Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Nepredbihejte, jsou to jen slova a plany, zatim nemate ani první narozene, pockej a uvidite, par bezesnych noci, dej ditko tatkovi a uvidis, jak do druheho nebude pospichat..
A na ty reci vzdy rekni, ze zatim si neporodila ani to prvni, tak o druhem nepremyslis a hotovo..
Ale zarazi me, ze to tak prozivas, bavit se o tomto mi prijde v pohode (s partnerem) my se taky bavili o moznosti dalsiho jeste v prvnim tehotenstvi, spis ze srandy, zadne plany..proste reci jen. ty uz premyslis, ze by te mohl opustit?
Teď to nech koňovi….. Můj manžel taky vždycky hlásal, jak chce aspoň dvě děti a že chce rozhodně kluka….. Po první holce zjistil, co to všechno obnáší a další nechtěl. Nakonec jsem neplánovaně otěhotněla a holky máme dvě. Sám říká, že by je za kluka nevyměnil ani omylem….
Nakonec může být všechno jinak…
@Anonymní píše: Více
No jo, kdyz pro chlapa to je jednodussi, kdyby mohl byt tehotny a rodit, tak by hodne rychle zmenil nazor. A ze maji v okoli dve deti prece neznamena ze vy musite taky. Ja jsem druhy dite nikdy nechtela a nikdo by me k tomu nedonutil. Znam rodinu, kde se pokouseli o kluka, a porad sama holka. Pri poslednim pokusu to byly dvojcata, holky ![]()
Vsem bych, řekla ať se uklidni, ze prvni jeste ani neni na svete a vsichni blbnou s druhym. Ze diteti ve druhe tride zakladni skoly taky nikdo necpe co tyden, na jakou bude chodit vysokou ![]()
Myslim si, ze obdoby vety „nevim a dejte mi pokoj“, je uplne na místě.
Muze se stat tisic a jedna vec, z nichz polovina ani nemusi byt ve vaší moci.
Počkala bych po porodu, jednak se bude moct zblaznit z roztomilé holčičky, a jednak mu to miminko rychle vysvětlí že to není sranda ![]()
A razantně bych mu dala najevo že nejsem zvědavá na prosebné ksichty, když jsem ještě ani neporodila.
Měla bys spíš řešit co svatba. Osobně jsem manželství nikdy nepovažoval za tak důležité, ale nyní když jsem starší, tak to vidím jinak. Vztahy se borti a od přítelkyně se prostě odchází mnohem, mnohem snaze. Byt vdaná je ve tvém zájmu pokud nejsi zajištěna.
A jinak k problému, zapojuje ho od začátku co přijedeš z porodnice, rikej že je to nové pro vás oba, že se oba učíte. Ať umí vykoupat, přebalit, choďte na procházky. Nauč ho být s ní sám, aby se nebál a uměl si poradit. Lepší radu nedostaneš.
Jedním uchem tam, druhým ven. Moje kamarádka se mi vysmála ( nemyslela to ve zlém, znám ji ) když jsem ji řekla že druhé nechci, že zase tak mateřský typ nejsem. Uvidíme co řekne na to až malému ( taky jsem v očekávání ) budou 3-4 a druhé dítě nikde. Prostě nemusíte mít druhé dítě, uvidíte sami. ![]()
Takhle, chlap je v pohodě že - on má na starost jen tu příjemnou část, kterou splnil a zbytek až tak nevnímá (nevolnosti apod.). Navíc, ještě neví co všechno bude až se mimčo narodí - vše se změní. Takže bych teď neřešila druhé, když sám neví, jak bude(te) zvládat to první.
A že se ptá okolí? To bych už vůbec neřešila. Je to vaše věc. Za mě jsou řeči okolí to nejhorší co může pro partnery a samotnou ženu být - mám ve svém okolí ženy, které by daly cokoliv kdyby otěhotnely nebo jsou šťastné, že se jim podařilo jedno těhu udržet a pak musí od okolí poslouchat otázky - tak kdy už budete mít to dítě? Na co tak dlouho čekáte? A to vám není líto, že malý bude jedináček?….. ![]()
@Anonymní píše: Více
Lidi jsou sibly.. On to myslim myslí ze srandy, ten prosebny pohled, kdyz to někdo zmíní. Teď to absolutně nemá cenu řešit, když na, světě není ještě ani první pro něj se ten pohled třeba taky změní.. Známý maj roční dítě, uz jim je dost cca 35 a 38, dlouho jim to nešlo původní plán byl, že druhý v podstatě hned, protože toho času uz taky moc nemaj, no teď jim prej jedno dítě stačí a o druhý se pokoušet nebudou
což si myslím, že se klidně za 2 roky taky může změnit a treba to ještě zkusí.
A jak píšeš, může to být zas holka a to bych těm lidem, s kecama tak ještě chlapecka taky řekla.. Ja mam dva kluky, taky slysim tak ještě holčičku, tak odpovím, že by to byl urcite kluk a všechny hezký klucici jména jsme uz vyčerpali.
Odpovídala bych „uvidíme, jak se osvědčí tatínek“ a tatínka bych maximálně zapojila od začátku
Řeš to až to bude aktuální. Teď bych se tím vůbec nezalamovala.
To chce důrazně praštěné okolí usadit na prd. l, ať dají pokoj.
Počkej až porodíš, ono přijde takovej zahul, ze na další na čas zapomenete.
Ahoj všechny, co sem chodí.
Začínám mit takový splin, možná končící tehu ale i situace a nevim jak s ní naložit.
Čekáme naše první dítě- bylo to dost nečekaně, ale přesto jsme to my i rodina vzala s více či menším nadšením. Všechno je v přípravách, tehotenstvi ohledně ditete je relativně v pořádku.
Od začátku jsem tedy měla nějaké mensi problémy, snasim to tehotenstvi celkově špatně- asi i ty horka to zhoršují, mám strach z porodu.
Bohužel od té doby co nám opakovane potvrdili pohlaví, že to je holčička přichází i z okolí takové to - a bude i druhé? Od rodiny i kamaradu. Od chlapu popichování, že by to chtělo ještě toho kluka… mě tohle trochu vadí, naštěstí, je to okrajové, ale zasahuje mě, že ten můj s nimi souhlasí, podívá se na mě a takovým tím prosebnym pohledem, ze se o druhé pokusíme. V soukromý když začne sám, tak že by chtěl, ale když mu oponuji že nevím, aby s tím nepočítal na 100% tak najednou souhlasí a že uvidíme. Prostě bere moje obavy, ale je vidět, že ten kluk u chlapů znamená asi hodně.
Kdyby už byla.na světě pochopím, že rekne co mu chybí, ale takhle když jsem ještě neporodila?
Kdysi dávno na začátku jsme si řekli že bychom chteli dvě, ale to jsem nevedela co obnáší tehotenstvi. Ano může se to změnit, ale mam obavu a pocit, zda se o naší princeznu bude skutečně starat a zajimat. Jinak je totiž milionovy a moc se těší. Nosí pro ni už věci, stará se o mě, hlídá mě jak pes aby se nám nic nestalo.
Od prvního trimestru ho opakovaně varuji- ze nevím, zda budu chtít druhe, že mi fakt není dobře, že nevíme co porod,… druhá věc jsou i finance. Už teď řešíme jak vše utáhnout, tak abychom na tom byli se vším v pohodě. Druhé těsně za sebou bychom asi nedali.
Bavili jsme se i že druhý pokojíček by byl problem, takže by se muselo stavět a předělávat. Plus se mi nelíbí představa být 6 let v kuse mimo pracovní trh.
Je mi 30 takže na druhé dítě zas tolik času není jako když je Vám 20. Hádám max těch 7 let.
Měli jste to některá taky tak? Byl pak problem ve vztahu?
Mám uz teď obavy, že pokud nebudu chtít, tak se rozejde, přestože je jinak vše v pohodě.
Další věc je, že se bojím, co i kdyby bylo druhé- co se stane když to bude holka? Bude pak chtít třetí?
Myslím, že jemu jde hlavně o to předávání zájmu a chlapskych věci a tajně doufám, že mu dojde, že tohle může dělat i u holky a že mu dojde že starani se o jedno není jednoduché.
Taky asi, že všichni v okolí mají dvě děti- často do max ca 3-4 let po sobě a vnímá to jako paradni věc a nějaký standart. Bohužel nevidí co vše je za tím.
Děkuji moc že jsem se mohla vypsat a krásný víkend všem.