Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jednoduše se s ní nestykejte. Tady nepomůže už nic. Utnout kontakty..
Prostě ignor.. Plus bych ji napsala, že pokud nezanecha pomluv, budu to řešit přes PČR a ave.. Nejde se zavděčit všem. Upřímně bych byla ráda, že mi dala pokoj, pac taková tchyně je za trest
Nic nedělejte. O rodinu jste přišli. Ona nemá žádné hranice a s tím by musela chtít něco dělat sama a řešit to v terapii. Normálním lidem je bez kontaktu s takový člověkem většinou líp, i navzdory pomluvám, které o nich pak šíří.
Ona se nezmění. Buď budete šlapat jak chce ona, nebo bude zle. Prostě ten kontakt utněte. Kdo bude chtít, bude se s vámi bavit dál.
Bohužel musím souhlasit s ostatními výše, tohle už je hodně za hranou, to skoro vypadá ze je tchyně psychicky nemocná. Drz se, mas to těžké, ale nemyslím si ze v něčem děláš chybu, tohle je ze strany tchyně opravdu příliš
Regulerní porucha osobnosti, to s těmi smskami tvojí mámě je podle mě naprosto ilustrující. Zrušit všechny kontakty, po dobrém to s ní nikdy nepůjde.
Taky se přimlouvám za ignoraci, omezení či úplné zrušení kontaktů je fakt na místě. Chápu, že tě to vnitřně štve, ale máš strašně velké štěstí, že tvůj přítel je na stejné vlně, toho si važ, je to jeho máma. Měla by se jít léčit ![]()
Nic nepomůže. Je dobře, že to chlap vidí jako Ty, toho si važ - kdyby byl mamánek, tak už jste asi na rozchod
![]()
Ty můžeš dělat za sebe to, co považuješ za dobré, slušné, ohleduplné, a co s tím ona udělá, to je její věc. To neovlivníš.
Chovejte se k ní zdvořile - přání, pozvání na narozeniny, Vánoce, eventuálně zdvořilostní pozdrav jednou za čas, když by přišla ohlášená a slušně, tak ji uvítejte, a jinak nepodlézat, po rodině nežehlit, chovat se normálně. Rozumní příbuzní se uklidní, nerozumných není škoda.
Tvoje mamka ať si zablokuje její číslo a vy ji ignorujte.
Jenom by mě zajímalo, co za krém jsi dávala tříměsíčnímu miminku? ![]()
Předně to není žádná Tvoje tchýně, protože Ty nejsi manželka..
Nevylučuju, že je to baba otravná, žlučová, ale dát ji určité hranice musí Tvůj partner. Vůbec bych se do toho nepletla, jen bych si s ním v klidu sedla a projednala s ním, co je dle vás už za hranou, tj. co nebudete tolerovat. Zbytek bych nechala na něm.
Co se týče těch peněz… Trochu to chápu. Babičky někdy mají potřebu se předhánět. A jedna měla výsadu koupit kočár, druhá nebyla zapojena… mohlo se jí to hodně dotknout. Znám rodiny, kde byl obří problém, že náušničky pro vnučku koupila jedna a né druhá…
A taky neškodí si občas připustit, že v něčem může mít pravdu. Černá matná kuchyň? To bych se neudržela ani já ![]()
@lucenka píše:
Tvoje mamka ať si zablokuje její číslo a vy ji ignorujte.Jenom by mě zajímalo, co za krém jsi dávala tříměsíčnímu miminku?
Co je to za dotaz? Ty jsi nemazala miminku zadek při přebalování nebo tělo po koupání?
Bába už se asi nezmění. Chce to ignoraci.
Některým ženám úplně přeskočí, když si jejich syn najde partnerku.
Ahoj, přišla jsem se zde poradit, protože jsem už opravdu bezradná. Máme s přítelem dcerku, které je něco málo přes půl roku. S přítelem jsme spolu 7 let, svatbu jsme kvůli koronaviru museli odložit, ale snad se jí brzy dočkáme. Máme postavený malý rodinný domeček. Problém je však už od začátku má nastávající tchýně. Má se mnou stále nějaký problém. Když jsme se před 7 lety dali s přítelem dokupy, byli jsme na bytě v podnájmu. Chodila k nám občas na návštěvu a stále mi něco vyčítala. Například mi vyčetla, že když vařím brambory dávám tam moc vody, což spotřebuje moc elektřiny, protože víc vody se déle ohřívá
Ze začátku jsem její připomínky ignorovala, i přes to, že měla problém fakt se vším. Plovoucí podlahu nemůžu vytírat normálním mopem, protože podlaha nabobtná, musím ji vytírat parním mopem… Časem jsme se přestěhovali do domečku a tam byl taky problém, proč máme černou matnou kuchyň, proč máme indukční desku, proč zabudovanou troubu, proč jsme si koupili tak velkou sedačku, když dvoum lidem stačí malá… proč na zahradě máme to a to… Chodila k nám na nezvané návštěvy, přítel pracuje od úterý do pátku mimo Českou republiku, přesto že to věděla, chodila k nám domů a kontrovala mě. Přítel na toto téma s ní mluvil, ale že by něco pochopila se říct nedá. Jednou jsem to už nevydržela a slušně jsem ji řekla, že chápu že ona by to udělala jinak, nebo že by zařídila něco jinak, ale že toto je náš dům a že my to chceme takhle a některé věci děláme jinak než ona a ona nemá žádné právo něco hodnotit. Ten den se naštvala a odešla a od toho dne je to ještě horší. Moc na návštěvy nechodila (což mi vyhovovalo ). Přišla jen když byl přítel doma
Pak jednoho dne, když zjistila že jsem těhotná k nám opět začla docházet pravidelně. Když zjistila, že moje mamka nám koupila kočárek musela se hned taky angažovat a dala nám do obálky 15 000 ať miminku něco koupíme, snažili jsme se jí to vrátit s tím, že pro miminko máme vše a nic teda nepotřebujeme. Ona teda trvala na tom, ať peníze dáme miminku na nějaký spořicí účet. O pár dní později se však objevila u nás doma kolem půl 9 večer, zvonila. S přítelem jsme zrovna měli otevřené víno, zapálené svíčky a na ní jsme fakt náladu neměli. Obešla si teda celý dům a začala klepat na dveře z kuchyně. Protože viděla, že se vevnitř svítí a před domem máme auto rozhodl se přítel jít ji otevřít a říct, že jde nevhod, že je už večer a ať přijde třeba zítra. Toto neunesla a začla po nás křičet, že jsme nevděční, že ona nám dává peníze a my toto. Toto jsem už nevydržela já a obálku s penězi jsem ji přinesla s tím, že jsem říkala že nic nepotřebujeme a ať si to teda nechá. Obálku mi vyrvala z ruky, přepočítala si částku a odešla. Nějakou dobu od ní byl klid, sem tam napsala SMS, jak se máme, občas zavolala, ale nic hrozného. Dokonce se nám omluvila. Pak nás jednou pozvala na oběd. Zdálo se, že pochopila, že to přehnala a my teda přijali. Oběd proběhl v pořádku. Pak dokonce i než se stavila k nám napsala SMS, zdá se může stavit. Chodila k nám většinou v neděli na 2-3 hoďky a zas šla, nepoučovala, i přes to že jsem na jejím výrazu viděla, že se jí něco nelíbí. Vše se zas změnilo, když se narodila dcera. Opět začla nezvaně chodit k nám snad 5× týdne. Když přišla začla zvonit. Upozorňovali jsme ji s přítelem oba, že k nám takto chodit nemůže a že nemá ani zvonit, protože vzbudí malou. Ona argumentovala tím, že ji by taky nevadilo, kdybychom k ní chodili nezvaně a že když malá spí máme vypojit zvonek. Naštvalo mě to tak, že jsem na příště zvonek fakt vypojila a čekala, že jí to dojde a zas odejde. Ne… Zase šla klepat na dveře z kuchyně. Pořád nám nosila nějaké jablka, mandarinky, pomeranče. Začla mě poučovat, že malé dávám moc nebo málo krému, že ji krmím moc často. Časem se to stupňovalo a přicházely další věci, co dělám blbě. Vyvrcholilo to tím, když jsem malou odešla do ložnice nakojit a ona přiběhla a začla po mě hystericky ječet, že jestli ji chci roztáhnout žaludek, že její máma to taky tak dělala a její sestra proto měla ve 2 letech 25 kg. To pro mě tehdy byla poslední kapka a nastávající tchýni jsem z domu vyprovodila. Přítel tehdy doma nebyl, ale napsal jí SMS, že pokud k nám bude chtít přijít, tak jedině ohlášena a nebude nám do ničeho kecat. Od té doby je částečně klid. Tchýně je uražená a už 4 měsíce se neozvala. Zato nás pomlouvá po celé rodině. Přítelova sestra její chování asi toleruje a tak se s náma nebaví už ani ona. Pomlouvá nás i po přítelovych prarodičich a mojí mamce vypisuje nehezké zprávy s tím, co to vychovala za nevděčnou mr.chu. tato situace mě fakt mrzí, protože nemám ráda konflikty. Máte někdo zkušenost, co dělat, abychom s tchýni nebyli za zle, ale zároveň aby ji došlo že takto to nejde?