Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jízda na koni a strach
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.12.15 01:38
@Anonymní píše:
A co se tyka kone, ja si ho nevybirala, tak nejak jsem si myslela, ze mi daji klidase. A berou me tam jako zacatecnika, i ja se tak beru. Je to dlouha doba co jsem jezdila a jediny co jsem si pamatovala bylo jak se drzi oteze. Az ted jsme se domluvily na jinem koni, pry je klidnejsi. Vim ze k tomu pady patri, proto me tak stve ze jsem z toho tak vyklepana. Az si budu jistejsi, urcite to bude lepsi.
Pokud pouze vis jak se drzi oteze, patris na lonz, kde veskere vedeni kone a jeho pripadne umravneni je pouze v rukou trenerky. Az nabydes jistoty vsech pomucek (hlavne sed, nohy a na hubu minimalne, nejlepe nepusobit), jistotu ve vedeni a zvladani klusu (abys v nem umela vest), tak nejdriv opoustet lonz. Tohle ma vedet trener; prizpusobit se tobe, mit prijezdeneho kone a kome -salamistu. Pokud to trener takhle nema, neni to seriozni trenee a sa bych jinde a na tyhle informace se poptala predem.
@Dojcanis Respekt se urcite nesjednava bitim bice. Bic ma v jezdectvi jinou funkci, nikdy jeho pouziti neboli. Opacne je to spatne. Ve vetsine pouziti se to mine ucinkem. Respekt k jezdci ziska kun spravnym jezdenim a to skrz trenerku.
strachem se pokud mozno nepohlcovat, pak tuhnes - to ti moc ve vyuce nepomaha;) cilem jezdeni je byt uvolnena a jen prenasenim vahy ovladat kone (ani ty nohy nepozivat, ty jsou az v druhe rade, je-li kun neprijezden pak mozma i otezemi (= ale to bych uz z takove staje utikala, toto je spatne). A jsou pomucky, ktere te chrani (ja si na vsechny kone beru bezpecnostni vestu a samo prilbu).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 09:45
Stalo se mi něco podobného, jezdila jsem asi rok a po pár pádech (nic se nestalo) jsem se začala bát, před každou lekcí mi bylo úplně blbě. Tenkrát jsem se o tom bavila s trenérkou a on říkala, že se to stává čsto a nejde s tím dělat nic jiného, než časem překonat. Vytrvat, nevzdávat se, samozřejmě jezdit na klidném koni, kde se tyhle situace eliminují. Klidně se svěř trenérovi/trenérce, měli by s tím umět pracovat. Nebo změnit stáj 
Držím palce, ono se to časem poddá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 10:26
Jsou různé povahy koní asi tak, jako lidí, takže někteří jsou vzrušivější, někteří klidnější, také záleží, jak často koník chodí ven, zda bývá ve dne třeba v ohradě…Také mladší bývají bujnější, starší koně zkušenější, někdy výrazně klidnější, také hodně záleží na plemeni koně. Jezdila jsem dlouho, měla i vlastní koníky, takže opravdu co kůň, to jiná povaha…Také jsem za mlada docházela do stáje, kde se provozovala i výuka ježdění a myslet si, že automaticky ti dají klidného koně je naivní, ne každý člověk má určité morální hodnoty, či normální myšlení, takže bych opravdu pečlivě vybírala hlavně učitele jízdy. I vzrušivější koník se dá před hodinou připravit tak, aby nebyl jak z divokých vajec a pokud je kůň hodně divoký a nepřiježděný, dle mého nepatří na výuku začátečníka, nebo člověka, co na koni dlouho neseděl. 
A opravdu, pokud neudržíš ruce v klidu, nebo jsi hodně nejistá, dala bych si prvních pár hodin na lonži pro získání sebedůvěry a zlepšení držení těla, není to přeci ostuda…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 10:46
Ahoj, já jsem sraboš celý svůj jezdecký život V dětství jsem se motala kolem dostiháků a jízda na nich byla jako bungee jumping bez gumy 
Vypěstovala jsem si fobii ze zrychlení koně a ačkoli se stále snažím pravidelně jezdit, občas mě ten velkej strach přepadá. A přitom mám klidného, laskavého parťáka. Samozřejmě má své dny, kdy si nutně potřebuje protáhnout hřbet nebo mu začnou utíkat nožky… Ale jen ojediněle v terénu. Tak Vám budu držet palec a souhlasím s tím, že byste měla volit co nejspolehlivějšího koně, který by Vás podržel 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 11:17
@Renoir Vím, o čem mluvíš, také jsem začínala s dostihovými koňmi a tak nějak střídavě jsem se k nim vracela, ten popis bungee jumping bez gumy je celkem trefné popsání ježdění dostiháků 
Nakonec jsem si koupila klidnou, ale chodivou teplokrevnou kobylu a bylo to opravdu nejlepší rozhodnutí mého jezdeckého života. Nevadilo jí, když nechodila pravidelně pod sedlem, žádné vylomeniny, i cval v přírodě nebyl o přetahování a bungee jumpingu, věděla jsem, co od ní očekávat, prostě parťačka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 11:24
@glorča Souhlas já mám vysloužilého policejního koně, mohutného teplokrevníka, a nedá se to srovnat s nervním plňáskem (ačkoli i tady jsou výjimky).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.15 14:21
Taky to tak mam, fakt se za to stydim, strasne… Uz par let jsem nesedela na koni a to jsem se tim 20 let zivila - vycvik a korekce drezurnich koni a jezdcu, na obdelniku jsem byla jako doma. Fakt nevim kde jsem k tomu prisla, ale myslim ze po porodech deti. Ja bych strasne chtela zase zacit ale prijdu ke koni a uz zacnu vetrit prusvih a ochromi me hruza. Deti ucim na cizi kone nesahat, ani se moc nepriblizovat. Mozna je to tim ze jsem za ty roky videla mraky urazu u koni, vim co tech 500-800kg dokaze kdyz chce. Strasne bych se k tomu chtela zase vratit a mam spoustu kamaradu kde bych mohla jezdit, ale kazdy me zna a ocekava ode mne ze si poradim se vsim, jenze ja ztuhnu jen se ke koni priblizim…totalni profesionalni selhani.. 
- Citovat
- Upravit
4.12.15 18:12
@Dojcanis
Jasne;) ja jsem to jen chtela uvest na pravou miru i pro ostatno ctenare. Kdyby ironie nebyla pochopena;)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.15 20:22
@Bethuska Něco takového jsem potřebovala slyšet, děkuju Doufám že ten kůň co ho mám domluvenýho na příště bude fakt klidnější a co nejdřív to překonám
@Renoir Ohledně zrychlení koně vím přesně o čem mluvíš. I když jdeme krokem a kůň začne zrychlovat, úlně ztuhnu. A když klušeme a zrychlí, to je pro mě úplná katastrofa 
@Rajani Možná byla od začátku chyba v komunikaci 
Objednávala jsem se telefonicky přímo u majitelky stáje, která se mě ptala jestli je to moje první jízda. ŕekla jsem jí že už jsem kdysi jezdila, ale že už je to asi 10 let, takže už si nic nepamatuju. Trénuje mě ale jiná paní, možná jí majitelka řekla že už jsem jezdila, já to brala jako hotovou věc, že mě tam budou brát jako začátečnici. S trenérkou jsme to už moc neřešili co a jak. A tím že už si opravdu nic moc nepamatuju tak se mi těžko hodnotí, jestli je to takhle správně. Jediný co mě překvapilo, že mi hned první jízdu hodila na zem kavalety Ale tak jsem byla vyjukaná i z první jízdy autem, že pojedeme hned po silnici
@Anonymní píše:
Taky to tak mam, fakt se za to stydim, strasne… Uz par let jsem nesedela na koni a to jsem se tim 20 let zivila - vycvik a korekce drezurnich koni a jezdcu, na obdelniku jsem byla jako doma. Fakt nevim kde jsem k tomu prisla, ale myslim ze po porodech deti. Ja bych strasne chtela zase zacit ale prijdu ke koni a uz zacnu vetrit prusvih a ochromi me hruza. Deti ucim na cizi kone nesahat, ani se moc nepriblizovat. Mozna je to tim ze jsem za ty roky videla mraky urazu u koni, vim co tech 500-800kg dokaze kdyz chce. Strasne bych se k tomu chtela zase vratit a mam spoustu kamaradu kde bych mohla jezdit, ale kazdy me zna a ocekava ode mne ze si poradim se vsim, jenze ja ztuhnu jen se ke koni priblizim…totalni profesionalni selhani..
To mě mrzí, musí to být hrozný pocit 
Ale nebrala bych to jako profesionální selhání, možná se porodem, hormony a mateřstvím opravdu v některé ženě něco změní a u tebe asi o to víc, že jsi viděla co jsi viděla. Budu Ti držet palce, ať se to jednou zlomí
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
