Jak si vybudovat osobní hranice?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Olkipe
Povídálka 28 příspěvků 22.09.18 18:48
Jak si vybudovat osobní hranice?

Ahojte trochu vám povím a snad poradite Takže za 1 jsem introvertni člověk s výbušnou povahou. 2 od mala jsem byla často využívaná
A ted mě to stojí dost energie a stresu
Prošla jsem už I psychologickým vyšetřením a tam pouze no vy jste dost uzkostlivý člověk.
Spiš jde o to že když něco nechci nebo se mi nelibí, tak řeknu mě je to jedno, přitom to jedno mi není a akorat jsem ve stresu. Př nechci jet na navštěvu ke tchyni a misto NE řeknu mě je to jedno
V práci kolegyně je pomužeš mi s prací je te si šikovná tak to dodělej rozumiš tomu lip, a hodí svou práci na mě. A já beze slova jdu. dělat práci za kolegyni, je mi z toho zle. a pak brečim jak jsem hloupá poradite jak si vyhranit tzv hranice Mám pocity vini za ostatni diky moc :nevim:

Reakce:
Lioness34
Ukecaná baba ;) 1390 příspěvků 22.09.18 19:03

Pracovat na sobě a dávat si malé úkoly - proste se usmej a řekni ne. Parkrat to udelas a zjistíš ze se vlastně nic neděje a ostatní si poradi i bez tebe. Musíš si holt zvyknout na to ze to ze něco odmítnes neznamená ze jsi špatná…

Jana525
Závislačka 4963 příspěvků 22.09.18 19:05

Je to prace na dlouho. Chce to pomale krucky a zacit se mit rada. Doporucuji napriklad knizku Asertivitou proti stresu

Monchichik
Kelišová 5425 příspěvků 22.09.18 19:09

Zkus to NE prostě říct a uvidíš, že se ti nic nestane a že to půjde. Takhle se necháš využívat a děláš věci, které nechceš. Neboj se toho, dá se to naučit.

Evulina
Neúnavná pisatelka 15341 příspěvků 22.09.18 19:09
@Olkipe píše:
Ahojte trochu vám povím a snad poradite Takže za 1 jsem introvertni člověk s výbušnou povahou. 2 od mala jsem byla často využívaná
A ted mě to stojí dost energie a stresu
Prošla jsem už I psychologickým vyšetřením a tam pouze no vy jste dost uzkostlivý člověk.
Spiš jde o to že když něco nechci nebo se mi nelibí, tak řeknu mě je to jedno, přitom to jedno mi není a akorat jsem ve stresu. Př nechci jet na navštěvu ke tchyni a misto NE řeknu mě je to jedno
V práci kolegyně je pomužeš mi s prací je te si šikovná tak to dodělej rozumiš tomu lip, a hodí svou práci na mě. A já beze slova jdu. dělat práci za kolegyni, je mi z toho zle. a pak brečim jak jsem hloupá poradite jak si vyhranit tzv hranice Mám pocity vini za ostatni diky moc :nevim:

Mám to samý. Celý život. Patří to do mých TOP témat k osobnímu zpracovávání. A jsem taky introvertní, úzkostlivý, ale přitom chápající a vciťující se cholerik. Takže já pochopím, vcítím se, pomůžu, nedostane se mi docenění a já pak trpím, brečím, nadávám a kopu. Jak „u blbých“..
Já neříkám sice „je mi to jedno“, ale zas se vyloženě některým situacím a lidem vyhýbám úplně a to taky není dobře. Je dobře se tomu nevyhýbat a naučit se být asertivní. Pokud se mi to povede a já dokážu někomu říct NE, fakt se mi uleví a to dost. Štve mě ale, pokud dotyčný na to NE stejně neslyší a pořád mele svou..
Teď jsem např. v situaci, kdy doma nestíhám, je toho fakt hodně a současně se sem zvou tři rodiny na návštěvu. Podařilo se mi říct ne, až bude klidněji. Dvě rodiny pochopily, jedna jako bych nic neřekla a tvrdí, že mě to nemusí rozhodit ta jejich návštěva, ať normálně dělám co obvykle..no, to asi půjde těžko s návštěvou v domě jít kydat hnůj, dělat generální úklid u pana domácího, čistit kurník apod. - leda by vyfasovali nářadí a šup mi pomoct.
Někdy mi ovšem jde těžko odhadnout, kdy se jedná opravdu o mojí vytíženost a kdy se vyloženě chci lidem vyhnout. Protože toho nemám doma málo té práce, tak potřebuju i vypínat a relaxovat do toho a to mě jako introvertovi prostě s lidma kolem nejde - potřebuju samotu, nejlépe v přírodě a se svými myšlenkami. Takže v takovéhle situaci, v jaké jsem nyní já, bohužel považuju návštěvy a kecání s nimi za druh další práce..je to blbé, ale je to tak. Prokecám odpoledne, neodpočinu si tím vůbec, naopak a práce, kterou jsem měla doma udělat, stojí a já pak musím makat o to víc. Na druhou stranu se za to hrozně stydím, protože vím, jak jsou přátelé důležití..Ale já prostě jsem takovej tvor, kterej s nima mnohem radši pokecá, až bude čas, třeba po netu nebo mailu, to mi problémy nedělá. Než si rezervovat čas od tolika a tolika hodin na jejich osobní návštěvu. Štve mě takhle moje povaha, pak nemám moc přátel..a nejhorší na tom je, že mi to ani tolik nevadí, že jsem nejspokojenější v rodinném kruhu anebo sama.

Takže rady moc rozdávat nemůžu, sama tohle téma řeším, nicméně snažím se nehnat do situací, které opravdu můžu odmitnout a které by mě zatížily ještě víc a vyloženě se donutím násilím říct NE.

Taky je velmi zajímavé, že v komunikaci s cizími osobami, o kterých vím, že už mě třeba nikdy neuvidí, nemám žádný problém a jsem spontánní..ale před osobami, na kterých mi právě velmi záleží a vím, že se s nima budu vídat často, mi nevím proč záleží na tom, co si o mě myslí..takže když k nám mají přijít na návštěvu na statek, snažím se co nejvíc uklidit apod. a ono uklidit dvoupatrový barák, zahradu a dvůr dá fakt zabrat. Tímhle se vyčerpám, pak se jako introvert vyčerpám i samotnou návštěvou a když návštěva odejde, cítím se jak vyždímanej hadr. Vím to a zpracovávám to v sobě a jsem přesvědčená, že s tím dokážu pracovat a dopracovat se k dobrým výsledkům - chce to jenom vůli a chtíč s tím něco vědomě dělat.

Dostala jsem se sama v minulosti i z bulimie a anorexi, tak by v tom byl čert, abych nepohnula i s dalšími svými „démony“. :pankac:

Azeretereza
Ukecaná baba ;) 2488 příspěvků 22.09.18 19:34

Nauc se rikat ne bez dalsich podrobnosti. Proste pokud nechces, aby nekdo chodil na navstevu, proste rekni nezlob se, dnes ne. Nemusis nikomu nic vysvetlovat. To samy v praci - nezlob se, mam svoji prace dost. Je to tezky, ale hlavu ti nikdo neutrhne. Taky jsem se to musela naucit.

lachtanice86
Kelišová 6635 příspěvků 22.09.18 20:01

Musíš alespoň jednou zkusit říct ne.

Olkipe
Povídálka 28 příspěvků 23.09.18 21:50

Holky děkuji za názory a ještě je normální tzv uzavřit se do tzv blastního světa tzn povidat si sama pro sebe ,Když se mi rozhovor nelibí přerušit ho třeba mp3 do uší apod, stává se mi to často a jsem z toho neštastná připadám si jako blázen ,při vzteku třeba něčím o zem př buším pěsti do zdi Pravdou je.že jsem mezi lidmi tzv ve společnosti, kde nevědí co po mě se po mě vubec chtít :( :zed:

Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Diskuze s tatínkem Janem: O hraní i péči o nemocné dítě

Pojďte si popovídat do diskuze na eMiminu s tatínkem, který po narození... číst dále >

Vánoční úklid: Hlavně zůstat v klidu

Vánoce a úklid. Každý rok je to pořád dokola. Víte, že to musíte udělat, ale... číst dále >

Články z Expres.cz

Šíp se pustil do Krause: Řeknu vám, proč k němu nikdy nepůjdu já ani Gott

Osobně se prakticky nikdy nepotkali. Když se tak náhodou stalo, dělal prý Jan... číst dále >

Cajthamlová se přirovnala k Farné a říká: Žena se mění celý život

Dietoložka, internistka a hvězda pořadu DoktorKA Kateřina Cajthamlová (56) se... číst dále >

Články z Ona Dnes

Svoje tělo mám čím dál radši, říká Alena Mihulová

Ve filmu Chvilky herečka Alena Mihulová na adresu svého dítěte často trousí... číst dále >

Sexting provozuje každé desáté dítě, varuje odborník

Lidská sexualita není věcí veřejnou. To říká docent Kamil Kopecký z Centra... číst dále >