Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máš recht a máš to těžký, když chceš s babičkou udržet přes to všechno dobré vztahy. Ale nevzdávej se a trvej na svém, buď se babička smíří s tím, že jsi samostatná dospělá ženská a dobrá matka nebo jí stejně nepomůže nic.
Někdo to v sobě holt nepřekoná, že ta její malá holčička už je velká a ví si sama rady.
Myslím, že jste s mamkou řekly, co jste chtěly, takže teď je to na babi… Možná vychladne!
Drž se!
ajéjé to je teda nepříjemný, navíc když jste předtím ty vztahy měly dobrý
Moje babička je podobná, taky mě to strašně točí, přesně jak píšeš s tím oblíkáním, furt by jí opravovala čepičku, přikrývala další a další dekou, taky nechápe, že malá je odmalička vychovávaná ve studeným odchovu
a nebyla ještě nemocná, má stejně jako ten tvůj (9m.)
S tou oslavou jsi jí to řekla dobře, je to tvoje oslava nebo teda oslava narozenin tvýho syna a ty si sama zařídíš kde a jaká bude, na tom není nic špatnýho. Ona si zařizovala oslavy svých dětí a ty si zařídíš taky svou ![]()
A je fajn, že tě mamka podporuje ![]()
Hele, ja myslim, ze to zvladas dobre, a je dobre, ze tvoje mama te podporila, proste to s babickou bude boj, zatni zuby.
Chce to nenechat se rozcilit, ale byt co nejvic v klidu a stat si za svym. Treba by pomohlo, az pujdes priste s malym k doktorovi, ji vzit sebou a na nektere veci se doktora vyptat - jak je to s tim oblekanim, sezenim apod… treba kdyby to babicka slysela od autority, dala by si pak vic rict.. enbo mozna ne, mozna by mu vsechno odkyvala a doma pak zanadavala, k jakymu magorovi to chodite a ze ten toho vi o detech prd…
Luci nemáš to opravdu lehké, sice mám mimi zatím v bříšku, ale tohodle se obávám od tchýně nebo mé mámy. Je moc hezké že tvoje máma v tomhle stojí za tebou. A co s babičkou, no jako s malým se samo stýkat může, nejspíš když budeš u toho, tak bych to řešila já. Jinak když nedokáže respektovat tvou výchovu, tak bohužel ![]()
Asi tě to nepotěší ale babi se už asi nezmění, i když bych ti samozřejmě přála opak. Mám doma to stejný jen s tím rozdílem že naše (přítelova) babi bydlí s náma, sice v přízemí ale je to mazec. Nikdy nemůžeme projít chodbou aby nevystrčila nos a nezahalekala Ondrášku…no a ten se tam samo žene a já se můžu zvencnout
Když pláče tak neváhá ve svých 75 letech vyběhnout nahoru a zjistit co se děje…už jsem se i dozvěděla že dítě tejrám když ho nechám 5 minut brečet, že miminko se musí nosit…ano i v roce a půl atd…no nepřevychovám jí, snažím se nepřemýšlet co se děje dole když tam jsou, ale na druhou stranu si razím svou výchovu a když to jinak nejde, tak jí v klidu odešlu pryč - to pak následuje pravidelná výhružka odchodem do domova důchodců atd…no máme tu srandu ![]()
Takže rada za mě, v něčem málo ustup ale věci jako neposazovat, nenavlíkat bych tvrdě prosazovala…tady už nejde o vztah ale o zdraví dítěte! Drž se…je to boj ![]()
Chápu
. Mě tohle pro změnu dělá moje mamka, zejména co se týká jídla a sledování televize. 100 x jí můžu říct, že nemá dětem dávat oplatek místo normální svačiny a stejně to nepomůže
. 100 x můžu říct, že televize maximálně 20 minut denně, klidně je nechá se dívat hodinu na Animáčka dopoledne
. No a večer zas nebo aspoň večerníček k tomu
.
Radu nemám. My to za 2 roky nevyřešili doteď. Hrozně mě to mrzí, že si i přes opakované vysvětlování nedá říct. A vím, že se nikdy nezmění.
Snad je tvoje babička lepší případ a dá si časem říct.
já mám podobnou babičku - generálku. Chudák můj otec si s ní zkusil jako zeť
Všechno musí být po jejím, vše ví nejlíp, každýho komanduje a když se jí něco nelíbí, urazí se na pěkně dlouhu dobu ![]()
Ale normálně je to velmi elegantní, vzdělaná, sečtělá a vtipná dáma, ráda cestuje, zajímá se o umění… je fajn si s ní povídat.
Na mě to zkusila jednou - když jsem jí řekla, jak se bude můj syn jmenovat (ona předvybrala 2 jména: Justýna a Šimon, ani jedno neprošlo) - strašně se rozčílila, jak jsme mohli vybrat něco takového, že je to naprosto příšerné jméno atd. a praštila mi s telefonem
Já volala zpět, důrazně jsem jí vysvětlila, že to bude muset respektovat a pokud se jí to nelíbí, tak má ještě půl roku na to, aby si zvykla, než se malej narodí… no a pokud ne, nemusí se s ním vídat. Byl to poměrně ostrý rozhovor, ale od té doby babča seká latinu a už se naučila mlčet a třeba se jen na pár dní urazit ![]()
Jee to je neco jako moje babicka. Moje mama sla brzo do prace a babicka mne hlidala. Byl kveten, venku lidi chodili v tricku a ja drepela na stolicce pred troubou ve svetru a tlustych teplakach
Ze pry jsem mela studeny ruce
Ty mam furt…
Jéé holky jak vás čtu tak mám obavy jak to bude u nás
Stačilo mi jak z manželovy rodiny se jim nelíbilo že když jsme se brali tak mám příjmení bez -ová, stále to připomínají ![]()
To chce prostě silný nervy, trvat si na svým a někdy radši dělat hluchou. ![]()
Mám taky něco podobného i když nevím jak začít babička neuklízí saponáty chodím po ní a uklízím je nezmyká dveře kde jsou schody a tak většinou když něco důrazně řeknu tak mi řekne že jí omezuji a že já jsu ta špatná co jsem se kvuli tomu nabrečela a nadohadovala až to vyvrcholilo že jsme se i s manželem začali dohadovat a na to jsem neměla tak jsme se přišli poradit k obvodačce nevim jestli jsme udělali dobře já se sní raděj nebavím a malýho tam pouštím minimalně a jen semnou ale stejně jí mám hrozně ráda doktorka řekla že jí vyšetří že za to třeba nemůže jediné z čeho mám strach tak že se dzví že jsem tam byla a vydědí mě
Ahoj maminky,

1000krát jí můžu říkat aby to nedělala, protože mu tím ubližuje když to ještě sám neumí. Ona to odkejve ,já jdu na wc, a vidím jak to stejně dělá.
ty jo vůbec nevím jak začít, protože jsem fakt vytočená a potřebuju se někde vypsat.
Moje babička mě vůbec nerespektuje jako mámu. Cokoliv jí řeknu ať s Matyasem udělá/nedělá tak je špatně a já vlastně ničemu nerozumím, protože jsem mladá, hloupá a nic nevím. A ona přece starší a rozumnější.
Furt se kůli tomu dohadujeme, už jí začínám mít upřímně plný zuby, jsem radši když jí nevidím.
Jako babička byla úžasná, ale od té doby se narodil Matyas jde náš vztah do háje.
Pár příkladů : furt mi nadává, že je Maty málo oblečenej.
Odcházím do školy, Matyas má na sobě tepláčky a tričko s krátkým rukávem.Přijdu domu Matyas má na sobě tlustý punčocháče, tlustý ponožky, triko s dlouhym rukávem a teplo mikinu a topení je puštěný na plný pecky. To by mě fakt čert vzal
A když se jí zeptám co to má znamenat, tak mi odpoví, že jsem nezodpovědná, protože Matyase neoblíkám.
Nedokáže pochopit, že chci aby byl Matyas otužilej a navíc je zvyklej bejt v krátkym tričku ve 20°C. Když jí na to odvětím, že pan doktor mi to jen chválí. Tak mi vynadá, že doktor je d***l atd.Ale to, že Matyas za 8,5m nebyl nemocnej to už nevidí.
Další věc, furt Matyase posazuje
Nebo když on někam přileze a chce stát, tak ona ho položí ( spíš posadí) a řekne něco ve smyslu to nesmíš, budou tě bolet nohy.Nedokáže pochopit to, až ho budou bolet nohy tak si klekne a někam odleze…
V úterý byla u nás návštěvě a s mámou jsme ani nevím proč začaly mluvit o tom jakou bude mít Matyas oslavu, jakej bude mít dort atd.
A babička se strašně urazila, protože oslava nebude u ní, ale bude u nás doma a nebo u nás na chatě.
A navíc tam nechci pozvat nějaký její příbuzný , který vidím max. jednou za rok + k tomu přidala to jak jí furt poučuju a že moje výchova je špatná, a že už k nám nebude jezdit.
Tak jsem jí (v klidu) řekla, že Matyas je moje dítě, takže JÁ rozhoduju, kde bude mít oslavu a všechno kolem. A to jak ho vychovám je jenom MOJE věc.
A jestli se jí něco nelíbí tak k nám opravdu jezdit nemusí, protože já na ty její kecy opravdu nemám náladu.
A moje máma jí řekla ať si uvědomí, že nejsem malá holka,ale že jsem MÁMA tak ať mě konečně začne respektovat.
Něco zažbrblala, urazila se a odjela. A neozvala se.
Jak na ní?? Já se s ní nechci přestat stýkat, ale říkám si, jestli mám tohle za potřebí

Omlouvám se román, ale strašně mi to vypsání pomohlo