ou holky
Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kde vzít sílu při výchově?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Ikar Nejšťastnější batole v okolí?
Přidejte zkušenost s Ikar Nejšťastnějš...
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.10.13 23:31
@Barushe píše: …A treba s tim spanim… Kdyz reknu, ze se jde spat, jde se spat. Hotovo. Popadnu ji, hodim oba do vany, manzel vezme starsi, ja mladsiho a jdeme je dat do postylek…
Tak to mám podobně. Zavedla jsem to teprve nedávno 
a nevěřila bych, jak to funguje. Syna (2 a čtvrt) miluju, 
ale hranice jsou hranice. Po obědě sundám bryndák, utřu pusu, dojdeme se vyčůrat, umyjeme ruce a jde se hned do postele. Celkem to trvá půl minuty. Tam ho převléknu, přitom mu povídám něco jako pohádku, ale spíš shrnuju co se ten den událo (sbírali jsme ráno kaštánky, byli jsme koupit pastelky, jeli jsme busem) anebo říkám na co se má těšit (až se vyspinkáš, tak půjdeme naproti tátovi, tak bude na svačinku puding), ale celou dobu to řídím já a striktně jedu na to „šup do postele a odpočívat“. Potom se hned odporoučím a nechám ho tam. Usíná do pěti minut. Někdy trošku povídá o tom, co jsem začala, ale už neprotestuje, nebo neřeší, jestli je tam oblíbený plyšák, autíčko apod. Což dříve bylo na denním pořádku. Večer ukládá zpravidla muž a to mají zase rituál o tom, že mu malý říká co bylo a/nebo manžel čte jednu pohádku a dost. Chce to pevnou vůli a nedat najevo zaváhání, to děti vycítí a hned na to hrajou.
Osobně se mi tedy oplatilo než něco 3× říkat, tak vzít za ruku a konat a u toho říkat, co děláme. Syn to respektuje a věci fungují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.10.13 23:36
@Edit1 píše:
Tak ještě jeden příspěvek. Dcerka si několik nocí po sobě když jsem ji dala spát vyslikla pižamo a plinku a usla. Já v noci jsem to zjístila a horko těžko jsem ji do toho navlíkala v polospánku. Tak jsem se dnes už naštvala a začátek zipu lehce přišila, tak mě snad už nepřekvapí
Hele, mě tady jedna maminka poradila dát spací pytel a oblíct obráceně, zip na záda 
A z toho se faaaaakt nedostal
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nepř. mišanila
5.10.13 12:59
@Edit1 píše:
@Trojlístek No představa byla růžová, když jsem viděla sestřeno dítě tak jsem si říkala že mé takové určitě nebude. A za pár let vidím že to mé je ještě horší
Spíš vědět že to když opravdu odmítá poslouchat a lupnu ji na zadek nebude mít nějaký špatní vliv ve výchově.
Např. večer nechce jít spát tak ji ještě dovolím být v obyváku, začně dělat lumpárny tak ji dávám spát a začne se vzpouzet a nechce si nechat dát plínu a kope nohama o stošest a po třetím vysvětlení ať přestanu kopat atd ji holt musím lupnout
Já na zadek nedala nikdy a syn vyrostl z toho nejhoršího vzdoru a je s ním už pohoda, dostal rozum, chápe vysvětlení a důvody a dá si většinou říct, je mu 6 let. Já netrvám na absolutní poslušnosti, nechci mít vycepované opičky, chci, aby byli sebevědomí a měli občas i svoji halvu, ale spolupracovali a respektovali nás jako rodiče spíš proto, že mají respekt a chápou proč, než proto, že se bojí rány na zadek. A já nechci dětem ukazovat a být vzorem v tom, že je normální, když někoho jiného praštíš, i když je to ve jménu „výchovy“. Ale to má každý jinak…
Dcera je pohodovější, není tak tvrdohlavá, ale taky má zrovna období vzdoru, ale dá se to.
Takže moje zkušenost je taková, i vzdorné, tvrdohlavé a relativně neposlušné dítě může být po čase pohodové (to samé jsem viděla v Anglii), když nějaké hranice samozřejmě nastavím, třeba když se vzteká, tak popadnu a odnesu, u silnice držím za ruku i přes řev a podobně, ale já přitvrzuji s požadavky a nároky s rostoucím věkem a rozumem u dětí. A taky jsem si přečetla něco o jiné výchově a to mě taky inspirovalo.
Jestli to nějaký špatný vliv má, když dostane na zadek to je téma pro disertačku a každý ti stejně řekne něco jiného, záleží hlavně na jeho osobním přesvědčení… 
Já si myslím, že to určitý negativní vliv má, jako když je to naprosto vyjímečně a za opravdu závažné provinění, tak ne, ale jak tu někdo psal, že dítě dostává skoro denně 
, tak pak jo. To pak evidentně taková výchova nefunguje a je třeba too zkusit jinak…
- Citovat
- Upravit
5.10.13 20:53
@Trojlístek, ja to napsala na zaklade predchoziho prispevku s otazkou, co jsme my maminky cekaly, kdyz jsme se rozhodly mit deti. Nechtelo se mi tu sahodlouze rozepisovat, ze clovek nad tim preci nemuze tak uvazovat, co ho ceka, az diteti budou treba 2 roky! Proste jsme byli pripraveni mit deti a rozhodne jsme neuvazovala nad tim, ze nebudu spat, ze me budou rozcilovat a ze pak taky jednou budu muset vychovavat a ze to bude tak tezke.
Samozrejme co se finance tyce, patrime nastesti do te kategorie, co si muze dovolit spoustu veci, takze v tom problem rozhodne neni. Spis slo opravdu o to rozepisovani…
Vsak to vsechny znate, psanim se da tak malo vyjadrit, kolikrat chce clovek rici uplne neco jineho, ale napsane to tak nevyzni, chapes?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.13 20:55
@Trojlístek, jo a jak se zapojuje tatinek? No, rozmazluje, az to hezky neni 
Ctyrletou holku by pored nosil na rukou, oblika ji, krmi a tak…nikdy jsme se jako partneri nehadali az do te doby nez prisla na radu vychova 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.13 21:12
@paja88 No, jasně i materiální stránka je důležitá. Jenže materiální zabezpečení nemusí trvat věčně. Já to myslela spíš po té výchovné stránce.
Malá nám dává taky zabrat, je to prostě malé dítě, (ale na to se nelze odvolávat věčně), které je v nějakém stratu té naší výchovy, opravdu si myslím, že nejvíce se formuje dítě do těch 4 - 5 ti let, potom už to jde hrozně těžko a co člověku (rodičům) uteče, poté těžko dožene a napraví.
Nejsme tyrani našeho dítěte, ale nesnesla bych tu myšlenku, že jsme při její výchově mohli udělat více. V tom jsem s manželem za jedno. Styl výchovy máme shodující.
Když pozoruji děti kolem sebe, tak vidím obrovské výchovné rozdíly. Vesměs rodiče své děti dost nezvládají. Odvolávají se na hyperaktivity, ADHD bez diagnóz a takhle jim to stačí. Přitom někde v sobě musí vědět, že je to jinak. Jako klidně, ale šijí si na sebe bič.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.13 21:46
@Trojlístek, se vsim s tebou sohlasim. Jen by me zajimalo, kde jsem udelala chybu ja. Porad jsem neprisla na to, jak spravne trestat. Nic nezabira
A ono taky, je neco jinyho mit treba 1 dite nebo jako treba my, 3…
A neni dite jako dite, povaha dela sve…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.13 22:02
@paja88 No však, raději zatím jedno a pořádně. Vůbec to prosím neber nějak špatně, ale proč jste se rozhodli mít ještě třetí dítě, když jste podle všeho nepřišli na to jak na děti dvě. Myslím, že i u prvního jste museli vědět, že to není jednoduché.
Natura dítěte určitě dělá své, mohla bych taky vyprávět, ale zvládnout se to prostě dá, pokud je děcko zdravé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.13 22:10
@paja88 Pořád nevím, proč by jsi chtěla nějak trestat. Možná by na prvním místě stačila důslednost, nějaké pravidla a souhra ve výchově.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.zizi
5.10.13 22:21
@Edit1 to chce kliiid 
…zapisuj si to vsechno at ji mas pak cim argumentovat, kdyz bude chtit pustit na diskoteku 
- Citovat
- Upravit
5.10.13 22:30
@paja88 Není potřeba nějak speciálně trestat, zvlášť ne v tomhle věku.. spíš se vyplatí být důsledná, sama si nejdřív promyslet, co chceš a pak si za tím stát. Dám Ti příklad- pokud nemáš nervy např. na scény před usnutím, funguje přesně to, co už tu někdo psal. Popadnout, šoupnout do vany, tam si třeba i pohrát, pokud neječí, pak obléct a hned do postele. Pohádka, pusa, zhasnout a tím to končí. Asi zkusí si vymýšlet, ale když zjistí, že žádnou extra pozornost nedostane, nebude ho to bavit. Totéž s jídlem - nabídneš ve správnou dobu u stolu, když začne zlobit, jídlo odneseš a dostane to k příštímu jídlu, mezitím samozřejmě ne sušenky a podobně. Ptala ses na tresty- nejlepší je nechat dítě pocítit důsledky vlastních činů- pokud např. rozhází hračky po stole a nechce je uklidit, nemůže logicky dostat oběd, i když by chtělo, nejdřív je potřeba to sklidit(a rodič může v zájmu zachování vlastních nervů nabídnout pomoc). Samozřejmě všechno je potřeba přizpůsobit věku dítěte, v zásadě čím je menší, tím víc je potřeba předvídat, možným konfliktům předcházet (třeba když je zima, tak dáš vybrat jen ze dvou triček z dlouhým rukávem, nemusíš mu pak zakazovat to s krátkým)a když se nepovede, tak holt popadnout a odnést, kam potřebuješ.. zkus knihu Líný rodič, my ji aplikovali nevědomky, ještě když nebyla a děti jsou zatím v pohodě, zvlášť na to, že jsou zrovna v pubertě..samostatný, komunikativní, je s nima sranda, dokážou vyjádřit svůj názor kultivovaně, diskutovat o různých věcech, dohodnout kompromis.. atd.. doma pomůžou.. kéž by to vydrželo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.13 22:57
Tak nám je 2,5 roku, a nezabírá NIC!!! ignorace, dáním na zadek, nemluvit s ní. zabavení hraček, pastelek apod všeho nejoblíbenějšího. prostě jí to je jedno. neuklidíš nejde se ven - odpověď. NEVADÍ!!!tak teda řekněte mi co s ní mám dělat???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.13 23:00
@tikule vtip je v tom, že trest musí být LOGICKÝ a nemá to ýt TREST, ale přirozený důsledek.. každé dítě je originál a zabírá něco jiného, ale důslednost a jednoznačná pravidla fungují u všech.. můžeš napsat nějaký konkrétní příklad, nebo příhodu pro lepší představu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
