Jakobychom se k sobě už vůbec nehodili

Anonymní
3.9.11 18:17

Jakobychom se k sobě

Mám takový menší či větší problém. Co jsem otěhotněla, mám pocit, že se s partnerem nějak odcizujeme. A přijde mi to zvrácené, prostě nefér.
Já nechodím do práce, on ano, já už nemůžu dělat všechno jako dřív, on ano. Já studuji, on ne.
Jsem skoro pořád doma, v knihách nebo na netu, nakupuji, uklízím, vařím, žehlím. Přítel chodí do práce, chodí se bavit do hospody, sportuje, jezdí na závody. Jo, taky spolu ani nespíme, protože já nemám chuť (minule mě to i bolelo). Ale potěšilo by mě, kdybychom měli aspoň nějaký fyzický kontakt, jenže on si asi řekl, že když ne sex, tak nic.
Nepovídáme si, když se pokusím o vážnou řeč, protože přeci jen mám vážná témata, když jsem těhotná, tak on vše obrátí ve vtip, jakoby se se mnou nechtěl o ničem do hloubky bavit. A když už o něčem začnem, chce se bavit hlavně o věcech, které zajímají jeho, o jeho koníčcích atd.
Ano, mám málo kamarádek, vlastně snad vůbec žádný, to je dlouhá historie, takže s nikým jiným si nepokecám, leda na internetu. Dřív jsem aspoň zašla na kafe s někým z práce, na oběd a tak. Teď nic.
Teď už je to až takové, že jsem ráda, když není doma a mám klid na sebe, a nemusím se starat, jestli on má co jíst nebo má vyprané věci. Dřív jsem sportovala - běhala, teď nemůžu, hodně jsem posilovala, jenže to jsem zkoušela, to mi také nedělá dobře. Já nevím, ale už nevím, kam se vrtnout, abych se necítila jak poslední z posledních :cry: . Jakobych těhotenstvím zmizela ze všeho společenského života a stala se opatrovatelkou partnera, který si žije vlastní život. 8-o

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

17304
3.9.11 18:23

No ale že jsi těhotná tak přece nejsi nemocná ne?Mezi kolegy snad jěště zavítat můžeš a jít s nima na kafe nebo tak.

Vytáhni přítele na procházku atd.Měli by jste čas trávit taky spolu,jděte do kina,na večeři a hlavně o tomhle všem MLUVTE!!Co tě trápí atd.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17304
3.9.11 18:26

A ještě poznatek,partner si tak vlastně žije protože ty ho tak nechává žít…

Z okolí zám pár takových případů a jejich vztah nedopadl vůbec dobře…teď jsi jen těhotná,ale až bude prcek tak to teprve bude kolotoč.Zapoj budoucího tatínka už teď do rodinného života

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.9.11 18:33
verenika píše:
No ale že jsi těhotná tak přece nejsi nemocná ne?Mezi kolegy snad jěště zavítat můžeš a jít s nima na kafe nebo tak.Vytáhni přítele na procházku atd.Měli by jste čas trávit taky spolu,jděte do kina,na večeři a hlavně o tomhle všem MLUVTE!!Co tě trápí atd.

To je právě to, že dokud je člověk někde v pracovním kolektivu, má pocit, že tam má i nějakého kamaráda, ale jak z práce odejde, najdenou jako když utne. Otěhotněla jsem hned co jsem odtud odešla, na začátku těhu jsem se nechtěla s ničím svěřovat, bylo mi zle hodně a dlouho, nikam jsem nechodila a vůbec. A teď už sama ani nemám chuť se mezi bývalé kolegy „vlamovat“. No je to dlouhý příběh.

A to mluvení je právě ten kámen úrazu. Někdy si říkám, že je sice hezké, že spolu žijeme, čekáme dítě, chováme se k sobě velmi slušně, ale jakobychom nebyli přátelé. Divný. :think:
Dodnes nevím, jestli bych mu mohla říct všechno a vlastně ani nevím, jestli o to stojím, ani nevím, jestli on mě říká vše důležité.
Radši bych měla svoje aktivity, které by mě zabavily od podobných myšlenek, ale tím těhotenstvím se cítím hrozně omezená, nejen fyzicky, ale i finančně (šetřím každou korunu). Bydlíme v paneláku, já to nemám ráda, vždycky jsem chtěla na venkov, jenže prachy, prachy, prachy.

  • Nahlásit
  • Citovat
17304
3.9.11 18:38

Hmm,tak ti nevím.Já tohle neznám.Manželovi můžu říct úplně všechno a i on se se vším svěří :think:

Taky žijeme v paneláku a nesnáším to tady,baráček chci,ale prachy,prachy,prachy :zed:

Jestli máš problém s navazováním nových kontaktů tak to bude těžké.Nemáš ani rodiče,sestru které by jsi chodila navštěvovat?Kamarády ze školy?Až budeš jezdit s kočárem tak kamarádku snadno najdeš :wink:

Tady ne emimi jsi neviděla nikoho z vašeho bydliště?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.9.11 18:40

Omlouvám se za anonym, ale opravdu to považuji za citlivé téma … Jakobys mi mluvila z duše a popisovala situaci u nás. Mám pocit, že s mým těhotenstvím zmizelo všechno, co mezi náma bylo. Jsme spolu 6 let, rok manželé, miminko jsme chtěli oba a moc jsme se na něj těšili. Mám před porodem, na mimi se samozřejmě mooc těším, ale náš vztah mě strašně trápí. Manžel nic nevidí, neslyší, nepřipadne mu, že je něco v nepořádku. Je jakoby uzavřený do sebe, nepovídá si se mnou, do ničeho se nezapojuje, natož aby doma něco dělal. Mám pocit, že jeho jediná starost je každý den zatukat na bricho a pozdravit mimi … Občas přemýšlím, jestli je to moje přecitlivělost nebo opravdu problém - je mi z toho vážně smutno. Když si chci o tom promluvit, nevidí v ničem problém, prý mě má rád stejne a nechápe, co já pořád řeším. Nespíme spolu - já bych chtěla, on se údajně bojí o mimčo a přijde mu to „divny“. Myslela jsem si, že nás mimčo ještě víc spojí a zatím to je přesně naopak. Máte někdo stejnou zkušenost? Byl váš chlap taky divnej v době vašeho těhotenství a jak to pokračovalo dál, až se mimi narodilo?

  • Nahlásit
  • Citovat
Larr
3.9.11 18:43

Musíš si najít něco, co tě bude bavit, čím zaplníš volný čas, jinak tě to zničí. Já tvrdím, že ne každá žena má na to být na mateřské a jsou ženy, které doma být ani nemohou, protože pak trpí oni samy
i okolí. Jsi na tom ještě slušně, já před cca 12 lety neměla ani PC, takže žádný (ani virtuální) kontakt s okolím, otec student VŠ a žádný korunky. Jsi na PC, najdi si kámošku, která je na tom podobně. Pokud jsi z většího města a stojíš o to, neměl by to být problém:)

  • Nahlásit
  • Citovat
5077
3.9.11 18:44

Ahoj,
tohle znám. Měla jsem to podobné. Přítel žil jako dřív a já čučela doma, sama, bez přátel, nemohla jsem skoro nic a nikam jsem nechodila. Jezdila jsem pro chlapa na mejdany apod. Musíš si prostě něco najít a začít nějak fungovat. Partnera zapoj do aktivit a plánujte, nakupujte na miminko, začněte řešit pokojík. Nebav se s ním pořád vážně. A hlavně, aspoň jednou týdně si udělejte den jen spolu. Výlet, kino, večeře. Tohle fungovalo u nás. Jo a to že nemůžeš posilovat a běhat, přece neznamená, že nemůžeš nic. Plavání, těhotenská joga a určitě se ještě něco najde. Za kolegy z práce bych taky zašla, bude to fajn.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.9.11 18:47
verenika píše:
Hmm,tak ti nevím.Já tohle neznám.Manželovi můžu říct úplně všechno a i on se se vším svěří :think:

Taky žijeme v paneláku a nesnáším to tady,baráček chci,ale prachy,prachy,prachy :zed:

Jestli máš problém s navazováním nových kontaktů tak to bude těžké.Nemáš ani rodiče,sestru které by jsi chodila navštěvovat?Kamarády ze školy?Až budeš jezdit s kočárem tak kamarádku snadno najdeš :wink:

Tady ne emimi jsi neviděla nikoho z vašeho bydliště?

Bohužel ani ta rodina, odjakživa to stálo za prd, a jsou i daleko, takže na ty se spoléhat nemůžu. Kamarádi ze školy? Kde těm je konec… Jo, zní to docela depresivně, že? Hodně jsem se stěhovala, měnila práci, nějak se všichni postráceli :-? . Možná ten internet a pak pískoviště jsou mou nadějí :-D

  • Nahlásit
  • Citovat
5077
3.9.11 18:47

Jo a ještě dodám. On dost udělá změněný životní styl, ty jsi pořád doma a prostě to leze na budku. S dítětem to bude ještě horší…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.9.11 19:11
Laaja píše:
Jo a ještě dodám. On dost udělá změněný životní styl, ty jsi pořád doma a prostě to leze na budku. S dítětem to bude ještě horší…

No tak to je tedy pěkné 8-o . Musím s tím zatočit hned teď :think: , a ne tady pomalu uhnívat, jinak si půjdu po porodu hodit mašli, bude-li to „ještě horší“. Laajo, nakopla jsi mě! :potlesk:

  • Nahlásit
  • Citovat
1052
3.9.11 19:21

jestli jsem to dobře pochopila, tak jsi doma na rizikovým :nevim:
je jasné, že tě to fyzicky i jinak omezuje, ale pokud jsi byla zvyklá sportovat, tak bych určitě pořešila s gynekologem možnost a vhodnost těhu cvičení nebo těhu plavání, pohyb ti prospěje a navíc potkáš maminy ve stejné situaci a se stejnými „problémy“
když ti to u doktora neprojde, tak alespoň podnikej delší procházky, do přírody, … pomalu si obcházej věci pro mimi, to tě taky přivede na jiné myšlenky

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Larr
3.9.11 19:23

Nechce se mi věřit, že bys na tohle nepřišla sama.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
3.9.11 19:58
Larr píše:
Nechce se mi věřit, že bys na tohle nepřišla sama.

Na co myslíš že bych nepřišla? Na to, že mám chodit ven? Na to samozřejmě přijít umím. Spíš jak to rozjet a kam vlastně chodit, když bydlím, kde to nemám ráda, jsem bez koruny atd., a co dělat, když to, co jsem dělala doposud, dělat nemůžu. No ale nějak to jít musí, nebo se zblázním :zed: :zed: :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
5077
3.9.11 20:03

Ze začátku to bylo taky těžké, ale nakonec jsem si zaběhla nový režim. Měla jsem tady psa, tak jsme chodili 2× denně na dlouhé procházky. Zaplatila jsem si pernamentku do bazénu a chodila 2× týdně plavat. Jendou za čas se jela podívat do práce a pokecat. Zaregistrovala jsem se na aukru a prodávala věci. Začala pomalu shánět výbavu pro děti. Jezdila na delší pobyty na chalupu a za mámou. A hodně jsem četla a spala.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama