Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A co treba delat,neco co ste oba dva mely radi? A byli spolu......zaspominat a mozna si k sobe zase najdete cestu.
Mnooo zníš jako ideální manžel. ![]()
Já nevím a co takhle se přitulit, pohladit, zajímat i sám (to tě taky odstrkuje - já nevím - vaří ty příjdeš kvákneš něco o tom že to dobře, výborně, pěkně
voní a pohladíš jí po rameni???????)
Ono nesmí ti jít jen o sex - resp. ONA si musí myslet že ti nejde jen o sex - že každá pusa, pohlazení, obejmutí, povídání nesměřují jen k tomu JEDNOMUUUU.
A na druhou stranu sex nejde provozovat bez toho obejmutí, pohlazení, zájmu, uznání - bez fyz. kontaktu (myslím teď takový ten bezděčný, asexuální) nejde provozovat sex jako takový - tedy pokud se u toho nemá partner cítit jako prostitutka. ![]()
Společné zájmy máte? Změnit prostředí vás napadlo? Proč si s dítětem nehrajete dohromady? ![]()
Dobrý večer!
Jste milý a rozumný chlap. Pokud je pravda vše co píšete, tak nezávidím
také bych se cítila takto. také potřebuji objetí, pohlazení, pozornost..
a ty svou paní pohladíš, políbíš, obejmeš?? vyznáš lásku častěji? co ona? nereaguje?
nechápu
já mám doma poklad a sakra si ho vážím! Kdybych se chovala takto odtažitě, asi by utekl..
Co zajít do manželské poradny? popovídat si s nějým třetím..? Držím palce! ať se to zlepší a jste spokojení oba. Ne jen ona..
ahoj Ch. tak trochu když sem to četla,viděla sem jakoby můj příběh..u nás to ale dopadlo nakonec rozchodem,protože ke konci už to bylo nesnesitelný,jen hádky,jeden druhému jen něco vyčítal,když měl přijet přítel z práce,šla sem si radši lehnout abych se sním nemusela vidět..pusa probíhala už jen z nutnosti a o sexu ani nemluvím,ten u nás nebyl..
tím ale nechci říct že to u vás dopadne taky tak
co si spolu sednout a popovídat si o tom? ![]()
Zkuste si popovídat a k tomu mazlení, co za ní třeba přijít a jen se mazlit, ale bez toho, aby bylo poznat, že míříš k sexu. Měla jsem období, kdy jsem se taky odtahovala a to je proto, že když jsme se začali mazlit, tak mi bylo jasné, že přítel bude chtít sex a na ten jsem neměla náladu.
Přeju, aby to mezi vámi dopadlo dobře a domluvili jste se.
Ještě jedna věc, co tahle vzít na odpolední procházku taky přítelkyni a ne jen syna a psa. Na procházkách se dá krásně povídat.
Souhlasím s názore, že je fajn si jen tak popovídat a zavzpomínat na staré časy, kdy jste byli plni zamilovanosti a kdy jste byli jen sami dva…i mě to po téměř 13 letech stále rozněžňuje
Já vím, že je to jen asi procento řešení toho všeho, co by mělo být řešeno, ale zkuste to. A dala bych prcka na hlídání babičce a prostě manželku pozvala na večeři a udělala program a ne by pro mě nebylo ne ![]()
ahoj,
omluva za anonym, ale není to nic, na co bych byla pyšná. Máme to stejně, jak píšeš, taky se tak chovám… jak jsem si teď plně uvědomila. Máme prcka něco přes rok. Od porodu byl sex tak 4×? Možná… Manžel chodí z práce kolem půl sedmé, prcek chodí spát v osm. Jsou s ním docela potíže s jídlem a navíc ty dny jsou strašně stereotypní. Navečer se cítím úplně vyždímaná, někdy nemám daleko do pláče a navíc špatně snáším, že jsem tu pořád a celý den sama. Já nějak čekám, že jakmile přijde domů, okamžitě a bez řečí si vezme prcka, udělá vše okamžitě a ne za pět minut, co to řeknu, pomůže a zcela podřídí večer pomoci mně. Já toho mám za celý den plné zuby. Jenže on to neudělá. Od chvíle, kdy otevře dveře do chvíle, kdy je schopen se nám věnovat (od převlečení, přes umytí, uložení pracovního notebooku atd.) uběhne třeba i půlhodina, během které já se dostanu do strašné nálady namířené vůči němu, naštvání, deprese, splínu, rezignace, plačtivosti, vše dohromady. Je strašně pomalej a mě to šíleně vytáčí, ale fakt šíleně!, všechno dělá svým tempem, když volám, že potřebuju plínu na poblinkaný dítě, loudá se jak tejden před výplatou… každý večer je u nás strašný stres, protože on nedělá, co já čekám a co si představuji a co potřebuju. Takže když pak u televize třeba přisedne na pohovku a třeba by mě i pohladil (bez očekávání sexu, na to už rezignoval), tak já prostě nereaguju… nic necítím… Taky nevím, jak to změnit a popravdě ani nejak nemám energii to měnit. Vlastně se někdy divím, že už dávno neutekl, protože z jeho pohledu to nutně vypadá, že každý večer najde doma fúrii a ne milujícíc manželku…
villa píše:
Souhlasím s názore, že je fajn si jen tak popovídat a zavzpomínat na staré časy, kdy jste byli plni zamilovanosti a kdy jste byli jen sami dva…i mě to po téměř 13 letech stále rozněžňujeJá vím, že je to jen asi procento řešení toho všeho, co by mělo být řešeno, ale zkuste to. A dala bych prcka na hlídání babičce a prostě manželku pozvala na večeři a udělala program a ne by pro mě nebylo ne
souhlasím. I já bych šla na večeři a tam si můžete popovídat. Uvolníte se a možná si toho řeknete daleko víc než doma. Pokud máte hlídací babičku, není co řešit.
V neděli naplánovat něco pro celou rodinu, nějaký výlet, do bazénu, něco co by se jí líbilo, co jí baví. ![]()
Držím palce ať to vyjde.
No tak u nas uplne stejne az na psa a mame dcerku skoro dva roky.Jako bych cetla sebe.
IvaV má pravdu. Podle toho co čtu, tak jsi ideální manžel anonyme ![]()
Taky teda moje manželství není ideální. Ale já bych zase brala pomazlení, přitulení, popovídání si. A kdyby jsi vzal našeho tříletého raubíře, aby se mu věnoval. Nic z otho bohužel tak nějak neznám
. Takže nechápu tvojí druhou polovičku, proč taková je. Asi bude něco na tom, že ti říká, že chyba je v ní. Každopádně je to divný
. držím pěsti, aby se to mezi vámi urovnalo ![]()
Zakladateli, tebe bych brala
U nás je to podobné, ale s tím rozdílem, že já se snažím a manžel ne. Chodí v sedm hodin domu z práce a nechce si s dětmi ani hrát. Natož s něčím pomoct, třeba je vykoupat. O pomoci v domácnosti nemůže být ani řeč. Přijde z práce a ani nepozdraví, natož pusa. Ani sex nechce. Že by krize středního věku ? Mám chuť to nějak změnit, ale nevím jak. Když se ho ptám, co se děje, tak odpoví vyhýbavě. Když si e-mailujem a já se ho ptám, co mu na našem vztahu vadí, co mu vadí na mě, tak také neodpoví. Večery trávíme každý zvlášť, u pc nebo tv. Kde se stala chyba ? Dá se to napravit ? Můj názor je ten, že se to začalo postupně kazit narozením dětí.. dennodení starosti, méně peněz, více výdajů… ??? Manželská poradna nepomohla…
Přeju ti, ať se to u vás brzy spraví, hodně štěstí !
I u nás je situace na chlup stejná ![]()
Celkově jsem ztratila o vše zájem - o něžnosti, vyznávání, intimní chvilky, prostě o muže ![]()
Trápí mě to, vím, že bych se sebou měla něco dělat (i nám jde kvůli tomu vztah do háje), ale odborníka jsem ještě nenavštívila
To neznamená že po 10 letech to nemuže být jako na začátku!!My to tak máme pořád i po dítěti i po tolika letech.
Víš kde je problém tak si s ní o tom promluv popřípadě dítě někam šoupněte a udělejte si večer jak za mlada ![]()
Ahoj,máme to doma dost podobné. Jsme spolu 10 let, máme dvouletou dceru a psa. Manžela mám strašně ráda, ale jen jako kamaráda. Vůbec mě už nepřitahuje. V posteli dělám jakoby nic (protože o něj nechci přijít), ale také určitě cítí, že to není ono. My spolu spíme docela často (cca 3× týdně), ale pořád si musím představovat někoho jiného. Až mi dojde inspirace, tak nevím.
![]()
Ahoj, už nevím kde se optat, tak jsem se přihlásil i já. S přítelkyní jsme spolu hafo let, do příchodu prcka bylo fše v naprostym pořádku (společné zájmy, kamarádi, intimní chvilky prostě vše). Teď jsou mu dva a já mam pocit, že nežiju s partnerkou,ale s kamarádku. Prostě spolu jen žijeme! Já ráno vstanu, vyvenčim psa, odejdu do práce, přijdu z práce, vezmu ven psa, nebo syna, nebo oba, přijdeme domů, pohrajeme si (se synem), večeře, vykoupu prcka, dam do postele, oba se kouknem na TV, jdu se psem a jdu si lehnout. Ještě jsem zapoměl na jedinou intimní chvilku dne a to pusa po příchodu domu a v tom lepším případě ještě na dobrou noc! Je mi jasný, že po víc jak deseti letech společného života nemůžu čekat zázraky ale už mezi námi není nic! Po dobu těhotenství, bylo vše skvělý, žádný problém není, jen se z našeho života něco vytratilo. Nejdřív to byla častost sexu. Nejdřív to bylo jednou za měsíc, pak za dva, tři. Teď se dodržují plus mínus tři měsíce a místo sexu je ruční uspokojení (moje). Fajn na to se dá zvyknout (že není sex), ale zmizelo i přitulení, pohlazení a v neposlední době i polibky! V posteli je nejdůležitější buď dělat, že už spí, nebo se tvářit ukrutně znechuceně (když se chovám moc mazlivě), případně těsně před odchodem do postele tvrdit jak je přejedená či je jí špatně - zkrátka viditelně či slyšitelně dát najevo, že fakt na nic nemá náladu!
Mimo mazlení z našeho života postupem času zmizelo i vyznávání toho co k sobě cítíme! To že mně miluje jsem neslyšel nebo nečetl ani nepamatuju! Vrchol vyznání je „mám tě ráda“ a to slýchám tak jednou za ty tři měsíce! Nemyslím si, že by byl problém v komunikaci, bavíme se o všem, i o našem intimním životě. To mi vždy jednou za čtvrt roku rupnou nervy a začnu nás dva řešit, bohužel výsledek je pořád stejný! Ve mně prý chyba žádná není, problém je prý na její straně a neví kde! Až na to přijde tak mi to prý řekne! No a takhle to už jde minimálně rok a půl. Nejprve jsem si myslel, že je to stereotypem s prckem, ale vedlejších zájmů si myslím že má dost (kamarádky, hospůdky, cvičák se psem atd.). Já se taky snažím - zabavit prcka, doma něco udělat, zkrátka pomoct! Jen je to všechno na draka! Celý náš vztah jde do háje a z její strany není žádná reakce (že by jí to vadilo)! Spíš mi přijde, že je spokojená v tom co mezi námi dvěma je respektive není! Prý mám vymyslet nějaké zpestření nějakou zábavu, ale co člověk vymyslí od 5 kdy přijdu z práce do 7 kdy jde prcek na kutě. O víkendech je to obdobný, sobota je podřízena psovi (cvičák) a tak na společné schvíle zbývají na neděli. Babičky sice pohlídají ale i tak mi přijde, že než strávit něco málo klidu, míru a třeba i té intimní chvilce je vše podřízeno tomu, že honem honem musíme něco stihnout udělat, než se prcek od babičky vrátí.
Hirearchie naší domácnosti je následovná 1. syn 2. pes pak dlouho dlouho nic a pak jsem a to jenom možná já! No nic už možná blábolím a vylévám si srdíčko zcela zbytečně, ale pokud by vás napadlo něco čím oživit náš (v tuto chvíli kamarádský) vztah budu rád! Ch.