Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to dnes normální - věrnost? Mám si zvyknout?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.1.22 11:18
Lev nelev, rak nerak, pokud jeden dela jak druhy piskne, ve vsem se prizpusobi, omezi svoje kontakty a konicky ve jmenu partnera, tak je to cesta do pekel vzdycky.
Ten druhy si ho prestane vazit, prestane k nemu vzhlizet, prestane ho ocenovat. Na vysurovanou kuchyn a teplou veceri na stole se proste nehraje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 14:35
@lékařka píše:
Nemuzu se zbavit dojmu, ze pokud by to nebyl krasny a charizmaticky zajisteny muz s perspektivnim spolecenskym statusem, tolik tolerantni bys urcite nebyla
To žádná žena. Obecně se takovým chlapům více toleruje a jenom to v nich posiluje pocit, že si k ženám mohou vše dovolit. Ona se vždycky nějaká husička, která se chce mít dobře (rozuměj chce jeho peníze a lepší spol. status výměnou za prasárny v posteli například) najde. Ženy by se o sebe měly umět postarat samy. A naučit se být šťastné i bez chlapa. Teprve až to zvládnou, tak si toho chlapa můžou do života pustit. Každý zkouší, co si ke své ženě může dovolit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 15:27
@Lucie_Sx píše:
Lev nelev, rak nerak, pokud jeden dela jak druhy piskne, ve vsem se prizpusobi, omezi svoje kontakty a konicky ve jmenu partnera, tak je to cesta do pekel vzdycky.
Ten druhy si ho prestane vazit, prestane k nemu vzhlizet, prestane ho ocenovat. Na vysurovanou kuchyn a teplou veceri na stole se proste nehraje.
Prijde mi, ze zakladatelka pod tim vychvalovanim sama sebe a zduraznovanim sve atraktivity ma navzdory tomu sakra nizke sebevedomi.
Zvlast kdyz musi v jeho pritomnosti chodit ven nenamalovana, aby nahodou nezarlil. Za to kdyz jde ven s jeji mamkou, tak se namalovat a dokonce i makeup mit muze 
Pusobi na me jako nesebevedoma ovce i kdyz samozrejme atraktivni. 
A co si budem povidat, pro drtivou vetsinu chlapu nejsou zenske, ktere nemaj svuj nazor a poslouchaji na slovo vubec nicim zajimave a zacnou je rychle nudit, zvlast kdyz ji ma kazdyden doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.1.22 18:56
No nevím. Já jsem atraktivní tak nějak „průměrně nadprůměrně.” Jsem fakt pěkná baba, o ctitele nemám nouzi, ale holt už mi je 40 a i když vypadám výrazně mladší, tak už prostě rozhodně ne jako dvacítka.
Nedělám si iluze, že můj chlap nemá Instagram plný cizích koz a zadků, ale nějak nemám potřebu to zkoumat. Vím, že se mu to líbí, rád se podívá, ale je mi vcelku jedno, kde si udělá chutě, jíst bude doma a hotovo.
Nejsem na něm finančně závislá, jsem hodně úspěšná ve svém oboru, což je z nějakého důvodu pro hromadu chlapů sexy. On moc dobře ví, že kdybychom se rozešli, sama dlouho nezůstanu, leda bych vysloveně chtěla.
Je mi jasný, že když je normální chlap (ostatně ona i ženská) podroben soustředěné palbě obdivu a touhy od druhého pohlaví, velmi těžko se odolává. Ale věřím tomu, že kdyby došlo na lámání chleba, snad mu dojde, že tak, jako je (viditelně) šťastný se mnou, není zdaleka samozřejmé, že by byl i s jinou. A kdyby mu ani tohle nedošlo, tak snad vidina toho, že by přišel minimálně o 50 % života našeho syna, mu pomůže udržet párek v kalhotách.
Věřím, že není pitomej. A pokud je, nezabráním tomu, tak co se s tím teď trápit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.22 21:31
Hodně jsem o tom přemýšlela celý den a pravda je taková, že jsem si uvědomila, že vše asi opravdu není jak má být…že vlastně tak šťastná nejsem. Je mi z toho celý den smutno…
Není pravda, že jsem jakási ovce bez názoru. Vždycky jsem věřila v sama sebe. Nicmene uvědomila jsem si, že v tomhle vztahu asi opravdu začínám to sebevědomí ztrácet a asi už chápu proč. Musím říct, že mi tahle diskuze poměrně otevřela oči. Já jsem opravdu typická račice. Jsem neuvěřitelně tolerantní člověk. I když se kolikrát vnitřně trápím, vždy nějakým způsobem odpouštím. Když má být něco po něm a já s tím nesouhlasím, málo si prosadím svůj názor. Pravda je ale taky taková, že přemýšlím výhradně srdcem, jsem emotivní člověk. Kdežto on je velmi inteligentní a logicky přemýšlející chlap a nakonec musím uznat, že jeho argumenty jsou opravdu mnohem více na místě. Problém je v tom, že nevím jestli chci pokaždé přemýšlet jen prakticky. Mám sama ze sebe pocit, že mě tenhle vztah strašně změnil. Nevím kompletně co mám dělat. Vím, že on se nezmění…to není sebemenší šance. On je opravdu typický lev a pro něj je jeho pravda svatá. Jemu opravdu velmi vyhovuje náš vztah. Někdo tu psal, že je sebevědomé to říkat. Ale já to opravdu vím. Má přesně to, co celý život hledal. Líbím se mu, starám se o něj, o domácnost a naopak..on by nesnesl vedle sebe ženu co je víc ‚odršklá‘…sám mi to říkal. On se do mě opravdu hodně zamiloval prakticky okamžitě a hodně mě dobýval. Já jsem velmi jemný typ ženy, a to se mu strašně líbí. V podstatě taková jeho princezna kterou si může opečovávat. Problém je, že mě samotné se to velmi líbí, neboť uvažuji hlavně srdcem a emoce a romantika jsou u mě na prvním místě. On se o mě opravdu stará neuvěřitelným způsobem, hýčká mě a zahrnuje mě opravdu velkou láskou, v intimním životě je neskutečně pozorný…Ale sama cítím, že to není jak má být, že to není vše.
Teď ale jak tohle vyřešit. On se nezmění. Pokud se rozhodnu ze vztahu odejít, bude to pro něj zřejmě nečekaná rána a vůbec si neumím představit jak by reagoval. Nicméně co se týče mě. Jak mám opustit člověka kterého miluji? To mi prosím poraďte…protože já ho opravdu velmi miluji. Ale trápím se… Když odejdu, přísahám pánbůh, že chci být už navždy sama…za prvé, já ho milovat nepřestanu, jeho láska mi bude strašně chybět. Nechci prostě už nikoho jiného…pokud to nepůjde s ním, pak už s nikým jiným…opravdu mě to trápí 
Jinak co se týče tich znamení, sama na ně dost dám celý život a přiznám se, že jak jsem se dozvěděla, že je lev…první reakce byla a sakra…a první věta v horoskopu ‚Jakmile lev pozná račici, okamžitě se do ní zamiluje…‘
Ale prý to může fungovat. Když já budu tolerantní, jinak ne… Když budu tak budeme tvořit skvělý pár, budeme skvělý rodiče a láska nás neopustí…ale tolerance odsud posud… 
- Citovat
- Upravit
29.1.22 22:00
@Anonymní píše: ......Jsem neuvěřitelně tolerantní člověk. I když se kolikrát vnitřně trápím, vždy nějakým způsobem odpouštím. Když má být něco po něm a já s tím nesouhlasím, málo si prosadím svůj názor. Pravda je ale taky taková, že přemýšlím výhradně srdcem, jsem emotivní člověk. Kdežto on je velmi inteligentní a logicky přemýšlející chlap a nakonec musím uznat, že jeho argumenty jsou opravdu mnohem více na místě.....
Netroufam si radit, ale v zivote jsem prisla na jednu vec. Clovek by nemel delat veci, ktere jsou mu neprijemne, trapi ho, cini ho nestastnym, jen proto, aby vyhovel druhemu, „byl doma klid“, " melo by se to", jsou proti jeho srdci a presvedceni apod.
I kdyby mel ten druhy milion sebelogictejsich argumentu.
A svuj postoj neni potreba nejak omlouvat nebo vysvetlovat, staci dat najevo, ze to tak proste chces.
Tim muzes zacit a uvidis.
A jeste jedna vec. Postoj „budu k tobe hodny, jen kdyz se budes chovat tak a tak“ a „ted hodny nejsem, protoze sis to zaslouzila“ je postoj agresoru a psychopatu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sahrazad1
29.1.22 22:12
Zakladatelko je blbost se rozchazet, když se milujete. Mě přijde, ze stagnujes / stagnujete. Co plánování společné budoucnosti? Svatba, děti …ano, chlapa nepredelas, ale to ani sama sebe. Já si myslím, ze je dobre, ze jste rozdilni - on alfa a ty subinka. Jinak by to asi nemohlo fungovat. Na druhou stranu, každý, ať žena nebo muž, by měl byt věrný hlavně sám / sama sobě. Tzn jednat v souladu se sebou, nedělat něco, co je ti proti srsti. Jestli toto děláš, tak toho zanech, není to dobre. Poctivá mas byt i k sobě. A s nim si promluv, jestli mas pocit, ze stagnujete na místě - abyste neměli za chvíli přechozeny vztah.
- Citovat
- Upravit
29.1.22 23:03
@Anonymní píše:
Hodně jsem o tom přemýšlela celý den a pravda je taková, že jsem si uvědomila, že vše asi opravdu není jak má být…že vlastně tak šťastná nejsem. Je mi z toho celý den smutno…Není pravda, že jsem jakási ovce bez názoru. Vždycky jsem věřila v sama sebe. Nicmene uvědomila jsem si, že v tomhle vztahu asi opravdu začínám to sebevědomí ztrácet a asi už chápu proč. Musím říct, že mi tahle diskuze poměrně otevřela oči. Já jsem opravdu typická račice. Jsem neuvěřitelně tolerantní člověk. I když se kolikrát vnitřně trápím, vždy nějakým způsobem odpouštím. Když má být něco po něm a já s tím nesouhlasím, málo si prosadím svůj názor. Pravda je ale taky taková, že přemýšlím výhradně srdcem, jsem emotivní člověk. Kdežto on je velmi inteligentní a logicky přemýšlející chlap a nakonec musím uznat, že jeho argumenty jsou opravdu mnohem více na místě. Problém je v tom, že nevím jestli chci pokaždé přemýšlet jen prakticky. Mám sama ze sebe pocit, že mě tenhle vztah strašně změnil. Nevím kompletně co mám dělat. Vím, že on se nezmění…to není sebemenší šance. On je opravdu typický lev a pro něj je jeho pravda svatá. Jemu opravdu velmi vyhovuje náš vztah. Někdo tu psal, že je sebevědomé to říkat. Ale já to opravdu vím. Má přesně to, co celý život hledal. Líbím se mu, starám se o něj, o domácnost a naopak..on by nesnesl vedle sebe ženu co je víc ‚odršklá‘…sám mi to říkal. On se do mě opravdu hodně zamiloval prakticky okamžitě a hodně mě dobýval. Já jsem velmi jemný typ ženy, a to se mu strašně líbí. V podstatě taková jeho princezna kterou si může opečovávat. Problém je, že mě samotné se to velmi líbí, neboť uvažuji hlavně srdcem a emoce a romantika jsou u mě na prvním místě. On se o mě opravdu stará neuvěřitelným způsobem, hýčká mě a zahrnuje mě opravdu velkou láskou, v intimním životě je neskutečně pozorný…Ale sama cítím, že to není jak má být, že to není vše.
Teď ale jak tohle vyřešit. On se nezmění. Pokud se rozhodnu ze vztahu odejít, bude to pro něj zřejmě nečekaná rána a vůbec si neumím představit jak by reagoval. Nicméně co se týče mě. Jak mám opustit člověka kterého miluji? To mi prosím poraďte…protože já ho opravdu velmi miluji. Ale trápím se… Když odejdu, přísahám pánbůh, že chci být už navždy sama…za prvé, já ho milovat nepřestanu, jeho láska mi bude strašně chybět. Nechci prostě už nikoho jiného…pokud to nepůjde s ním, pak už s nikým jiným…opravdu mě to trápí
Jinak co se týče tich znamení, sama na ně dost dám celý život a přiznám se, že jak jsem se dozvěděla, že je lev…první reakce byla a sakra…a první věta v horoskopu ‚Jakmile lev pozná račici, okamžitě se do ní zamiluje…‘
Ale prý to může fungovat. Když já budu tolerantní, jinak ne… Když budu tak budeme tvořit skvělý pár, budeme skvělý rodiče a láska nás neopustí…ale tolerance odsud posud…
Ale prdajz lev, narcis to je. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.22 05:23
@brisco píše:
Ale prdajz lev, narcis to je.
Rychle, strucne, vystizne 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lavenderka
30.1.22 06:40
Mala som partnerov, ktory followovali krasotinky na insta i dokonca predomnou v posteli, mobil v ruke a sledoval. Otacal sa za zenami ked sme sedeli v restauracii, nie ze len pozeral ale vytacal hlavu. Za mnou sa chlapi pozru tiez, som taka normalna zenska a nemala som nikdy atraktivnych muzov, lebo ma to neberie.
Ja som to nedala, pretoze ma to zranovalo, oni to nechapali, neuvedomovali si, ze to robia a ze mi to ublizuje. Aj ked som im to do oci bez emocii povedala, pozerali na mna jak na blba. Uplne KO bolo ked vo vlaku pred nami sedeli 2 mlade natacali sa v spodnom na tik tok, on na nich cely cas cumel a urobila sa mu boule medzi nohami. Ten dotycny bol zavisly na reels, tiktok atd kde su polonahe prsate tancujuce zeny(az pri nom som zistila ze nieco take existuje)
A co s tym? Nic, bud ho beries so vsetkym alebo sa rozid…
- Citovat
- Upravit
30.1.22 07:55
@Lucie_Sx píše:
Lev nelev, rak nerak, pokud jeden dela jak druhy piskne, ve vsem se prizpusobi, omezi svoje kontakty a konicky ve jmenu partnera, tak je to cesta do pekel vzdycky.
Ten druhy si ho prestane vazit, prestane k nemu vzhlizet, prestane ho ocenovat. Na vysurovanou kuchyn a teplou veceri na stole se proste nehraje.
Přesně tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.22 10:04
Nemusíš se hned rozcházet, jen se prostě nauč nepodřídit se v situacích, které nejsou úplně podle tebe. Vím o čem mluvím, strávila jsem tak 11 let. Sežere tě to zevnitř a pak se dalších 10 let budeš hledat, protože prostě ztratíš svoje „já“. Buď to schroupe nebo ne. Já pak byla v takové fázi, že jsem dlouho dopředu volila „taktní“ slova, aby se neurazil, aby byl doma klid. Je to neskutečně náročné a frustrující klima, které, když si zachováváš alespoň trochu svého „já“, není prostě dlouhodobě udržitelné. Budeš pořád ve vnitřním stresu a napětí, ale na povrchu v pohodě. Když se ti něco nelíbí, řekni to, když chceš něco udělat, udělej to. Partnerství neznamená vězení a absolutní podřízenost jednoho před druhým. Já pak hledala sebevědomí další třetinu svého života, kde bych mohla dneska být, kdybych se tak nepodřizovala, tak neudělej stejnou chybu.
Taky račice 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.1.22 18:51
Děkuji všem za rady, budu o tom přemýšlet. Dostali jste se někdy do situace kdy jste strašně milovali ale museli ze vztahu odejít protože prostě jste cítili, že to nejde? Jaký byl život po tom? Respektive…je možné opustit někoho kdo vás miluje, vy milujete jeho ale podvědomě se trapite? Ale milovat přestat prostě nejde…
- Citovat
- Upravit
31.1.22 08:48
@Anonymní píše:
Kdybych nenapsala, že jsem sebevědomá a nějak snad vypadám, odpovědi by byly typu ‚no jo holka, to jsi se mu omrzela‘…nemyslím si, že je to důležité jak jsem se prezentovala.Ale jinak, taky si myslím. On sám se sobě asi líbí a rád by si šimral ego ještě více u jiných žen dost možná. Nevím…fakt nevím.
ona se časem omrzí i ta modelka. Ty jsi moc přesvědčená o své dokonalosti a našla sis chlapa, který je zas přesvědčen o té své, oba jste moc povrchní a zaměření na krásu, přijde mi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
