Jsem už ze všeho vyčerpaná

Napsat příspěvek
Velikost písma:
19
4.1.13 15:38

@PaníBovaryová souhlasím a nechápu naopak Julia_E. Závislost není její chyba? To myslím nelze takhle říct. Neznáš žádné pozadí tohoto konkrétního případu. Nedalo se to náhodou řešit jinak nebo aspoň včas? Co nějaké priority, jakože mám dítě? Má tři roky staré dítě a dva roky už ho neviděla. Je sice hezké, že aspoň teď projevuje nějaký zájem (nikdo jí neupírá nárok se s dítětem stýkat), ale musí přeci i ona splnit nějaké podmínky - aby byla v nějakém snesitelném stavu, nějak se slušně chovat atd. Anonym se jí nyní stará o dítě, což ona nedokázala, jelikož radši trávila čas s flaškou. Když s ní začnou komunikovat a snaží se jí umožnit poznávat dceru, začne na ně házet špínu? To promiň, ale na tom nevidím nic slitování hodného s matkou. Je na matce, aby se teď sebrala a vydupala si novou důvěru v otci a jeho přítelkyni, aby jí v klidu umožnili styk s jejím dítětem. Kde by tak asi dítě skončilo, být jenom s matkou a nebýt takového otce? Někde v děcáku nebo ještě hůř by ho někde pohodila, aby nepřekáželo? To je tedy chudinka matka…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21428
4.1.13 17:52

Možná ji chce získat do své péče, aby jí na ni chlap pravidelně platil a ona mohla alimenty prochlastat. To bych viděla jako nejpravděpodobnější verzi.
Většina ožralic nebo feťaček se snaží vyléčit když mají malé děcko, ale tady této ani to nevadilo.
Ta bude otravovat do konce života - možná byste jí měli pohrozit, ať platí výživné na děcko. Pak přestane opruzovat a zmlkne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.1.13 20:56

Ano ok chápu že to znáte jen z mé strany, mrzí mě že i tady se najdou takoví kterým musím obhajovat že my opravdu nikomu neubližujeme ale právě naopak achjo.

nevadí. alkoholičce už budu říkat jinak nazývejme jí slečna alena. Slečna alena opustila svojí maličkou holčičku kvůli chlastu, za mateřskou si pořizovala tetování a chlast místo aby dopřávala malý. Přítel musel opustit práci a starat se o obě. nestačilo. šla na lečení, vyhodili jí, zkusila to znova, utekla atd… malou za její celý život videla dohromady asi pul roku jestli vubec.
Ok je to neštastné, může se to stát spoustě lidí, nedá se nic dělat.

Ted od léta tvrdí že je čistá a chce malou vídat… víte já se i těšila že to tak dopadne, ta malá bude mít svojí maminku která má tu opravdickou mateřskou lásku a opravdu se těšila že si jí třeba aspon někdy bude brát aby sme my měli volnější režim když to tak řeknu, ale jediné co udělá je že z ničeho nic na nás pošle sociálku a navypráví že malá žije v nevhodných podmínkách a přítel že fetuje?!? Muj přítel po ní chtěl jediné a to je vubec potvrzení že na tom léčení byla a dotáhla ho opravdu dokonce. Když chtěla nějaké zprávy o malé, napsali sme jí, dávala sem to poctivě dohromady:co malá dělá, co má ráda, co nemá ráda, co už říká, co jí atd atd. Posílali sme fotky… nikdy jí to nestačilo, vždy jen našla něco co se jí nezdá. a pak jediné co že udělá tohle. Takže ano řikám že je to pičunda protože tohle její chování mi hlava nebere. Kdyby byla láska k malé silnější než její vychlastanost tak se chová úplně jinak.

A ještě k vysvětlení toho že muj přítel skáče jak pískam… Ano je to přesně tak jak řikám, je to i určitý druh sebekritiky a naopak ohromná lichotka k němu.
On je totiž vážně zlatej a snaží se mi pomáhat co to jde a co nejvíce mi vyjít vstříct abych tu celkovou situaci co nejlepe zvladla, a tak okolo mě opravdu skáče, řeknu že potřebuju být sama - splní mi to jdou třeba s malou na procházku, řeknu že potřebuji pomoci doma s uklidem - pomuže atd. a je užasné že pro mě tohle všechno dělá, protože vím že ani on to nemá lehke - rozhodně sem tím že skáče jak pískám ale nechtěla říci že ho využívám. Chtěla jsem tím jen vyjídřit to že nemám v plnu si tu stěžovat jaká jsem chudinka ajak jsou všichni proti mě a nikdo mi nepomuže - tak to není mám skvělého partnera který stojí při mě a pomáhá mi a já si toho vážím.

jen je mi ouzko protože já jsem slušná nikomu nikoho brát nechci naopak bych ráda aby ona nepila a byla normální a o malou byla schopná se postrat ale bohužel. jen jsem si ptořebovala vylít kyblík s nervy protože to neustálé řešení se slečnou alenou, zažívání se v rodinném životě, pro mě nově řešení peněz, nákupů, ztráta intimity, klidu a volnosti…a socialka z ničeho nic byla prostě poslední kapka…

PS: ano ok řekněme že je nemocná a je chudinka… ale čeho chce docílit ona natvrdo řekne že si malou vzít nechce ale socialku na nás pošle když je jasné že není duvod? to je dost na hlavu no ne… čeho tím chce docílit? to díte pozná že se něco děje at to člověk zatajuje jak chce… akorát je řešení, všichni jsou zdeptany a ona ze sebe uděla blbku protože co si reknou ty ze socialky když ona udá že v buhvijaky chudobě tu malá žije a oni uvidi že žije v luxusním bytě, chodí do soukromy školky, má vlastní mega pokoj plnej hraček až ke stropu atd… nehledě na to že si madam alena nechala udělat další tetovaní ale aleminty v hodnotě 500kc ještě neposlala ani jednou…

No nevadi je jasné že někdo na tom vždycky něco najde co bude jakože chyba na naší straně…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.1.13 21:02

@Julia_E píše:
Ale k tématu: my to tady vidíme popsané jen z Tvé strany, takže nemůžeme posoudit, může to být třeba úplně jinak a jak píšeš, jsi citlivka, bydlíš s přítelem a jejich společnou dcerou teprve půl roku a třeba se bojíš, že ona se opravdu přeléčila a že se ke své rodině vrátí…

vlastně je mi té paní líto, závislost je nemoc, to že onemocněla není až tak její chyba (závislosti jsem studovala, takže vím o čem mluvím), musí pro ni být enormně těžké se po přeléčení nemoct vrátit ke svému dítěti, pozorovat jak její dítě vychovává cizí žena a nemoct své dítě ani navštěvovat…zkus to vidět touto optikou matky…

Julia_E : to pardon ale opravdu se nebojim že se přeléčila a ke své rodině se vrátí. Jo já bych uvítala kdyby byla ok dalo se s ní domluvit a začala zase fungovat a mala by měla maminku proč ne naopak mě by se to líbilo…ale očividně to asi neudělá já už v to tedka i doufala…jenže zklamala.

A u přítele mám jasno, ten by se k ní nevrátil na to mu toho předvedla a provedla až dost. Toho se opravdu nebojím.
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.4.13 20:34

Vyčerpání z miminka mi ničí vztah

Od chvíle co je na světě náš půlroční syn jsem se pořádně nevyspala. Za noc je často i 7× vzhůru - kojím, podávám dudlíky, hladím etc. Přes den nesnese abych se jen na chvíli vzdálila, nejlépe si s ním pořád hrát. Když přes den usne tak jen na hoďku, takže když jsem si chtěla schrupnout s ním tak než jsem zabrala on už byl vzhůru…
Problém je že jsem v důsledku únavy už skoro alergická na manžela. Měla jste to některá taky? Štve mě naprostejma maličkostma, nemám náladu ani sílu na pokec, sex či cokoliv jiného - jen se ploužím nepříliš uklizenou domácností a všechno mi vadí :,( Než se syn narodil byli jsme 2 roky naprosto harmonický pár, teď se bojím aby se všecko nezničilo. Znate to některá? Co se s tím dá dělat??

  • Citovat
  • Upravit
31594
14.4.13 20:42

A manzel se podili na peci o dite? Pulrocaka uz jde sverit na par hodin do vylucne pece starostliveho otce, pkud uz davate prikrmy, tak nakojis, odevdas dite a muzes dpocivat treba o vikendu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2530
14.4.13 20:42

Taky jsem bývala (a furt ještě kolikrát jsem) tak utahaná, že jsem myslela že ráno nevstanu z postele. Pomohlo mi strčit dítě manželovi, odeslat je na celý den k rodičům a celý den strávit v posteli a nedělat NIC :) Odpočinula jsem si, odreagovala se jak od muže tak od prcka :palec: Dělám to tak 2× do měsíce ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
zza
14.4.13 20:44

Soucítím a proto nechci druhé dítě, alespoň prozatím. Takový kolotoč jsem zažívala také, velmi unavující bylo především to nevyspání, zkoušela jsem lecos a zároveň se nechtěla vzdát kojení, které nám tak pěkně šlo. Nejvíc se to na mě sypalo kolem 5. měsíce věku a pak od roka do roka a půl, kdy mu rostli zoubky a začínal chodit, všude se bezmyšlenkovitě vrhal atd. První celou noc prospal až v roce a půl a to jenom občas. Zlepšilo se to až po druhém roce synka, poté co začal být rozumější, víc parťák a prospal většinou celou noc, i manžel si ho teď užívá mnohem víc.

@Anonymní píše:
Od chvíle co je na světě náš půlroční syn jsem se pořádně nevyspala. Za noc je často i 7× vzhůru - kojím, podávám dudlíky, hladím etc. Přes den nesnese abych se jen na chvíli vzdálila, nejlépe si s ním pořád hrát. Když přes den usne tak jen na hoďku, takže když jsem si chtěla schrupnout s ním tak než jsem zabrala on už byl vzhůru…
Problém je že jsem v důsledku únavy už skoro alergická na manžela. Měla jste to některá taky? Štve mě naprostejma maličkostma, nemám náladu ani sílu na pokec, sex či cokoliv jiného - jen se ploužím nepříliš uklizenou domácností a všechno mi vadí :,( Než se syn narodil byli jsme 2 roky naprosto harmonický pár, teď se bojím aby se všecko nezničilo. Znate to některá? Co se s tím dá dělat??
  • Citovat
  • Upravit
31594
14.4.13 20:53

Jinak ja ted zacla brat zelezo, piju kafe, caje snazim se i pres unavu myslet n sebe, psychka dela hodne a i nevyspaly clovek muze byt sem tam prijemny, ale nesmi si zahltit vsechny vstupy jen peci o dite.
Treba dneska jsem si udelala radost a koupila si novy pudr a korektor, budu vypadt sveze a nebudou videt ty kruhy pod ocima :mrgreen: A mam novy boty, to neva, ze jsou z Kiku a davam jim tak tri mesice zivotnost, jsou zarive ruzove a uplne do meproudi energie z tech barev 8)
Jinak u nas uz rostou zuby, prostredni jeste nema trojky a petky a obcas je to u nas celkem vyzivne :twisted:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2777
14.4.13 20:54

Mám to podobně, nejvíce mě štve, že on si může kdykoliv odejít, ale já prostě jsem závislá na dítěti. Na péči se podílí, jenže je skoro pořád v práci, takže jsem stejně na malou věčně sama. A jelikož kojím po 2-3 hodinách, tak jde udat malou jen na tu dobu třeba babičce a dědovi. Na manžela alergická až tak nejsem, krom toho když si jde něco dělat nebo nazančuje že chce sex jen co malá usne :pocitac:. Spíš jsem vzteklá po celém dni s malou, navíc přes den naspí max 3-4 hodiny spánku, dnes dokonce jen 2,5 :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.4.13 20:54
@Gladys píše:
A manzel se podili na peci o dite? Pulrocaka uz jde sverit na par hodin do vylucne pece starostliveho otce, pkud uz davate prikrmy, tak nakojis, odevdas dite a muzes dpocivat treba o vikendu.

Na péči se podílí ačkoliv ho teda někdy přistihnu že dítko křičí a on se v klidu kouká na televizi, ale obecně vzato pomáhá když si o to řeknu. Pořád kojím, v poledne dáváme zeleninku, odpoledne ovoce a na noc kaši a mezitím kojení jak si dítě řekne. Nikam ale moc nechodím, říkala jsem si že je správné abychom byli spolu jako rodina. Nejradši bych tedy jela někam přes noc (abych se trochu vyspala, protože ta dlouhodobá spánková deprivace mne ničí asi nejvíc), ale kvůli tomu kojení to nejde… :,(

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.4.13 20:55
@Anonymní píše:
Od chvíle co je na světě náš půlroční syn jsem se pořádně nevyspala. Za noc je často i 7× vzhůru - kojím, podávám dudlíky, hladím etc. Přes den nesnese abych se jen na chvíli vzdálila, nejlépe si s ním pořád hrát. Když přes den usne tak jen na hoďku, takže když jsem si chtěla schrupnout s ním tak než jsem zabrala on už byl vzhůru…
Problém je že jsem v důsledku únavy už skoro alergická na manžela. Měla jste to některá taky? Štve mě naprostejma maličkostma, nemám náladu ani sílu na pokec, sex či cokoliv jiného - jen se ploužím nepříliš uklizenou domácností a všechno mi vadí :,( Než se syn narodil byli jsme 2 roky naprosto harmonický pár, teď se bojím aby se všecko nezničilo. Znate to některá? Co se s tím dá dělat??

ahoy, chudáku, úplně tě chápu..já měla to samé..malá ze začátku taky nespala a já jsem z toho byla šíleně na nervy..byla jsem nevyspaná, nervézní, měla jsem deprese..každý mi lezl na nervy, dokonce i můj králíček :oops: chtěla jsem jen jediné a to spát..když se blížil večer začala jsem být nervozní ještě víc z toho že se zase nevyspím..a pak to došlo tak daleko, že i když spala já jsem nespala, protože jsem nedokázala nervama usnout..nevím, jak ti poradit..já začla užívat antidepresiva a už je všechno oukej, ale to bylo spíš kvůli těm depresím..nervozní už nejsem spíš kvůli tomu, že malá už spí celou noc..já jsem si právě říkala, že nevím co bych dělala kdyby byla nespavec i nad..já bych to asi nezvládla. stačily mi ty dva měsíce nevyspání..to nevyspání má prostě vliv na psychiku..já byla taky na všechny odporná..mě pomohlo když jsem si uvědomila, že to není napořád, že jednou prostě musí začít spát až trochu povyroste..a nemáš někoho kdo by ti ho pohlídal na pár hodin a ty se prospala?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.4.13 20:57
@Turante píše:
Mám to podobně, nejvíce mě štve, že on si může kdykoliv odejít, ale já prostě jsem závislá na dítěti. Na péči se podílí, jenže je skoro pořád v práci, takže jsem stejně na malou věčně sama. A jelikož kojím po 2-3 hodinách, tak jde udat malou jen na tu dobu třeba babičce a dědovi. Na manžela alergická až tak nejsem, krom toho když si jde něco dělat nebo nazančuje že chce sex jen co malá usne :pocitac:. Spíš jsem vzteklá po celém dni s malou, navíc přes den naspí max 3-4 hodiny spánku, dnes dokonce jen 2,5 :zed:

Já se právě děsím toho jak mi začíná být ten můj dříve skvělý chlap vším protivný :((

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.4.13 21:00
@Anonymní píše:
ahoy, chudáku, úplně tě chápu..já měla to samé..malá ze začátku taky nespala a já jsem z toho byla šíleně na nervy..byla jsem nevyspaná, nervézní, měla jsem deprese..každý mi lezl na nervy, dokonce i můj králíček :oops: chtěla jsem jen jediné a to spát..když se blížil večer začala jsem být nervozní ještě víc z toho že se zase nevyspím..a pak to došlo tak daleko, že i když spala já jsem nespala, protože jsem nedokázala nervama usnout..nevím, jak ti poradit..já začla užívat antidepresiva a už je všechno oukej, ale to bylo spíš kvůli těm depresím..nervozní už nejsem spíš kvůli tomu, že malá už spí celou noc..já jsem si právě říkala, že nevím co bych dělala kdyby byla nespavec i nad..já bych to asi nezvládla. stačily mi ty dva měsíce nevyspání..to nevyspání má prostě vliv na psychiku..já byla taky na všechny odporná..mě pomohlo když jsem si uvědomila, že to není napořád, že jednou prostě musí začít spát až trochu povyroste..a nemáš někoho kdo by ti ho pohlídal na pár hodin a ty se prospala?

No aby semnou ten můj vydžel než dítě povyroste a začne spát :) Nikdo moc hlídat nemůže, babičky jsou daleko, kámošky v práci…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.4.13 21:03

Vyprdni se na kojení a vraž mu UM, třeba bude spát lépe. Prcka šoupni taťkovi, ty vyraž na odpoledne do města, dej si někde dobré jídlo, dobrou kávu a kup si něco pro radost i kdyby to měla být blbá kytka v květináči za 50 kč.

Tenhle věk si máš užívat ne přežívat, je mi to líto :hug: :hug: já si děti dokud jsou malé užívám, jak stárnou jsou to daleko větší nervy. Třeba včera jsem si potvrdila že kluk na něčem frčí, a co teď s tím? :nevim: takže jsem pěkně v prdeli :zed: :zed:

:kytka:
  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová