějak vypadáme. Opravdu bych na tvém místě zašla k vizážistce a nechala si poradit. On správný střih, barva vlasů atd udělá hodně. Naučí tě jak se líčit, jaké barvy se k tobě hodí. Na plastiky se vykašli. Docela by mě zajímalo jak vypadáš, řekla bych, že se dost podcenuješ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.25 16:17
@Lucy75 Vizazista je super napad, dekuji. s psychoterapiemi mam dobre zkusenosti, nejakou dobu jsem na ne dochazela, ale tohle se mi tam zatim nepovedlo vyresit. Mozna to s nimi zase zkusim. 
@Kníže Ignor No, defekt uz se vyresil, uz je to ok. A musel se resit chirurgicky. Ale nasla jsem si zase jine veci, ktere mi vadi, vlastne mi to k memu udivu se sebevedomim nijak zasadne nehnulo. Pritom jsem si vzdycky myslela, ze je problem v tom. Je to vlastne desne zajimava zkusenost:) i kdyz tezka. Pod kudlu znovu nechci uz proto, ze je to pro telo velka zatez a dost to pocituji.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.25 08:40
@Anonymní píše: Více
Opravdu zkus i tu psychoterapii. Přijde mi (ale možná se mýlím), že už máš to “posmíváni” tak zažrané pod kůží, že když se problém odstranil, tvoje hlava není schopna udělat tu změnu, že najednou je vše ok a hledá si jakýkoliv důvod, proč se stále nemít ráda …
Určitě mas na sobě něco, co je hezké. Na to se soustřeď. A pak taky ta “otřepaná” fráze - usměj se na sebe. ❤️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.25 11:34
Ahoj zakladatelko,
jsou věci, které není těžké ovlivnit - být dobře oblečený, upravený udělá strašně moc. A nestojí to zase až takové úsilí a může ti to s pocitem sama ze sebe také pomoci.
Rozumím, že tě to trápí, obzvláště, když popisuješ čím jsi prošla. Přijde mi však, že se tím trápíš víc, než by bylo přiměřené, protože mnohem podstatnější je, jaký jsi člověk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, zeny. Je mi 23 a mam pekne nizke sebevedomi. Dost mi to kazi zivot, jsem furt napjata a moc si to tady na svete neuzivam. To nizke sebevedomi vychazi asi hodne z toho, ze jsem mela zdravotni problem, ktery zpusobil defekt v obliceji. Mela jsem to dlouhodobe a ted se to vyresilo. Coz je super. Nicmene jsem ocekavala, ze se tim vyresi i me nizke sebevedomi… a ono ne:) Hledam si na sobe zase jine vady. Casto myslim na to, ze jsem proste hrozna osklivka, nekdy si pripadam vyslovene zrudne - a kvuli tomu i desne nehodnotne. Pritom sama neposuzuji hodnotu druhych na zaklade jejich vzhledu! Ale tu svou ano:( V detstvi a dospivani se mi vrstevnici casto smali, ze jsem takova a makova, z cehoz mi vyplynulo, ze jsem proste oskliva a do ted se toho drzim a nemuzu se toho pustit.
Nicmene, ne vzdy se citim takhle spatne, nekdy si pripadam krasna. Nedokazu objektivne posoudit, jaka skutecne jsem. Ale lze to vubec? U kohokoliv? Rekla bych, ze asi ne. Kdyz se mi nekdo libi, nemusi to byt prvoplanovy fesak. Muze mit vady, muze jich byt spoustu, a stejne me muze ohromne pritahovat. A tak se chci vykaslat na to, jak vypadam… chci byt uvolnena, autenticka, spokojena… pak bych urcite taky zkrasnela. Pak by se vic projevily me jine silne stranky, ktere se mi ted projevit nedari, protoze se trapim svym vzhledem. Ale nejak nevim, jak k tomu najit odvahu. Mam furt tendenci se na ten vzhled upinat. Mam strach se na to vykaslat. Mam strach se odhalit. A tak vas chci poprosit o radu… jak se na vzhled vykaslat? Jak prijmout, ze tohle jsem proste ja?:) Pokud jste si prochazely necim podobnym a podarilo se vam vymanit se z toho, budu moc rada, kdyz to se mnou sdilite.:)
Ps - jednim z reseni je jit na operaci, predelat se, ale s tim nejak nesouznim. A myslim, ze by se mi stejne furt neco nelibilo. Ze je ten problem hlubsi, ze nejde jen o vzhled…
Ps 2 - uvedomuju si, ze jsou horsi veci, nez nejak vypadat. Treba mit zdravotni problemy. Taky jsem se s nimi potkala, jak zminuji vys, a to u sebe i v rodine. Byla to facka, ukazalo se mi, co je skutecne podstatne, ale pak to prebolelo a ja zas sklouzla k tomu povrchnimu reseni sveho vzhledu…