Jak vás změnilo dítě?

25
26.3.24 22:29

Jak vás změnilo dítě?

Zdravím,

Mám dneska nějakou sentimentální náladu a přemýšlím nad svým životem, kolik špatných rozhodnutí jsem udělala a jak jsem svůj život vedla a je mi to líto. Od puberty sebepoškozování, později když jsem se odstěhovala od rodičů, tak přišly dluhy, hraní automatů, alkohol, totálně pesimistický pohled na všechno, špatná volba partnerů, psychika strašná, nesnášela jsem se, ubližovala si, no prostě všechno špatně.

V 18ti a ve 20ti letech jsem byla na potratu, je tu i moje diskuze před lety, no hrozný.. Byla jsem hloupá a pak jsem se několik let s tím nemohla vyrovnat. Časem jsem na to přestala tak myslet, až vloni jsem otěhotněla, rozhodla jsem se dítě si nechat. Holčičce bude skoro rok a nějak mi vyvstávají ty myšlenky, ze teď už by těm dvěma předchozím bylo asi osm a šest let a je mi z toho smutno. Sama pro sebe si řikám, že se jí až na potřetí podařilo se narodit, ale je to jen moje útěcha. Až s ní jsem se vlastně přestala chovat, tak jako dřív, snažím se žít normálně, omluvila jsem se sama sobě, za to jak jsem si dřív ubližovala, ale výčitky mám a je mi to líto.

Až moje dítě mi dalo smysl v životě, miluju jí, vůbec jsem netušila, že můžu něco tak silného cítit, dala bych za ní život.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
16044
26.3.24 22:39

Cítím to úplně stejně. :srdce:
Podle mě, mateřská láska je daleko silnější…a je absolutně nesrovnatelná s láskou partnerskou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22048
26.3.24 22:59

Jak konkrétně mne změnilo dítě, na tu otázku ti nebudu odpovídat - myslím, že důvod založení diskuse a asi i její smysl je jinde.

Udělala jsi nějaká rozhodnutí, jsi si jich vědoma, měla jsi k nim nějaké důvody a neseš jejich důsledky - a je to tak v pořádku. Nes je ale se vším, co obnášejí - tvojí dceři se nepodařilo narodit až napotřetí. Tvoje dcera se narodila napoprvé, ale její dva starší sourozenci byli o několik let dříve usmrceni.

Nemůžeš změnit, co se stalo - byť možná časem dokážeš sama sobě odpustit. Žij pro sebe a pro svou dcerku - podle svých nejlepších možností, prostě žij :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3789
27.3.24 05:30

Zenska na automatech? Jeste, ze jsi se probrala. Probehl i pervitinek?
Mame petiletou holcicku, zrovna jsem si rikal, at uz neroste, protoze takhle je bozi, krasna, chytra, mila, plna lasky, hlasky ma super. Nekupuju si domu tvrdej chlast, tot zmena. A udelala me stastnejsim.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3714
27.3.24 06:22

@Yvone123 odpust sama sobě a nehrab se furt v minulosti :srdce: Užívej ted ten krásný život a tes se na budoucnost.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18658
27.3.24 06:36
@Sadman píše: Více

Ty první dvě věty jsou úplně zbytecne. Evidentně se ji podařilo zvednout a snaží se.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18658
27.3.24 06:41

@Yvone123 asi jsi si musela projít tou minulosti a teď vidíš kontrast, jaký zivot muže byt. Buď na sebe hrdá, ze jsi se odpichla od svého dna a takhle to zvladas. Potrat není nic příjemného ani hezkého a na psychiku muže mít velký dopad, ale je to minulost co nezmenis. Soustřed se na budoucnost a ikdyby jsi zlepšila dětství svému dítěti o 10-20 % tak je to úspěch se vymanit a nabídnout svému dítěti něco lepšího než jsi měla ty.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5098
27.3.24 07:55

Měla bys na sebe být pyšná. Užívej si dcerku a života.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3789
27.3.24 07:57
@hospodki píše: Více

Hele, ona se zajima o zmeny u nas, me zase zajima, jak zenska muze mastit bedny…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2068
27.3.24 07:58

Pokud tě tíží tvá minulost, jdi na terapii. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14615
27.3.24 08:29

Zij proste tím, co je teď a užívej si svoji krasnou princeznicku. Nějaké neprijemne vzpomínky má každý, ale není dobre se jimi nadměrně zaobírat, i když nezabranis úplně tomu, aby občas přišly.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.3.24 05:24

@Yvone123 jak moc mě změnilo dítě? První dítě - mentální retardace, těžké ADHD, vývojová dysfazie a spoustu dalšího. O tom, že když byla mrnava jsem s ní nemohla nikam jít, neboť sebou mlátila o zem a ukrutně ječela, pomlčím. Zbytek…totálně mě to semlelo..Až tak moc, že jsem skočila na psychiatrii a dcera se naučila využívat svoje nemoce tak, abych trpěla já. Po 10 letech šla k otci, neboť já už to přestala zvládat. Víc o jejím zdravotním stavu psát nebudu a nechci, protože by to bylo minimálně na 9 stránek.
Hlavně si nic nevycitej. Co bylo, to bylo a nic už na tom nezměníš. Teď si užívej svoji holčičku a na zbytek zapomeň :oops:
Já si pro změnu zase někdy říkala, že jsem měla jít raději na ukončení :oops:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová