Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Najdi si jinyho psychologa. A mozna bCh uvazovala nad praskama na uzkost i kdyz sem na psycho prasky totalne vysazena
Holka to chce prášky tady je psycholog marný 🙂pomůže ti to možná uklidnit výbuchy u nějakých situaci…
Nejsi moje budouci svagrova? Beze srandy by ses mela lecit, misto psychologa zkus psychiatra.. ![]()
Prášky rozhodně brát nebudu
v čem je psychoterapeut jiný než psycholog?
Jo no tyhle pocity a reakce mají nějakou příčinu. Nějaký spouštěč. Co to je?
Že není vše podle tebe?
Ze se bojíš, že budeš (zase) sama?
Že máš strach, že jsi neudělala dost?
Máš strach, že něco definitivně končí?
Co z toho na tebe sedí? ![]()
Jedna věc je dobrá - že si Problém uvědomuješ..
ale holka, ano, hysterka jak vyšitá… vyhledej psychoterapii, jinak ti to bude i nadále komplikovat celý život a vztahy.
@MamculeVerca píše:
Jo no tyhle pocity a reakce mají nějakou příčinu. Nějaký spouštěč. Co to je?Že není vše podle tebe?
Ze se bojíš, že budeš (zase) sama?
Že máš strach, že jsi neudělala dost?
Máš strach, že něco definitivně končí?
Co z toho na tebe sedí?
všechno ![]()
nejvíc bod 4, pak 2, pak 1 a nejméně bod 3 (ten spíš ne)
Asi je to i to, že nemůžu nic udělat, že to nemam pod kontrolou, že se můžu stavět na hlavu a nezměním to, prostě že něco nemohu jakkoliv ovlivnit
U mě tohle vyvolal jeden vztah s debiIem, který se mi při řešení problémů jen hloupě smál do obličeje…
a to jsem předtím byla opravdu flegmatik, který při hádce radši odcházel z místnosti.
Nemáš to podobně? Chce to najít spouštěč, na to je nejlepší psychoterapie. ![]()
@LadyDelRey no jednoho super chlapa jsem taky měla - ne že by se mi smál, ale 3 roky neudělal jediný kompromis, všechny hádky jsem se musela omluvit já, často se se mnou nebavil když nebylo hned po jeho, manipuloval se mnou a prostě vše špatně, ale z toho jsem 5 let venku a myslím, že mě to nijak dál nepoznamenalo, naopak teď říkám hned když se mi něco nelíbí, nedusím to v sobě, protože prostě o tom mluvit mohu ![]()
Ale jako byl to velmi vyčerpávající vztah.
Předtím jsem byla větší kliďas asi, ale myslím že to ve mně bylo vždy.
Nechoď za psychologem na konzultace, vstup někam do terapie, nejjefektivnější pro tebe by byla skupinová.
pro základní porozumění se mrkni sem
https://www.kosmas.cz/…e-s-rozumem/
a začni si psát deník o tom co se ti honí hlavou, jak se ti dařilo vycházet se sebou samotnou a emocemi a vždy jednou týdně, měíčně a za rok si přečti již napsane, ať máš sama o sobě lepší přehled.
plus se začni intenzivně věnovat nějakemu sportu, aby si vybila nadbytečnou energiia ideálně zvol bojove umění typu aikido, aby ses naučila zacházet se svou agresí.
psychoterapie je dlouhodobý proces, kdy se učíš porozumět sobě samotne a tomu jak funguješ s lidmi díkty terapeutickemu vztahu. A vol raději terapeutku.
@Anonymní píše:
Prášky rozhodně brát nebudu
v čem je psychoterapeut jiný než psycholog?
Nebudeš? Tak chudák chlap i když znam jednoho, co jednu vyléčil. Normálně ji vrazil facku a byl klid
Doufám, že mě nebudete urážet a psát chudák chlapi apod.
Jsem si vědoma, že ve svém životě mě vše nechává celkem v klidu, až na vztahové věci. Nikdy jsem to nebrala klidně, prožívám to hodně a často mě hodně věcí rozhodí. Když delší dobu není něco ok, nebo nedej bože se vztah začne rozpadat, chytnu extrémní paniku, sotva mohu dýchat, polije mě horko a jsou i extrémy, kdy jsem schopna tomu chlapovi ublížit - fyzicky. Prostě mě popadne amok.
Nevím moc co s tím, psycholog mi nepomohl, spíš mi řekl že to takový drama není a že se mám naučit nějaké cviky na dýchání, které mě uklidní a hlavně nevidět vše tak definitivně - nechat věci plynout a netlačit. Ale to mi extrémně nejde teda.
Nějaké rady? Jsem už ze sebe zoufalá