Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anna766 píše:
Ale to dítě to potřebuje zpracovat.Tak co? Jde si do ústraní, nebo je tam odvedeno. Moje starší když něco, tak měla úkryt za takovým velkým křeslem, tam si zalezla, když měla vztek, nebo se zlobila na mě že jsem jí něco nedovolila a tak.Asi půl hodiny jsem zpod křesla slyšela vzlyky, mumláni (mamika zlá, neci, nemuvim s ní, okivá)No a až se uklidnila, tak přišla, já jí pohladila, zapojila do vaření nebo úklidu, nebo jsme si šly hrát a bylo. Myslíš že by bylo lepší na ní řvát, nebo jí přetáhnout něčím, případně se jí vysmívat (taky jsem viděla)?Objímání nepůsobil, to bylo jeste horší.
Vaše dcera je v tomhle cela já. Taky jsem si vždycky někam zalezl, nejčastěji pod perinu. Akorát mi to nevydrželo tak dlouho
. Max deset minut a bylo po trucování. A do dneška mám, že když jsem prostě nastvanej nebo urazenej, tak nesnáším, když na mě někdo sahá, jako třeba ve smyslů odejmutí a útěchy, to bude dobrý nebo tak něco. A ještě lépe, když na mě nikdo nemluví. Představa, že by mě, když jsem měl vztek tenkrát mamka objimala, no brrr, to bych chytil ještě většího nerva
. Když jsem pak za pět minut už v pohodě přišel, tak objimani, mazleni klidně, ale v tom vzteku ani nahodou. To jsem potřeboval klid, ticho a nejlépe tmu. Proto ta peřina, bylo to jak v bunkru
. Ještě koupelna byla dobrá, tam jsem taky dobrovolně utíkal trucovat ale mamka mi vždycky rozsvitila, aby tam miláček netrucoval chudinka malej po tmě, tak jsem měl smůlu
.
@Dobrej_tym píše:
@ospalámyš Fyzicky trest neni jen zpusobit bolest, ale i fyzicke nepohodli.
No tak to se neshodneme.
Vidím dost rozdílů mezi tím dítě/ batole plácnout, nebo dokonce pořádně seřezat a mezi tím odnést ho třeba od rozpálených kamen bez jiných projevů agrese, naopak když mu dáváš najevo že chápeš že ho to láká, ale být tam nemůže, protože to je horké.
Příspěvek upraven 07.07.21 v 15:28
@Klopotkova píše:
Proboha, co to máte za rodiče, na Tvém místě bych jí vyčetla, klidně i na smrtelné posteli, co Ti vše způsobila a klidně jí ještě sprostě vynadala, nesnáším lidi, kteří ubližují dětem a zvířatům.
to nic nedá. takový člověk je vlastně chudák. jediné řešení je držet se co nejdál.
@drewlet píše:
to nic nedá. takový člověk je vlastně chudák. jediné řešení je držet se co nejdál.
To taky, ale rozhodně bych jí vše vytmavila, to není matka, ale s prominutím… a ještě Ti tvrdí, že Ti nic neudělala. Skleróza? Najednou? Tím spíš si potřebuje vše oživit.
@ospalámyš Však jo, ale trochu tenká hranice, pokud ho odtáhneš naštvaně za ruku silou, protože si po padesáté nedá říct. Ať hodí kamenem, kdo tohle nikdy nezažil. A vždy je ideální, dokonalý, dítě netrestá, prostě je Bůh.
@Dobrej_tym píše:
@ospalámyš Však jo, ale trochu tenká hranice, pokud ho odtáhneš naštvaně za ruku silou, protože si po padesáté nedá říct. Ať hodí kamenem, kdo tohle nikdy nezažil. A vždy je ideální, dokonalý, dítě netrestá, prostě je Bůh.
Kazda jsme zažila, že nás dítě vytočilo. Kdysi mě dcera jako dvouletá naštvala tak, že jsem ji poprvé a naposledy v životě jednou placla, neměla z toho vůbec dobrej pocit, efekt nulovéj. Vnímala jsem to jako svoje selhání, ne jako výchovu. Takže já i pochopím, že výjimečně se stane, ujedou nervy a matka zachází s dítětem neurvale, táhne ho vztekle za ruku, placne, co ale nepochopím, že i po vychladnutí z toho má dobrej pocit a řekne si jo teď jsem to dítě vychovala, pěkně jsem ho pleskla smrada.
@Dobrej_tym píše:
@ospalámyš Však jo, ale trochu tenká hranice, pokud ho odtáhneš naštvaně za ruku silou, protože si po padesáté nedá říct. Ať hodí kamenem, kdo tohle nikdy nezažil. A vždy je ideální, dokonalý, dítě netrestá, prostě je Bůh.
Popadnout dítě a odnést ho z nebezpečné situace versus výprask není tenká hranice, to je rozdíl jak prase.
Jako pokud s ním budeš neurvale smýkat po podlaze, tak je to agresivní způsob jednání, které taky není dobré stejně jako ho seřezat páskem. Ale to už jsme někde jinde.
On ale opravdu ne každý rodič musí nutně vychovávat tím že dítěti tu bolest způsobí.
Mlátit dítě je ubohost a je úplně fuk, co to dítě udělalo. Už jen z toho důvodu, že se nemůže bránit a je to obrovský nepoměr síly mezi dítětem a dospělým člověkem. Moje máma mě bila páskem, bohužel i tou částí s kovovou přeskou. Dokonce i přes obličej (doteď mám třeba na zádech jizvy od ran od přesky). Už jen díky tomuhle bych v životě nevztáhla ruku na žádné dítě. Znám lidi, co tohle mají jako vzorec a bití opakují na svých dětech taky. I když je to bolelo, bohužel to jinak neznají a prostě z toho už nevystoupí ani u svých vlastních dětí. U mě to fungovalo přesně naopak a nikdy bych svoje dítě nedokázala uhodit. Existují jiné tresty, když už je to třeba. Na mého syna platilo ho poslat se vyvztekat do pokojíku a říct mu, že až se uklidní, tak může přijít. Nebo mu třeba zakázat playstation, tablet, cokoliv. Ale vlastně se to stalo jenom párkrát za jeho skoro 10 let života, nikdy nijak extra nezlobil, nedělal scény, neodmlouval a to rozhodně nemá nijak volnou výchovu. Maximálně na něj třeba zvýším hlas (nekřičím) a to stačí k tomu, aby věděl, že tudy vlak nejede. Nikdy nepochopím rodiče, co uhodí dítě a neuznávám ani takovou tu „jednu výchovnou“. Vždycky je jiný řešení, vždycky je možnost volby, ale to by se rodiče museli umět kontrolovat, protože ono je jednoduché jednu dítěti plesknout a vybít si vztek na něm. Nehledě na to, že naše děti jsou zrcadlem našeho chování…
@ospalámyš Nebo ho za tu ruku vezmeš o něco silněji než je třeba, ne něžně, ale pěkně nasr…A opět, je to fyzický trest, nebo není? Neměla jsem ještě o něco víc vysvětlovat, než to dítě odtáhnout/odnést (zatímco řve a kope a snaží se vysmýknout a já ho držím možná i o něco pevněji než by bylo třeba)?
Proto je teda třeba si vůbec vyjasnit, co je fyzický trest. Pro mě všechno, co jsem výše popisovala. Pro někoho to není ani plácnutí přes zadek rukou.
@Alušáček Tak to zase jo, asi nechápu, že by to někdo ještě navíc bral jako super věc. Beru to automaticky jako špatné řešení situace, ale jaksi nikdo nejsme dokonalý a snad to tady před sebou nebudeme předstírat ![]()
@Dobrej_tym Problém je, že někteří rodiče jedou v druhém extrému - „netrestání“ znamená absenci hranic. To netvrdím, že to tak je u Tvé kamarádky, ale v pár případech jsem to viděla a narození sourozence byl najednou malér. A v čem proboha pomůže rozhozenému tříleťákovi, kterému sourozenec otočil svět vzhůru nohama, že ho rodič začne ještě někde zamykat?
Dcera je od mala temperamentní, takový ředitelský typ. Od začátku bylo jasné, že když nebudeme držet hranice, tak to bude průšvih. No tak je držíme a je to s ní fajn. Ale učíme se i my, neznamená to, že děláme všechno bezchybně.
A je hodně velký rozdíl mezi fyzickým trestem a dáním najevo fyzické převahy.
@Dobrej_tym píše:
@bertoldina Zacala se zamykat ona. Aby mohla vubec nakojit.
Takže sbalí mimino a na půlhodiny se před tříleťákem zamkne? A on zůstane samotný?
@bertoldina Ted uz to nedela, ale ano. Mozna teda spis 10 min. Tak dlouho nekojila.
Muj syn je sam i 30 min., kdyz uspavam mladsi. Prezil to ![]()
@Dobrej_tym píše:
@bertoldina Ted uz to nedela, ale ano. Mozna teda spis 10 min. Tak dlouho nekojila.Muj syn je sam i 30 min., kdyz uspavam mladsi. Prezil to
Moje tříletá si taky umí půl hodiny hrát sama, ale nezamykam ani sebe ani ji. Může kdykoliv přijít. To je přece něco úplně jiného. Navíc část dětí nemůžeš nechat bez dozoru ani pár minut, aby něco nevyvedly. Ty rozumne typy jsou spíš štěstí.