Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@Euforie
ahoj, v Sanusu to probíhalo tak jak píše Andrej..bez ultr, svačina, dvě hodiny ležing a domů.
V Arletě to bylo - zavedení pod ultr, krásně můžeš vše vidět, kontrola, jestli je prcek, kde má být. Hodina ležení a domů…Na cestu jsem dostala první fotku prcka-bohužel zároveň poslední.
Včera jsem celý den probrečela, fakt jsem nikdy tolik nevěřila.
Dohodli jsme se s doktorem, že vysadím prášky, jakmile přijde mrcha, tak hned druhým dnem začínám brát léky znova. Prostě to musí vyjít..
už bych na další pokus asi sílu neměla. Je to pro psychiku šílený
- vždyť my poslední dva roky žijeme akorát počítáním dní, počítáním prášků, zase počítáním dní, těšení se, doufání, zoufání, pláč.. to je na palici. A hluboká poklona holčinám, které tímto procházejí roky! ![]()
@mismiss
Však ono to brzy klapne. Nejhorší je ta naděje, doufání a pak ta facka a pád na zem. Manžel mi pořád říká, že tomu musím více věřit, že to rovnou odepíšu a pak to kvůli tomu třeba nevyjde. Ale copak to jde? Já už se prostě bojím doufat, protože ten pád na ústa je pak o to horší. Takhle s tím raději rovnou spíše nepočítám (trochu doufám, jasně), je to taková má obrana. Ale teď mi to před tím ketem tedy vůbec ale vůbec neutíká a tím, že máme jen to jedno embryjko, tak mám pocit, že pokud to nedopadne, bude to hodně těžké. ![]()
Ahoj holky, opravdu vám rozumím, upřímně si ty neúspěchy neumím představit u prvního dítěte, měli jsme opravdu mega štěstí, že to vyšlo hned na poprvé a já si tak nějak začla naivně myslet, že to musí vyjít i znova a ta rána byla tak velká, nejhorší je, že jsem nejvíc věřila čerstvému, u ketů jsem vždy dost pochybovala, morulám jsem nevěřila skoro vůbec ( a tak to nedopadlo) a blastě o něco víc, ale po tom neúspěchu v červenci to taky není žádná sláva. Ale nejvíc mi vždy pomůže můj syn a nejvíc dorazí kamarádky, které otěhotněli vždy podle plánu a pak mi řeknou, že se diví, proč se na to nevykašlu, když mne to tak ničí, mam být ráda, že mam Kubu a nepokoušet to! No to opravdu potěší
![]()
Jinak v Iscaru to probíhá tak, že si za ten sono katetr můžeš připlatit 1200kč, to jsem vždy dělala, dají ti fotky z UZ, že tam ta malá tečka opravdu je a ležíš zhruba půl hodky a jdeš domů
@MR Tak to nejsou kamarádky, ale kravky. Promiň. Proto já o tom raději nikde nemluvím, abych tohle „pochopení“ nemusela poslouchat. Kamarádka si myslí, že si teď ve snažení dáváme pauzu kvůli stěhování, ale to taky nejde říkat pořád. Docela lituji, že jsem jí o snažení tenkrát řekla, ale ona se pořád ptala, kdy bude druhé, jestli už na něm pracujeme, tak jsem řekla, že jo a od té doby každou chvilku, jestli už nejsem těhotná… ![]()
A je fakt, že si to taky při prvním neumím představit, musí to být hrozně těžké.
Při uspávání vždycky koukám na Terezku a děkuji, že se nám podařila tak snadno a že máme alespoň ji.
Taky mě to namlsalo a říkala jsem si, že druhé bude pohoda.
@ajleenka ano, máš pravdu. Oni to třeba nemyslí zle, říkají to proto, že to opravdu blbě snáším, ale teď jsem se také zařekla, že o tom už mluvit nebudu a jim jsem řekla, ať se mne na to už neptají, pokud se zadaří, tak jim to řeknu a pokud ne, tak prostě život jde dál. Na druhou stranu mam teď spoustu plánů a akcí, práce se docela hrne, chci zase oprášit anglinu a taky jsem začla trénovat řízení, mam řidičák 4 roky, ale co mam Kubu tak jsem moc nejezdila, nyní jsme koupili nové auto a to původní mi chce manžel nechat pod podmínkou, že budu jezdit, no tak uvidíme… a na mimi se snažím nemyslet, což jde do té doby, než budu mít embryo v sobě a pak to čekání stejně bude mazec, kdo tohle nezažije, tak to nemůže pochopit
Hlásím se do klubu - taky jsem se tentokrát zařekla, že nikomu nic říkat nebudu a to ani rodině.
Kecy v kleci fakt zbožňuju…to jsou rady na „přestlamu“.
Já taky souhlasím, taky jsem nikomu nic neříkala. Při IVF to věděli snad všichny a pak bylo hrozný po tom mimoděložním každému vysvětlovat co se stala a tak. Teď nebudu nikomu nic muset vysvětlovat, pobrečím si manželovi na ramínko a je to
nejhorší je ten pocit, že si myslim že ty děti mít nikdy nebudu, že mi není souzeno, ale to rychle snad přejde. Všichno kdo to máte před sebou i za sebou držim moooooooc pěstičky. Mám radost i za Vás ![]()
Tak taak holky u nas to vi jen manzel a ja…vic nikdo a je nam fajn
Kdyz ja to musim rict min mamce, potrebuji hlidani pro syna, na kontrolyta na transfer
No holky..tak já to beru z gruntu
. byla jsem od prvního IVF na kontrolce. Včera jsem byla na pohovoru a už v pondělí nastupuji do práce! Na další ET samozřejmě půjdu, ale třeba mi ta práce pomůže přemýšlet nad něčím jiným.
@mismiss To je tedy fofr. Ale je to dobře, alespoň si trošku odpočineš a zaměstnáš hlavu něčím jiným.
![]()
Jinak u mě samé dobré zprávy - dnes jsem 11dc, sliznice krásně připravená (8,5 mm), vpravo je folík skoro 18 mm, takže jsem rovnou dostala Ovitrelle, dneska večer si ho píchnu a v sobotu by měla proběhnout ovulace. Ve středu budou budit prcka, takže si mám po obědě zavolat, jak na tom je a domluvit si transfer, když to bude ok. No a ve čtvrtek si pro mrňouska jedu.
Tak teď už je to jen na něm, já jsem připravená… snad to všechno klapne.
Udělala jsem si rovnou i nakupovací den a trošku si udělala radost. Zjistila jsem, že jsem zhubla 3kg, tak se hned lépe nakupuje, vyčistila jsem si hlavu. Ještě jdu večer na masáž, tak si zase odpočinu. Přemýšlím, že se objednám ještě na středu, uvidím, podle nálady.
@ajleenka jee, tak to je ideal, pekne se uvolnit a sup prcka do perinky!! Drzim pesti, ja jsem dnes 23dc, tak uz se tesim na ms a pristi mesic
![]()
@Vrk Už se ti to taky blíží.
Jj, snažím se připravit, co to jde - psychicky i fyzicky. Ale dneska je mi fakt dobře, jeden balvan opadl. Teď jen, aby to zvládl i mrňousek, musím mu veřit.