Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem už ze všeho vyčerpaná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
4.1.13 10:32
Jinak se omlouvám že ej to anonymní ono kdyby to četl někdo koho se to týká asi by stejně nevěděl i kdybych u toho nechala nick ale je mi to nepříjemné to vytrubovat i s tim anonymní natož s nickem jenže já už prostě musela někde ventilovat 
- Citovat
- Upravit
4.1.13 10:35
Buď v klidu, sociálka přijde, koukne jestli má malá svoji postýlku a tím to hasne, oni nemaj čas prudit zbytečně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.1.13 10:45
@analoja: já vím mě je to rozumově celkem jasné, navíc i kdyby se koukali do jakejkolivch skříní nebo řešili bůhví co do detailu tak tu nic nenajdou tim jsem si jistá, jen jsem citlivka a je toho na mě děsně moc a do toho ještě tohle, je to nepříjemné a přijde mi to jako dost vážná věc tak sem z toho taková celá rozhozená a špatná z toho všeho řešení kolem furt… 
Děkuju za podporu
- Citovat
- Upravit
4.1.13 10:47
Zakladatelko, chápu, že to asi musí být strašně náročné, ale některé ženské jsou fakt na ránu. Ona dotyčná asi bude mít dost psychické problémy, když vlastně svou vinou přišla o dítě, takže to s ní nebudete mít lehké.
Sociálky se neboj, nebudou řešit blbiny, kouknou, jestli má malá kde spát, co na sebe, s čím si hrát, co jíst a půjdou
Jinak tedy klobouk dolů , obdivuji, že se o malou dokážeš perfektně starat. Zasloužila bys svatozář 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 10:49
Teda, nemáš to vůbec lehké 
. Chápu, že se člověk potřebuje vypovídat a podle toho, jak píšeš, se držíš velmi dobře 
. Matka toho dítěte je bohužel taková, jaká je. S tím asi nic moc neuděláte. Otázkou je, jak se k ní správně chovat. Jak to vidí přítel? Ví, že jsi z toho unavená a potřebuješ si trochu odpočinout?
Abych Tě podpořila, jsem v podobné situaci. Přítel vychovává již 11 let starého syna, který má také povedenou matinku. Má ho u sebe od 7 let, jelikož matka se o něj nebyla schopná (nechtěla) postarat, a to ještě ke všemu všem lhala, kdo je jeho otec (biologického otce neznáme). Bere si ho na 2 víkendy v měsíci s tím, že co nejpozději a vrací co nejdříve. On proto nedůvěřuje ženám a odnáším to já. Podobně jsem mladá, mám po vysoké škole a pracuji. Přítele miluji a chci s ním žít. Kluk je díky matce velký oříšek, tedy také nově nejen starost o vlastní domácnost, ale hned problémové dítě před pubertou, napjatá atmosféra (mezi ním a mnou), minimum soukromí, únava.
Držím palce, ať Ty holčičce nahradíš matku (máš možnost, když jí máte takto odmalinka) a ta její biologická jí negativně ovlivňuje jen minimálně. Těším se na Tvou reakci, jak se situace vyvíjí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.1.13 11:07
@tterka: Děkuju za pomoc! Já vím rozumově že je to fakt pičunda a nemám si z ní nic dělat ale sama toho mám nad hlavu, s tou svatozáří bych nepřeháněla, taky jsem sem tam jistě na ránu a dokažu se chovat hůř jak ta malá 
Hlavně na to nejsem sama, moje rodina malou přijala jako vlastní, pohlídají a pomůžou kdykoliv a přítel je prostě pan dokonalý ulehčuje mi to co to jde a skáče jak si písknu, ještě si vyčítá jak to mám kvůli němu těžké… takže to není až tak dramatické všechno, jen si potřebuju sem tam někde ulevit a vyzpovídat se
Jinak madam alk. je opravdu mimo ale ma to chlastání v rodině takže víme odkud vítr vane. Díík
@teresita88: Děkuji za podporu, úplně tě chápu jakto máš asi ty, hlavně s tím malým pubertálním prodolou, o minimu soukromí, únávě mi nemusíš vyprávět a s tvrdohlavostí dětiček mám taky své zkušenosti. Je mi ale líto že i přítel má problém s důvěrou a odnášíš to ty, to můj je zlato a nemůžu si opravdu stěžovat. co ti ale můžu říct za tu dobu co spolu žijeme jsem se naučila hlavně to že práve ta důvěra a to že je možné si všechno v klidu narovinnu říct a mít v tom jasno je nejdůležitější. Já jsem původně taková jakože se uzavřu do sebe když je nějak problém a na to náš vztah nejvíce dojížděl. Nechápu kde se všeobecně takovýhle ženský vypatlany berou :/ jinak nejdříve sme se snažili s ní vycházet po dobrém a tak nějak v rámci možností jí vyjít vstříct, po včerejším telefonátu ze sociálky na to ale kašleme, protože jí podáš prst a ona ti sežere celou ruku, je vidět že komunikace s ní je naprosto zbytečná. Přítel se tím ani už nenechá moc rozhodit říká že je zvyklý že se vlastně nic neděje a že jednoho dne to skončí, a od únavy mi rozhodně pomáhá, nemůžu si stěžovat jako o malou se stará on, já pomáhám, a i v domácnosti mákne a všechno takže je to výborný s nim. Jen je toho na mě hold moc no. Zvyknout si na život s děckem, snažit se s ní co nejlépe vyjít, protože přeci je hodně fixovaná na tatínka, do toho se start tak celkově o domácnost a ještě opruzka k tomu 
… nojo bude líp je to jasné jen se mi ulevilo už tim jak to ventiluju 
Děkuju za podporu děvčata, teresita88 my můžeme někdy pokecat přes zprávy jak to tak doma zvládáme s těma prckama, kdybys chtěla
- Citovat
- Upravit
4.1.13 11:18
Ahoj Anonymní, děkuji za podporu. Asi jsem se špatně vyjádřila, ale přítel s důvěrou problém nemá. Náš vztah je naprosto harmonický. On se snaží, aby jsme byli oba spokojení a šťastní a dělá proto vše. Mně důvěřuje a taktéž chápe, že to nemám lehké. Zároveň se nedokáže zlobit ani na kluka, který se ke mně chová nim moc, jelikož to také nemá/neměl lehké.
Takže, stejně jako u Tebe, to není tak tragické, ale je to náročné a někdy únavné. Ale, co nás nezabije, to nás posílí! Věřím, že to zvládneme. Jak to máte s vlastními dětmi? Plánujete?
Určitě ráda popovídám i přes soukromé zprávy. Také mi pomáhá „ventilovat“ .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 12:59
Nejdřív Ti musím složit poklonu. To co děláš pro druhé je plné lásky. Přítelovi a jeho dceři jsi dala druhou šanci. Naskočit do rodinného života hned po škole také není nic jednoduchého a rozhodně nepatříš ke skupině mladých, kteří nejdřív v život řeší pouze svoje záliby. Nicméně ze strany matky dítěte nepočítej se vděkem. Na druhou stranu se zkus vžít do její role. I když si to způsobila sama, pořád je to matka. Možná si i uvědomuje, že není schopná se odceru postarat, možná také ne. Může mít lepší i horší chvilky, ale se „ztrátou“ dítěte se asi nikdy nevyrovná.
Ze sociálky si nic nedělej, je to jen formalita. Buď sebevědomá a sebejistá (máš na co) a nenech se jen tak rozhodit. Obecně platí, že vítězí ti, kteří zůstanou v klidu.
Hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Julia_E
4.1.13 14:06
Omlouvám se za OT, ale kdo je to REGISTROVANÝ alkoholik? To jsem totiž v životě neslyšela…registruje se sám? platí si nějaké členské příspěvky? nebo ho do toho registru zaregistruje obvodní lékař? Docela mě děsí, že by něco takového existovalo 
- Citovat
- Upravit
Julia_E
4.1.13 14:14
Ale k tématu: my to tady vidíme popsané jen z Tvé strany, takže nemůžeme posoudit, může to být třeba úplně jinak a jak píšeš, jsi citlivka, bydlíš s přítelem a jejich společnou dcerou teprve půl roku a třeba se bojíš, že ona se opravdu přeléčila a že se ke své rodině vrátí…
vlastně je mi té paní líto, závislost je nemoc, to že onemocněla není až tak její chyba (závislosti jsem studovala, takže vím o čem mluvím), musí pro ni být enormně těžké se po přeléčení nemoct vrátit ke svému dítěti, pozorovat jak její dítě vychovává cizí žena a nemoct své dítě ani navštěvovat…zkus to vidět touto optikou matky…
- Citovat
- Upravit
Julia_E
4.1.13 14:17
Nelíbí se mi ani to jak se vyjadřuješ o jednotlivých aktérech: paní je podle Tebe pičunda a přítel „skáče jak si pískneš“
- Citovat
- Upravit
4.1.13 15:04
ožralica je to nejzákeřnější stvoření na světě
Měli jsme takovou sousedku, ta volala policajty každý večer, ale opravdu skoro každý - nejčastěji na svého manžela a když ne na něho, tak aspoń nahlašovala bomby 
Naštěstí se odstěhovala k dceři.
Ony jsou schopné říct cokoliv, i když si to přímo bije do očí, tak ti budou tvrdit, že je tráva červená. Nedávno mě jedna ve vinotéce v kožené bundě a s gelovýma nehtama přesvědčovala, abych jí koupila víno, že žije na ulici a všechno, co má na sobě jí dala sociálka řeknou cokoliv, budou všem tvrdit, jak jsou největší chudinky na světě, jak jim všichni ubližují, jak jim je zle, když nemají alkohol a budou neustále volat na úřady!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 15:04
@Julia_E píše:
Omlouvám se za OT, ale kdo je to REGISTROVANÝ alkoholik? To jsem totiž v životě neslyšela…registruje se sám? platí si nějaké členské příspěvky? nebo ho do toho registru zaregistruje obvodní lékař? Docela mě děsí, že by něco takového existovalo
Jestli na to dostanu invalidní důchod jak ta naše sousedka, tak se klidně půjdu zaregistrovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.13 15:07
@Julia_E píše:
Ale k tématu: my to tady vidíme popsané jen z Tvé strany, takže nemůžeme posoudit, může to být třeba úplně jinak a jak píšeš, jsi citlivka, bydlíš s přítelem a jejich společnou dcerou teprve půl roku a třeba se bojíš, že ona se opravdu přeléčila a že se ke své rodině vrátí…vlastně je mi té paní líto, závislost je nemoc, to že onemocněla není až tak její chyba (závislosti jsem studovala, takže vím o čem mluvím), musí pro ni být enormně těžké se po přeléčení nemoct vrátit ke svému dítěti, pozorovat jak její dítě vychovává cizí žena a nemoct své dítě ani navštěvovat…zkus to vidět touto optikou matky…
Jakou optikou matky? Trošku přestala pít a začala čuchat, že má někde rodinu a že když přetáhne chlapa zpátky přes děcko, bude mít víc peněz na víc chlastu. Kdyby to viděla „optikou matky“ tak by na ně nazdařbůh nevolala sociálku. Ona se v tom prostě znovu veze
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, chci se jen vykecat, mam toho plne kecky a snad to pomuže.
Tak jo můj přítel s kterým žiju má v péči svojí holčičku kterou měl s registrovanou alkoholičkou. Ona začala naplno nějak chlastat hned po porodu a od tý doby se v tom veze. Malou už to budou dva roky neviděla protože běhá po léčení a to male budou 3roky. V poslední době pořád otrvovala po mailu a telefonu že už se doléčila a je už úplně v pořádku a chce se s malou vidět. A taky pořád prudila že chce vědět co malá dělá a umí a má ráda a její fotky. Takže si z nás dělala obecní blbečky protože my ji sepisovaly romány o malé a naposílali jí miliony fotek a všeho ale jediné co tak prudila zase hned nanovo že chce další a pořád něco a když člověk neodepíše do hodiny tak hned mobilní a emailovej teror… no hrůza. Na přítele už kolikrát poslala policajty že prej fetuje a ja nevím co. V jednom mailu píše jak nám to přeje a nechce nám ublížit a chce jen vídat malou, což by jí nikdo nezakazoval kdyby se aspon pokusila nějak doložit že na tom léčení opravdu byla a ted opravdu nějakou dobu nechlastá, protože čeho se bojíme je že jí představíme malé která už neví kdo to vubec je a dopadne to jedině tak že ona za měsíc opět zmizí a co s tim pak ta malá zmatená chuděrka :/ No tedka to okorunovala tim že na nás poslala socialku a tak tenhle týden ještě budeme čekat na příchod socialky že prej malá žije v nevhodnách podmínkách, přitom malá má vážně na co si vzpomene, v dnešní době krize si žijeme dá se říct dost nad poměry… jako nemáme se čeho bát, žijeme jako rodina, máme krásnej byt, malá svuj pokoj, hraček že neví co s nima každej den zvladnu vysmejčit a tak celkově jsme dva slušní lidi kteří se snaží zajistit malé domov a rodinu a zázemí, takže nemusím mít strach ona se jen ztrapní protoe je na první pohled jasné že je o malou dobře postráno a rozhodně nikdo z nás nefetuje ale prostě je toho na mě moooc je to nepříjemné čekat tu na příchod sociálky navíc já jsem celkově citlivka a z tohohle všeho řešení a neustáleho dokazování že my nejsme ty špatní ale to ona je ta co opustila miminko kvuli chlastu. Já přítele i malou děsně miluju jsme spolu už přes rok, bydlíme spolu nějaký půl rok, vše je ok a snažíme se tak nějak fungovat načež musim říct že to není ani trošku jednoduché protože já jsem čerstvě po škole a najednou se snažím fungovat v rodině s malým děckem ale máme se rádi a jsme štastní jen kdyby sme konečně aspon na tohle všechno zapomenout ale prostě ona pořád bude otravovat. Já si ted ještě hledám práci, do toho jsme po svátcích celý utahaný protože jsme skoro nebyli doma pořád oslavy u známých a babiček, bylo to moc fajn ale těšila sem se jak si doma odpočinu a prosě nic jen dalši stresy. Chci se tak na dva dny někde zavřít a celé je prospat. Jsem hotová, péče o malou, domácnost, hledání práce, ještě se snažime aby nám vůbec zbyl čas pro sebe a do toho ještě budeme řešit tohle a čekat na to až sem přijde sociálka. Já jsem z toho fakt vyklepaná já vlastní děti nemám, jsem ale slušná holka, mám vystudovanou dobrou školu, nikdy sem nedělala žádný problémy, vždy měla nejlepší známky a všechno a ted se mi prostě klepou ruce, přijde sem na nás sociálka a buh ví co ještě všechno bude když se alkoholičká zase rozdováděla a vymejšlí zase blbosti… achjo