Jak vysvětlit obavy z tchýně partnerovi?

100
13.3.11 14:26

jak to vysvětlit

já jsem taky jedna z těch co tchýni nemusí :roll: mám malé dítě a ona by si ho asi chtěla půjčit na nějaký výlet,ale já k ní nemám důvěru,že se o něj postará a společný výlet to nepřipadá v ůvahu jak ale vysvětlit partnerovi,tuto situaci jsem nejraději u svá mamky a na výletý radši chodím s ní a s malým co dělat jak to řešit aby mi nebylo vyčteno,že preferuji jen svou mamku díky všem za odpovědi kdo mají stejný problém

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2216
13.3.11 14:52

Jak já jsem ráda, že mám dcery a né syny, páč bych byla taky vždy ta druhá babička :-(. Jinak, Marti nepíšeš, proč nemáš důvěru k babičce. Ona něco provedla , že už ji nevěříš? Hlídala už tvé dítě, takže proto to víš. Zkus napsat, proč ji nevěříš. Jinak, partnera docela chápu, mě by bylo taky líto, kdyby se manžel bránil tomu, abych půjčovala dcery moji mámě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1853
13.3.11 14:56

myslím ,žeje uplně normální ,že preferuješ svoji matku vždyt ji znáš celý život (tchyni ne) .Ale jinak by sis to měla v hlavě vyřešit sama jestli máš k tomu nevěřit tchyni nějaké oprávněné důvody(je stará ,neopatrná ,nemocná ,bláznivá)nebo jestli je to jenom ve tvé hlavě .Asi se tomu půjčení nevyhneš asi bych přežila ten společný výlet ,který bych nechala celý naplánovat a zařídit tchyní +at se na plno stará o dítě ty jen jako pozorovatel -bud tě to uklidní a už se bát nebudeš ,nebo budeš mít v ruce jisté argumenty proč tchyni dítě nepujčit na samostatný výlet.
Tak hodně štěstí :kytka:
(já dítě pujčuji zásadně jen tchánovi :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2216
13.3.11 14:57

Jinak, moc se omlouvám za OT, ale všimly jste si, že hlavně maminky chlapečků vše strašně moc řeší a prožívají? Myslím tím např. téma chodítka, stravu, hlídání apod. Nemyslím to nijak zle, aby se tady kvůli tomu nestrhla nějaká hádka. Je přirozené, že maminky mají většinou blíž k synům , než dcerám. Aspoň v mém okolí to tak je a i já si to prožila v dětství, tak proto jsem chtěla raději dvě holčičky, abych taky neupřednostňovala spíš syna, než dceru.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
100
13.3.11 14:59

jsou mu dva roky rok se na něj nepřišla podívat a nejednou je akční vše ví zná,ale neví jaké má návyky atd..nedovedu si ji představit v jedné ruce s kabelkou(tu nosí stále sebou i na hřiště) jak za ním běhá

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13119
13.3.11 14:59

napiš důvod proč ji nevěříš, jak máš malé děti?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13119
13.3.11 15:03

někteří lidé si víc rozumí se staršími dětmi, zkusila bych jí dát prcka na hodinu na hřiště a případně nejdřív kratší vycházky a kdyby se dítě vracelo v pohodě, pak bych uvažovala o dlouhodobějším výletě. Jinak - nenapadám, neurážím - je to z mé zkušenosti - jako prvomatka jsem byla zpětně hodnoceno hysterka, která okolo dítěte udělá nejlépe jen sama, nikomu jsem ho nechtěla půjčovat, všichni měli blbé názory, dělali všechno blbě, ve tchýni jsem viděla cizího člověka, který mi chce moje děťátko sebrat… teď jsem ráda, že ji mám a že si někdy od děcek odpočinu, když si je vezme. Nedělá všechno, jak bych si to představovala já, ale je to jejich babička, dostanou najíst, napít, domů se vrací v pořádku, mají babičku rádi, tak není důvod cokoli řešit.

Příspěvek upraven 13.03.11 v 16:09

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
100
13.3.11 15:16

děkuji zkusím jen na chvilku jestli by sní malej šel a uvidím na delší čas to bych nezvládla a měla bych strach jenomže jak si poručit a tolik se o něj nebát :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8911
13.3.11 15:17
karinka píše:
Jak já jsem ráda, že mám dcery a né syny, páč bych byla taky vždy ta druhá babička :-(. Jinak, Marti nepíšeš, proč nemáš důvěru k babičce. Ona něco provedla , že už ji nevěříš? Hlídala už tvé dítě, takže proto to víš. Zkus napsat, proč ji nevěříš. Jinak, partnera docela chápu, mě by bylo taky líto, kdyby se manžel bránil tomu, abych půjčovala dcery moji mámě

Když jsem se dozvěděla, že čekám 2. syna, tak přesně toto byl důvod, proč jsem z toho byla chvíli smutná. :cry: Budu jen ta druhá babička a budu doufat, že snachy neboudu úplné…ehm…

Já dávám malého na hlídání oboum babičkám. Obě jsou zlaté, v obě mám důvěru, byť vůči oboum bych měla i drobné výhrady, jak něco dělají… (a to se mě obě ptají, co mohou a co ne, ať už co se týče jídla či jiných věcí.. :srdce: ) :mrgreen: Ale není to zásadní, životohrožující a po výchovné stránce malý ví, co si může dovolit k nim a co ke mně, takže to neřeším.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8911
13.3.11 15:24
karinka píše:
Jinak, moc se omlouvám za OT, ale všimly jste si, že hlavně maminky chlapečků vše strašně moc řeší a prožívají? …

Fakt? To jsem nějak nepostřehla… Já syna mám, druhého čekám a nemyslím si, že bych něco nějak moc řešila, spíš naopak.. :mrgreen: Nebude to spíš o povaze matky než o pohlaví dítěte? :think:

Ad tchyně kmartiny - tak rozhodně bych nedala dítě babičce, se kterou se nezná. 8-o Nejdřív zvykačka, hodinová procházka na hriště, ozkoušet, zda s ní malý bude chtít být, jak bude reagovat atd. a když bude navázán mezi synem a babičkou vztah, bude s ní rád, tak pak klidně pustit i na celodenní výlet. Jako dvouleté dítě přece nepůjde hned tak s někým. To už má svoji hlavu a půjde jen s tím, koho má rád a s kým být chce, ne? :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
100
13.3.11 15:27

jsem asi citlivka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8911
13.3.11 15:36
kmartina píše:
jsem asi citlivka

No jo, ale když máš kluka, tak být citlivka nemůžeš. :wink: Víš co to bude rozbitých kolen, pádů ze stromu, soubojů mečema/klacíkama, vyraženejch zubů, škrábanců těsně vedle oka apod.? To se začni honem zocelovat… :mrgreen: 8-)

Btw, představ si sama sebe cca za 20-25 let, jak se budeš snachy doprošovat, aby ti půjčila vnoučata! Tohle mě osobně snad trápí víc, než nevyhnutelná puberta, kterou s těma svýma klukama zažiju… :roll: :lol: (a to mám s tchyňkou dobré vztahy, takže si myslím, že si na mě jako na snachu třeba vůbec nemůže stěžovat :jazyk: Asi jsem ovlivněná tím, co tady tak často čtu… :nevim: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uju
6750
13.3.11 16:39

Ahoj. I já jsem měla dost obavu z toho, že mám dceru třeba i na týden poslat k babičce :roll: Je pravda, že vím, že na by na dceru pozor dala,ale v tu dobu pečovala o maminku která trpěla Alzheimrovou(nevím jak se to píše) chorobou a prostě se stávalo, že babičce kolikrát dost uteklo z pleny a tchyně lítala kolem a na dceru nebyl čas. To samé s krmením prostě mi přišlo, že nemohoucí a dávící se babička do toho malé dítě,které sotva chodilo :roll: No, tento argument nějak nezabíral, tak se stalo, že jsem dceru k babičce pustit musela(jinak jsem poslouchala přesně ty řeči, který poslouchat nechceš) Dopadlo to tak, že dcera měla být na týden,bylo nám řečeno, že ji přivezou, ale nikdo nejel, pak za dva dny a takto to pořád prodlužovali, že jsem asi po 10ti dnech udělala zcénu a manžel pro ni musel zajet sám, k tomu jsem se dozvěděla jak se prababička u oběda dusila, modrala a přijelo ARO a i když podle tchyně dcera byla v naprostém pořádku a beze stezku po rodičích(součást dohody-až začne brečet, si pro ni přijedem) tak se prý volalo švagrové co má babička dělat, že Adélce je smutno a brečí a brečí. Takže jsem měla důvod říct, že tam na takto dlouho jezdit prostě nebude. A mám klid. Takže doporučuju udělat s babičkou nějakou domluvu co ano a co ne. Pokud pojede podle dohody, tak si holt musíš zvyknout, že tvé dítě má babičky dvě. Pokud ne, budeš mít důvod se postavit na „zadní“. Jiné řešení nevidím. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4051
13.3.11 17:05

Ynax - jsrm v te tve prvni fazi. Tak doufam ze se to u mne take zlomi a budu za babcu rada.

Ted mam syna - je to prvni ditko a verim ze bych se stejne chovala i u holcicky. Ted si alepreji holcicku, hlavne z duvodu abych az se dockam vnoucat nebyla jen tchyne a ta druha…

A zakladatelko drzim palce at to zvladnete ke spokojenosti vsech!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
578
13.3.11 17:19

Holky, proč chcete důvod, zakladatelka se ptá, jak to vysvětlit partnerovi, jestli tchýni nevěří, tak jí prostě nevěří, ne? To je její věc, proč.

Teď k tématu - předpokládám, že nějakej důvod k tomu je, tak to prostě partnerovi řekni, že se bojíš jí dítě svěřit z toho a toho důvodu, případně lepší varianta asi je, udělat to postupně. Půjčit jí syna na hodinu, pak na dvě, když bude vše OK, tak na celé odpoledne. Ona mu neublíží…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová