Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Mohu se zeptat, jestli ta dobrá známá tvojí mámy, která jí údajně pomohla tě zaměnit, ještě žije? A ty jí znáš? Ona by ti mohla pomoci objasnit tuto situaci. Třeba bude i vědět, kdo teda jsou tvoji praví rodiče. ![]()
To je tak hrozny a neuveritelny, az doufam, ze si vymyslis. Pokud to je pravda, tak doufam, ze se s touto situaci nejak poperes. Hodne stesti
Příspěvek upraven 06.04.17 v 21:56
Tak vyresi to testy dna, zda matka je fakt matka a dohali to pripadnou neveru.
Pokud si to celé nevymyslela sama zakladatelka, tak myslím, že její matka kecá. Nedalo mi to a celou story jsem převyprávěla svojí tetě, která je už v důchodu, ale za totality pracovala jako sestřička ve více porodnicích. Tvrdila, že něco takového by bylo nemožné provést, protože novorozenec byl vždycky označený barvou přímo na těle, žádné cedulky, takže takovou záměnu vidí jako zhola nemožnou. Těžko by se asi vysvětlovalo, proč má např. Novák, který právě zemřel, na stehně napsáno Suchý.
Navíc byly vedeny pečlivé záznamy, při úmrtí se prováděla pitva apod.
Navíc - nezdá se vám trochu divná situace, že matka se na tajňačku dostane kvůli známé k miminům a zrovna v tu chvíli zjistí, že její dítě zrovna „asi“ zemřelo? Že by si toho nevšiml personál, ale zrovan ona a místo aby zburcovala doktora, pokusila se dítě oživit, začala řvát nebo volat o pomoc, tak SVÉ dítě vymění za asistence „známé“, která kvůli ní riskuje kriminál? Ta o Karkulce je prostě jaksi více k uvěření…
Možnosti podle mě:
A) Matka kecá a pokud si zakladatelka nechá udělat testy, zjistí, že je to její bio matka, případně je to ještě složitější - je někoho jiného z rodiny apod.
B) Kecá zakladatelka a dobře se baví.
No možná jsem naivní ale zakladatelce věřím, život píše neuvěřitelné story, taky jich máme pár v rodině, ale kostlivci se na veřejnost takhle veřejně dostanou málokdy, tak to pak může působit nevěrohodně.
Nevěřím tomu. Pokud je to pravda, tak bych s matkou skončila. Tohle udělá jen nějaký blázen.
Já zakladatelce věřím, píše celkem konzistentně, nezdá se mi, že by si vymýšlela.
Ale nevěřila bych její matce. Buď si to vymyslela teď zaskočená otázkou, protože nechce přiznat nevěru nebo kryje ještě někoho jiného, nebo si to vymyslela už tenkrát jako krycí historku pro manžela, protože si myslela, že tohle spolkne snáz než nevěru.
Mně by to na zakladatelky místě teď už nedalo a chtěla bych DNA testy s matkou. A vyžádala bych si v porodnici záznamy o svém narození, chtěla bych si ověřit ten odchod na reverz, podívat se na záznamy o váze (pokud dítě vyměnili, tak tam možná bude nějaký výrazný skok, když se najednou vážilo jiné mimino) a vůbec bych hledala jakékoliv nesrovnalosti v dokumentaci.
Tahle historka mi připadá hodně přitažená za vlasy, nějak nevěřím, že by to bylo možné, byť za socialismu. To by ta „známá“ zatraceně hodně riskovala a rodiče toho vyměněného dítěte by to asi ani tenkrát nenechali jen tak.
@Adrasteia píše:
Pokud si to celé nevymyslela sama zakladatelka, tak myslím, že její matka kecá. Nedalo mi to a celou story jsem převyprávěla svojí tetě, která je už v důchodu, ale za totality pracovala jako sestřička ve více porodnicích. Tvrdila, že něco takového by bylo nemožné provést, protože novorozenec byl vždycky označený barvou přímo na těle, žádné cedulky, takže takovou záměnu vidí jako zhola nemožnou. Těžko by se asi vysvětlovalo, proč má např. Novák, který právě zemřel, na stehně napsáno Suchý.
Ehm. A co kdyby šlo o dvě Novákové? Nemluvím teda o tom, že ta fixa není nesmyvatelná, takže když se chce, všechno jde.
Jinak jako věřící vám klidně řeknu, že ukrást někomu dítě x být nevěrná je zásadní rozdíl, to první je milionkrát horší. A úplně nechápu, proč by riskovala kriminál vymýšlením takové historky. A jak by tím zakryla nevěru? V jaké situaci by bylo reálné, aby muži řekla tohle, aby ho přesvědčila, že nebyla nevěrná? ![]()
Myslím, že by se i tvým rodičům ulevilo, kdyby se tvá věc otevřela a byly symbolicky potrestáni. Únos je již promlčený. Z dějin kriminalistiky je ale známé, že oběti si vytváří pozitivní vztah k únoscům a chrání je. Je sice hezké, že tě vychovali, ale to nic nemění na tom, že vše je postavené na trestném činu. Zakladatelce to muselo zamávat s psychikou a rozbourat pořádně identitu. Pro psychické zdraví je zdravá identita nezbytností. Každý má právo znát odkud pochází, čí je, komu patří, bez historie se člověk stává třtinou ve větru.
Znám ze své praxe několik klientů, kteří v dospělém věku… 30-50 let zjistili, že jeden z rodičů není jejich biologickým rodičem. Je to šok i v 55 letech. I v těch letech se člověk vydá hledat své kořeny a přímé příbuzné. Zakladatelko, i když to není jednoduché, snaž se trochu vychladnout a zklidnit. Pak bych ti doporučila navrhnout mamince test. Pokud bude odmítat, vzbudilo by to u mě určité pochybnosti. Pokud neodmítne a ukáže se, že mluví pravdu, tak se připrav na pátrání. A snaž se zbavit se iluzí o tom, že bys měla lepší dětství, to nikdy nevíš. Také si uvědom, že biologičtí rodiče nemusí být naživu. A pokud ano, jak se oni postaví k tomu, že jim bylo vyměněno dítě? Nemyslím, že by to přešli jen tak v klidu s pouhou radostí nad znovuobjevením dcery. Navíc vztahy si pak budeš teprve budovat a uvědom si, že každý má své nedostatky…I biologičtí rodiče. Každopádně přeji ti zdar ve všem, co podnikneš.
Já jsem kdysi v jednom časopise četla příběh, kde na stejném pokoji rodila starší paní a 17.letá dívka. Té paní její dítě zemřelo, ta 17.letá ho chtěla dát k adopci, tak to za asistence lékařů nakamuflovali tak, že zemřelo dítě té dívky a ta paní si vzala to, které porodila dívka a považovala, všude vydávala ho za své. Bylo to za doby, kdy ženy byly společně „na hekárně“,tam se potkaly a porodily skoro stejně.
Bylo to v časopise typu Chvilka pro Tebe, ale tak před 15 lety, těžko říct, jestli jim to tam fakt někdo poslal nebo si to redakce vymyslela, v dnešní době si podobné story normálně vymýšlí - např. na serveru ona.dnes úplně běžně, člověk, který zkoumá detaily a souvislosti, si toho všimne.
Souhlasím ale s tím, že děti byly běžně podepisovány genciánou přes celé stehno, celým jménem, pamatuji si to od sourozenců, i když nejstarší je narozen v roce 89. Tomu, co bylo napsáno v časopise, bych i věřila, pokud do toho byli zainteresováni lékaři, mladá byla od začátku rozhodnutá dát dítě k adopci, staré dítě umřelo, tak je prohodili před nějakým podepsáním..Ale tomu, co píše zakladatelka, nevím ![]()
Každopádně vím, že bylo běžné v porodnici kojit cizí dítě, když jeho matka neměla mléko(vím z vyprávění starších známých),nikdo s tím cavyky nedělal. A občas některé mamince strčili jiný uzlíček z toho velkého vozíku. Ale právě po rozbalení se na to přišlo, děti byly označené.
@rozand píše:
Jinak jako věřící vám klidně řeknu, že ukrást někomu dítě x být nevěrná je zásadní rozdíl, to první je milionkrát horší. A úplně nechápu, proč by riskovala kriminál vymýšlením takové historky. A jak by tím zakryla nevěru? V jaké situaci by bylo reálné, aby muži řekla tohle, aby ho přesvědčila, že nebyla nevěrná?
Navíc silně věřící lidé se se smrtí dokáží vyyrovnat tak nějak lépe, protože věří, že je to boží vůle. Tím vůbec nemyslím, že by je to méně bolelo, to určitě ne, ale že by věřící člověk tohle udělal? No nevim nevim, já tomu moc nevěřím.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat