Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem připravená na miminko?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymni
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.4.08 15:08
Tak ještě počkejte,ale pochybnosti budeš mít asi vždycky,já taky při každé prořvané Vojtově noci si říkala neměla jsem ještě počkat? 
Né vážně,9.měsíců je dost dlouhá doba nato si „zvyknout“ a pak už se člověk jen a jen těšíš,na druhou stranu není dítě jen na dobu určitou,je napořád,takže pokud ještě řešíš koupání v létě,hory apod tak spíš toužíš po svobodě né?I když k moři a na hory můžeš i s dítětem 
A co na to přítel,ten to vidí jak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.08 15:16
Tak to určitě připravená jsi. Myslím, že pochybnosti a zodpovědný přístup patří k sobě. Věk na to máš. Manžela-nebo přítele jsi si asi taky uváženě vybrala. Dítě bude plánované, chtěné…víc už udělat nemůžeš. Když o tom přesto uvažuješ, chováš se dospěle…a dospělí lidi mají mít děti .
Ničeho se neboj…všechno skutečně příjde samo. .. Všechno zvládneš. Tobě i tvém,u příteli se s příchodem miminka změní priority… a nic nebude důležitější než to malé.
Chlapa je k tomu třeba zpočátku postrčit, ale toho se neboj. Když ty budeš chtít on ti pomáhat bude.
Já musím říct, že co se mi narodily děti ztratilo všechno co je bez nich smysl…ani mně nenapadne jet třeba na dovolenou bez nich…A jasně že čas na sport, na posezení s kámoškama, na holiče se najde vždycky. A stejně se budete bavit o dětech .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
21.4.08 15:51
davmi píše:
Tak ještě počkejte,ale pochybnosti budeš mít asi vždycky,já taky při každé prořvané Vojtově noci si říkala neměla jsem ještě počkat?
Né vážně,9.měsíců je dost dlouhá doba nato si „zvyknout“ a pak už se člověk jen a jen těšíš,na druhou stranu není dítě jen na dobu určitou,je napořád,takže pokud ještě řešíš koupání v létě,hory apod tak spíš toužíš po svobodě né?I když k moři a na hory můžeš i s dítětem
Přítel miminko moc chce,je starší a nechce být starý táta,je mu 42 a jsme spolu právě dnes 4 roky
- Citovat
- Upravit
21.4.08 16:00
Ahoj,
já to měla podobné. Po miminku jsem moc toužila a když jsem zjistila, že jej čekám, nějak mě to zaskočilo. A říkala jsem si, na dlouhou dobu konec dovolených, ovíněných večerů, práce a kontaktu s lidmi, já snad na to nejsem ani připravená.
Když se malý narodil, ani mě nenapadlo, že by mi některá z uvedených věcí chyběla. Tak nějak ten nový životní rozměr přebil všechny mé dosavadní tužby, nakonec jsem i díky němu poznala nové lidi, takže kontakt s nimi mi nechybí, a člověk zjistí, že kvůli prckovi nemusí zanechávat aktivit, naopak se mu jich nabízí ještě víc než za bezdětna, prostě osobní život nekončí, ikdyž prvních několik měsíců je náročných.
Podle toho, co píšeš, očekávám, že přítel už dítě taky chce, a v tom případě jistě počítá s tím, že volného času bude míň.
Tak se mu zkus svěřit s obavami a promluvit s ním o tom
Ale jestli dáš přednost dítěti, nebo si chceš ještě nějaký čas „užívat“, záleží nakonec na Tobě. Pokud myslíš, že bys ještě o něco přišla, tak vyčkej, ona ta chvilka, kdy budeš mít pocit, že Ti něco v životě chybí, ještě přijde
Myslím, že pochybnosti má každá zodpovědná ženská
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.08 16:04
Partnerův přístup ke mně se nezměnil snad v ničem, akorát se tolik nehádáme kvůli blbostem 
Pokud máš takové obavy, tak si o tom otevřeně promluvte, jak si představuje, že se pro něj změní život, jestli a jak by Ti mohl pomáhat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.08 17:01
Jak se říká: na dítě nebudeš 100% připravená nikdy, protože nikdy nemůžeš vědět vše, co vás potká a čemu budeš „čelit“
a jak psala Leea, už jen to, že nad tím předem uvažuješ, dokazuje, že připravená jsi, protože myslíš dopředu (což je pro výchovu dítěte potřeba… viz. odstranit překážku o vteřinu dřív, než o ní zakopne batole)
Příspěvek upraven 24.08.20 v 16:31
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.08 17:06
Ještě jsem zapomněla - přístup partnera ke mě se podle mého nezměnil
tvůj partner je už ve věku. kdy má myslím zcela jasno, jestli dítě ano či ne a to i se vším, co to obnáší a pokud si o tom promluvíte, myslím, že to rozhodně nebude na škodu.
Příspěvek upraven 24.08.20 v 16:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.08 19:58
Tak můj manžel má 35,já 26,takže si myslím,že už taky byl ve věku,kdy měl na dítě čas a přístup se nezměnil vůbec,ba naopak,začal více pomáhat s domácností,když prcek ze začátku hodně plakal,tak manžel vařil oběd,dokonce i žehlil,když já po večerech malého uklidňovala na rukou,takže super.
A na pivko s kamarádama si samo zajde,ale to já jsem ráda,pozvu v tu dobu kámošku domů na čajík a drbeme a máme klid A tak 1krát za měsíc jdu zase já s holkama na kafe a on hlídá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.08 13:43
Holky jste zlaté!moc vám děkuju za strávený čas nad mýmy pochybnostmi a za krásné povzbudivé meilíky!A také za to,že jste mě neodsoudily,ale naopak povzbudily!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.08 18:21
možná je dobré napsat si všechna pozitiva a negativa co si myslíš že ti dítě přinese… a pak se mrknout na to co převažuje… ale zodpovědně se zamýšlíš… a to je moc dobře! a měla bys mít mírnou rezervu… věku! nikdy nepřeju nic špatného… ale osud je občas vrtkavý… co kdyby to nešlo? než tě přijmou na nějaké odborné vyšetření kvůli umělému… tak se musíte rok snažit.. a pak je to taky dost zdlouhavé! proto radím ještě jednou probrat a určitě do toho jít! nemyslet na negativní! a užívat si nevázaného a nechráněného sexu!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.08 15:02
Ellischko já myslím, že připravená jseš. Pochybnosti při rozhodování má každý zodpovědný člověk. Ale je fajn, že o tom uvažuješ už teď . ALe věř mi že s miminem svět nekončí, netuším, co provozuješ za sport ale v rozumné míře se to třeba provozovat dá i s mimi. No a ty dovolený, no bože, tak třeba ten první rok vyměníš moře za tuzemský rybníček či přehradu. A pokud bude k dispozici nějaká natěšená babička (doufám že bude), tak se určitě zvládne i kratší dovolená na horách.
A navíc jak píšou holky budeš mít devět měsíců na psychickou přípravu.
Ale pokud bys měla pocit, že si ještě chceš nějakou tu dovču užít, klidně ještě počkej.
Tak držím palečky při rozhodování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.08 09:25
Holky jste opravdu zlaté a moc (!) jste mi pomohly při rozhodování v tomto životním kroku.Jsem rozhodnutá a začínám se na to těšit.Včera jsem vy:,–(ila antikoncepci,tak mi držte palečky,ať z toho nejsem v šoku,až zjistím,že jsem těhotná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.08 09:32
Ahojky,
no to je super zpráva. Držím palečky ať se brzo zadaří. Ale nezoufej, jestli se to hned první měsíc nepovede. Sice ze svého okolí znám jeden případ kdy se zadařilo hned první měsíc po vysazení, ale obvykle to tělíčku chvíli trvá než se trochu zaběhne.
Kdybys chtěla někdy pokecnout přijď k nám do Snažilek . (Je tam i Macík74).
Zdravím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,s přítelem jsme se rozhodli,že si uděláme miminko.Děti miluju,ale najednou při všech těch představách co mě čeká se mi do toho přestalo chtít jít.Najednou mi dochází,že nebudu moci sportovat,dát si s kamarádkami skleničku,v létě blbnout u vody a jezdit k moři nebo na hory.Je mi 25 let a na miminko se cítím připravená,ale myslíte,že opravdu jsem,když takhle uvažuju??
Navíc se bojím,že se odcizíme s přítelem,že si bude užívat volný čas a já budu jen doma.