Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jíte vše, na co máte chuť?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
26.11.25 19:10
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.11.25 19:11
@lucad77 zvazuju, ale je to neco za co se docela stydim, prptoze i driv me dost lidi soudilo, nechci to resit znovu, chtela bych se z toho dostat sama ikdyz vim jak narocny to je
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.11.25 19:13
@alisekR takhle jsem jedla taky a vubec jsem nepremyslela kolik je hodin a ze budu treba veceret, vzala jsem si na co jsem mela chut, dost mi to chybi protoze si zase zacinam uvedomovat jak moc tohle ovlivnuje zivot, nebavi me resit jestli si neco dat mam nebo ne, a kdyz jo tak si rikat ze jsem si to davat nemela, zavidim vam tohle..
- Citovat
- Upravit
26.11.25 19:14
Zkus Nutriadapt.cz. jsou v každém trochu větším městě, já potřebuju pro změnu zhubnout, tak jsem se rozhodla, že to s nimi zkusím. A ta moje konzultantka se právě zmínila mimo jiné, že pracují i s (býv.)anorektičkami a podobnými případy, jako jsi ty, takže tady bys možná pomoc mohla najít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.11.25 19:16
@teroonka pak to urcite chapete kdyz s tim bojujete od tak utleho veku, je to hrozný, a co vic, ja mam rada sladky, bramburky, ale i ne uplne zdrave jidlo jako je treba rajska s knedlikem, nebo vypecky, rizky s kasi atd… vse co varim tak snim, ale opravdu mini porce, proto asi mám pak hodinu po obede opet hlad nebo aspon na neco chut, vim ze zdrave bych jist nedokazala, zkoušela jsem to mnohokrat a vzdycky to skoncilo tak, ze jsem se pak akorat vylozene prezrala vsim sladkym na co jsem prisla 
- Citovat
- Upravit
26.11.25 19:25
@Anonymní píše: Více
V tom případě, pokud nemáš vyloženě blok na určité potraviny/formy/kombinace, a jsi schopná jíst a nezvracíš, myslím, že by ti pomohl profesionálně sestavený jídelníček od nutričního terapeuta. Na svou výšku jsi opravdu hodně drobná, bohužel s ubývajícími kily se naše úzkost a touha být ještě nehmotnější a méně viditelná zintenzivňuje. Já jsem teoreticky vybavená maximálně, přesně vím, co bych měla a neměla dělat, kolik a čeho jíst.. ale s mým úzkostným nastavením stejně sklouznu ke své rutině, třeba ve stresu přestávám mít pocit hladu a ještě dlouho poté.. Mnohem větší část života už žiji s tou šedou eminencí v podvědomí, kolik terapií, pokusů se toho definitivně zbavit. Nejvýš na chvíli, pak to zase začne vytahovat drápky. Tak jsem se s tím naučila žít, jsem jedna z těch, co si chronickou formu PPP vlečou s sebou životem. Vždycky v průběhu nebo po léčbě jsem do toho padala ještě hůř. A ne, neposlouchám chytráky „jsi blbá, že nežereš“ - „tak se prostě najez a budeš v pohodě“. Takhle to vůbec nefunguje, poprvé jsem onemocněla anorexií, aniž bych tušila, že něco takového vůbec existuje a má jméno. Devadesátky..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 19:25
@Anonymní píše: Více
To je mi lito, ze mas takove pocity, kdyz mas evidentní podvahu. A nestalo by za to vyzkouset jit na nejake anonymní sezení, kde jdou lide se stejným problémem? Mateřství je samo o sobe velmi narocne, ty mas k psychické nemoci nejake predispozice z drivejska a sama to budes těžko zvládat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 19:30
Zakladatelko, určitě by ti pomohla psychoterapie, sezení u psychologa. Nevím, jak jsi řešila první onemocnění v pubertě, jestli s psychologem, psychiatrem nebo svépomocí, jestli případně máš někoho, kam se na terapii vrátit. Jestli ne, zkus kontaktovat sdružení Anabell, určitě by ti poradili, kdo z terapeutů/lékařů ve tvém okolí řeší poruchy příjmu potravy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 19:32
@Anonymní píše: Více
jsou možné i on-line konzultace, vždyť nikde nemusíš rozhlašovat, co a kde řešíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 19:33
@Anonymní píše: Více
Já bohužel skoro vše jím, tedy zejména sladké. A jsem z toho nešťastná, ale nejde mi se ovládat, chodím k nutriční terapeutce, vím, jak má vypadat jídelníček, vím, že mi chybí bílkoviny, vždycky začnu nový den s tím, že se nebudu přejídat, ale večer to vždycky pokazím. Úplně se nenávidím, nechce se mi moc chodit mezi lidi a tak.
Jinak na tvém místě bych se zkusila obrátit třeba na Anabell, mají psychology, nutriční terapeuty, sociální pracovníky a peer pracovníky a to vše pro klienty s PPP. Nebo pokud jsi z Prahy a měla bys peníze, tak tady nabízí léčebný program pro klienty s PPP: https://www.calmea.cz/ppp ale měsíc za 35 000 Kč, na to bych třeba já fakt neměla. Držím palce a neboj se říct si o pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 19:37
@Lollitka píše: Více
ahoj Lollitko, jak se ti daří? Zvládáš to teď doma? To je tak zvláštní, strašně bych těm holčičkám, které jsou na začátku cesty, chtěla pomoci, sdělit, ať s tím něco sakra udělají, jinak ten život stojí za ho… když je to bludný kruh žrádla. Ať si nechají pomoci za každou cenu.. bohužel kde není vůle, není cesta a ta cena je někdy hrozně vysoká 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 19:38
Ty se ženeš do velkého problému. Vzpamatuj se. Máš malé dítě, které potřebuje mámu a ne anorektičku, která má problém sama se sebou. Najdi si terapii a začni řešit svoji psychiku. Dokud je čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 20:04
Jako jim na co mam chuť, ale tak nějak s rozumem, mam chuť na čokoládu tak si dam jednu řádku a ne celou tabulku… ale treba oběda jim velke porce, větší než muž který profi sportuje. Ale zas je fakt ze jim přerušovaně, nesnídám, mam v práci az obed, doma si pak dam kafe a něco dobrého a vecer večeři a u telky max něco malinkého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.25 20:09
@teroonka píše: Více
Ahoj, no měla jsem teď několik měsíců hrozné problémy s nespavostí a hlavně spánkové paralýzy s děsivými hypnagogickými halucinacemi, byla jsem i ve spánkové ambulanci a tam mi Dr. doporučila AD Anafranil, tak jsem to měla zkonzultovat s psychiatričkou, ta to konzultovala s klinickou farmaceutkou, protože beru hodně léků. Jeden jsem musela vysadit a teď mám místo něj ten Anafranil a beru ho týden a na dnešek jsem konečně spala a celý ten týden jsem neměla paralýzu, tak ťukám.
Jinak to jídlo mě hrozně trápí, zhubla jsem v dubnu 10 kg, když jsem celý měsíc nic nesnědla (po traumatu), pak jsem si to nějak držela, ale teď se plíživě zas začínám přejídat a jsem strašně nešťastná, ale vůbec to nemám pod kontrolou. Jenomže zajídám nervy a zimu, kterou nesnáším, hlavně to, jak je brzy tma, to mi vůbec nedělá dobře.
A co ty? Jak se daří tobě? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
@Dn0712 tolik jsem vazila, ted mam pri 156cm 40-41kg, predtim jsem mela okolo 48-49 a celkove jsem se citila proste dobre, na sladkem ujizdim taky, teda kdyz si to zrovna dam, ale vetsinu dne kdyz mam chute tak hlavne na sladky, obcas i na ty bramburky nebo neco slaneho, ikdyz moje dite taky ji 5× denne tak mi to k tomu nejak nepomaha, predtim jsem jedla s nim nebo dojidala, zobala od nej, ted to radsi vyhodim proste kdyz neco nesni…