Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Pěkný večer, nějak na mě opět dopadl splín, připadám si na tomto světě zbytečná, jako hadr, že mě nikdo nemá rád, když bych tu neměla malého chlapečka asi bych to ukončila. Nepomohli mi ani dřívější terapie ani psycholog, psychiatr, bylo to vždy jen na chvíli a tak si říkám jestli po smtri neni třeba něco lepšího. Prosím nechystám si teď momentálně nic udělat, ať mě prosím nenahlasujete, ale jsem ze všeho už hrozně unavená.
jak nepomohl ti psychiatr? tak znovu k němu a změnit léčbu
@Anonymní píše:
Ano, jsem objednana znovu, ale nevím jestli je to řešení
Samozřejmě, že to je řešení. Nejspíš potřebuješ dlouhodobé léčení.
Docházet pravidne k psychologovi povídat si.. a zkusit změnit pohled na svět?
Jakmile te napadne cokoliv negativního, sama sebe zastav a hned na tom najdi něco pozitivního
Jako například - fuj dneska prší to bude celý den hnusně — super to je dobře že prší, krasne se vyčistí vzduch
Jsou to maličkosti ale zkus nacházet to pěkné i v tom „nepodstatném“, dělá to hodně ![]()
@Anonymní píše:
Ano, jsem objednana znovu, ale nevím jestli je to řešení
Samozřejmě že je. Ale musíte vytrvat. Máte malé dítě, co je na vás závislé, myslete na to.
Zkus se poohlédnout ve svém okolí po nějakém společenství, jestli to jde. Klub maminek s dětmi, sportovní, kulturní, čtenářské, turistické…kroužky. Třeba i pod nějakou církví, nemusíš být věřící. Snaž se nebýt sama s takovými myšlenkami, zaměstnej se. A samozřejmě znovu opakuj návštěvu psychologa, psychiatra.
Děkuji za povzbuzující odpovědi, já samozřejmě vím, že dítě je na mě závislé, ale mozek a myšlenky si dělají, co chtějí, připadám si jak uveznena v pasti, snažím se myslet pozitivně, radovat se z malého, ale furt mě to sráží na zem
Pochopitelně, život není jednoduchý a každý ho vnímáme jinak. Někteří dokáží opěvovat dobrý oběd a někteří nevidí svetlo na konci tunelu (třeba jako moje máma).
Vše je jen o myšlení a nastavení v hlavě. Na tohle pomůže jen terapie. Sama můžeš zkusit sebevzdělávací cvičení či videa.
Pokud umíš anglicky tak doporučuji na YT psych2ogo, z českých petra cassanovu a jeho firstclass jak web, tak fb či jeho knihy. Důležité je uvědomit si kořen problému a hledat jeho řešení.
Podstata všech těhle myšlenek je někde hluboko v tobě. Může to být malé sebevědomí, přes vysoké nároky na život až po melancholické rysy v osobnosti.
Každopádně už jen to, že si uvedomíš, že je někde problém je obrovský krok správným směrem. Už to jen správně uchopit. Psychiatr a psycholog je dobrá cesta, ale nemůžeš se spoléhat na cizí, kteří ti vyřeší tvé problémy. Vše začíná u tebe ![]()
Malé dítě a potencionální rutina může být také spouštěč. Je důležité nasobě a hlavně sesebou pracovat.
Držím palečky, určitě to zvládneš, posílám ti na dálku
hodně štěstí.
A pokud by jsi si chtěla popovídat tak mi klidně napiš zprávu, znám spoustu technik na zlepšení nálady i myšlení. Je to složitý a dlouhý proces ale pokrok stojí za to
Když odborníci nepomohou co třeba Joga? Nebo nějaké meditační cvičení, kde se pracuje i s dechem a vědomým ponecháním plynutí myšlenek. Možná by to pomohlo. Držím palce
Mně se osvědčilo nelámat emoce na sílu. Když jsem nešťastná, tak jsem prostě nešťastná a musím to vydržet. Jo, může to trvat dlouho. Teda pokud to má zřejmý důvod - je to „oprávněné“.
Co bude po smrti, ti nikdo nepoví, ale jisté je, že tvůj syn a ostatní blízcí by zažili peklo na zemi.
Drž se.
@Anonymní píše:
Pěkný večer, nějak na mě opět dopadl splín, připadám si na tomto světě zbytečná, jako hadr, že mě nikdo nemá rád, když bych tu neměla malého chlapečka asi bych to ukončila. Nepomohli mi ani dřívější terapie ani psycholog, psychiatr, bylo to vždy jen na chvíli a tak si říkám jestli po smtri neni třeba něco lepšího. Prosím nechystám si teď momentálně nic udělat, ať mě prosím nenahlasujete, ale jsem ze všeho už hrozně unavená.
Ahoj,
mrzí mě, že jsi se v životě dostala do bodu, kdy žití je spíš unavující než radostné. Ale taková období prostě někdy přicházejí.
Je dobře, že máš chlapečka a jsi mu dobrou mámou. Věřím, že i když se dnes zdá, že lepší život už nepřijde, tak jednou se zas budeš budit do dní, které tě budou bavit. Přeji ti hodně sil, ať co nejlépe zvládneš to období, než takové dny přijdou.
Ahoj
, občas mám podobné pocity jako ty. Zkus pátrat po příčině, proč se tak cítíš. Je to vlivem okolí? ( nevhodný partner, špatné rodinné vztahy, nevyhovující bydlení….apod.) Z mé zkušenosti nestačí pouze docházet na terapie, nebo užívat léky, člověk musí občas opravdu vyjít z té své komfortní zóny ( ve které mu je stejně blbě ). Zkus třeba tu jógu, běh, trošku si zacvičit.
Hlavně na sebe nemít vysoké nároky a sebedestrukční myšlenky ( s tím mám problém já ). Nevím zda ti byla diagnostikována nějaká duševní porucha to věřím, že to je mnohem těžší. Zkus změnit terapeuta, pokud si to můžeš dovolit určitě někoho se soukromou praxí. Mě docela pomáhá kvalitní CBD olej ( značka CBD Star ). Držím palce a věř, že tohle řeší víc lidí než si myslíš
. Bojujeme každý den a okolí to většinou nechápe co pořád řešíme ( otřepané kdo nezažil, nepochopí ). Hodně sil ![]()
Pěkný večer, nějak na mě opět dopadl splín, připadám si na tomto světě zbytečná, jako hadr, že mě nikdo nemá rád, když bych tu neměla malého chlapečka asi bych to ukončila. Nepomohli mi ani dřívější terapie ani psycholog, psychiatr, bylo to vždy jen na chvíli a tak si říkám jestli po smtri neni třeba něco lepšího. Prosím nechystám si teď momentálně nic udělat, ať mě prosím nenahlasujete, ale jsem ze všeho už hrozně unavená.