Jaká byla vaše cesta k Bohu?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
9622
22.4.11 08:58

Já sem z nevěřící rodiny (resp. nikdo nechodí do kostela, nikdy sem o om nemluvili, ale taťka byl třeba ministrant). No já si k tomu našla cestu sama někdy kolem devátého roku :) Četla sem si dětskou bibli, naučila se otčenáš :) A je to moje berlička, každej den se pomodlím nějakou svoji modlitbičku, poděkuju, poprosím :) Nevěřím v církve, nějak nevěřím tomu, že jestli je Bůh, tak ho zajímá, jestli někdo chodí do kostela nebo ne, jestli je pokřtěnej nebo ne. To ještě neznamená, že je dobrej člověk :nevim:
Mně ta víra pomáhá prožít těžký chvíle. A když prožiju naopak něco krásnýho, mám potřebu za to poděkovat :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8911
22.4.11 09:16
TinaH píše: …a možná si „sobecky“ potřebuju ulevit od neustálého tlaku,abych vyhověla požadavkům a podmínkám všech okolo,a věřit tomu,že mě někdo má rád jen tak a takovou,jaká jsem…

Tohle se myslím dá pochopit. :kytka: Každý člověk potřebuje vědět, že ho někdo má bezpodmínečně rád. A pokud někdo takový není, hledá to jinde…

Jinak já jsem „nevěřící Tomáš“, resp. ateista z přesvědčení. :wink: Co se však týče desatera, tak kromě prvních 2 přikázání (která se týkají Boha jako takového) jsou ta ostatní v podstatě jen základními pravidly slušného chování. Tak by se měl podle mě chovat každý. :wink: Ale myslím, že těmi omezeními tu děvčata myslela něco jiného (používání kondomů, antikoncepce, asistovaná reprodukce atd.). Mně osobně víra jako taková nevadí, ať si každý věří čemu chce, to je v pořádku. Církev jako instituce mi ale leze na nervy hodně… :nevim: (je to v podstatě politické, mocenské uskupení prosazující své zájmy jako každé jiné) Na druhou stranu, kdybych se někdy dostala do hospice či domova důchodců, tak nejraději tam, kde se starají řádové sestřičky… :jazyk: :wink:

Ehm, vidím, že jsem trošku OT, tak se omlouvám…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
839
22.4.11 09:49

Tak to je tema primo pro me :D

ne, zakladatelce preji aby se ji naplnili ocekavani ze tohohle kroku, ale za sebe…

5 let jsem bojovala s celou rodinou (a ze jich *** krestanskych levicovich je…) ze do kostela chodit nebudu neuznavam farare, ani cirkev, ani to co dela…

Jinak v boha verim, ale nemyslim si ze k tomu potrebujes nejaky papir…

ale ty jsi mas svuj nazor a svoje duvody proc to udelat chces… ja nesnasim premlouvani nekoho na jinou stranu…
takze Ti jeste jednou popreju at Ti to splni tvoje ocekavani (a nebud prekvapena kdyz Ti z kostela prijde slozenka na zaplaceni 400stovek za navstevovani kostela pocas roku :D:-P

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8645
22.4.11 09:52
TinaH píše:
Zdravím

a děkuji předem všem,kteří odpoví na mou otázku.Před časem jsem dospěla k tomu,že bych se ráda nechala pokřtít,a začala jsem chodit na přípravu.Možná,že za rok v tuto dobu /Velikonoce/se mi přání splní.

Je tu někdo,kdo se taky nechal pokřtít až v dospělém věku, a co bylo impulsem? Děkuji a přeju krásné svátky.

Tina

Ahojky Tino,
Něco podobného jsme prožila před 20 lety. Tenkrát mi bylo 18 :oops: Prostě jsme měla neuvěřitelnou potřebu dát se pokřtít. Celá rok jsme chodila na katechismus a o velikonocích jsem byla pokřtěná. Od té doby se toho hodně změnilo a věřím svým způsobem. Kdyby jsi chtěla tak písni SZ. Jana

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26093
22.4.11 09:58
livinka píše:
Tak to je tema primo pro me :D

ne, zakladatelce preji aby se ji naplnili ocekavani ze tohohle kroku, ale za sebe…

5 let jsem bojovala s celou rodinou (a ze jich *** krestanskych levicovich je…) ze do kostela chodit nebudu neuznavam farare, ani cirkev, ani to co dela…

Jinak v boha verim, ale nemyslim si ze k tomu potrebujes nejaky papir…

ale ty jsi mas svuj nazor a svoje duvody proc to udelat chces… ja nesnasim premlouvani nekoho na jinou stranu…
takze Ti jeste jednou popreju at Ti to splni tvoje ocekavani (a nebud prekvapena kdyz Ti z kostela prijde slozenka na zaplaceni 400stovek za navstevovani kostela pocas roku :D ) :-P

Takový složenky někde chodí? :-D Tak to je mazec :-) Ale tak zas bych jim nic nehodila do sbírky a ono by se to vynulovalo… Když tam člověk chodí pravidelně a každej tejden tam třeba 20 hodí, tak se za rok dostane na vyšší částku, než na 400 :mrgreen:
(omlouvám se za OT, ale tohle mě dostalo :-D )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
839
22.4.11 10:00

hele tak tady kde bydlim tak je to asi vecsi mazec…

Tady kdyz nedas penize na sbirku na kostel tak te vyvesi na nastenku v kostele… atd atd…

Tady musis byt velkej dravec abys prezil natlak okoli :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36544
22.4.11 10:02
TinaH píše:
Zdravím

a děkuji předem všem,kteří odpoví na mou otázku.Před časem jsem dospěla k tomu,že bych se ráda nechala pokřtít,a začala jsem chodit na přípravu.Možná,že za rok v tuto dobu /Velikonoce/se mi přání splní.

Je tu někdo,kdo se taky nechal pokřtít až v dospělém věku, a co bylo impulsem? Děkuji a přeju krásné svátky.

Tina

Ahojky,
my s manželem ještě teda křtění nejsme, protože jsme kvůli stěhování přerušili prekatechumenát, ale budeme mít křtiny společně s malým až se narodí :wink:
K Bohu jsem se otočila až v dospělosti, kdy jsem měla onu osudnou autonehodu :oops: Cesta byla úzká a trnitá, bylo to velice těžké, opustit minulost, a začít myslet jen na budoucnost…
Ale povedlo se, ta snaha za to stála a teď jsem velice vděčná těm co při mě stáli… :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
839
22.4.11 10:03

ale ja uz mam tolik hadacich diskusy o krestanech za sebou ze bych to tady nerada zakladatelce pokazila…

Nesnasim, neuznavam, nerespektuji cirkev…
Je to stejna instituce jak financni urad, akorad neplati pronajmy, ani dane :D

soudi se o pozemky, vecsina vojen co vznikla vznikla prave kuli cirkvi…

a tohle ja podporovat nebudu :-)))

Ale neutocim na zakladatelku kazdy ma volbu vyberu… jak si ja vybrala tak stejne muze i ona :-))

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anna86
22.4.11 10:05
Kamča.dalmatinka píše:
Já věřím v nebe.To asi každý kdo prožil tragickou událost a moc věřím že smrtí vše nekončí.Sama sem se jednou ocitla mezi a pamatuju si to.Pamatuju si světla,pamatuju si jak sem viděla mojí maminku které ke mě běží(opravdu běžela) ale buh ví zda to nebylo jen něco mezi vědomím a nevědomím,ale věřím že nebe je a nebo něco kde se potkáme.
Od víry mě ale odradila odpověd když sem se ptala jak je možné že zemře 6leté dítě plné zdraví .Nikdo mi na to nedokázal nikdy odpovědět a odpověd buh jí k sobě chtěl a nebo hříchy s předchozího života pro mě nikdy neměli váhu abych uvěřila

Proč zemře 6leté dítě plné života? Proč se vůbec narodilo? Já nevím, možná Bůh chtěl tou smrtí otevřít oči jeho rodičům, aby se zachránili a také našli život věčný. Těžko říct. Myslím, že tady jde hlavně o to, že pro nás je smrt konec.. pro Boha je smrt člověka cesta k němu. My vnímáme smrt jako něco hrozného a špatného. Bůh to třeba vidí úplně jinak, proto se dějí takové hrozné věci… A jak se říká - všechno špatné je k něčemu dobré..

Věřím, že Bůh existuje, ale nemyslím si, že se až tolik zaobírá každým člověkem. Myslím, že nechává nás lidi tady žít, tak jak umíme a chceme. Co si tady napácháme je naše věc. Myslím, že nechává věcem volný průběh.. A myslím, že každý má kousek Boha v sobě a žije jak nejlépe umí. Podle toho možná bude souzený.. možná sám před sebou. Těžko říct.

Církev je a vždy byla organizace.. je to o lidech.. o penězích, osobní vztah s Bohem nemá nic s církvi společného. To samozřejmě neznamená, že ti, kteří chodí do církve, tak nemají osobní vztah s Bohem. Jen, že tyhle věci bych od sebe odlišovala.

  • Citovat
  • Upravit
752
22.4.11 10:16

ja jsem pokřtěna ale tim to končí kosteli nenaštěvuji nijak mě to neoslovilo

ale co člověk to názor :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22.4.11 10:18

Ale já nepletu církev a Boha. Jen odpovídám na to křtění.
Tento systém se mi prostě nelíbí - nejsi pokřtěný, nedodržuješ naš pravidla = nejsi věřící a půjdeš do pekla (s nadsázkou, i když - nevím jak to je).
Já ve skrytu duše doufám a cítím, že mě někdo nahoře miluje. Možná mi tolilrát pomohl, ale proč mi připravil tolik překážek? Proč mi nechal umřít přítele, kterého jsem tolik milovala. On (omlouvám s Jirko - můj muž) byl ten nejhodnější člověk, kterého jsem kdy potkala! Znala jsem ho od dětství.. Prosila jsem Boha, ať ho ušetří, když byl v nemocnici. Proč mi nechal umřít matku?
Každý někdy umře, ale chápete, že když prožijete obrovskou bolest, tak ten červíček pořád hlodá.
Ale třeba mi Bůh zachránil život, před 3 cigánama, kteří mě chtěli okrást, znásilnit a ani nepomyslet co ještě..
Já věřím jak na anděly, na astrálnícestování, tak na Boha. Bohužel z těchto 3 věcí jsem „nepoznala“ jen Boha. Ale i přesto věřím, doufám.
A to ani nemusím do kostela, i když je miluju - tedy po architektonické stránce.

Nevím a asi to poznám až zemřu.. A to už si stejně nebudu pamatovat :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
medvidek
22.4.11 10:19

Ahojik zakladatelko,
Má odpověď je…v 17letech jsem svůj život svěřila do Božích rukou,dobrovolně,chtěla jsem a do teď nelituju.A to mi je už šest a třicet :-) .
Když mi bylo těch 17let rozešla jsem se po třech letech s klukem,se kterým jsme si slibovali,že až nám bude 18 vezmeme se.
Tenkrát bylo léto,letní prázdniny,já se doma nudila tak jsem se šla projít a se mnou i sestra a kámoška.Ploncaly jsme se od ničeho k ničemu až jsme došly na náměstí, uslyšely hudbu a uviděly jsme v dolní části nějaké dění.Tak jsme se tam vydaly.Sedli si na lavičku a dívaly se na pantomimu.Po chvíli ti herci dokončili svůj příběh a dali se s námi do řeči.Ptali se nás jak se máme,co říkáme na téma Bůh a jestli máme zájem tak ať večer přijdeme na představení.Celé odpoledne jsme přemýšlely jestli pozvání přijmout či ne.Nakonec jsme šli.
A tam jsem se dozvěděla tu radostnou správu,že v Božím plánem pro nás lidi je,bylo nebe…

1)..Janovo evangelium 14kapitola,1-3verš„Nermuťte se v srdcích.Věříte v Boha, věřte i ve mne.2V domě mého Otce je mnoho pokojů.Kdyby to tak nebylo,řekl bych vám to.3Jdu,abych vám připravil místo. Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě,abyste i vy byli tam,kde jsem já.

2)Ale,abychom tam mohli být je tu překážka…náš hřích-vzpoura proti Bohu…List Římanům 3kap,21-23verš
21Nyní je však mimo Zákon zjevena Boží spravedlnost, kterou Zákon i Proroci dosvědčují –22Boží spravedlnost, jež skrze víru v Ježíše Krista přichází ke všem, kdo věří.Není totiž rozdílu: 23všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva.

3)Ale je tu možnost…oběť…Matoušovo evangelium 20kapitola,28verš…
28Právě tak Syn člověka nepřišel,aby se mu sloužilo,ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé.

2List do Korintu 5 kapitola,20-21verš
20Proto tedy jako Kristovi velvyslanci prosíme na místě Kristově, jako by skrze nás žádal Bůh:Smiřte se s Bohem. 21 On toho, který byl bez hříchu,učinil hříchem kvůli nám,abychom se my v něm stali Boží spravedlností.

4)Díky očištění našeho srdce díky Kristově oběti a odpuštění jsme spasení,zachránění…Janovo evangelium 3kapitola,16 verš.
16Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna,aby žádný,kdo v něj věří,nezahynul,ale měl věčný život.

Na základě těchto faktů bez donucování či zastrašování jsem ten večer udělala to nejlepší rozhodnutí svého života…Požádala jsem Boha o odpuštění,že můj život,mé činy i mé myšlenky o druhých o sobě nebyli správné,ale namířené proti nim,mě samé a tím jsem hřešila proti Bohu samému,pozvala jsem jeho Syna Krista do svého života,poděkovala jsem mu za jeho smírnou objeť na kříži za mě,rozhodla jsem se uvěřit tomu,že byl po 3dnech vzkříšen a vstal z mrtvých,požádala jsem Ho aby převzal vládu,přijala jsem ujištění,že mi bylo odpuštěno a jsem Božím dítětem,které už nikdy nebude samo.
Tak taková byla a je má cesta s Bohem nebes i země.

  • Citovat
  • Upravit
medvidek
22.4.11 10:21

Jo a pokřtít jsem se nechala asi půl roku po svém pozvání Krista do života.

  • Citovat
  • Upravit
7042
22.4.11 10:22

Tino, abych ti odpověděla … já jsem sice z křesťanské rodiny, do kostela mě vodili od 3 let, ale myslím, že takovou svou cestu k Bohu sjem si taky musela najít sama, aby to nebyl jen takové - „všichni věříme, tak je to přece normální“ -a v pubertě jsem se k Bohu hodně upnula, pomáhala mi víra v Něj moc a moc! … hodně mi pomohla myšlenka, kdybych nevěřila, kdyby Bůh nebyl, co bychom tu měli za život?!? vždyť by byl prázdný, tak strašně konečný…

je pravda že teď jsem zase polevila a máme spolu trochu „vláčnější“ vztah :-D ale jsem si jistá že On ví, že v něj věřím, jen už to tolik neventiluji …

jinak souhlas s holkama co psaly o tom církev x víra … rozdílné věci … mě spíš na církvi vadí ty nejvyšší sféry, „obyejní“ kněží sloužící ve farnostech jsou „pěšáci“ kteří s tím nemají víceméně co dočinění a z mých zkušeností, jsou to lidé, kteří se nám věřícím snaží pomoci atd (ale aby mě někdo nevzal za slovo, samozřejmě nejsou všichni stejní! - ani my lidé nejske všichni stejní, nikdo není a nemůže být)

a pak bych ještě ráda zmínila - popírat existenci Boha proto že zapřičiní to neštěstí a tamto neštěstí … to je naše lidská povaha hledat viníka a ukázat si na něj prstem … ale Bůh přece neřídí auta která bourají a zabíjí, nedrží zbraň která vysttřelí … jak už tu padlo, děláme si to my, lidé sami

a poslední - babička vždycky říkávala „koho Pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje“ a „koho Bůh miluje, chce ho mít u sebe“ - když u nás v rodině došlo k více úmrtím najednou, byla jsem tehdy i dost mladá, nechápala jsem, přece pro MĚ to dobré není, mě se stýská … ale těm lidem je u Něj opravdu už mnohem lépe než tady - a my jen musíme využít ten čas co zůstáváme zde a těšit se, že se zase shledáme…

omlouvám se za román, trochu mě to chytlo :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
839
22.4.11 10:23
medvidek píše:
Jo a pokřtít jsem se nechala asi půl roku po svém pozvání Krista do života.

Co bereš? bych to potřebovala na svátky taky :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová