Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejsi neschopná a líná, jsi psychicky křehká a zbytečně se týráš.
Nesnaž se vyhovět všem těm musům, kterými si sama sobě ubližuješ. Kdyby se ti to poveldo, tak si vymyslíš jen větší a ostřejší musy.
Uči se být sama na sebe hodná. Dost to pomůže i s výchovou dítěte k tomu, aby ono nepřebralo tvoji vlastní sebenenávist.
https://www.grada.cz/…-sobe-10465/
K těm antidepresivům - jsi k tomu v psyhcoterapii? Pokud ne, tak je nejvyšší čas začít.
Kdo řekl a kde je napsano, ze musíš mit doma naklizeno? Jsi skvěla maminka!!! Vzdyt kdyz to čtu.. ty ho kolibas a jsi se svym miminkem.. to je přeci krasa! Víš ja už mam skoro 17cti leteho syna a zrovna dnes jsem se zasnila jake to bylo kdyz byl miminko a mohla jsem toho habána ktery mě přerostl ba rukou nosit!! Tak rychle to uteče!! Pokud te tohle naplňuje.. tak dělej co te naplňuje a pokud to tvemu muži tak uplne nevadí a neni to předmětem hádek.. věnuj se vic tomu maličkemu
Za chvilku to bude lepší a budeš moct delat vic okolo
Já jsem ani ne před týdnem přišla na to, že moje uplakané miminko má nejradši, když si sednu na gauč se skrčenýma nohama a na těch ho kolíbám dokud na mě neusne. Když odložím do postýlky, začne plakat. Hádej co dělám od té doby - sedím na gauči s miminkem, koukám na seriál a strašně si užívám, že je moje miminko aspoň těch pár hodin takhle spokojené (jí strašně trápí prdy, reflux, a zažívání obecně, takže chudák moc klidu a pohodlí neužije).
Večer vrazím dítě muži, udělám takové to nejnutnější provozní abychom nežili ve špíně (nějakou část toho dělá i muž samozřejmě, máme to podělené). Vaří se tu téměř výhradně o víkendech. Obývák není jak z magazínu, ale jsou v něm porůznu podle potřeby naskladněné bryndáky, čisté plíny, kontrastní kartičky, hřebeny na kočky… prostě co za den potřebuju chmatnout a použít. Na magazínový obývák budu mít dost času až bude dítě v pubertě a celý den v trapu ![]()
Ano, podle měřítek mnohých jsem neschopná a líná. A?
Na smrtelné posteli budu vzpomínat právě na to sezení s miminkem, a ne že jsem vrazila dítě do postýlky, abych měla navařeno a uklizeno ![]()
@Liberalissima píše:Šťastná matka ta ktera ma doma pubertaka, ktery je cely den v trapu
Já jsem ani ne před týdnem přišla na to, že moje uplakané miminko má nejradši, když si sednu na gauč se skrčenýma nohama a na těch ho kolíbám dokud na mě neusne. Když odložím do postýlky, začne plakat. Hádej co dělám od té doby - sedím na gauči s miminkem, koukám na seriál a strašně si užívám, že je moje miminko aspoň těch pár hodin takhle spokojené (jí strašně trápí prdy, reflux, a zažívání obecně, takže chudák moc klidu a pohodlí neužije).Večer vrazím dítě muži, udělám takové to nejnutnější provozní abychom nežili ve špíně (nějakou část toho dělá i muž samozřejmě, máme to podělené). Vaří se tu téměř výhradně o víkendech. Obývák není jak z magazínu, ale jsou v něm porůznu podle potřeby naskladněné bryndáky, čisté plíny, kontrastní kartičky, hřebeny na kočky… prostě co za den potřebuju chmatnout a použít. Na magazínový obývák budu mít dost času až bude dítě v pubertě a celý den v trapu
Ano, podle měřítek mnohých jsem neschopná a líná. A?Na smrtelné posteli budu vzpomínat právě na to sezení s miminkem, a ne že jsem vrazila dítě do postýlky, abych měla navařeno a uklizeno
Jsi úžasná maminka. Dítě se osamostatni věkem. Teď má potřebu být s Tebou. Ono I každé dítě je jiné.
Mám to podobně, akorát o půl roku starší dítě a neberu antidepresiva. Je to fakt náročný, hlavně když je dítě nespavec…
Především teda nevěř fotkám na instagramu, to není realita.
Taky nemám uklizeno jak bych chtěla, ale můžu poradit pár věcí co mi ulehčuje.
Jestli jsi nezkoušela, tak zkus nosítko. U nás to moc velký úspěch nemělo, ale v nejhorším pomohlo.
Jestli si to můžete dovolit, zaplať si někoho na hlídání nebo na úklid.
A určitě je lepší mít spokojené dítě než naklizeno a napečeno ![]()
Instagram není realita! ![]()
Asi Tě to neuklidní, ale já děti ani nemám a stejně je doma furt bordel, vařeno taky není, stravujeme se nějak náhodně, jak to stíháme. Ani extra neušetříme, utrácíme za blbosti. Ale jsme s chlapem hodně spolu, děláme co nás baví, staráme se o svoje zdraví, trávíme čas v přírodě, s rodinou, se zvířaty. A co jako? Život máme jenom jeden. Asi nikdo nebude na smrtelný posteli vzpomínat na to, jak super měl pořád uklizeno a že mu to lajkovali lidi na fb…
Uc ho trochu samostatnosti. Mam taky rocni, ale rano si proste chci vypit kafe
donedavna se po mne jeste porad plazila a najednou koukam, ze si hraje sama
tak jenom pozoruju, nezasahuju a uzivam si to. Ohradku nepouzivam, stejne se pohybuje tam, kde ja.