Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak tchýni vysvětlit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9.4.12 20:43
To s tím opečováváním taky znám a je to hrůza. 100× můžete říct ne, nechci a stejně to udělá (uvaří čaj atp.) a když to necháte nebo není po jejím, urazí se. Malému je 10 m, dneska se do něj snažila za každou cenu nacpat oběd - polívku okamžitě vyblil, druhé ani nechtěl a odpoledne jsem si vyslechla neadresnou poznámku, jak to děcko pořádně neobědvá, ale odpoledne se cpe vším možným (měl chleba a maso, bylo 16 hod). A při jídle mu cpala hračky, tahala od stolu všude možně jen aby jedl. 
(ne, rozmazleného fakana, co si bude u jídla vymýšlet, že chce do ruky to a ono z něj mít opravdu nechci) Přitom on jí pěkně a všechno a žádné kraviny u toho nedělá, ale musí mít hlad a v 10m ne aby jedl zrovna tehdy, kdy mu to někdo nařídí Takže jen mě to utvrzuje v tom, že lepší je tam nechodit, nervy mám jenom jedny a rozumná řeč o čemkoli se míjí účinkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.4.12 20:45
MuffinkaM: Když nedokáže diskutovat a respektovat, je to na prd obojí. Přesně !! Nevím, proč bych jí měla pořád ustupovat, zvlášť pokud se jedná o moje dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.12 10:27
Ach jo.
Chápu, rozumím, cítím s Vámi 
Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Pravda, když to člověk čte, tak se pobaví. Když to pak zažívá na vlastní kůžu, je to o nervy 
Já mám s rodiči manžela dobré vztahy. Jeho rodina a zvyky, atd jsou jiné, než naše. Doposud jsem to brala. Jedna návštěva za měsíc, člověk to nějak vydržel a zase odjel.
Teď je tady ale mé první dítě a začínáme narážet.
Naposledy jsme tam přijeli, já musela jít kojit. Takže dobrá půlhodina nahoře v pokoji, sama s malou. Pak jsem se najedla já a šla si sednout k ostatním do obýváku. Bohužel, návštěvy u nich, tj.: puštěná televize, všichni koukají na ni, nikdo si nepovídá. Na stole milion zákusků a tchýně svým zvýšeným hlasem stále vyzývá: Jezte, jezte. Uvařila jsem si kafe, ale po deseti minutách jsem se zvedla, řka, že jdu s malou na procházku. Manžel byl překvapený a já na to, že když je hezky, nebudu sedět v baráku a čumět na bednu. Tak jsem se vypravila, malou připravila. Najednou tchán, že ji povozí. Tak mu povídám, že to zvládnu sama a hlavně potřebuji taky vzduch. Odjela jsem mimo vesnici a blaženě se přes hodinu a půl procházela. Po návratu jen pozdravení se švagrovou, pak další kojení. Ostatní seděli na zahradě, já už pak měla malou v autosedačce a byla sbalená. Pozdravila jsem a vyrazili jsme.
Má averze roste a nedaří se mi to rozchodit.
Hodně srovnávám. Mám skvělou maminku. Ta nikdy nepřijde bez ohlášení, nic mi nenosí, aniž bychom se dohodly a potřebovala bych to. Pro malou se vždy zeptá, co potřebuji aktuálně.
Ach jo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.7.16 12:02
Potřebuji poradit
Obnovuji diskuzi. 
Potřebuji poradit, jak říct tchýni, že mi její pomoc vadí? Mám dobrou tchýni, jen poslední dobou nechápu, jakým způsobem se snaží pomáhat. Vím, že bych ji měla být vděčná, ale díky ní a jejímu snažení mám pocit, jako kdybych byla malé dítě, kterému se musí pomáhat, protože si neumí samo nic udělat. 
Abych začala tím docela podstatným, byt, ve kterém žijeme s manželem a dětmi patří manželově mamce a ta má klíče nejen od tohoto bytu, ale má i klíče od chaty, kterou jsme s manželem koupili. Asi by i tohle bylo v pořádku, jenže ona tady chodí často v době, kdy nejsem doma (jsem s dětmi u rodičů) a pak tady uklízí, čistí, mění místo, na kterém se věci nachází… na chatě nám to přetváří k obrazu svému tím, že tam sadí všechno možné, aniž by nám dali vědět předem, že tam chtějí něco dělat. Na chatě jsou snad častěji, než jsme tam my s dětmi. To by taky asi ještě bylo únosné, ale ona si pak stěžuje svým kamarádkám, že nám MUSÍ pomáhat a že zdravotně na tom není dobře a ještě k nám chodí uklízet a maká na chatě. Já se ji o tu pomoc neprosím a vadí mi to, protože pak nechci poslouchat od sousedů, že jim likvidujeme zdraví když nám MUSÍ dělat na zahrádce…
Další věcí je, že měla loni v létě úraz, který dodnes dává za vinu mé mamce, přímo ji to i napsala do e-mailu, kde ji obviňovala (ten email jsem četla, nebylo tam nic hezkého). Což prostě nedokážu pochopit. Loni jsem dodělala školu, měla jsem zkoušky 4 dny po sobě a potřebovala jsem děti pohlídat a vzhledem k tomu, že bydlí manželovi rodiče pouhý 1 km od nás, tak jsem poprosila o pomoc je (oba jsou na důchodě), což asi byla chyba. Manželova mamka je naštvaná, protože právě během hlídání našich dětí se ji ten úraz stal a byla kvůli tomu na složité operaci, dodnes má z toho následky. A je naštvaná na mou mamku, protože mé děti měla prý hlídat ona (má mamka v té době chodila do práce a roznášela noviny, takže hlídat nemohla). 
Abych to shrnula: vadí mi, že tchýně strašně pomáhá a pak si stěžuje kamarádkám, prostě mi připadá, že to nedělá, aby nám pomohla, ale aby si mohla postěžovat a dostala od kamarádek obdiv a vlídná slova. A potřebuji ji vysvětlit, že její pomoc nepotřebuji a že si uklidím sama… mám pocit, že naše domácnost je vlastně její a že naše chata je taky už jejich a já nemám žádné právo říct cokoliv proti nim. Už jsem říkala manželovi, že mi tahle její péče vadí, ale on prý to nebude řešit, protože mu to nevadí a je snad i rád. Jsem zvědavá, jak to pak uvidí, až začnou mít sousedi na chatě komentáře k tomu, že tam jsou jeho rodiče pořád a že jeho rodiče chceme tou prací odrovnat. A ještě jeden dodatek: manželovi rodiče mají domek a zahrádku, takže mají sami co dělat u sebe doma, natož ještě chodit k nám. 
- Citovat
- Upravit
1.7.16 12:40
Tak to je těžké. Zkus použít metodu cukru a biče.
Co si sednout nejdříve s manželem a domluvit se a pak s ní a vysvětlit jí, že tohle bud nebude dělat, anebo jí vezmete klíče(výhrůžka). Já se často tchyní zastávám, ale tohle se nedělá. Na té chatě bych jí třeba vyčlenila nějaký dosud neobdělaný kout a řekla jí, že ten bude její a může vám tam pěstovat, co che. Ale jinak že nic, protože už se za život napracovala az až ( pohladit po duši), a že budete rádi, když raději s vámi posedí a povykládáte si.
Kdyby na to nepřistoupila, tak trošku přitvrdit s tím, že tedy dobrá, dá vám klíče od bytu i chaty a budete tam pouze pohromadě a hotovo. A ještě bych jí vysvětlila, že je to i proto, že vám vadí, jak roznáší, že je unavená a přesto vám pomáhá. Že za tu cenu pomoc nechcete.(bič) A když vám bude chtít udělat radost, at vám třeba upeče něco, co umí nejlíp ona (cukr).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.16 12:53
@inkakřivák píše:
Tak to je těžké. Zkus použít metodu cukru a biče.
Co si sednout nejdříve s manželem a domluvit se a pak s ní a vysvětlit jí, že tohle bud nebude dělat, anebo jí vezmete klíče(výhrůžka). Já se často tchyní zastávám, ale tohle se nedělá. Na té chatě bych jí třeba vyčlenila nějaký dosud neobdělaný kout a řekla jí, že ten bude její a může vám tam pěstovat, co che. Ale jinak že nic, protože už se za život napracovala az až ( pohladit po duši), a že budete rádi, když raději s vámi posedí a povykládáte si.
Kdyby na to nepřistoupila, tak trošku přitvrdit s tím, že tedy dobrá, dá vám klíče od bytu i chaty a budete tam pouze pohromadě a hotovo. A ještě bych jí vysvětlila, že je to i proto, že vám vadí, jak roznáší, že je unavená a přesto vám pomáhá. Že za tu cenu pomoc nechcete.(bič) A když vám bude chtít udělat radost, at vám třeba upeče něco, co umí nejlíp ona (cukr).
A pak bude tchýně po okolí roznášet, že mladá ani upéct neumí. 
Tohle si zažila moje kamarádka se svojí babičkou a radu fakt nemám. Babička jí třeba sesbírala prádlo ze šnůry a rychle vyžehlila. Tvrdila, že ji to baví a že ráda pomůže. A co myslíte, že povídala po ulici? Ano, správně…cca to, co zmíněná tchýně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.16 14:18
Nemyslím si, u nás se tohle dělá běžně s tím, že prostě takové buchty jako ty neumí nikdo jiný. To se musí žádat o to jedno konkrétní pečivo, ne říci něco upeč, ne, to musí být to, co neumí nikdo na světe, kdyby se rozkrájel. V tom je to kouzlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.8.17 17:49
Omlouvám se za anonym, ale polozim dotaz z jineho soudku, tchynku mam tehoz razeni, jako tady je reseno od zacatku diskuze.. rozdala by se pro nas… ale moje mamka,.. tam je trosku problem… jsem alergicka na to kdyz nekdo dvouletakovi rika - jsi nesika, to jsme nesikove, to mame ty ruce levy vid… ty jsi teda ostuda, ty jeste nechodis na nocnik, a naopak nemam rada i kdyz se na vse rika, ty jsi sikulka… mate nejake tipy jak to asertivne komunikovat, ja jsem od mala poslouchala jak jsem na vsechno „leva“, apod., a pritom zpetne vidim, jak me to poznamenalo, a pritom jsem byla naopak tvorivy typ 
kterymu to ale kazilo zivot 30 let… proto jsem hakliva na tohle nalepkovani ditete, ktere je jeste fakt malicke, a ktere se uci rucickama pracovat… apod… poradte prosim zda mate neco pododobneho a jak to s rodici komunikujete? diky moc
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
