Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@sarah1618 píše:
@Lojzísek
Ale měla by ses zamyslet nad způsobem svého vyjadřování
A své sarkasmy (mířící na zakladatelku, v takové psychické situaci), že si v pelechu švitořili o miminu, si třeba nech pro někoho z rodiny..Zakladatelko
A znáš pořekadlo nic není tak horké jak se uvaří
Na potrat nechod, neboj bude líp…
Uvař si Heřmánkový čaj, pusť si hezký film nebo si přečti hezkou knížku a mysli sama na sebe a na své dítě
Kdyby něco můžeš kdykoli napsat
Rozumím ti
Život není o mazání medu kolem huby. Většina z nás musí přijmout následky svého jednání. A že tu nevrkám jako posedlá jenom proto, že je na cestě mimísek? Zakladatelce se nic hrozného neděje. Nezbývá, než se k tomu, co si navařila, postavit čelem, a třeba to i dopadne dobře.
@stinga píše:
No já nevím, mně připadá problém jinde, než na co odpovídá většina diskutujících - já to cítím tak, že chlap dítě chce, ale nechce zakladatelku
Jestli s ní dítě nechtěl, tak s ní neměl souložit bez ochrany. Přemýšlel penisem.
@Lojzísek píše: Život není o mazání medu kolem huby. Většina z nás musí přijmout následky svého jednání. A že tu nevrkám jako posedlá jenom proto, že je na cestě mimísek? Zakladatelce se nic hrozného neděje. Nezbývá, než se k tomu, co si navařila, postavit čelem, a třeba to i dopadne dobře.
Navařila? Na to byli dva. A jestli chlap nechce dítě, ať to řekne rovnou a neříká něco jiného. Svádět všechno na zakladatelku je ubohé.
@stinga píše:
No já nevím, mně připadá problém jinde, než na co odpovídá většina diskutujících - já to cítím tak, že chlap dítě chce, ale nechce zakladatelku
Já taky… Podílet by se rozhodne měl, ale ne tak aby zakladatelce lezl do života
Na to jsem se ho zeptala včera, jestli se mnou dítě chcel a řekl mi že ano. Že mi nikdy nelhal, že od chvíle co mě potkal tak si říkal, že by bylo fajn se mnou mít dítě. A to co ke mně cítí je taky realita a pravda, že nikdy nelhal. A že dítě je pro něj skoro zázrak.
Tohle vše mi řekl, ale ve výsledku se nevymáčkl, jestli s námi bude. Jen řekl, že nás přece neopouští a že teď nevím co má dělat. Vůbec tyhle jeho pochody nechápu.
@topazio píše:
Jestli s ní dítě nechtěl, tak s ní neměl souložit bez ochrany. Přemýšlel penisem.
Dítě chtěl, ale ji ne ![]()
@topazio píše:
Navařila? Na to byli dva. A jestli chlap nechce dítě, ať to řekne rovnou a neříká něco jiného. Svádět všechno na zakladatelku je ubohé.
Ve všech svých předchozích příspěvcích píši o obou. Tohle byla reakce na to, že tu zakladatelce způsobuju psychické trauma.
@Anonymní píše:
Na to jsem se ho zeptala včera, jestli se mnou dítě chcel a řekl mi že ano. Že mi nikdy nelhal, že od chvíle co mě potkal tak si říkal, že by bylo fajn se mnou mít dítě. A to co ke mně cítí je taky realita a pravda, že nikdy nelhal. A že dítě je pro něj skoro zázrak.Tohle vše mi řekl, ale ve výsledku se nevymáčkl, jestli s námi bude. Jen řekl, že nás přece neopouští a že teď nevím co má dělat. Vůbec tyhle jeho pochody nechápu.
Já bych na něj uhodila, ať se vyjádří, jak si to představuje
@Anonymní píše:
Na to jsem se ho zeptala včera, jestli se mnou dítě chcel a řekl mi že ano. Že mi nikdy nelhal, že od chvíle co mě potkal tak si říkal, že by bylo fajn se mnou mít dítě. A to co ke mně cítí je taky realita a pravda, že nikdy nelhal. A že dítě je pro něj skoro zázrak.Tohle vše mi řekl, ale ve výsledku se nevymáčkl, jestli s námi bude. Jen řekl, že nás přece neopouští a že teď nevím co má dělat. Vůbec tyhle jeho pochody nechápu.
Ale vždyť ani Ty nevíš, co chceš a nechceš. Před chvílí jsi tu uvažovala o potratu, taky se to v Tobě mele. Nech tomu čas, nic jiného dělat nejde.
Můj názor - na dítě se těší, tebe má rád, jen je celej hin z toho, že mu končí život svobodnýho hejska a snaží se udržet si nějaké zdání vlastní nezávislosti. Přeci jen v tom věku kolem čtyřicítky se taková náhlá změna už kouše trochu hůř. Co bych udělala já - zůstala v klidu a brala bych, co je momentálně ochotný dát, citově i materiálně. A dala bych tomu čas. Osobně si myslím, že se ještě zmátoří.
Chápu dobře, že jste spolu nebydleli, 9 měsíců není hodně ale rozhodně ne málo. Za mě se bojí i odpovědnosti, toho, že najednou bude mít víc než vážený vztah, rodinu a to vše nečekaně, neměl čas se na to připravit. Fakt mu dej čas, bude to ok. A zkus mu odpustit tenhle počáteční „šok“, nebo jak to nazvat. Uvidíš, že to bude dobrý a jak tu někdo psal, nic není tak horký, jak se uvaří.
@SunSan píše:
Chápu dobře, že jste spolu nebydleli, 9 měsíců není hodně ale rozhodně ne málo. Za mě se bojí i odpovědnosti, toho, že najednou bude mít víc než vážený vztah, rodinu a to vše nečekaně, neměl čas se na to připravit. Fakt mu dej čas, bude to ok. A zkus mu odpustit tenhle počáteční „šok“, nebo jak to nazvat. Uvidíš, že to bude dobrý a jak tu někdo psal, nic není tak horký, jak se uvaří.
nn nebydleli, ale vídali jsme se tak 5× týdně, byli jsme spolu často. A známe se tedy 1,5 roku, 9 měsíců jsme spolu.
@Anonymní píše:
Na to jsem se ho zeptala včera, jestli se mnou dítě chcel a řekl mi že ano. Že mi nikdy nelhal, že od chvíle co mě potkal tak si říkal, že by bylo fajn se mnou mít dítě. A to co ke mně cítí je taky realita a pravda, že nikdy nelhal. A že dítě je pro něj skoro zázrak.Tohle vše mi řekl, ale ve výsledku se nevymáčkl, jestli s námi bude. Jen řekl, že nás přece neopouští a že teď nevím co má dělat. Vůbec tyhle jeho pochody nechápu.
A není to jenom panika? Můj manžel, který by sice asi nikdy nezašel tak daleko, aby řekl, že neví, jestli se mnou bude, v jednu chvíli taky blbnul, že neví, co s dítětem budeme dělat, přitom ho chtěl. Bylo by to sice hodně nevyzrálé a hrozně sobecké ti to říkat, ale zas by byla šance, že se chytí.