Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na tom jak vypadá váš vztah máš přesbě 50% podíl zásluh.
A podle všeho jste se tak nějako oba vykašlali na to o vztah pečovat, zajímat se o toho druhého a učit se jazyk toho druhého.
To se stává - a dá se to opravit. Jen se potřebujete oba domluvit na tom, že nejste moc spokojení a že potřebujete začít společně hledat jak fungovat lépe. Tobě něco chybí, tebe na něm něco štve. Jemu něco chybí, jeho něco na tobě štve. To je naprosto normální. To co je potřeba se naučit je neházet vinu na toho druhého, ale respektovat že jste v tom spolu a aby to fungovalo, tak potřebujete najít cesty k tomu, aby nikomu nic dlouhodobě nechybělo a aby naštvání bylo vyrovnáváno společnými pozitivními zážitky.
Výhodou je, že když ty zkusíš se svým mužem komunikovat jinak, tak on bude nucen reagovat jinak - ne v zaběhaných, frustrujících stereotypech.
Zkus stáhnout a projít tuhle knihu, třeba to bude užitečné (ignoruj slovo křesťanské v popisu, s křesťantvím ta kniha nemá nic společného)
Pokud by se on chtěl učit jak fungovat trošku jinak - myslím že by mu mohl pomoci tenhle webový seminář https://www.muzazena.cz/
Ono pokud je poněkud tupý v posteli a netuší, že teda ženské se musí věnovat (a ty si neřekneš co v sexu chceš), tak je vcleku jasné, že tebe to netěší a nechceš.
Ale to je i tvoje zásluha, protože se prostě raději zavřeš, než aby sis řekla jak ti to má udělat.
Ťažko ti radiť. Je to blbé, asi by som ešte počkala. Veď aj tak často nebýva doma. Porozprávaj sa s ním, udel mu nejaké ultimátum, a keď sa nepolepši, dieťa bude vacsie, ty začneš chodiť do práce… môžeš sa rozhodnúť sama či ti to za to stojí. Teraz veľa na výber nemáš. Pokiaľ ťa nebije, psychicky netýra… peniaze domov nosí… chce to čas alebo ešte ma napáda vyhľadať manželskú poradnu
On jezdí tedy domů jen na víkendy? Nějak nechápu, čím si tak lezete na nervy, když se tak málo vidíte? Asi bych s ním hodila řeč, řekni mu, to cos napsala tady, co ti vadí, co nechápeš. On ti může říct to svoje. Musíte spolu mluvit, ne hned přemýšlet o odchodu. Před mimčem to bylo jak?
Ahoj. Problemy ve vztahu jsou asi vsude, ale u nas uz pretekl pohar. Muj chlap jezdi kamionem. Jsme spolu 8 let a ted se nam narodilo miminko. Jenze on je na me obcas i vulgarni, jako kdyby jsem ho se vsim otravovala, klidne mi rekne at si buzeruju nekoho jinyho at jdu tam a tam apod a to treba ani neprijel jeste domu. Pak jsou zase dny, kdy mi tvrdi jak me strasne miluje, pise jak se na nas tesi jak mu chybime a pak dny, kdy neodpovi smskou ani na otazku. Pri hadce mi i rekl, ze odejde pryc a ze me uz nechce. Dalsi den me zase desne miloval a nikomu by me nedal dle jeho slov a kdyz se nebavim tak podlejza. Me uz to nebavi a dovedu si predstavit ten klid, kdyz s nim nebudu. Ale popravde nemam tak nasetreno, aby jsem utahla pronajem a maleho. Teda neco ano, ale vystaci to na chvili a co pak? Jen orientacne, jak to delate vy mamky samozivitelky, kdyz je dite jeste male a nemuzete do prace?
Partnera porad miluji, ale uz to nedavam. Nemam ani kam na par dnu zmizet, aby konecne pochopil, ze prestrelil a mel by se klidnit nez o nas prijde. Nevim jak a co s tim. Klidu ma cely tyden az az. Obcas mi zavola, napise jak se mame nebo ja jemu. Zrovna vcera mi psal jak se mu styska kazdy den a dnes me div neposlal do ****.
Sex od 8m tehotenstvi nebyl nic moc. Po porodu parkrat, bud me to bolelo nebo jsem chytila zase mykozu. Ale zajem o me v sexu porad má a kdyz uz, sex trva chvilku, protoze to dlouho nemel. Jsme jak po 40ti letech manzelstvi, ale za to ja nemuzu prece.