Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak se vyrovnat s táborem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.6.23 21:23
@Lucc23 píše:
Potřebuji trochu uklidnit.
Syn jede. poprve na Tábor, zítra odjíždí. Je mi hrozně už teď. Vím, že se těší a určitě si to užije. Jede s kamarádem. Jsem na něm dalo by se.rict závislá. Je semnou každý den a teď. mi odjede na 14 dní. Ráno při odjezdu nechci brečet, ale tomu se nevyhnu. Jak jste to měli vy poprvé s pocity?
Pro začátek bych zkusil psychologa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.23 21:40
@Lucc23 píše:
Potřebuji trochu uklidnit.
Syn jede. poprve na Tábor, zítra odjíždí. Je mi hrozně už teď. Vím, že se těší a určitě si to užije. Jede s kamarádem. Jsem na něm dalo by se.rict závislá. Je semnou každý den a teď. mi odjede na 14 dní. Ráno při odjezdu nechci brečet, ale tomu se nevyhnu. Jak jste to měli vy poprvé s pocity?
Ne. Pokud se dítě těší, radovala bych se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.23 23:03
Jestli te to uklidni, a jakoze by mohlo, reknu ti nasi situaci 
Bydlime v Irsku a synovi bylo 10, kdyz jsme ho poprve poslali do Ceska na tabor. Zaleteli jsme s nim do Prahy, teta ho na tabor odvezla, jel tam spolu s jejimi detmi a po dvou tydnech jsme pro nej zase prileteli.
Mezitim od nas byl nejakych 2000 km daleko, v prakticky cizi zemi, valnou vetsinu deti neznal a jeste byl jeden z nejmladsich. Zvladl to perfektne a letos tam jede potreti. Dneska odletel, poprve letel sam. Bojim se, jasne, styska se mi uz ted, ale proboha, on to miluje, silene moc si to uziva a kazdy rok se ohromne tesi. Pristi rok pojede i mladsi syn, za par let i dcera.
Taky to bylo poprve, co byl tak daleko a tak dlouho od nas, a nekde vzadu v hlave mam porad ten hlasek, co rika “co kdyby me najednou potreboval… co kdyz se mu neco stane a ja tam nebudu…” a tak dale 
ale pro deti jsou takove zazitky tak obohacujici, ze temhle nasim pocitum nemuzeme davat velkou vahu, jinak bychom je o ty zazitky obrali. Je to pro ne dulezite, a bude to dulezite i pro tebe, az to statecne prekonas 
a ze prekonas, to se neboj. Mysli na to, jak si to uziva a jak je tam stastny. Tes se, co ti bude vypravet a raduj se z jeho radosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.23 23:07
@Lucc23 jede na tábor, ne do lágru na nucene práce 
nechápu tyhle úzkosti, fakt ne. Máš být ráda, že je samostatný jako jasně, děti mi chybí. Ale toto? To je moc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.23 23:16
@alynch
Toto patří k mateřství. Na tom přece nic špatného není, že se o své děti bojíme nebo se nám stýská, přestože rostou a dospívají. Citlivost nám nikdo zakázat nemůže. Jen se musí dávat bacha, aby to nepřerostlo do omezování dětí. Slyšela jsem minulý týden hovor kolegyně se synem. Je to dospělý chlap. Dávno žije na svém a daleko. Měl jet na Moravu od Prahy na motorce. Taky říkala, že se o něj bojí. Že to prožívá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.23 23:31
@Kelsey samozrejme, ze jo, to ja jsem si taky docela jista, ze nikdy se o ne neprestanu bat uplne, vzdycky budou situace, kdy o ne budu mit starost, at uz jim bude 20, 30, 40, buh vi kolik porad jsou to nase deticky zakladatelka nepusobi, ze by chtela klucinu omezovat, ale myslim, ze i ji tohle odlouceni jedine prospeje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.23 02:45
@alynch píše:
Jestli te to uklidni, a jakoze by mohlo, reknu ti nasi situaciMezitim od nas byl nejakych 2000 km daleko, v prakticky cizi zemi, valnou vetsinu deti neznal a jeste byl jeden z nejmladsich. Zvladl to perfektne a letos tam jede potreti. Dneska odletel, poprve letel sam. Bojim se, jasne, styska se mi uz ted, ale proboha, on to miluje, silene moc si to uziva a kazdy rok se ohromne tesi. Pristi rok pojede i mladsi syn, za par let i dcera.
Taky to bylo poprve, co byl tak daleko a tak dlouho od nas, a nekde vzadu v hlave mam porad ten hlasek, co rika “co kdyby me najednou potreboval… co kdyz se mu neco stane a ja tam nebudu…” a tak dale
Krásně napsáno!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.23 06:22
@alynch píše:
Jestli te to uklidni, a jakoze by mohlo, reknu ti nasi situaciMezitim od nas byl nejakych 2000 km daleko, v prakticky cizi zemi, valnou vetsinu deti neznal a jeste byl jeden z nejmladsich. Zvladl to perfektne a letos tam jede potreti. Dneska odletel, poprve letel sam. Bojim se, jasne, styska se mi uz ted, ale proboha, on to miluje, silene moc si to uziva a kazdy rok se ohromne tesi. Pristi rok pojede i mladsi syn, za par let i dcera.
Taky to bylo poprve, co byl tak daleko a tak dlouho od nas, a nekde vzadu v hlave mam porad ten hlasek, co rika “co kdyby me najednou potreboval… co kdyz se mu neco stane a ja tam nebudu…” a tak dale
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.23 11:43
Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Mně včera poprvé odjel páťák na 10 dní. Nikdy jsme tak dlouho bez sebe nebyli, maximálně 5 dní za covidu, a to jsme si navíc volali. Teď to bude úplně bez kontaktu. Potají jsem to obrecela už předem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.23 11:58
@Tamtama počkej v pubertě To je člověk moc rád někam vyexpeduje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.23 13:33
@Eliška píše:
@Tamtama počkej v pubertě
Přesně, právě jsme odvezli staršího s tím, že vracet ho nemusí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.23 17:02
Tak už mi z tábora volali, že je mu smutno a celý den brečí, že chce domů. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.23 17:19
@Tamtama píše:
Tak už mi z tábora volali, že je mu smutno a celý den brečí, že chce domů.
Doufám, že pro něj hned nepojedeš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.23 17:39
@Tamtama píše:
Tak už mi z tábora volali, že je mu smutno a celý den brečí, že chce domů.
Mě volal starší, že mladší nefunguje, bulel, že se za něj stydí. Mladší bulel, že chce domů. Oba jsem poslala dělat to, co mají. Jako je mi z toho úzko, ale prčic je to jediný čas v roce, kdy si od nich můžeme odpočinout a mít čas jenom sami pro sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.23 17:42
@Tamtama píše:
Tak už mi z tábora volali, že je mu smutno a celý den brečí, že chce domů.
Taky bych pro něj nejela. Teď je to na vedoucích tábora, ať se snaží kluka nějak zaujmout, odvést pozornost, že je mu smutno. Snad to půjde.
Já jsem dneska odpoledne vypravila děti k dědovi. A jsem sama. Jen pes a tři kočičí společniky tady mám.
Na psa jsem prvně naštvaná, že jsem mu řekla, že ho smrada odvezu do útulku 
. Darebák.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
