Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jo to bych taky neudělala, i kdyby syn sebevíc zlobil a chlapa napadlo na něj brát pásek, tak ho budu bránit. Já nejsem moc pro fyzické tresty, protože násilí plodí jenom strach a další násilí. Plácnutí přes zadek, když už žádné domluvy nepomáhají a nastupuje hysterie, je pro mě maximum.
Vyrustala jsem v necem takovem, nasili byl nas kazdodenni chleb. Vyprask paskem boli fest. Podle mne zbytecne.
Ja dceri obcas taky placnu, ale zmydlit ji vareckou hlava nehlava nebo na ni vzit remen, to si nedovedu predstavit. Snad k tomu u nas nikdy nendojde.
Pasek je cajicek pred spanim, na nas mama brala snuru od remosky. Nejvic me stvalo, ze ja sem si to ani poradne nezaslouzila ![]()
Nás babička mydlila vareckou, vždycky říkala, ze průšvih máme my, tak proč by si ona omlacovala ruku
jo měla tenkrát pravdu. Jinak pásek mi přijde přehnaný, z toho už můžou byt pěkná jelita
Myslím si, že jedna výchovná rukou přes zadek bohatě stačí, nedokážu si představit, že bych měla na svoje dítě brát pásek nebo vařečku, to už mi přijde fakt přes čáru, to nevím, jestli by si za to třeba v Británii nešel sednout. My s bráchou jsme dostávali na zadek, ale jen rukou a to stačilo, co si tak pamatuji a kdyby na mě vzal táta pásek, to bych mu asi jen tak neodpustila.
Pasek je hardcore (vlastni i dospela zkusenost). Placnuti pres zadek dlani povazuju z dostatecne, kontrolovatelne a efektivni „krajni reseni“. Obecne nejsem uplne v principu proti fyzickym trestum, kdyz jsou pouzivany opravdu stridme a ucelne (a spise symbolicky nez za ucelem aby to bolelo). Ale pasek faaakt boli, i kdyz se s nim placne malo, na deti ne-e, nikdy.
Hlavně mně ten pásek, vařečka,… přijdou děsne v tom, že je to již naplánovaný trest. Já dítě také obcas (tak max 5× za život) placnu přes zadek, ale vždy je to má momentální akce na jeho úmyslné, protahované zlobeni. A beru to jako své selhání, že jsem situaci neuměla řešit jinak. Ale jít si připravovat nějaký pásek…
![]()
@Alisiae píše:
Ahoj,
chci se Vas zeptat na nazor. Nedavno jsem videla nejnovejsi vymenu manzelek a dost me zarazila vychovna metoda jednoho z tatinku - deti mely dostat paskem
Je to podle Vas pres caru nebo se to normalne v rodinnach deje? Kde je podle vas hranice?
Me jich teda bylo lito a nedokazu si predstavit tohle diteti udelat, maximalne na zadek placnout
Sama bych mohla vyprávět jaké fyzické tresty se u nás děly, nebyla jsem neposlušné dítě, jen mě vychovávala macecha a bití opaskem bylo to nejmenší.
Já když už to fakt nejde, dám jednu výstražnou vařečkou. Upozorňuji že žádnou ránu a jednou fakt za čas. Když plácnu rukou, bolí to mě ne je. Na mě občas taťka vzal hadici a to byl rachot. Jinak jsem proti trestům, ale někdy to prostě nejde a jedna výchovná nikoho nezabije. Na hlavu si srat při třech dětech nenechám.
Vyrostla jsem v něčem podobném. Na druhou stranu by mě zajímalo co vyroste za 3, 5, 10 let z holčičky z druhé rodiny, to zase byl opačný extrém.
V té výměně byla super ukázka kam vede nevýchova. Děti na sebe upozorňovaly jak mohly. K jejich smůle dostaly výprask, ne pozornost rodičů. Řemenem by v té rodině zasloužili výprask rodiče a strýc.
Jinak taky jsem dostala řemenem i vařečkou, ale v té době to nebylo nic zvláštního. Nijak mě to nepoznamenalo.
Podle mě je hranice tam, kde začne jakýkoli fyzický trest. Takže za mě ani žádné placani po zadku či ruce. Dítě je člověk stejně jako já. K dospělému bych se takto nechovala, tak proč k dítěti. Bohužel vím, že se to děje a je to strašné… Strašné… ![]()
@TeSudička @toma0105 @warita holky me by zajimalo, jaky mate ted v dospelosti vztah s temi, kteri vas jako deti takto trestali ![]()
Jen tak ze zajímavosti..
Vzdycky kdyz se nekde resi fyzicke. tresty, spousta lidi pise, nas taky. trestali a zijeme, tak to delame.taky.. ![]()
@J.O.V píše:
Já když už to fakt nejde, dám jednu výstražnou vařečkou. Upozorňuji že žádnou ránu a jednou fakt za čas. Když plácnu rukou, bolí to mě ne je. Na mě občas taťka vzal hadici a to byl rachot. Jinak jsem proti trestům, ale někdy to prostě nejde a jedna výchovná nikoho nezabije. Na hlavu si srat při třech dětech nenechám.
Zaráží mě na poslední věta. Jedno dítě by jsi vychovávala jinak? A kdo za to může, že máte tři děti? Ty děti ne, tak proč to maji odnaset ony?