Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Malaga To jo, ale ona psala teď, že jí to nepřijde jako dobrý nápad poté, co sestra sondovala u rodičů.
@Anonymní píše:
Nic nevědí, kamarádka něco málo sondovala a z toho, co mi říkala, mi nepřijde dobrý nápad jim to vůbec říkat.
Já si myslím, že tví bio-rodiče to mají právo vědět. Já osobně bych nechtěla, aby mě to právo někdo upřel.
Já jsem asi stále ten pesimista, pokud je situace jaká je tak prostě nerikat. Zakladatelka to vycítí jak to bude nejlíp…
Dokud nebudou výsledky, nebudeme určitě nic říkat. A potom nevím
Na jednu stranu si říkám, bezva budu mít rodinu, ale na tu druhou zase, že to nemusí rozdýchat, může je to odrovnat.
@Anonymní píše:
Dokud nebudou výsledky, nebudeme určitě nic říkat. A potom nevímNa jednu stranu si říkám, bezva budu mít rodinu, ale na tu druhou zase, že to nemusí rozdýchat, může je to odrovnat.
Máš pravdu, každé řešení může být stejně dobré jako špatné.
To nedokáže bohužel člověk vůbec odhadnout. ![]()
Každopádně máš pravdu, do výsledků určitě nemá cenu řešit.
Je dobré, že už na to nejsi sama - tedy kromě podpory manžela - máš i kamarádku-sestru, s níž to můžeš sdílet.
Hodně sil. ![]()
@renduli píše:
Máš pravdu, každé řešení může být stejně dobré jako špatné.To nedokáže bohužel člověk vůbec odhadnout.
Každopádně máš pravdu, do výsledků určitě nemá cenu řešit.
Je dobré, že už na to nejsi sama - tedy kromě podpory manžela - máš i kamarádku-sestru, s níž to můžeš sdílet.
Hodně sil.
Podle toho co říkala kamarádka, to asi není nejlepší nápad jim to říkat. Opravdu nevím. Ale začínám v sobě trochu panikařit, že budou výsledky negativní a bojím se, co to se mnou udělá ![]()
@Anonymní píše:
Podle toho co říkala kamarádka, to asi není nejlepší nápad jim to říkat. Opravdu nevím. Ale začínám v sobě trochu panikařit, že budou výsledky negativní a bojím se, co to se mnou udělá
Na každý pád je dobré, že testy už se dělají a výsledky budou. Myslíš, že by ti matka zase tolik lhala? Řekla bych, že to je nepravděpodobné vzhledem k tomu, že jsi sama napsala, že to najednou začalo zapadat do souvislostí. To, jestli to říct biorodičům…však není potřeba hned s rozlepenou obálkou a výsledky něco řešit. Můžete si dát času, kolik chcete. Ty už budeš mít jistotu, jak se věci mají. Ten vnitřní chaos bude v tomhle směru vyřešen. Budeš vědět, kam patříš. Pak bych v případě pochybností, zda sdělit nebo nesdělit, zkusila probrat to s několika psychology. Nebo zavolat na nějaké ty linky pomoci. Mít víc náhledů, co by se všechno mohlo stát a kolik dobrého či špatného by to mohlo přinést. Já sama nevím, co bych dělala.
@Kakika píše:
Na každý pád je dobré, že testy už se dělají a výsledky budou. Myslíš, že by ti matka zase tolik lhala? Řekla bych, že to je nepravděpodobné vzhledem k tomu, že jsi sama napsala, že to najednou začalo zapadat do souvislostí. To, jestli to říct biorodičům…však není potřeba hned s rozlepenou obálkou a výsledky něco řešit. Můžete si dát času, kolik chcete. Ty už budeš mít jistotu, jak se věci mají. Ten vnitřní chaos bude v tomhle směru vyřešen. Budeš vědět, kam patříš. Pak bych v případě pochybností, zda sdělit nebo nesdělit, zkusila probrat to s několika psychology. Nebo zavolat na nějaké ty linky pomoci. Mít víc náhledů, co by se všechno mohlo stát a kolik dobrého či špatného by to mohlo přinést. Já sama nevím, co bych dělala.
Popravdě ani nevím, čemu už věřit
Tak nějak to do sebe zapadlo, ale třeba bude platit, přání je otcem myšlenky.
Výsledky přijdou každou chvíli ne? Už to tam máte dlouho? A jak to vypadá s kamarádkou? Cítíš nějakou změnu vašeho vztahu?
@Anonymní píše:
Popravdě ani nevím, čemu už věřitTak nějak to do sebe zapadlo, ale třeba bude platit, přání je otcem myšlenky.
Teď už musíš vydržet. Psát, že na to nemáš myslet, je blbost, je mi to jasné. Pořád si říkám, jak bych se cítila v roli biomatky. Přišla bych si neskutečně podvedená. Když už mi mohl někdo ukrást dítě, co všechno v mém životě je ještě lež? Navíc ani nevím, jestli bych dokázala přijmout do rodiny už dospělou ženu. Já vím, že krev není voda, ale oni svoje dítě pohřbili. Dokázali by tě vzít do rodiny opravdu jako dceru? Nebo by to v nich vyvolalo jen výčitky, že to nedokážou? Že už je moc pozdě? A další výčitky, jak to, že sami nepřišli na to, že jejich dítě žije. Nějak si neumím představit, že bych cítila nespoutanou radost, že mi nezemřelo dítě. Ale to jsem já. Někdo jiný to má jinak. Těžko odhadnout, jak na tom jsou biorodiče. Ani netuším, zda je způsob, jak to „otestovat“ dopředu. Aby jim to neublížilo, protože v tu chvíli, když to ublíží jim, tak to ublíží i tobě. Pak to budeš zase ty, kdo bude mít pocit viny, že někomu naboural život.
K sakru, je to hrozně nefér! Ty jsi oběť a přitom jsi v nejhorší situaci, kdy zrovna ty máš rozhodnout, co se bude dít dál. ![]()
@Kakika píše:
K sakru, je to hrozně nefér! Ty jsi oběť a přitom jsi v nejhorší situaci, kdy zrovna ty máš rozhodnout, co se bude dít dál.
přesně vystiženo
@Luisiana píše:
Výsledky přijdou každou chvíli ne? Už to tam máte dlouho? A jak to vypadá s kamarádkou? Cítíš nějakou změnu vašeho vztahu?
Snad už tento týden. Ono chvíli trvá, než to balení po objednání dojde, pak to zase nějakou dobu trvá, než to přijde zpátky k nim. S kamarádkou jsme víc v kontaktu, ale žádnou změnu nepozoruju.
@Kakika píše:
Teď už musíš vydržet. Psát, že na to nemáš myslet, je blbost, je mi to jasné. Pořád si říkám, jak bych se cítila v roli biomatky. Přišla bych si neskutečně podvedená. Když už mi mohl někdo ukrást dítě, co všechno v mém životě je ještě lež? Navíc ani nevím, jestli bych dokázala přijmout do rodiny už dospělou ženu. Já vím, že krev není voda, ale oni svoje dítě pohřbili. Dokázali by tě vzít do rodiny opravdu jako dceru? Nebo by to v nich vyvolalo jen výčitky, že to nedokážou? Že už je moc pozdě? A další výčitky, jak to, že sami nepřišli na to, že jejich dítě žije. Nějak si neumím představit, že bych cítila nespoutanou radost, že mi nezemřelo dítě. Ale to jsem já. Někdo jiný to má jinak. Těžko odhadnout, jak na tom jsou biorodiče. Ani netuším, zda je způsob, jak to „otestovat“ dopředu. Aby jim to neublížilo, protože v tu chvíli, když to ublíží jim, tak to ublíží i tobě. Pak to budeš zase ty, kdo bude mít pocit viny, že někomu naboural život.K sakru, je to hrozně nefér! Ty jsi oběť a přitom jsi v nejhorší situaci, kdy zrovna ty máš rozhodnout, co se bude dít dál.
Podle toho, co říkala kamarádka, tak to zatím není dobrý nápad. Nechci nikomu ublížit, ale zase chci někam patřit.
Psala jsem to několik desítek stran dozadu…
Na jednu stranu zakladatelku chápu, že chce mít svou „pravou a hodnou“ rodinu, ale…
má právo na to, aby tolika lidem obrátila život o 180°? a s tak nejistým výsledkem, že ji přijmou/nepřijmou?
Zakladatelko můj pohled je ten, že budeš vědět „čí jsi“, bude to vědět i tvá kamarádka/sestra, ale rodičům bych to neříkala…třeba na to bude nějaká lepší příležitost…
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat