Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsme na dceru moc přísní?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.10.17 14:39
Nevím jak hrálo ale podle popisu vypadá že ti záleží jen na známkách nepíšeš nic o tom jaká je V čem je šikovná, co ne.jen čísla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.17 14:51
Tak, jak píše @jessikka, cesta je v pozitivní motivaci. K té však rozhodně nepatří říct jí, jak jste zklamaní z jejího přístupu a už vůbec ne, že to, že jste ji měli za chytřejší. Pokud je teď zaťatá z jakéhokoliv důvodu (puberta, lenost, první láska nebo jánevímcoještě…), tohle jí dá poslední ránu.
Za mě, mám školkáčka, takže jen zkušenost z mého dětství. Dětstvi jsem prožila za minulé éry, měla jsem „špatný původ“, takže jediná možnost, jak se dostat na střední, byla mít vždy vyznamenání - průměr vysvědčení do 1,5. Takže rodiče měli dost dobrý důvod jít po známkách, a taky po nich šli jak po uzeným. Taky jsem nastupovala do školy jako nadprůměrně inteligentní. A taky se se mnou naši učili i v osmičce, taky měli rozdělený predměty a kontrolovali vpodstatě denně kdeco. A víš, kde byla chyba? 1/ šprtala jsem pro ně, ne pro sebe, 2/ nikdy jsem nebyla dost dobrá. Nesla jsem domů dvojku a bála se, jak přežiju ty dotazy: „Proč jenom dvojka? Cos tam zas sekla za chybu? Včera jsi to uměla, vždyt jsem Tě z toho zkoušel/la, to je tak těžký se 5 minut soustŕedit a napsat to, co umíš? Vsadím se, že Petra tu jedničku měla, té to problém nedělá, to jen naše slečna dává hlavě dovolenou, kdy se jí zachce“, 3/ nenaučila jsem se učit a rozlišovat priority, každá hloupost byla nesmírně důležitá, 4/ nenaučila jsem se, že chyba je něco, co mě posune dál, je to selhání, další potvrzení mé nebetyčné nedokonalosti, 5/ doma mě mají rádi jen, kdyz jsou jedničky. Moje pocity byly, ať dělám co dělám, nikdy nebudu dost dobrá. Nikdy to nebude stačit, nikdy se jim nezavděčím. Prostě mi nevěří a věřit nebudou. Když jsem přišla v sedmé třídě s jednou dvojkou na vysvědčení (tuším to byl tělák či výtvarka) bylo oba mi opravdu láskyplně (to myslím opravdu, ne ironicky) řekli: „tak dobrý, jen škoda té jedné dvojky zbytečnė ti to tam kazí“. Jak to dopadlo? Na gymplu pokračovali ve stejném duchu, současně s ním přišla puberta a já si řekla, že když mám být za každou cenu vyjímečná, tak budu. Z premiatského konce to nejde, tak to vezmu z druhé strany, aspoň budu mít čas najít si kámoše a třeba mě budou mít rádi aspoň oni. Maturovala jsem s jednou čtyřkou, celej gympl jsem měla čtyřky na vysvědčení. Už na základce bych ani za nic nešla za našima, ať mě z něčeho přezkouší, s něčím mi poradí, na gymplu jsem se zablokovala úplně. Naši s námi trávili hodně času a furt si s námi povídali, hodiny jsem si s nima vykládala, ale do duše je nepustila. Protože jsem se bála dalšího kritizování, hodnocení, nezáměrného ponižování. V devatenácti jsem od nich zdrhla. A to mě zachránilo. Další dar z nebes byl, že jsem se po odstěhování chytla lidí, kteří mě ukázali, že není nad samostatné logické uvažování a rozvíjení vlastního úsudku pohledy z mnoha stran. Mám dva mladší sourozence. Naši nás všechny vedli stejně. Oba moji sourozenci maji vysokou (já ne) a až do jejího konce bydleli u našich, a jsem upřímně přesvědčena, že oba mají vyšší IQ. Z nás třech jsem to zatím kariérně „dotáhla“ nejdál, dokážu se o sebe nejsnáze postarat a jsem psychicky nejvyrovnanější. Oba sourozenci bojují s psychikou, oba trpí nedostatkem sebedůvěry a podhodnocují se (což má samozřejmě existenční dopad). Všichni tři rodiče velmi milujeme, ale s osobními věcmi se jim naprosto nesvěřujeme.
Shrnutí: škola tu není kvůli samým jedničkám, ale aby připravila člověka na život tak, aby se v něm realizoval šťastně a byl schopen se o sebe postarat. Samé jedničky tohle nezajistí a cesta, kterou se jich snažíš dosáhnout, vede k přesnému opaku, k potlačení potenciálu.
Prosím o anonym, osobní údaje rodiny. Pokud anonym nelze, příspěvek, prosím, nezveřejňujte. Děkuji
- Citovat
- Upravit
2.10.17 14:56
@Borůvka1990 píše:
Aby jste pak nelitovaly…
No tak to by mě zajímalo, co jsi měla na základce z českého jazyka, když jsi schopná v jedné větě udělat dvě chyby.
Takže máš buď učňák nebo podřadnou středni?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:03
@Anonymní píše:
No tak to by mě zajímalo, co jsi měla na základce z českého jazyka, když jsi schopná v jedné větě udělat dvě chyby.
Takže máš buď učňák nebo podřadnou středni?
Hele já mám výšku, postgraduál a jsem schopná ve větě udělat 3 chyby. nedělá to ze mě nejhoršího člověka než jsi ty
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:06
@SlečnaDahlia píše:
Trojka podle tebe není dobrá známka? Z jakého důvodu, když je i slovně popsána jako „dobře“?Opravdu se to, jak dítě uspěje v životě, pozná podle známek ze základky? Trojky ze základky se s ním potáhnou? Jako fakt?
Co je špatného na tom, že by dítě, pokud bude chtít a bude tak spokojené, skončilo na učňáku? Co je špatného na kadeřnicích, pokrývačích, servírkách a kuchařích?
Naopak, čemu prospěje tlak na to, že je nepřípustné přinést domů známku horší než dvojku? Čemu prospěje celodenní dril, každodenní přezkušování doma a boje celé rodiny kvůli pitomé jedničce do žákajdy?
Samé otázky. Tenhle přístup ke známkám je přesně tím důvodem, proč jsem odpůrcem známkování.
V ročníku odpovídajícím věku zakladatelčiny dcery jsem přitáhla domů klidně i čtyřku. Jednou jsem ji v tom věku i schytala na vysvědčení. Ten předmět mi nešel, nebavil mě, radši jsem se věnovala pro mě podstatnějším předmětům a, světě div se, koníčkům. „Táhne se to“ se mnou asi tak, že jsem úspěšně dokončila jednu VŠ, druhou VŠ jsem začala a na čtyřku z matiky v sedmé třídě se mě nikdy v životě nikdo neptal.
Zakladatelka sama píše, že její dcera aktuálně delší dobu dostává špatné známky, ač je chytrá. Promiň, ale i puberťák je dítě. Rodiče jsou od toho, aby k tomuhle nedocházelo. Nálepka trojkaře či čtyřkaře je špatná. Základka je podle mě důležitější, než si spousta lidí myslí. Otevírá cestu na střední, ale taky učí dítě disciplíně. Je to pouze můj názor, nic víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:07
@Lama Lama píše:
Hele já mám výšku, postgraduál a jsem schopná ve větě udělat 3 chyby. nedělá to ze mě nejhoršího člověka než jsi ty
No však ale já reaguju na to, že trojky na základku nepatří a když ano, tak pak má člověk „jen“ na učňák nebo podřadnou střední.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:09
@Ivetlu píše:
Na gymnázia a vyýběrové školy se dnes většinou dělají přijímačky, které testují především inteligenci, nějaká trojka by jí život fakt nezkazila.
Fakt? Po neteři chtěli cermat testy ze základky, spoustu dětí tam nevzali, protože ty cermatky byly tak otřesný, že nestálo za to je zvát k přijímačkám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:13
@Anonymní píše:
No tak to by mě zajímalo, co jsi měla na základce z českého jazyka, když jsi schopná v jedné větě udělat dvě chyby.
Takže máš buď učňák nebo podřadnou středni?
Mám obchodku. Na základce jsem měla jedničky, jenže ta voda už dávno uplynula 
Vzhledem k tomu, že používám většinou mobil, tablet, občas noťas, tak už xxx let nepřemýšlím nad tím, kolik mám chyb. Ano, stydím se že jsem češtinářský lempl Ale tady se nebavíme o nás dospělých, my máme svoje za sebou. Jde tu o děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:15
@Anonymní píše:
No tak to by mě zajímalo, co jsi měla na základce z českého jazyka, když jsi schopná v jedné větě udělat dvě chyby.
Takže máš buď učňák nebo podřadnou středni?
Ty jsi anonymní - zakladatelka?
Pokud ano, a pokud s dcerou mluvíš stejným způsobem, jako s @Borůvka1990, pak není problém v tom, že jsi příliš přísná, ale v tom, že hodnotíš věci dřív, než k nim máš dostatek informací. A protistrana to snadno může pociťovat jako ponižování, podceňování a kopání do sebevědomí.
Příspěvek upraven 02.10.17 v 15:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:18
Zakladatelko, mám dcerku teprve ve druhé třídě. Tak nějak mi přijde logické, že alespoň na prvním stupni by měla na vysvědčení mít samé jedničky. A když ne to, tak max. jednu dvojku. Ale to bych byla asi zklamaná. Na druhém stupni vyznamenání určitě. Ale to, co píšeš i mně přišlo docela přehnané. I když je tvoje dcerka nadprůměrně chytrá. Nebo možná právě proto, může se už ve svém věku učit sama. „Nadávat“ jí za dvojky, to přece ne. Dvojku toleruji. Trojka mi už také vadí. Možná je to u vás všechno trochu jinak než píšeš. Ale vyznívá to prostě dost drasticky a upřímně, taky chápu, že dcerka „stávkuje“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:45
Přestaňte tlačit do své dcery svoje představy a najděte cestu, jak s ní mluvit tak, aby vám důvěřovala a svěřila se co se v jejím životě změnilo.
Neřešte to na internetu s cizinci a jejich fantaziemi, co se vaší dceři může honit hlavou.
Pokud nezměníte způsob jak spolu ne-fungujete, tak vás čekají velmi nepříjemné roky.
Pokud na ni nastoupite s výčitakmi, výhružkami, manipuluací, pasivní agresí a podobnými komunikačními fauly, tak se nedostanete nikam.
Dospívá a vnější tlak na úspěch, který jste tlačili do teď evidnetnně přestal fungovat (víceméně naštěstí. Rozhodně chcete aby se naučila vzdorovat v adekvátním věku, než abyste doma měli neurotickou snaživku, co se nenávidí, protože má utkvělý pocit že není dost dobrá a zklamává svoje rodiče).
Je potřeba najít nějaký jiný způsob vzájemného soužití a počkat, jakou si vaše dcera nakonec najde vnitřní motivaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 15:52
Ahoj zakladatelko, já si nemyslím, že jste přísní, ale že byste spíš měli změnit taktiku. Dceru to asi přestalo bavit. Vy se ji snažíte dozorovat aby nic nepodceňovala, bla bla bla…dejte jí prostor ať si to šéfuje sama ale musí to splňovat nějaké podmínky samozřejmě. Tzn. Nejdříve povinnosti a potom zábava. Bude mít splněno, a může si trávit volný čas po svém. Kroužky, knihy, PC, co ji baví. Ale to vše až bude splněno. Je to jednoduché pravidlo, ale je nutné. Nejde si užívat bez plnění povinností a její jedinou povinností je příprava na výuku. Pokud připravená nebude, nikdy nebude mít úspěch a nikdy si nepořídí žádné knihy, ani pc, ani tv ani nebude moci cestovat a plnit si svá přání. Takže toto ji naučí. Ne jedničky. Ale zodpovědnost za sebe samu. A vy ji budete jen pomáhat. Ze začátku třeba zkontroluješ nebo přezkoušíš, nauč ji, ať přijde, když si nebude jistá. Dáte si spolu kakao nebo zmrzku a u toho si projdete ten dějepis. Nedělej z toho aféry. Je to každodenní chléb a není nutné si to znepříjemňovat. Naopak. Uvař si kávu, dceři nakrájej ovoce, sedněte si k tomu a pobavte se o tom co zrovna probírají, co měl kdo na sobě a kdo se nejvíc ztrapnil. My se s dcerou učili cca do té páté třídy. Byla vždy jedničkářka, ale sama se nedokázala naučit. Pak se to zlomilo a ví, že když se sama připraví, má volno a může se realizovat jak chce. Lítá venku nebo si čte nebo jde do knihovny s kámoškou nebo jde na kroužek…prostě ví, že má volnou hlavu a vše splněno. Zkus té své holčičce ukázat, že její učivo je její zodpovědnost a že když si svoje povinnosti bude plnit, přinese jí to spoustu benefitů. Protože když bude líná a bude na to kašlat, budete u toho zase sedět hodiny. Zjisti ale hlavně, jestli se umí učit. Jestli to neumí, tak za to nemůže a potřebuje skutečně pomoci. Držím palce, ať se to zase v dobré obrátí a máte pohodičku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 16:05
@Borůvka1990 píše:
Zakladatelka sama píše, že její dcera aktuálně delší dobu dostává špatné známky, ač je chytrá. Promiň, ale i puberťák je dítě. Rodiče jsou od toho, aby k tomuhle nedocházelo. Nálepka trojkaře či čtyřkaře je špatná. Základka je podle mě důležitější, než si spousta lidí myslí. Otevírá cestu na střední, ale taky učí dítě disciplíně. Je to pouze můj názor, nic víc.
Aby nedocházelo k čemu? K tomu, že se dobře učí? (trojka je stále dobrá známka)
Já se holčině ale vůbec nedivím, že se jí zhoršily známky. Protože já bych se s takovým tlakem kvůli blbým známkám šprajcla už dávno. Může to mít milion příčin a ani jedna přitom nemusí být, že by holka byla lempl a kašlala na učení. Nemělo by snad jít o to, že ta holka byla a je chytrá, než o to, že nosí trojky?
Ano, základka je důležitá. Ale neměla by být důležitá kvůli známkám, ale kvůli tomu, co dítěti skutečně dá, co si z ní odnese do dalšího života a čemu ho reálně naučí. Co si dítě odnese z každodenního přezkušování rodiči, z non stop tlaku na známky, z přesvědčení, že jde jen o ty známky?
Nálepky trojkařů a čtyřkařů? Ale prosím tě. Kolikrát v životě se tě někdo ptal, cos dostala v osmičce z chemie? Kolikrát v životě ti k něčemu skutečně bylo, že jsi tehdy na vízu měla (zvol libovolný předmět mimo svůj obor) jedničku a ne trojku?
V otázce disciplíny se neshodneme. Cílem školy nemá být udělat z děcek chodící učebnice a drilovat je od rána do večera, ale vzbudit v nich zájem o učení se, naučit je informace si vyhledávat a přemýšlet. Na tomhle kompletně stavějí vysoké školy a už i většina středních (ta progresivní většina). Je mnohem lepší být kriticky přemýšlející „trojkař“, než na sílu vybiflovaný a rodiči vycepovaný jedničkář (který se pak na té střední a vysoké zese. e do krychličky, protože krom té disciplíny nebude umět vůbec nic a při samostatné práci bude ztracen v překladu).
Z mnoha mých spolužáků z dvou různých VŠ oborů si vybavuji snad dva, kteří excelovali už na základce. Ti všichni ostatní včetně mě jsme ti, co podle tebe spadali do „nálepka trojkaře, potáhne se to s nimi, skončí na učňáku nebo podřadné střední“. Rozdíl mezi těmi na ZŠ excelujícími a námi „trojkaři“ je nyní veškerý žádný. Že by to fakt bylo o něčem jiném než o těch trojkách?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 16:22
Upřímně lepší tenhle systém než na dítě kašlat a nechat ho at si dělá co chce, vidím to na manželovi, když jsem viděla už jeho vysvědčení z první třídy tak mě málem odvezli… maminka si našla nového chlapa a takhle to vypadalo… takže rozhodně se s dcerou učit ale s mírou ano…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.17 16:32
@Anonymní píše:
Je fakt, že nám vadí i dvojka.
protože vím, že má na to mít jedničky s prehledem.
to u mladší dcery tak asi nebude..ale třeba..jak z ní mam pocit, bude cílevedomá a bude se muset víc snažit, ale bude chtít..
Tak tyhle rodiče, kteří ví na co jejich děti mají a proto jim vadí dvojka jsou fakt nejlepší. Možná by stálo se zamyslet co je v životě důležité. Sama jsem měla na druhém stupni ZS vzdy jednu nebo dvě trojky. Naši to neřešili. A všechny státnice na VŠ mám samé jedničky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
