Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj,
je mi 19 a bydlim s mamkou a jejim pritelem.
Jsem hodne citlivy clovek a dost mi toho vadí ale nedavam to najevo, pred nikym.. krome moji mamky.
Cokoliv rekne, zeptá se, vadi mi to a jsem na ni protivna, nejde to byt hodna jednoduse.
Nevim proc to tak mam, jenom u ní.
Jestli to je treba tim, ze jsem mela spatne detstvi z jeji strany a nadrzovala moji sestre, tak proto?
Chtela bych to zmenit ale ona opravdu cokoliv rekne, vytoci me to. Hodne premyslim nad tim, ze kdyby se ji neco stalo, vycitala bych si svoje chovani ale to mi nepomuze abych byla hodna..
Mámu máš jen jednu…jsi dospělá, tak si zařiď život po svém, osamostatni se…a co té vlastně tak moc irituje? Jak máma na tvé chování reaguje? A co ten její partner?
Pokud ti vadí bydlet se svou matkou tak dělej vše proto abys s ní nebydlela. To je jednoduché. ![]()
Nevím, jak moc ti ublížila a ubližovala
pokud tím, že upřednostňovala tvou sestru, tak to jistě bolelo - ale nebila tě, netýrala, starala se.. tak buď ráda, že maminku máš
je spousta lidí, co by se mamce rádo třeba za něco omluvilo a už to nikdy nepůjde…
dospěj
a klidně se i odstěhuj
pak ji více oceníš..
@Anonymní píše:
Ahoj,
je mi 19 a bydlim s mamkou a jejim pritelem.
Jsem hodne citlivy clovek a dost mi toho vadí ale nedavam to najevo, pred nikym.. krome moji mamky.
Cokoliv rekne, zeptá se, vadi mi to a jsem na ni protivna, nejde to byt hodna jednoduse.
Nevim proc to tak mam, jenom u ní.
Jestli to je treba tim, ze jsem mela spatne detstvi z jeji strany a nadrzovala moji sestre, tak proto?
Chtela bych to zmenit ale ona opravdu cokoliv rekne, vytoci me to. Hodne premyslim nad tim, ze kdyby se ji neco stalo, vycitala bych si svoje chovani ale to mi nepomuze abych byla hodna..
jsi dospělá, a dospělý člověk se pozná i podle toho, že se dokáže ovládat,
a pokud ti to tak hrozně nejde, tak pohledej práci a odstěhuj se,
držkovat, když mám doma plný servis, je ubohé a puberťácké
Nauč se řešit konflikty a komunikovat jinak, než tím, že půjdeš do vrtule - s rodiči to je nejsložitěšjí, ale když začneš trénovat, tak se to postupně bude zlepšovat a hlavně to pak půjde snáze s ostatními lidimi.
No a hledej cesty jak se co nejrychleji odstěhovat - pokud plánuješ VŠ, jdi do jiného města a nejpozději v druháku na erasmus.
Jak zkusit proměnit svou komunikaci - což povede i k tomu, že ti sníze půjde prosadit i svoje potřeby mrkn sem.
https://obchod.portal.cz/…tu-v-rodine/
a hlavně se mrkni na koncet nenásilné komunikace - tady je o tom moc povedený audiodokument
https://vltava.rozhlas.cz/…kace-6249993
tady je kniha kde je to popsané podrobně https://www.kosmas.cz/…ace-v-praxi/
a tady případně nabízí slušné semináře, kde se to naučit prakticky
https://nenasilnakomunikace.org/
Základní výhodou je, že když ty začneš jen zkoušet měnit cesty, jakými se svou matkou komunikuješ, tak ona bude taky muset reagovat jinak.
Moje zkušenost říká, že když je člověk prchlivý, drží se všude, jen ne s těmi, které má rád. Tam se cítí v bezpečí a tak ujíždí. Takže pokud by to bylo tohle, je třeba to mít na paměti a vědomě korigovat.
Pokud je to nesnášelivost, tak s ní opravdu nebydli. Nikdo není zvědavý na protivnou devatenáctku.
Není dobré v dospělosti bydlet s rodiči.. Já to taky nesnášela, bohužel jsem se odstěhovala „až“ ve 20 letech. Podle mě má samostatnost jen výhody, není důvod to odkládat ![]()
@MarkiMM tak v 19. jsou dneska povětšinou lidi ještě na střední. Kombinace devítky a plošných odkladů…
Zkus si to fakt upřímně sama pro sebe analyzovat.
Měla jsem to tak s jedním blízkým člověkem. Ubližovala jsem mu a litovala toho pokaždý skoro okamžitě. Pak jsem se donutila k brutální introspekci, přesně jsem si vytipovala triggery i svoje vzorce chování, pak se mi nad hlavou rozsvítila žárovka, trochu jsem to ořvala a od té doby dělám dost pokroky, protože už vím, co za tím je, i na vědomé úrovni.
Zamysli se nad tím, jestli nejsi náhodou spíš nesnášenlivá, než citlivá. A pokud ti vadí matka, odstěhuj se. V devatenácti už u ní bydlet nemusíš. Nepíšeš, jak na tvé chování reaguje ona, pokud to snáší, měla bys ji to přičíst k dobru. Na mě bys byla hnusná dost krátkou dobu a pak by sis balila raneček.
Ale to, že se o vás máma stále stará, vám nevadí, že? Nebo si vše zajišťujete úplně sama?
Ahoj,
je mi 19 a bydlim s mamkou a jejim pritelem.
Jsem hodne citlivy clovek a dost mi toho vadí ale nedavam to najevo, pred nikym.. krome moji mamky.
Cokoliv rekne, zeptá se, vadi mi to a jsem na ni protivna, nejde to byt hodna jednoduse.
Nevim proc to tak mam, jenom u ní.
Jestli to je treba tim, ze jsem mela spatne detstvi z jeji strany a nadrzovala moji sestre, tak proto?
Chtela bych to zmenit ale ona opravdu cokoliv rekne, vytoci me to. Hodne premyslim nad tim, ze kdyby se ji neco stalo, vycitala bych si svoje chovani ale to mi nepomuze abych byla hodna..