Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám to stejně jako ty. Se svým otcem jsem si nikdy nerozuměl, nenašli jsme společnou řeč. Je to dáno i tím, jak je ten který člověk citlivý.
Mamku ze stejnych duvodu jako ty. Tata byl a je skvelej, ale ta mama
to je proste bozi stvoreni. Nechapu co vse dokaze i dnes nezistne a nesobecky udelat proto, abychom byly my deti a vnoucata spokojeny. Vzdycky pred ni budu pomyslne smekat. Vzdycky pro me byla nejlepsi. Navic ji ma rad i muj manzel ![]()
Mám radši taťku.
Rodiče jsou rozvedení. Se svou matkou se nestýkám. Viděla jsem ji teď poprvé po šesti letech. Udělala spoustu špatných věcí a rozhodnutí, je zadlužená až po uši, vybodla se na nás, když jsme ji nejvíc potřebovali a ten vztah je navždy narušený. Moje děti mají babičku v taťkově druhé ženě. Jako děti jsme se měli dobře, v podstatě jsme měli všechno, na co jsme si vzpomněli, jezdili jsme na dovolené, ale chyběl tam ten čas s rodiči. Nevzpomínám si, že by si s námi někdo hrál třeba nějakou hru, řekl nás, že nás miluje. Výchova spíš bez citů a emocí, sem tam jsme „dostali na zadek“, zároveň jsme měli dost volno.
Prosím zachovat anonym.
Ja ani nevim. Rodice se nam nevenovali, meli jsme jidlo, co na sebe, obcas pohadku pred spaním .. A to bylo tak vse. Nehrali si s nami, nejezdili na vylety (pokud nepocitam, ze me tata s sebou obcas bral na zahradu pracovat). Mama nikdy neumela pochvalit, nedokazala obejmout a dat pusu. Tata byl opak, ale byl alkoholik, dohnala ho k tomu mama,coz mi doslo az jako dospělé. Vecne se hadali a nesnaseli se. Mozna proto nedokazu rict, ktereho mam radši. Oba v podstate dospeli do stadia, kdy meli mit deti v dobe, kdy se stali babickou a dedou. Bohuzel, pecujiciho a rozmazlujiciho dedu si uzil jen nehstarsi a jen chvilku.
Nevim, asi mamku, ale nikdy jsem od rodičů neslyšela mám tě rád/ráda, fakt si to nevybavim, ani pochvala, pomazlení, možná od mamky když jsem já chtěla. Od taťky si nevybavuju. Celkově to dětství a dospívání bylo takové chladné.
Teď mám děti a mazlím je, říkám jim, že je mám ráda a často. A budu i dál když budou větší. Chci aby věděli, že tu jsem pro ně a můžou mi cokoliv říct…kdykoliv budou něco potřebovat, budu tady. Bohužel s rodiči jsem takový vztah neměla a svěřit se jim s něčím pro mě důležitým prostě nešlo. Přesto kdybych měla volit tak volim mamku.
moji rodice jsou spolu od svych 14let a je to ta opravdova laska i po letech,se sestrou jsme meli nadherne detstvi plne legrace,cestovani,neznam hadky ani jine vyhrocene situace.Mamka byla vždy ta přisnější ale laskavá a milující,taťka je srandista se kterym je vzdy legrace a s jakymkoliv problemem za nim mohu prijit.Miluji oba dva stejně dali mi mnoho v životě.Mamka mi bohužel v prosinci tragicky zemřela ![]()
Mámu, protože mě živila až do dvaceti (maturita). Potom už jsem šel konečně pryč.
Mamu. I proto si myslim, ze kdyz se dva rozejdou, tak dite patri k matce.
@katyna1984 píše:
Ja ani nevim. Rodice se nam nevenovali, meli jsme jidlo, co na sebe, obcas pohadku pred spaním .. A to bylo tak vse. Nehrali si s nami, nejezdili na vylety (pokud nepocitam, ze me tata s sebou obcas bral na zahradu pracovat). Mama nikdy neumela pochvalit, nedokazala obejmout a dat pusu. Tata byl opak, ale byl alkoholik, dohnala ho k tomu mama,coz mi doslo az jako dospělé. Vecne se hadali a nesnaseli se. Mozna proto nedokazu rict, ktereho mam radši. Oba v podstate dospeli do stadia, kdy meli mit deti v dobe, kdy se stali babickou a dedou. Bohuzel, pecujiciho a rozmazlujiciho dedu si uzil jen nehstarsi a jen chvilku.
hodně podobně si to pamatuju já… dnes se vzpomíná, jak se „lítalo venku“ jenže co bych dala za jeden výlet /jednu vzpomínku třeba jednodenní výlet na nějaký hrad. Jo jelo se na dovolenou pouze s mamou někam do chatky na týden, ale opět se čekalo to lítání před chatkou a nebo s tátou na vodu, tak to možná jediný… Ale dnes, co všechno zvládnou a co je pro děti na jeden víkend -všechny ty Mirakula, dětský pohádkové lesy a nebo prostě jen vyletit
pravda, rodiče neměli kde čerpat, oni to nezažili v dětství už vůbec
Táta byl nakonec nevěrný a byla z toho docela mela u nás na vsi, takže proto volím mamku. Pro své děti plánuju hlavně hodně lásky a věnovat se jim.
Taky jsme měli nic moc bydlení a peněz. Škoda, že dřív nebylo v chytrých knížkách, že děti potřebují hlavně lásku a je lepší jít házet do lesa šišky než jim kupovat drahé hry, ale nechat je hrát si sami. Já bohužel vídala jen spolužáky v super oblečení a s cool penálem ,co na něj čekali oba rodiče se slzou v oku po návratu ze školy v přírodě a pro mě tak maximálně přijel děda… Samozřejmě, že od nich aktuálně hlídací servis nula nula prd
Moc si s výchovou nevím rady, chybí mi vzor, nejspíš vychovám rozmazlence…ale čtu k tomu literaturu ![]()
Tak ja to nejak nemuzu rict, jednoho nebo druheho. Ted mam urcite bliz k mamce, ale tatu mam taky hodne rada, kdyz jsem byla mala, tak to byl muj hrdina
U nas spis byla mamka ta „tvrdsi“ (je ucitelka, kdyz jsme neco vyvedli, nasadila „ucitelsky hlas“ a uz to jelo
). V puberte jsme se pak hodne hadaly, ale v dospelosti mam urcite vic spolecnych temat s ni…a odkdy mam vlastni dite, tak i ledacos chapu
Ale porad vim, ze tata by pro me taky udelal prvni posledni…asi mam stesti na rodice
i kdyz par veci asi nebylo uplne idealnich ![]()
Tatu, i kdyz byl prisnejsi a v puberte jsme i spolu valcili. Mamka byla a je hodna, fajn a starostliva, vzdycky se starala, rada varila a pekla a byla spokojena, kdyz jsme se vsichni precpali u nedelniho obeda, ale zadny holcici vztah to nikdy nebyl. Ale tata me naucil plavat, jezdit na kole, bruslit, rozdelat ohen, cist v mape, prekonat strach ze skakani do vody, s tatou jsem chodila na houby, jezdila na vylety, povidali si o ruznych knizkach. Pozdeji jsme se v mnoha vecech neshodli, protoze byl a je stara skola a kolikrat nase vasnive debaty skoncily i hadkou, ale byt s nim me bavilo a naplnovalo, stejne jako s jeho tatou, mym dedou. Spolecne traveny cas s mamou taky urcite byl, ale ja si ho moc nepamatuju. K vareni me jako malou nechtela, pozdeji jsem treba varila sama a ona sla treba prat nebo neco jineho, nekdy me to naucit musela, to urcite, ale vzpominky nemam.
Ona dva byli a jsou skveli, mam je rada a jsem na ne pysna. Nemohla bych jednoho uprednostnit.
Tatu…vždycky tu pro mě byl a je. S matkou se bestykam. Řekla mi, že lituje toho že jsem se narodila. Tím pro mě definitivně skončila.
Ahoj,
Zajimalo by me to a tema je asi jasne… Koho ze svych rodicu mate radeji a proc? Jakou vychovu na vas pouzivali?
Ja mam radeji mamku, vzdy pro nas vse udelala a rada. Nikdy si nestezovala, pece o deti ji naplnuje. Kdyz mam prijet domu, napusti prckovi bazen, nakoupi nam, co mame radi, proste na nas mysli… Jako deti nas uplne nerozmazlovala, byly i fyzicke tresty a tak, ale nikdy jsem to nevnimala negativne. Moje mamka je proste laskava a uzasna
Zato tatka, jako detem se nam hodne venoval (kolo, hudebni nastroje, vylety, vyrabeni, cestovani), ale byl „zasadovy“, kdyz neco rekl, tak pres to nejel vlak. Byl dost tvrdy, kricel na nas… A ja i pres to dobre si vlastne pamatuji jen to spatne.