Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahoj, zajímalo by mě, zda to jde a jak se to dělá, zda má někdo zkušenost. díky vám.
Formálně se zříci rodičů nelze, to zákon neumožňuje. Podle zákona o rodině jsou děti povinny rodiče ctít a respektovat a je-li to třeba mají k nim i vyživovací povinnost. Ke cti a respektu tě samozřejmě žádný zákon nemůže nutit.
No měla by to být „zrcadlová varianta“ k vydědění. Měl by to řešit Občanský zákoník, případně zákon o rodině (dřív, před mnoha a mnoha lety
, to tak bylo.)
Musí k tomu být opravdu závažný důvod (rodič byl pravomocně odsouzen za závažný trestný čin, opakovaně ohrožuje osoby ve svém okolí, případně soustavně vede život odporující dobrým mravům). Vždycky je dobré (někdy přímo nutné) si opatřit svědecké výpovědi těch, kteří to přímo zažili (třeba u toho pravomocného odsouzení by ale stačil rozsudek…)
Jakodůvod takového právního kroku se obvykle neuznávalo, že ti rodiče kecají do života. Za odpovídající důvod se považovalo až zasahování do tvých osobnostních práv.
Ale dodám, že ta zkušenost není moje - přišla s tím jedna dívčina, která vyrůstala v dětském domově. V době její dospělosti se k ní žačala hlásit její matka a chtěla, aby ji ta holka živila.
Pokud vím, tak nic podobného udělat nelze.
Vzdát se, resp. odmítnout můžeš jednou dědictví po nich. Za jejich života žádný podobný odmítací institut neexistuje - ale nejsem právník, takže se samozřejmě můžu mýlit. Snad se ozve některá z právniček.
ctít… to je dobrý… ctít jednoho rodiče za to ,že tě stvořil, jinak je v tom případě, kvůli kterému se ptám to slovo naprosto mimo, ale díky
BohunkaP píše:
Pokud vím, tak nic podobného udělat nelze.Vzdát se, resp. odmítnout můžeš jednou dědictví po nich. Za jejich života žádný podobný odmítací institut neexistuje - ale nejsem právník, takže se samozřejmě můžu mýlit. Snad se ozve některá z právniček.
no to jde dneska, vzdát se dědictví, ale za rok, dva, to může být jinak a pak bude člověk jenom čumět. Netýká se mě to osobně, ale máme v rodině osobu, jejíž otec má dluhy přes milion a o svý dítě se nezajímá a nezajímal, pouze ho splodil, a bohužel ona osoba nechce čekat na to, až někdo zařídí to, že se dluhy dědit budou… i když se člověk vzdá dědictví. v dnešní době je možný všechno, tak mě napadlo se jen zeptat, zda s tím někdo má zkušenost.
pravděpodobně by bylo asi nejlepší poradit se s notářem… na matrice ho z rodného listu asi nikdo nevymaže
Ještě něco málo,
nevím, jaký je tvůj důvod, ale pokud mají dluhy, kterých se bojíš, že je budeš dědit-dědictví můžeš odmítnout.
Pokud by šlo o vyživovací povinnost a rodiče se o tebe starali a vyživovali tě, máš povinnost i ty vůči nim. Nevím, jak se dál postupuje, např. když máš jen životní minimum apod. Pokud by na tebe rodiče kašlali v dětství, lze říci, že to bylo v rozporu s dobrými mravy a tedy by jsi ty k nim vyživovací povinnost nemusela mít.
To jen, že mě ještě napadlo…:-)
jadviga píše:BohunkaP píše:no to jde dneska, vzdát se dědictví, ale za rok, dva, to může být jinak a pak bude člověk jenom čumět. Netýká se mě to osobně, ale máme v rodině osobu, jejíž otec má dluhy přes milion a o svý dítě se nezajímá a nezajímal, pouze ho splodil, a bohužel ona osoba nechce čekat na to, až někdo zařídí to, že se dluhy dědit budou… i když se člověk vzdá dědictví. v dnešní době je možný všechno, tak mě napadlo se jen zeptat, zda s tím někdo má zkušenost.
Pokud vím, tak nic podobného udělat nelze.Vzdát se, resp. odmítnout můžeš jednou dědictví po nich. Za jejich života žádný podobný odmítací institut neexistuje - ale nejsem právník, takže se samozřejmě můžu mýlit. Snad se ozve některá z právniček.
pravděpodobně by bylo asi nejlepší poradit se s notářem… na matrice ho z rodného listu asi nikdo nevymaže
Nevymaže a odmítnout dědictví půjde i podle nového OZ.
Holma, netýká se to mě, viz. výše
víme, že dosud je to tak, že se dědictví člověk může po rodičích vzdát, ale obáváme se, že do budoucna to bude jinak, vzhledem, k tomu, že dluží skoro každý
tak jsem chtěli udělat nějaké opatření, aby mohl být člověk v klidu, ale asi žádný není ![]()
Jo, tak to leda za notářem či právníkem, zákon dnes neumožňuje rodičů se vzdát, ale třeba jsou nějaké výjimky nebo kličky v souvislosti s dluhy, které rodiče napáchají.
jadviga píše:
Holma, netýká se to mě, viz. výševíme, že dosud je to tak, že se dědictví člověk může po rodičích vzdát, ale obáváme se, že do budoucna to bude jinak, vzhledem, k tomu, že dluží skoro každýtak jsem chtěli udělat nějaké opatření, aby mohl být člověk v klidu, ale asi žádný není
přidala jsi to sem, když jsem psala, tak jsme se minuly ![]()
Holma píše:jadviga píše:přidala jsi to sem, když jsem psala, tak jsme se minuly
Holma, netýká se to mě, viz. výševíme, že dosud je to tak, že se dědictví člověk může po rodičích vzdát, ale obáváme se, že do budoucna to bude jinak, vzhledem, k tomu, že dluží skoro každýtak jsem chtěli udělat nějaké opatření, aby mohl být člověk v klidu, ale asi žádný není
jj, koukala jsem ![]()
jadviga píše:
Holma, netýká se to mě, viz. výševíme, že dosud je to tak, že se dědictví člověk může po rodičích vzdát, ale obáváme se, že do budoucna to bude jinak, vzhledem, k tomu, že dluží skoro každýtak jsem chtěli udělat nějaké opatření, aby mohl být člověk v klidu, ale asi žádný není
Tohle se do budoucna nezmění, v tom bych byla klidná. Člověk nemůže být zatížen dluhy, které nijak nezavinil a jimž se nijak nemůže bránit, aniž by měl možnost je odmítnout. Zrušení možnosti odmítnout dědictví by znamenalo porušení základních lidských práv.
Bohunko, vzhledem k tý naší vládě, bych se nedivila, kdyby to tak bylo… ale budeme doufat, že to nějakou chytrou hlavu nenapadne…
Dobrý den, tak teď řeším tuhle otázku. Každý den přemýšlím jak se vzdát rodičů, docela mě zarazilo, že to je téměř nemožné. Na světě je taková nespravedlnost, ctít a živit rodiče, které se o vás nestarali. Nechápu, proč na to neexistuje žádný zákon, když rodiče se nás dětí také vzdají, když se o nás nestarali. ![]()