Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@SlečnaDahlia A jak jsi se dostala na SŠ? A na jakou, to by mě zajímalo.
@divine woman píše:
@SlečnaDahlia A jak jsi se dostala na SŠ? A na jakou, to by mě zajímalo.
No, nejspíš tak, že udělala přijímačky, ne? Ono totiž je (nebo alespoň bylo, aktuálně nemám přehled) dost škol, které známkám nepřikládaly až tak velkou váhu, protože samé jedničky na jedné škole a třeba 3 na jiné ještě nemusí znamenat, že ten jedničkář má objektivně lepší znalosti či schopnosti pro studium…
Krásným příkladem budiž moje spolužačka z gymlu, na vysvědčení 2 a 3 z matiky a fyziky, při maturitě taky a umístila se jako 3. v přijímačkách na matfyz a znalosti měla rozhodně vyšší než nějaká premiantka se samými z nějaké školy v horní dolní.
Já první pětku dostala ve třetí třídě - z diktátu
Naštěstí oba mí rodiče mají učňák, takže z toho nikdo nikdy nedělal vědu. A ejhle, na vízo jsem nikdy horší známku jak dvojku neměla, zhoršila jsem se až na střední a to kvůli spolužákům - nechtěla jsem být za šprtnu, tak jsem se schválně neučila
Nicméně nakonec jsem se šprajcla, udělala přijímačky na vysokou a vystudovala chemárnu. Ze státnic jsme měla jedna mínus, takže to se mnou není zas tak hrozné
Takže opravdu to, jaké dítě dostává na základce známky, nemá zas tak vypovídající hodnotu, pokud je chytré. Já měla špatné známky vždycky spíš za zbrklost a takových lidí je na světě fůra. Vidím to na synovi, který dostává špatné známky taky většinou spíš kvůli tomu, že si špatně přečetl zadání. Ale svět se kvůli tomu nezboří.
@Anonymní píše:
@Anturie @Anturie jste uplne mimo.mame dve deti a tretí čekáme.
proč by manžel neumel dat holky do laty…nebo co to tady melete.
lata?? snad lať, tj. do latě, vědomosti zš, tímto přístupem vše dceři znechutíte, ostatní už bylo řečeno, život není o známkách…
Beru to tak, ze jsme za ni zodpovedni a zalezi mi na jeji budoucnosti.
vadi mi oredevsim to, ze neni ichitna venovat minimum casu studiu.Je spousta deti, ktere ucenim travi hodiny a efekt neni takovy jako u ni, kdyz se uci.
Ma na vic, my to vime. Proto mne to stve.
Tato tema je o znamkach, proto nebudu vyzdvihovat jeji prednosti..a ze jich je..
Ja vim., ze znamky nejsou vsechno.Ale pomuzou ji v zivote…Ja mam.SS, manzel promoval medicinu ma s cervenym diplomem.Mama ho zkousela jeste na gymplu a on to chtel, protoze se tim prezkousel a byl si jistejsi.
Dcera urcite nema zadne problemy neurotickeho razu ani se neboji chodit domu ani nic takoveho..
Mluvime spolu hodne.
Dnes padla dohoda, ze ji dame prostor ukazat nam jak ji na skole zalezi…za dva dny ma 12 let, mozna je to takove symbolicke…myslim ze matika je takova, ze to chce prezkoset, trenovat, takze matika zustava. Ostatni je na ni.
Dekuji za nazory, pomohli mi.
zakl.
Za preklepy se omlouvam, z mobilu se mi moc dobre nepise.
zakl.
@Anonymní píše:
Dcera nastupila do školy v 5letech.Byla moc šikovná..bylo to na doporučení psycholožky z PPP.
Dnes je v 7é třídě.
V 6té třídě měla jako jediná třídy samé jedničky i když to byl ke konci boj vlastne náš všech.
Nyní začala hrozně i když jsme ji chystala na to, že bude mít spoustu nových učitelu, aby se dobře zapsala a davala si bacha..dvojky, trojky má ted běžně.(at ji nekřivdím i jedničky).
Každý den ji zkouším, mame s manželem rozdělené předměty on matika, zemepis fyzika ja zbytek.
Absolutně nemá snahu a ja nemám sílu..jsem v 26 tt čekám miminko které ma vadu srdce…po porodu budu mesíc, možná déle pryč a manžel..ač je uplně skvělý táta neumí holky dat do laty jak já…nevšimne si kolik je hodin, že je čas se okoupat a spát..atd..i když uvaří, požehlí, uklidí celý dům(je to zlato)..tak některé věci jdou mimo něho.Když dceři řekneme, at přinese učebnice a sešity je to konec…ted ji bude 12let..chápu, puberta…ja nečekám žádné zázraky, že bude celý den v učení..ale takovou nějakou zodpovednost..a čím dál je to horší.¨
Ví, že mají psát test, nepřijde a neřekne at ji vyzkouším..Tak se ptám, jestli jsme na ni moc přísní..
Říkám si, jestli se nechce víc rovnat spolužačkám…aby nebyla za šprtku. Nevím no…děkuji za názory
Vy nečekáte zodpovědnost. Vy čekáte, že bude pořád nejlepší. Podle mě je z vás ve stresu. Proč se dcery nezeptáte, kde je problém. Jestli ji učení nebaví, nejde jí to nebo ji něco trápí. Řekla bych jí, ať se učí sama a když si s něčím nebude vědět rady, ať přijde. U nás tohle funguje, dceři bude 12, je dost inteligentní a ví, že tak nějak má v tomto volno. Nehroutíme se ze špatných známek, většinou si je hned opraví. Učí se sama a přijde jen, když si neví rady. Chodí hlavně s češtinou, ta ji nebaví. Mít dril jako vaše dcera, tak mi to všechno bojkotuje. Přečtěte si to po sobě ještě jednou a zkuste se vžít do kůže dcery.
@Anonymní píše:
Dcera nastupila do školy v 5letech.Byla moc šikovná..bylo to na doporučení psycholožky z PPP.
Dnes je v 7é třídě.
V 6té třídě měla jako jediná třídy samé jedničky i když to byl ke konci boj vlastne náš všech.
Nyní začala hrozně i když jsme ji chystala na to, že bude mít spoustu nových učitelu, aby se dobře zapsala a davala si bacha..dvojky, trojky má ted běžně.(at ji nekřivdím i jedničky).
Každý den ji zkouším, mame s manželem rozdělené předměty on matika, zemepis fyzika ja zbytek.
Absolutně nemá snahu a ja nemám sílu..jsem v 26 tt čekám miminko které ma vadu srdce…po porodu budu mesíc, možná déle pryč a manžel..ač je uplně skvělý táta neumí holky dat do laty jak já…nevšimne si kolik je hodin, že je čas se okoupat a spát..atd..i když uvaří, požehlí, uklidí celý dům(je to zlato)..tak některé věci jdou mimo něho.Když dceři řekneme, at přinese učebnice a sešity je to konec…ted ji bude 12let..chápu, puberta…ja nečekám žádné zázraky, že bude celý den v učení..ale takovou nějakou zodpovednost..a čím dál je to horší.¨
Ví, že mají psát test, nepřijde a neřekne at ji vyzkouším..Tak se ptám, jestli jsme na ni moc přísní..
Říkám si, jestli se nechce víc rovnat spolužačkám…aby nebyla za šprtku. Nevím no…děkuji za názory
Nebylo by lepší ji nechat školu jako její zodpovědnost? Přijde mi, že ji moc organizujete život (školu) a pak se nemůžete divit, že sama nemá chuť nebo motivaci něco dělat. Úkoly a učení se na testy by ve 12 letech už mohla chápat jako vlastní zodpovědnost a asi by i mohla sama zhodnotit, zda se musí na test učit. Zkuste chvilku fungovat jen jako průvodci jejím životem. A hlavně se teď soustřeďte na malé. Držím palce.
@Anonymní píše:
Beru to tak, ze jsme za ni zodpovedni a zalezi mi na jeji budoucnosti.
vadi mi oredevsim to, ze neni ichitna venovat minimum casu studiu.Je spousta deti, ktere ucenim travi hodiny a efekt neni takovy jako u ni, kdyz se uci.
Ma na vic, my to vime. Proto mne to stve.Tato tema je o znamkach, proto nebudu vyzdvihovat jeji prednosti..a ze jich je..
Ja vim., ze znamky nejsou vsechno.Ale pomuzou ji v zivote…Ja mam.SS, manzel promoval medicinu ma s cervenym diplomem.Mama ho zkousela jeste na gymplu a on to chtel, protoze se tim prezkousel a byl si jistejsi.
Dcera urcite nema zadne problemy neurotickeho razu ani se neboji chodit domu ani nic takoveho..
Mluvime spolu hodne.
Dnes padla dohoda, ze ji dame prostor ukazat nam jak ji na skole zalezi…za dva dny ma 12 let, mozna je to takove symbolicke…myslim ze matika je takova, ze to chce prezkoset, trenovat, takze matika zustava. Ostatni je na ni.Dekuji za nazory, pomohli mi.
zakl.
no, ono to, že ty si myslíš, že nemá strach chodit domů, tak ho opravdu nemá, to že spolu mluvíte, taky až tolik neznamená, důležité je, jestli se svěřuje s opravdu citlivými věcmi. Četla jsi tu určitě zkušenost prispevatelky, že sice s rodiči mluvila, ale nikdy se jim nesverila.
Uvidíš co přinese nový systém, dala abych jí toto pololetí na zkoušku, zhodnotite jak to jde a podle toho bych se řídila dál.
Ale prosím zafixujte si oba s manželem do hlavy jednu důležitou věc, nezáleží kolik bude mít vystudovano, ale to, jestli bude v životě šťastná. Moje rodiče mě k učení nenutili, ale máma dělala hodinové přednášky o tom jak je to můj život a podobně, no revolta nastala a mám vyucak, nicméně jsem našla co mě v životě baví, dostala jsem šanci a dělám na vedoucí pozici…
Mám v okolí smutný příběh, kdy dcera učitelky a mistra odborného výcviku na ucnaku, měla takové nervy jakou přinese domů známku a co zase bude, až se dopracovala k anorexii, když měli s rodiči sezení a ona jim to řekla, bohužel nepochopili, naštěstí si posléze našla přítele u kterého bydlela a udělala si VOS, teď je spokojená, vdaná, má 3 děti, ale s rodiči moc nekomunikuje, takhle asi nechce dopadnout žádný rodič.
@Anonymní píše:
Beru to tak, ze jsme za ni zodpovedni a zalezi mi na jeji budoucnosti.
vadi mi oredevsim to, ze neni ichitna venovat minimum casu studiu.Je spousta deti, ktere ucenim travi hodiny a efekt neni takovy jako u ni, kdyz se uci.
Ma na vic, my to vime. Proto mne to stve.Tato tema je o znamkach, proto nebudu vyzdvihovat jeji prednosti..a ze jich je..
Ja vim., ze znamky nejsou vsechno.Ale pomuzou ji v zivote…Ja mam.SS, manzel promoval medicinu ma s cervenym diplomem.Mama ho zkousela jeste na gymplu a on to chtel, protoze se tim prezkousel a byl si jistejsi.
Dcera urcite nema zadne problemy neurotickeho razu ani se neboji chodit domu ani nic takoveho..
Mluvime spolu hodne.
Dnes padla dohoda, ze ji dame prostor ukazat nam jak ji na skole zalezi…za dva dny ma 12 let, mozna je to takove symbolicke…myslim ze matika je takova, ze to chce prezkoset, trenovat, takze matika zustava. Ostatni je na ni.Dekuji za nazory, pomohli mi.
zakl.
ach jo… prý názory pomohly…
no.. a vzali jste to za ten nejblbější konec..bože bože..hele nechceš začíct něco sama studovat? aby sis své ambice splnila a neřešila nesplněné přes dítě? ![]()
@Anonymní píše:
Beru to tak, ze jsme za ni zodpovedni a zalezi mi na jeji budoucnosti.
vadi mi oredevsim to, ze neni ichitna venovat minimum casu studiu.Je spousta deti, ktere ucenim travi hodiny a efekt neni takovy jako u ni, kdyz se uci.
Ma na vic, my to vime. Proto mne to stve.
Tato tema je o znamkach, proto nebudu vyzdvihovat jeji prednosti..a ze jich je..Ja vim., ze znamky nejsou vsechno.Ale pomuzou ji v zivote…Ja mam.SS, manzel promoval medicinu ma s cervenym diplomem.Mama ho zkousela jeste na gymplu a on to chtel, protoze se tim prezkousel a byl si jistejsi.
Zakl.
Skvělé, jak víte, na co má vaše dítě a co je pro něj nej. Aby jste nedopadli jako u jedné mojí spolužačky. Krásně malovala. Rodiče ji viděli někde na UMPRUMU, architektuře… prostě tím malováním se musí živit, když má talent. Holka chtěla jít studovat něco jiného. Ani ji nedovolili dát přihlášku někam jinam, než chtěli oni. Vysněné školy nevyšli, ale podle průměru ji vzali na stavební fakultu. No co, tam se taky kreslí, na tu archutekturu to může zkusit za rok… Vydržela 4 roky na stavárně a pak něco neudělala ani na druhý zápis a letěla. Rodiče se to dozvěděli až skoro po půl roce, protože se bála asamozřejmě měla pocit, že je děsně zklamala. Čtyři roky promrhanýho času. Nakonec si konečně mohla zvolit obor, který ji naplňuje a skončila profesně v pomáhací profesi.
A dělat humbuk kvůli dvojce? Jako opravdu Vám to připadá normální? Měla jsem na ZŠ kamarádku, která od první třídy brečela kvůli dvojce. Právě kvůli takovým rodičům, jako jste vy. Na druhém stupni z nervů před čtvrtletkou zvracela a pokud nedostala jedničku, tak se hroutila. Protože i když dostala jedna mínus, tak to rodičům bylo málo. Nakonec jí dotlačili jít na víceletý gympl, kam nechtěla. Dostudovala, protože jí držela vidina toho, že bez gymplu jí na vysněnou veterinu nevezmou. Ale mívala zaracha za trojky z francouzštiny. Hrozný deficit, když si s Alíky nebude moc zaštěkaz francouzsky.
Na veterinu se dostala, dostudovala, i bez toho, aby ve všem měla dokonalé známky a byla perfektní. Ale jeden čas byla v době dospívání fakt jen uzlík nervů, co se rodičům nikdy nezavděčí (ona se jim nelíbil aani ta veterina, pořád jí předhazovali, že skončí akorá někde venčením psů v útulku). ![]()
@jdukolem píše:
No… Nutíte ji mít jedničky. Hm. Nutíte ji učit se. Ale vy jste ji nenaučili to hlavní lásku k poznání touhu vědět dozvědět se umět věci a rozumnět jim… To jste v ní zabili svým přístupem. Co je důležitější? Jednička ze čtení a nebo to, že dítě čte rádo a s porozuměním? Vy jste jí nedali to co potřebuje do života víc než jedničky… Touhu..a pokud to nezměníte tak bude nadprůměrné dítě lajdačit a kdo ví zda udělá maturitu…vzpamatuj se… To co pácháte na dceři a jejím vztahu k učení je velký hřích a selhání vás rodičů.
jo a spad mi kámen ze srdce
@divine woman píše:
@SlečnaDahlia A jak jsi se dostala na SŠ? A na jakou, to by mě zajímalo.
Naši podplatili přijímací komisi na střední školu pro špiony
Tvl, jak jsem se asi dostala na SŠ - udělala jsem přijímačky, bez problému odmaturovala (s vyznamenáním), bez problému se dostala na VŠ a dokončila ji. Že jsem měla někdy v třinácti letech z matiky (nebo z chemie? Nevím, v paži jsem měla v tu dobu docela oboje) čtyřku na vysvědčení fakt v životě nikoho nezajímalo a i kdybych tam tehdy měla ze skalního úsilí a drilu rodičů jedničku a pochvalu ředitele školy za účast v matematicko-chemické olympiádě k tomu, k ničemu by mi to dodnes nebylo.
@Anonymní píše:
Za preklepy se omlouvam, z mobilu se mi moc dobre nepise.zakl.
no jsou překlepy a jsou hrubky… dceru z češtiny zkoušíš ty? Snad manžel.. doufám ![]()