Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je něco co vlastní mámě nedokážete odpustit ?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.2.16 11:43
Některé zážitky jsou teda drsné…
To já jsem zažívala jenom: od malinka jsem pro ni byla kurwa a sfině, celá fotr. Neměla jsem se narodit, zkazila jsem jí život a naučila jsem ji chlastat… 
. Když mě čekala, chutnalo jí víno a dost.
Bití a nadávky téměř denně. Má lví podíl na tom, že se s bráchou nemáme rádi - protěžovala jej na můj úkor a on má stejné geny jako ona - chlast, hulení, neskutečné rozhazování peněz s „kamarády“.
Jemu ve škole zaplatila lyžák, mně ne. On mohl na týdenní výlet se třídou, já ne. Prý neměla peníze…
Když jsem chtěla zaplatit autoškolu nebo psací stroj do školy (ten jsme musely doma mít - dívky ve třídě), poslala mě k taťkovi.
Její přítel jakýsi mě rád navštěvoval v koupelně, vždycky prý omylem. Naštěstí na mě nesáhl. Protože jsem mu pohrozila, že to povím taťkovi a toho se bál. Takže tohle ne. Ale i to očumování mě ještě teď po třiceti letech nadavuje na poblití.
Nikdy mě nepohladila nebo neobjala, nikdy mi neřekla nic hezkého. Vždycky mi nezapomněla připomenout, že jsem „krocanka“ tlustá po fotrovi" a že mě nenávidí.
Ale musím uznat, že jíst jsme měli vždycky co. I spát jsme měli kde. Jako taková se jakž takž i starala. To zas bych byla úplně nekritická.
Kdysi jsem si myslela, že jí to nikdy neodpustím. Ale jo, odpustila.
Jen si ji už nikdy nechci pustit do života. Bydlíme od sebe 4 km, ale nevidím nejmenší důvod k tomu, aby vstupovala do života mé rodiny, mých dětí.
Když ji potkám, přejdu radši na druhý chodník.
Naštěstí moc dobře nevidí do dálky, takže si mě ani kolikrát nevšimne… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.16 21:00
Dovolím si taKé přispět do tohoto tématu. Některé příběhy jsou drsné. V porovnání s tím je to co moji matce nedokazu zapomenout prkotina, ale stejne se „vykecam“.
Nedokazu ji zapomenout, ze se mne snazila manipulovat a řekla, ze kdyz se nebudu chovat dle jejich rad, tak me dite bude postizene.
Take ji nedokazu zapomenout, ze mi neduveruje, mym schopnostem, mym zasadam, me vychove deti.
A takke to, ze kdyz mel muj manzel zlomenou ruku ( a to jeste bylo stesti. ze se mu prhode nestalo nic horsiho),tak prohlasila, ze ho buh potrestal, za to, ze ji sprdnul ejakou blbost. A ze ho za to potrestal jeste malo
- Citovat
- Upravit
14.2.16 21:28
@Anonymní píše:
Dovolím si taKé přispět do tohoto tématu. Některé příběhy jsou drsné. V porovnání s tím je to co moji matce nedokazu zapomenout prkotina, ale stejne se „vykecam“.Nedokazu ji zapomenout, ze se mne snazila manipulovat a řekla, ze kdyz se nebudu chovat dle jejich rad, tak me dite bude postizene.
Take ji nedokazu zapomenout, ze mi neduveruje, mym schopnostem, mym zasadam, me vychove deti.
A takke to, ze kdyz mel muj manzel zlomenou ruku ( a to jeste bylo stesti. ze se mu prhode nestalo nic horsiho),tak prohlasila, ze ho buh potrestal, za to, ze ji sprdnul ejakou blbost. A ze ho za to potrestal jeste malo
Prosím tě a jaké rady ti dávala, aby jsi neměla potižené dítě? Možná by jsi na tom mohla začít vydělávat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 21:35
@lleennttiillkkaa píše:
Prosím tě a jaké rady ti dávala, aby jsi neměla potižené dítě? Možná by jsi na tom mohla začít vydělávat
Tak matku anonymní neznám, na příspěvek jsem narazila náhodou…Nicméně dovedu si představit riziková chování a životosprávu těhotné, které mohou vést k postižení plodu. A kdyby se takto chovala moje dcera, tak ji samozřejmě upozorním. Ale myslím to v obecné rovině, nikoli přímo u této anonymní, samozřejmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.16 21:56
Ty Vaše příběhy jsou vážně hrozné. Všem moc přeju ať se přes to všechno přenesete a máte svoje vlastní fungující rodiny.
Já mám jen prkotinu proti vám - na základní škole jsem začala psát povídky a knížky, v uvozovkách. Jasně, že to nebyl žádný zázrak, ale mě to naplňovalo. Při uklízení je našla a pak mi řekla, jestli to nejsou vyhozené penize za ty sešity. Takovou ledovou sprchu jsem už asi nikdy nedostala. Všechny moje ambice byly v tahu a dodnes to mám v hlavě a slyším jí, jako by to bylo dnes.
Příspěvek upraven 14.02.16 v 21:57
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.16 21:56
Treba, kdyz budu pit kafe, (kafe piju kazdy den jsem bez nej nepouzitelna), tak potratim. kdyz pujdu na firemni vecirek, tak bych se mohla nadychat cigaret. koure, dat si aperitiv apod. a pak bych mohla mit postizene dite.
Takze to neni o tom, ze bych brala drogy nebo neco, ale o jeji panice a manipulaci.
- Citovat
- Upravit
14.2.16 22:42
@lleennttiillkkaa píše:
Prosím tě a jaké rady ti dávala, aby jsi neměla potižené dítě? Možná by jsi na tom mohla začít vydělávat
Podle toho, co anonymní píše, nechtěla, aby dcera pila kofein, alkohol a pobývala v zakoušeném prostředí. Z toho moc peněz nekouká, to každý ví sám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.16 21:33
Nikdy neodpustím matce, že se mě a bratra vzdala když mi bylo 7 let. Dala přednost alkoholu a bezstarostnému životu bez dětí. Teď se sice občas vídáme, (já i bratr už máme děti, tak i skrz vnoučata), ale neberu jí jako svoji matku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.4.16 00:13
Jo. Je toho spousta. Prostě se nikdy nechovala jako mamka. Neměla mě ráda, snažila jsem se všemožně zavděčit, byla jsem nejlepší ve třídě, poslouchala jsem, chodila na brigády, pak studovala..(pochválila mě jen za dobré známky, nutila mě být středem pozornosti, hrát na klavír atd.) brácha průserář byl její miláček, nemusel nic, všechno mu bylo odpuštěno, umetená cestička. Po pubertě, když jsem začala chodit s klukama, tak se mnou začala soupeřit, zesměšňovala mě a ponižovala. Nutila mě o víkendu být brzo doma (pokud ne, bylo zamčeno celou noc a dělej si co chceš), jezdit k babičce na celý týden atd. - to mi bylo už přes 20!! Dnes jsem vdaná a mám dvě děti. Ona všude na potkání bezdůvodně pomlouvá mého manžela, o děti nejeví zájem. Vše z její strany je jen póza před okolím - je totiž učitelka. Nestýkáme se a je nám bez nich líp. Strašně závidím holkám, co mají pravou maminku, která je tu pro ně za všech okolností. Snad se mi podaří být takovou mámou svým dětem.
- Citovat
- Upravit
27.4.16 00:28
Že umřela a nechala mě tu bez mámy. Ale když to tu čtu, mám štěstí, že z doby dokud žila mám hezký vzpomínky…
Přede všemi tady klobouk dolů, že jste se dokázaly oklepat. Když máma chybí, je to hrozný, ale když máma je a selhává, no, to je snad ještě horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.8.17 22:20
Tak já dokázala odpustit, ale ne zapomenout. To, jak mě s otčímem bili, za každou hloupost zbytečně, byla jsem hodné dítě. Pěstmi, kopáním, vařečkou, bičem a jak strašně u toho na mě řvali. Byla jsem vždycky úplně modrá a nejlepší kamarádka brečela, když mě viděla převlékat před tělocvikem. Bála jsem se jich až do dospělosti a dětství je kvůli tomu mé nejneoblíbenější období. Následky v povaze a chování si ponesu do smrti.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.8.17 12:59
Asi to že mě pomlouvá a vykládá věci které vůbec nejsou pravdivý, třeba nedávno jsem se dozvěděla že mi přítel má zakazavot jezdit do města kde jsem vyrůstala atd..
Dělá ze mě a z mýho chlapa špatný lidi přitom špatná je ona, a přijde jí to normální a když jí za to vynadám že mě už štve jak se chová tak je ještě uražená ted spolu už jakou dobu radči nemluvíme ani se nestýkáme.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
