Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak pokud jí hlídá někdo z rodiny tak je to pro ní lepší, než když by nastoupila do školky a všechno nové
Zvykni si.
neni zdrave se stresovat. Zvlast kdyz je v dobrych rukou
@Anonymní píše:
Konečně jsem si našla po skončení rodičáku práci na jednu směnu, ale mám problém v tom, že mi malou nevzali do školky. Takže hlídá týden děda a týden tchyně. Práce se mi líbí jsem tam spokojená, starší do školky chodí. Problém je spíš v tom, že se mi hlavou honí myšlenky na dceru co asi dělá, jestli ji není smutno jestli nebrečí a tak podobně. Hodně se mi vynořují v hlavě vzpomínky jak byla ještě malinká, jak jsme si ji přivezli z porodnice a je mi někdy v práci hodně uzko. Nedávám to znát, ale kolikrát se mi chce i brečet. Prostě jsem s ní byla 3 roky neustále a najednou nejsemMěla jste to taky některá takto, jsem z toho smutná.
Neboj se o ně, zvládnou to oba. ![]()
@Anonymní píše:
Konečně jsem si našla po skončení rodičáku práci na jednu směnu, ale mám problém v tom, že mi malou nevzali do školky. Takže hlídá týden děda a týden tchyně. Práce se mi líbí jsem tam spokojená, starší do školky chodí. Problém je spíš v tom, že se mi hlavou honí myšlenky na dceru co asi dělá, jestli ji není smutno jestli nebrečí a tak podobně. Hodně se mi vynořují v hlavě vzpomínky jak byla ještě malinká, jak jsme si ji přivezli z porodnice a je mi někdy v práci hodně uzko. Nedávám to znát, ale kolikrát se mi chce i brečet. Prostě jsem s ní byla 3 roky neustále a najednou nejsemMěla jste to taky některá takto, jsem z toho smutná.
klid.. to dítko to bere rozhodně líp, než máma
tyhle pocity jsou celkem normální. Buď ráda, že ji hlídá někdo z rodiny, že ses měla kam vrátit atd.. Pocity fakt chápu, ony to totiž mámy prožívají mnohem víc, jak ty děti ![]()
A když jsi dala do školky malýho, tak ti ouzko nebylo?
Neboj se nic, ona to u babi a dědy nezvládne o nic hůř, než synek ve školce… ![]()
Mně je ouzko jen na to pomyslím, a proto se do práce nehrnu. Zůstávám maminkou na plný ouvazek. ![]()
@Anonymní píše:
Konečně jsem si našla po skončení rodičáku práci na jednu směnu, ale mám problém v tom, že mi malou nevzali do školky. Takže hlídá týden děda a týden tchyně. Práce se mi líbí jsem tam spokojená, starší do školky chodí. Problém je spíš v tom, že se mi hlavou honí myšlenky na dceru co asi dělá, jestli ji není smutno jestli nebrečí a tak podobně. Hodně se mi vynořují v hlavě vzpomínky jak byla ještě malinká, jak jsme si ji přivezli z porodnice a je mi někdy v práci hodně uzko. Nedávám to znát, ale kolikrát se mi chce i brečet. Prostě jsem s ní byla 3 roky neustále a najednou nejsemMěla jste to taky některá takto, jsem z toho smutná.
Jojo něco podobnýho zažívá jedna postava v Růžovce, co jsem za tři dopoledne stihla pochytit
Kdyby něco bylo, tak zavolaj ![]()
@eva valoi píše:
Mně je ouzko jen na to pomyslím, a proto se do práce nehrnu. Zůstávám maminkou na plný ouvazek.
Jednou idyla stejně skončí.
Ahojky mam to taky tak. Malej chodi do skolky od zari 2013,je tam rad, nekdy rano breci, ale hned ho to prejde, a je v pohode hraje si, papa, spinka ve skolce..
Zvykal si dlouho na skolku protoze do ni chodil i nechodil skrze nemoci. A k tomu se pak pridalo to ze ja od ledna nastoupila do prace. Takze byl trosku i ve stresu,…Ale jak rikam je to o zvyku..Malej si zvykal dlouho, ale zvladl to. Se skolkou me pomahaji rodice, protoze delam na 3 smeny a 8 hodin..
Pokud je tve ditko s nekym z rodiny bud v klidu.
Ja si taky zvykala docela dlouho protoze 3 roky jsem byla s malym neustale kazdy den. Pak jak zacal chodit do skolky a ja byla doma, citila jsem se sama…Ale zvykla jsem si pak, kdyz jsem v praci taky premyslim copak asi dela moje prdelka mala,..Ale pracovat musim, tak to jinak nejde. A musime si zvykat oba dva, jak ja tak syn..
To das neboj!
![]()
Záleží, jak malé dítko máš, pochopitelně. jak moc tlačí finance.Ale práce ještě žádnou maminku nezabila. Člověk nemůže pořád jen vařit kaše.
Klid, však si zvykneš a je to tak dobře
taky sem začala chodit po rodičáku do práce, školku nemáme - doufám, že ho vezmou od září…hlídaj na střídačku moji rodiče, tchánovci a manžel…no a nejkrásnější je, když přídu z práce tak malej sotva mě uslyší šustnout letí ke dveřím a skočí na mě
prostě takhle úžasně mě nikdo jinej nevítá, starší kluk je rád zalezlej ve svym pokoji a manžel to neřeší ![]()
Příspěvek upraven 13.02.14 v 20:55
@Burj Chalifa malá ma 3 roky, do práce chodím ráda, dělám od 7 do 3 takže odpoledne si děti fakt užívám a neřeším domácnost tu dělám v pátek večer at si je můžu oba řádně užít o víkendu. Někdy to na mě v práci padne, takový smutek a nezvyk že někde musím být a už nemůžu být s dětma. Snad to brzy přejde, a bude líp aááách jo.Jsem ráda, že mám práci už bych doma být nechtěla tak musím bojovat. Dcera to zvládá v pohodě tak aspon že tak
@Burj Chalifa píše:
Záleží, jak malé dítko máš, pochopitelně. jak moc tlačí finance.Ale práce ještě žádnou maminku nezabila. Člověk nemůže pořád jen vařit kaše.
Nevšimla jsem si že by zakladatelka psala že se jí nechce pracovat ![]()
Konečně jsem si našla po skončení rodičáku práci na jednu směnu, ale mám problém v tom, že mi malou nevzali do školky. Takže hlídá týden děda a týden tchyně. Práce se mi líbí jsem tam spokojená, starší do školky chodí. Problém je spíš v tom, že se mi hlavou honí myšlenky na dceru co asi dělá, jestli ji není smutno jestli nebrečí a tak podobně. Hodně se mi vynořují v hlavě vzpomínky jak byla ještě malinká, jak jsme si ji přivezli z porodnice a je mi někdy v práci hodně uzko. Nedávám to znát, ale kolikrát se mi chce i brečet. Prostě jsem s ní byla 3 roky neustále a najednou nejsem
Měla jste to taky některá takto, jsem z toho smutná.