Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: ..... Dokud dejchám, tak makám?,.....
Jo. Idealne bys mela uplne odpadnout. Ale deti v tom nenechas, vid.
Bych ho poslala někam…čistě jeho problém? A až ty budeš mít problém se srdcem, ptz přechodíš virózu mu nedochází. Neskutečný sobec. Hele ať si vezme dovolenou a o děti se postará, aby jsi se mohla pár dní vyležet.
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,
asi to znáte. Dětičky marodí, vy o ně pečujete ve dne v noci, nespíte a navíc chytíte bacila od nich, takže je vám pěkně mizerně.
Jenže odpočinout si nemůžete:, dokonce ani nemůžete spát, protože se nemocné ratolesti budí stokrát za noc a chtějí pochovat, napít, čurat, vysmrkat se, podat kapesník, bolí je bříško, mají kašel…Já to aktuálně prožívám s šestiletou a s batoletem a je mi příšerně. Tři noci jsem nespala. Sama mám horečku, kašel, bolí mě vsechny svaly a cítím se na umření.
Moje drahá polovička se přestěhovala na opačný konec domu, aby chudák něco nechytil a děti ho nerušily nočním pláčem. On totiž potřebuje minimálně 8,5 hod spánku každý den, jinak se prý necítí dobře! A taky mu to prý doporučil doktor na preventivní prohlídce. Nedostatek spánku prý škodí srdci i mozku. No to nemůže riskovat, že jo…
Zato já se po 3 probdělých nocích s virózou cítím úplně jako rybička. SamozřejměA teď jdu k manželovi do jeho provizorní ložnice pro čistý ručník a prostěradlo a co nevidím. Pivko v ruce, na notebooku seriál, vysmátý a spokojený. Ale že by mi pomohl vyměnit počurané prostěradlo to neee. Je už fakt unavenej přece.
Sakra já chápu, že chlap chodí do práce (byť má převážně HO), že já coby žena na rodičovské mám na starost péči o děti a domácnost. Ale kde je ksakru ta hranice? Dokud dejchám, tak makám? A druhý čučí na kriminálku?
Přijde vám to takto ok? Jak to chodí u vás? Manžel se cítí nesmírně dotčen, že jsem mu vyčetla nulovou pomoc a prohlašuje, že to je čistě můj problém.
Prosím o anonyma, jsem děsně naštvaná a nechci, ať si tuhle diskuzi spojují s mým nickem.![]()
Ne, nepřijde mi to ani zdaleka ok.
Ovšem nedá se na to bohužel napsat nic jiného než ono milionkrát ohrané ”jak sis to doma zařídila, takové to máš”. ![]()
Člověk, který by byl schopen se ke mně tímto způsobem chovat, by nemohl být mým životním partnerem…. ale Ty máš zřejmě žebříček hodnot nastaven jinak ![]()
Promiň, ale tvůj manžel je d. bil.
Kde jsi vyčetla, že na rodičovské máš na starosti komplet děti a domácnost?
Domácnost je vaše společná, děti taky.
Zda se, že tvůj manžel empatii neoplývá, tak mu to budeš muset říct jasne:
Je mi blbě, mám horečku a potřebuju se vylezet.
Takze si vem dovolenou, aby ses postaral o děti. Tady je máš.
A az se uzdravís, v klidu si sedněte a rozdělte si povinnosti - vlastnictví p. nisu opravdu neopravnuje nikoho ke gaucinku, zatímco podradna bytost (manželka) uklízí, vaří, peče, stará se o deti, protože to je přece úděl ženy. A rodicovska není 24-hod služba ženy.
Ne to by si můj manžel fakt nedovolil. I kdyby mě bylo dobře tak by se staral o naše děti taky. V noci se ho teda snažím nebudit pokud to není už fakt nutný.
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,
asi to znáte. Dětičky marodí, vy o ně pečujete ve dne v noci, nespíte a navíc chytíte bacila od nich, takže je vám pěkně mizerně.
Jenže odpočinout si nemůžete:, dokonce ani nemůžete spát, protože se nemocné ratolesti budí stokrát za noc a chtějí pochovat, napít, čurat, vysmrkat se, podat kapesník, bolí je bříško, mají kašel…Já to aktuálně prožívám s šestiletou a s batoletem a je mi příšerně. Tři noci jsem nespala. Sama mám horečku, kašel, bolí mě vsechny svaly a cítím se na umření.
Moje drahá polovička se přestěhovala na opačný konec domu, aby chudák něco nechytil a děti ho nerušily nočním pláčem. On totiž potřebuje minimálně 8,5 hod spánku každý den, jinak se prý necítí dobře! A taky mu to prý doporučil doktor na preventivní prohlídce. Nedostatek spánku prý škodí srdci i mozku. No to nemůže riskovat, že jo…
Zato já se po 3 probdělých nocích s virózou cítím úplně jako rybička. SamozřejměA teď jdu k manželovi do jeho provizorní ložnice pro čistý ručník a prostěradlo a co nevidím. Pivko v ruce, na notebooku seriál, vysmátý a spokojený. Ale že by mi pomohl vyměnit počurané prostěradlo to neee. Je už fakt unavenej přece.
Sakra já chápu, že chlap chodí do práce (byť má převážně HO), že já coby žena na rodičovské mám na starost péči o děti a domácnost. Ale kde je ksakru ta hranice? Dokud dejchám, tak makám? A druhý čučí na kriminálku?
Přijde vám to takto ok? Jak to chodí u vás? Manžel se cítí nesmírně dotčen, že jsem mu vyčetla nulovou pomoc a prohlašuje, že to je čistě můj problém.
Prosím o anonyma, jsem děsně naštvaná a nechci, ať si tuhle diskuzi spojují s mým nickem.![]()
Lehni a vyžaduj čaj a paralen. Když klekneš ty, přijede bába?
Muj muz kdyz zjistil ze jsem polomrtva bacilem si po hodine prace vzal homeoffice a jel domu starat se ondeti a domacnost. Me uvaril caj, zachumlal do periny a nechal spat zatimco resil tri deti, obedy, pracku, detske bitky, vyvetrani, nakup, dodelani ukolu a krmeni a spani…dokud jsem nebyla fit byl mi oporou. Taky proto ho mam doma ja. Chtela jsem muze partnera, ne deb.ila co me ma za sluzku.
Mám doma stejného krete. a,.. má matka taky a moje babi ani nemluvím. Moje tchyně totéž. Je to prostě plemeno. Řekni mu ať vypadne že své rezidence a lehni si místo něj. Pokud se nehne ( což se nehne), pcikni na něj a zítra mu olizej zubni kartáček. Ať to taky chytne, poté ho nech s rýmou chcipnout.
hodně síly nejsi sama.
@Anonymní píše:
Mám doma stejného krete. a,.. má matka taky a moje babi ani nemluvím. Moje tchyně totéž. Je to prostě plemeno. Řekni mu ať vypadne že své rezidence a lehni si místo něj. Pokud se nehne ( což se nehne), pcikni na něj a zítra mu olizej zubni kartáček. Ať to taky chytne, poté ho nech s rýmou chcipnout.hodně síly nejsi sama.
Ten kartáček je dobrej! ![]()
Je mi to líto
Je to vůl. Od nás se při nemoci taky manžel odstěhoval do pracovny, protože nemohl kvůli práci onemocnět. Taky je většinou na HO. Chodil tady v respirátoru.
Ale zajistil pro nás jídlo (on nevaří), léky, vařil nám čaj do termosky,.. Udělal provizorní ležení i v obýváku. Tak jsme mohli marodit v ložnici i v obýváku. Po SMS jsem mu psala co nutně potřebujeme, co má udělat. O sebe se staral sám. Většina práce v domácnosti čekala až se uzdravíme, ale co bylo opravdu nutné udělat udělal (mytí nádobí, vyprat a pověsit/dát do sušičky prádlo, trochu uklidit - po nás v naší nepřítomnosti včetně převlečení povlečení, dát sušit/větrat peřiny…).
Něco ho napadlo samo, o něco jsem si musela říct, ale opravdu se snažil.
Kdybych byla opravdu hodně nemocná, vzal by si volno a nechal by mě narodit a sám se staral o děti
i o mě ( a naopak -vyzkoušeno).
@Anonymní píše:
Mám doma stejného krete. a,.. má matka taky a moje babi ani nemluvím. Moje tchyně totéž. Je to prostě plemeno. Řekni mu ať vypadne že své rezidence a lehni si místo něj. Pokud se nehne ( což se nehne), pcikni na něj a zítra mu olizej zubni kartáček. Ať to taky chytne, poté ho nech s rýmou chcipnout.hodně síly nejsi sama.
To není plemeno. To je jen výchova a již zmiňované „jaké si to uděláš, takové to máš“.
@BohunkaP píše:
Ne, nepřijde mi to ani zdaleka ok.Ovšem nedá se na to bohužel napsat nic jiného než ono milionkrát ohrané ”jak sis to doma zařídila, takové to máš”.
Člověk, který by byl schopen se ke mně tímto způsobem chovat, by nemohl být mým životním partnerem…. ale Ty máš zřejmě žebříček hodnot nastaven jinak
Ne, ona si to tak nezařídila. Zařídil si to tak její partner. Zařídila by si to tak sama, pokud by ho tam kde je sama poslala. A to neudělala ne? Žebříček hodnot se nastavuje dost blbě když se snaží jen jeden a druhý se veze.
Ahoj maminky,
asi to znáte. Dětičky marodí, vy o ně pečujete ve dne v noci, nespíte a navíc chytíte bacila od nich, takže je vám pěkně mizerně.
Jenže odpočinout si nemůžete:, dokonce ani nemůžete spát, protože se nemocné ratolesti budí stokrát za noc a chtějí pochovat, napít, čurat, vysmrkat se, podat kapesník, bolí je bříško, mají kašel…
Já to aktuálně prožívám s šestiletou a s batoletem a je mi příšerně. Tři noci jsem nespala. Sama mám horečku, kašel, bolí mě vsechny svaly a cítím se na umření.
Moje drahá polovička se přestěhovala na opačný konec domu, aby chudák něco nechytil a děti ho nerušily nočním pláčem. On totiž potřebuje minimálně 8,5 hod spánku každý den, jinak se prý necítí dobře! A taky mu to prý doporučil doktor na preventivní prohlídce. Nedostatek spánku prý škodí srdci i mozku. No to nemůže riskovat, že jo…
Zato já se po 3 probdělých nocích s virózou cítím úplně jako rybička. Samozřejmě
A teď jdu k manželovi do jeho provizorní ložnice pro čistý ručník a prostěradlo a co nevidím. Pivko v ruce, na notebooku seriál, vysmátý a spokojený. Ale že by mi pomohl vyměnit počurané prostěradlo to neee. Je už fakt unavenej přece.
Sakra já chápu, že chlap chodí do práce (byť má převážně HO), že já coby žena na rodičovské mám na starost péči o děti a domácnost. Ale kde je ksakru ta hranice? Dokud dejchám, tak makám? A druhý čučí na kriminálku?
Přijde vám to takto ok? Jak to chodí u vás? Manžel se cítí nesmírně dotčen, že jsem mu vyčetla nulovou pomoc a prohlašuje, že to je čistě můj problém.
Prosím o anonyma, jsem děsně naštvaná a nechci, ať si tuhle diskuzi spojují s mým nickem.
