Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na gymplu jsem se učila angličtinu a francouzštinu, po škole jsem ani jeden jazyk nikdy v životě nepoužila, takže bych řekla, že už jsem většinu zapomněla
Rozhodně bych se ani jedním jazykem v zahraničí nedomluvila. Chtěla bych je zase trochu oprášit a doplnit si znalosti, ale nějak není čas a nálada ![]()
No upřímně, neznám moc lidí v mém okolí, kteří alespoň nějak umí anglicky. Ale já už jsem jiná generace. S anglinou válčím už 10 let a stále víc umím rusky
Jsem antitalent na jazyky ![]()
Ja ziju 5 let v Anglii a az tak po roce a pul jsem mohla rict, ze se plynne domluvim. Takze kdo rekne, ze mel cizi jazyk jenom ve skole a umi ho, tak pekne keca
Ja mela 4 roky aj na gymplu a tady jsem pak cumela jak tele na novy vrata, vetu jsem jeste horko tezko vypotila, ale nerozumela jsem ani slovo ![]()
@Paoloska Myslím, že ruština bude za chvíli stejně důležitá jako angličtina
.
Krom teda angličtiny a němčiny jsem se učila španělštinu - odmaturovala jsem z ní za jedna a italštinu, ale po pravdě teď stěží promluvím španělsky a o italštině ani nemluvím. Chtěla jsem se vrátit na mateřský ke španělštině, ten jazyk miluju a hrozně mě bavilo se ho učit, ale zatím absolutně nestíhám ![]()
@Mistee Taky si myslím. Já mám právě zkušenost z práce, že hodně lidí, co k nám chtělo přijít pracovat, uměli jazyk ze školy a třeba i dobře odmaturovali za jedna, ale realita byla jiná. ![]()
@yum-yum26 presne,ja jsem si taky myslela, ze docela ze skoly umim, kdyz jsem si byla schopna prelozit par slovicek na internetu nebo tak
No a pak mi doslo, ze neumim ani n. Proste z cesky skoly se clovek jazyk nenauci(myslim poradne).
Je otázka, co si představíme pod pojmem umět
. Drtivá většina těch, co si myslí, že anglicky umí, umí velké kulové. Žila jsem pár let v UK a až po cca roce a půl či dvou jsem si řekla, ano, teď už umíš anglicky (a to jsem se ji učila samozřejmě na ZŠ a SŠ a potom pár let používala v práci). Řekla jsem si to v momentě, kdy jsem bez problémů skládala jazykové zkoušky nejvyšší úrovně, měla za sebou rok inteznzivního chození do anglického kurzu a rodina už mě téměř vůbec neopravovala. Zúročila jsem angličtinu v práci, kde je jazykem číslo jedna. Teď na MD se začínám učit ruštinu a němčinu - myslím, že je to smysluplnější, než potahované dorty a háčkované čepičky, kterým věnují čas mé kamarádky. Fakt platí, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, můj dědeček ovládal jazyků pět a to výborně, takže na něj se opravdu nechytám
.
Angliny umim docela dobre, nemecky trochu a ucila jsem se arabsky
Španělsky, německy, rusky. V práci se mi to občas hodilo, že jsem byla s to číst podklady v těchto jazycích - ale samozřejmě je nezvládám udržovat aktvní. Beru to tak, že kdybych měla někde pracovat, kde by to bylo třeba, tak si dám třítýdenní kurz a bude to zpět
Chodila jsem asi rok i na arabštinu, to spíš abych nezakrněla, ale z toho nezbylo nic ![]()
Jééé. kdybych mohla vrátit čas…základku jsem absolvovala v Kanadě a tak to byl pro mě jazyk number one
…no ale vrátili jsme se zpět do Č. R a tady jsem až do maturity měla samé jedničky a dál si jazyk nerozvíjela. Takže spíš umím hovorově, slangově a žádný odbornější, managerský pojmy neumím. Kdybych nebyla líná, tak se naučím, protože mám to pořád v hlavě zašoupnuté. Na brigádách rodilý mluvčí poznali, že mám angličtinu přirozenější, bez českého přízvuku. ALE to bylo…nevim jak těď…x let jsem nemluvila a mrzí mě to. Učili jsme se i francouzsky v Kanadě, ale mě to moc nešlo, ale teď lituju toho, že jsem tomu nedala větší šanci a nezkoušela se učit dál…Velmi ráda bych uměla zase anglicky.
Příspěvek upraven 27.12.12 v 16:46
Dovolím si nesouhlasit s tou angličtinou, že by ji uměl každý. Je mi 29 a na VŠ se mnou chodili lidi, kteří neváhali použít argument „ale já jsem němčinář“
V práci máme 1× týdně angličtinu, do skupinky pokročilých nás chodilo pět a i tam některým naskakovaly krůpěje potu, když měli vypotit složitější úvahu v konverzaci s rodilým mluvčím, zbytek zaměstnanců chodí už minimálně 6 let (co jsem nastoupila) do začátečníků. A to i mí vrstevníci, jsme poměrně mladý kolektiv.
Jinak taky souhlas s tím střetem v cizí zemi - myslela jsem si, že umím dobře ze školy, ovšem když jsme přijeli do USA, tak jsem musela sakra špiclovat uši, abych rozuměla a kolikrát se mi stalo, že jsem plácla nějakou krávovinu
Momentálně umím do té míry, že se domluvím bez problémů s rodilým mluvčím, včetně telefonátu, můžu se dívat na film bez titulků, u seriálu (kde mám naposlouchané ty jednotlivé lidi) klidně i vařit (jakože stačí mi to poslouchat). Jsem na to celkem hrdá a že by to uměl kde kdo, to si teda nemyslím ![]()
K původnímu dotazu - trochu rozumím němčině, vypotila bych asi základní věty (4 roky na SŠ, ale moc mi to nedalo), mám za sebou semestr španělštiny (takže umím pár slovíček) a 2 semestry ruštiny (tzn. několik slovíček a základních frází, řekla bych tak na úrovni dnešních padesátníků, kteří už skoro všecko zapomněli
) Hrozně ráda bych se všechny tyhle jazyky naučila líp a kidně i nějaký další k tomu, ale momentálně na to nemám ani čas, ani peníze ![]()
Domluvím se aj a nj, učila jsem se rusky, španělsky francouzsky a latinu ale z toho už skoro nic neumím ![]()
Ahoj všem, zajímalo by mě, jaké cizí jazyky kdo ovládá, kromě angličtiny, tu dnes nějakým způsobem umí „každý“.
. Zajímalo by mě, jak jste se daný jazyk naučily nebo proč jste se rozhodly začít se ho učit a zda vám jeho znalost pomohla např. v pracovním životě? Díky
.