Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak nic jinyho vam nezbyde nez se s tim srovna. Druha moznost je se rychle nechat zbouchnout od nejakeho dalsiho borce.
Tak já mám zázrakem syna (3roky) a druhé mít nemůžu (zdravotní problémy). Vždycky jsem chtěla aspoň 3 děti. Nikdy jsem se s tím nesmířila, jen jsem se s tím naučila žít.❤️️
S ničím se nesrovnávej. Pokud nejsi nějaká šereda, tak chlapa najdeš vždycky. Hlavně nesmíš propadat panice.
@Kipa22 píše:
S ničím se nesrovnávej. Pokud nejsi nějaká šereda, tak chlapa najdeš vždycky. Hlavně nesmíš propadat panice.
Podle čeho soudíš, že je někdo šereda? Jakože četla jsem tu dost drsných reakcí, ale tahle spadá jasně do top 10.
@Anonymní píše:
Dobrý den, nevím přesně do jaké kategorie zařadit. Rozešla jsem se s partnerem, se kterým jsme planovali rodinu a společné dítě. Já už mám jedno z předešleho vztahu, kterému bude 7 let. Toužila jsem a toužím jeste po druhém. Vím a zároven se omlouvám všem, co se jim nedaří mít ani to jedno, ale otázka směřuje na ty, co si moc přáli dvě děti a nepodařilo se to. Mám 35 a vím, že ješte malá šance je, ale uz v ní moc neveřím. Jsem samozřejmě nesmírně vdecná a vážím si toho, že uz syna mám. Jen proste ta touha po druhém je veliká. Srovnali jste se vy, co jste nemeli možnost mít druhé? Dekuji
Mám podobne dilema. Nikdo nám asi rozhřešení nedá. Já na ty „potkala jsem ho v 36, v 37 otěhotněla a ve 39 rodila třetí“ moc nevěřím. Asi jako že vyhraju ve Sportce. Jsem zvědavá na ten bilanc v 60 letech no… Prostě jedno tam je alespoň ![]()
@Anonymní píše:
Mám podobne dilema. Nikdo nám asi rozhřešení nedá. Já na ty „potkala jsem ho v 36, v 37 otěhotněla a ve 39 rodila třetí“ moc nevěřím. Asi jako že vyhraju ve Sportce. Jsem zvědavá na ten bilanc v 60 letech no… Prostě jedno tam je alespoň
přesne takhle to vnímám taky. Takový to sladky mazaní medu… jasny, kazdy by tomu rád věřil, ale ne kazdemu se to podaří. Jak říkáš, jedno tam díky bohu je.
![]()
@Anonymní píše:
Dobrý den, nevím přesně do jaké kategorie zařadit. Rozešla jsem se s partnerem, se kterým jsme planovali rodinu a společné dítě. Já už mám jedno z předešleho vztahu, kterému bude 7 let. Toužila jsem a toužím jeste po druhém. Vím a zároven se omlouvám všem, co se jim nedaří mít ani to jedno, ale otázka směřuje na ty, co si moc přáli dvě děti a nepodařilo se to. Mám 35 a vím, že ješte malá šance je, ale uz v ní moc neveřím. Jsem samozřejmě nesmírně vdecná a vážím si toho, že uz syna mám. Jen proste ta touha po druhém je veliká. Srovnali jste se vy, co jste nemeli možnost mít druhé? Dekuji
A teď se předem omlouvám já. Ale z čeho pramení ta potřeba dalšího dítěte? To je nějaké pravidlo, že s každým novým stálejším partnerem je nutno pořídit si dalšího potomka?
Není lepší věnovat svou lásku a péči synovi? A nedělit pak děti na moje, tvoje, naše? Soustředit se na Vaši rodinu, kterou tvoříte se synem.
Nechci, aby to vyznělo zle, jen čtu, že jeden vztah (dětný) se ti rozpadl, teď se rozpadl další vztah (kde jsi chtěla další dítě), to je přece docela směrodatné.
Chci Te podporit. Neni Ti sice malo, ale ani ne moc. V nasem veku (kdyz potkas muze, ktery dite chce) pujde vse daleko rychleji. Spousta rozvedenych kamaradek si nasla novou lasku a s mimcem zacala brzy. Ja sama jsem miminko mit nemohla. Trinact let lecby nepomahalo a ja se smirovala s tim, ze mamou nebudu. Nakonec mam dite ve ctyriceti. Neni to idealni, neni to vyhra…je to dar. Tak hlavu vzhuru!!! Nikdy jsem nebyla stastnejsi. Ale tez me trochu mrzi, ze bude jen jedno. Nechci byt starsi mamou, nez jsem byla poprve.
@Anonymní píše:
Dobrý den, nevím přesně do jaké kategorie zařadit. Rozešla jsem se s partnerem, se kterým jsme planovali rodinu a společné dítě. Já už mám jedno z předešleho vztahu, kterému bude 7 let. Toužila jsem a toužím jeste po druhém. Vím a zároven se omlouvám všem, co se jim nedaří mít ani to jedno, ale otázka směřuje na ty, co si moc přáli dvě děti a nepodařilo se to. Mám 35 a vím, že ješte malá šance je, ale uz v ní moc neveřím. Jsem samozřejmě nesmírně vdecná a vážím si toho, že uz syna mám. Jen proste ta touha po druhém je veliká. Srovnali jste se vy, co jste nemeli možnost mít druhé? Dekuji
Js na tom podobně. Akorát mi už bude 37. Jako na jednu stranu se nehroutim z toho, že budu mít jedinacka, ale na druhou stranu, pořád si říkám, že když potkám někoho, s kým by to klaplo, tak by se dalšímu dítěti nebránila klidně do 40-42 let. Takže asi tak.
Moje situace je podobná, ale trochu jiná - děti mám dvě, sedmiletá dvojčata. Vždycky jsem chtěla velkou rodinu, ale s dvojčaty to byl takový fičák, že jsem si další mimčo nedokázala představit. Až před asi 2 lety s mi pomalu začaly bouřit hormony a loni v červnu jsme si s manželem řekli, že si toho třetího benjamínka ještě pořídíme. No rok to zkoušíme neuspěšně. Přes lékaře to řešit nechci. Máme ještě rok času, protože já sama mám strop 35 let, ve vyšším věku už bych pak mimčo nechtěla mít (neodsuzuju ty, co ho mají, ale já sama to mám postavené takhle). Ze začátku mě to celkem trápilo a pár menstruací jsem obrečela. Teď už jsem se situací smířená a říkám si, že i takhle je nám dobře. Snad miminko ještě přijde. Ale když ne, asi s tím i dokážu žít.
Moc držím palce, aby i tobě se to nakonec podařilo, i když chápu, že to máš ještě o dost složitější - momentálně bez chlapa ![]()
@ChytráSova píše:Šereda - hrbatá, plešatá, šilhavá a velké akné. Pokud takto nevypadá, chlapa najde. Každýmu se líbí někdo jiný. Někdo má rád hubené, někdo při těle, někdo vysoké, někdo nízké, někdo zrzky, někdo brunety, někdo prsa jedničky, někdo prsa dvojky a každý má rád úsměv.
Podle čeho soudíš, že je někdo šereda? Jakože četla jsem tu dost drsných reakcí, ale tahle spadá jasně do top 10.
@Miainautumn pramení to proste z touhy mít jeste díte. Nevím, jestli je k tomu potreba neco doplnovat, podle me je to dost vystižné. Přála bych si proste jedno. Ne jen pro sebe ale i pro syna, aby mel sourozence. Takže tímto vidím i to „dát lásku a péči synovi“. Myslím, že je to je nejvetší dar.
@Tajeka děkuji. Já nijak panice nepropadám. Kdyz další nebude, nezhroutí se mi celý svět. Budu stastná i tak, jen vím, že by se mi to stestí proste rozšířilo.
@Anonymní píše:
@Miainautumn pramení to proste z touhy mít jeste díte. Nevím, jestli je k tomu potreba neco doplnovat, podle me je to dost vystižné. Přála bych si proste jedno. Ne jen pro sebe ale i pro syna, aby mel sourozence. Takže tímto vidím i to „dát lásku a péči synovi“. Myslím, že je to je nejvetší dar.
@Tajeka děkuji. Já nijak panice nepropadám. Kdyz další nebude, nezhroutí se mi celý svět. Budu stastná i tak, jen vím, že by se mi to stestí proste rozšířilo.
Já se taky smiřuju, snažím se syna co nejvíc užít a i když si to slyšet nechtěla, lidem se prostě dějou horší věci nebo nemají dítě žádné atd..
Dobrý den, nevím přesně do jaké kategorie zařadit. Rozešla jsem se s partnerem, se kterým jsme planovali rodinu a společné dítě. Já už mám jedno z předešleho vztahu, kterému bude 7 let. Toužila jsem a toužím jeste po druhém. Vím a zároven se omlouvám všem, co se jim nedaří mít ani to jedno, ale otázka směřuje na ty, co si moc přáli dvě děti a nepodařilo se to. Mám 35 a vím, že ješte malá šance je, ale uz v ní moc neveřím. Jsem samozřejmě nesmírně vdecná a vážím si toho, že uz syna mám. Jen proste ta touha po druhém je veliká. Srovnali jste se vy, co jste nemeli možnost mít druhé? Dekuji