Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojda, taková malá anketka. Vím, že každé mimi je jiné a každá maminka jakbysmet. Kolik času se aktivně denně věnujete miminku? Nepočítám krmení, přebalování ani procházky. Myslím zpívání, povídání, nošení, hraní atp. Já když jsem se na to zaměřila, zjistila jsem, že asi jen hodinu denně.
U tretiho syna to bylo asi tak 10min. Protoze nez jsem ho nakojila, prebalila, donesla do obyvaku, tak ho to tak strasne vycerpalo, ze nez jsem rychle udelala, co bylo potreba pro starsi deti, ktere cekaly, nez jsem udelala vyse zminene, tak uz zacal bytvzase mrzuty, nasledovalo kojeni a spanek.
Nic mu neuteklo, jsou mu 2 roky, je bystry, hezky mluvi, dokaze si i sam pohrat.
Tak já mám už tří a půl měsíčního, ale od těch cca dvou měsíců to děláme v podstatě stále stejně, že si po nakojení/nakrmení asi hodinu hrajeme a pak jde spinkat. Takže kromě večer a noci to dělá asi tak 3-4 hodiny denně
A taky by mě zajímalo jestli je to moc nebo málo, protože někdy už fakt nevím jak ho zabavit a písničky už mi docházejí v paměti anebo zpívám to samý dokola až z toho blbnu ![]()
Nikdy jsem to neřešila - ani u prvního, neřeším to ani teď u druhého. Prvnímu je šest, jako miminko byl dost samostatnej, takže si vyhrál třeba pod hrazdičkou, a nezdá se mi, že by nějak strádal tím, že jsem nedržela v ruce stopky a nehlídala, kolik času s ním aktivně trávím. Druhému jsou tři měsíce, pozornosti vyžaduje víc, než potřeboval druhý, ale zase si čas nijak nehlídám. Povídám si s ním, chvilku mu pískám nějakou hračkou, ale že bych si s ním třeba půl hodiny vyloženě „hrála“, to fakt ne. A opět si nemyslím, že bych ho nějak ochuzovala.
Nemam sice dvoumesicni, ale petimesicni, takze si to dobre pamatuju. Venovala jsem se male skoro veskery cas, kdy nespala. Od narozeni je nosici dite vyzadujici pozornost, jakmile jsem ji odlozila treba do lehatka, rvala jak tur. Vareni a uklid jsem delala v dobe, kdy spala. Takze pokud zrovna nespi, tak ji nosim, ukazuju hracky, atd. Neni tezke ji zabavit, zajima ji vsechno, vystaci si i s koukanim na starsiho, jak si hraje. Nejtezsi je, ze ji fakt musim mit porad u sebe (ruce, manduka), doufam, ze az zacne lozit, zlepsi se to.
Naproti tomu starsi syn byl jako miminko samostatnejsi, vydrzel na hraci dece nebo v lehatku delsi dobu, tak s nim jsem to tak nehrotila.
Příspěvek upraven 09.02.15 v 12:05
@Ostružka Tak tady je podstatné co všechno do toho započítáš… jestli když má 100% pozornost, pak mi ta hodina přijde OK, nebo i vše okolo
já ho třeba mívala v šátku nebo manduce a seděla jsem na balonu u PC, nebo jsem ho nosila a u toho telefonovala… pak je ten součet samo vyšší, ale zas to není věnování se ![]()
Dvouměsíčnímu miminku se nemusíš moc věnovat, nezpívala jsem, malej trpěl na koliky, od rána do večera jen řval, takže jsem jen chovala, sama jsem byla hotová
@Ostružka píše:
Ahojda, taková malá anketka. Vím, že každé mimi je jiné a každá maminka jakbysmet. Kolik času se aktivně denně věnujete miminku? Nepočítám krmení, přebalování ani procházky. Myslím zpívání, povídání, nošení, hraní atp. Já když jsem se na to zaměřila, zjistila jsem, že asi jen hodinu denně.
Beze smyslu jsem nenosila (pouze natřásat prdy, uspávat, přemisťovat po bytě z bodu a do bodu b např kvůli koupání), takhle malému jsme asi zpívala jen před spaním nebo u toho natřásání prdíku, dodávalo mi to pocit alespoň nějaké intelektuální činnosti pro mě samotnou.
Nějaké povídání asi jen u nějaké činnosti, co s ním jako hodlám dělat (jako že te´d ho vezmu z postýlky a přebalím).
Holky, díky, já vím, že to není podstatné, jen mě to tak zajímalo, malý dnes hodně spinká tak vymýšlím blbosti:)
@Terdul píše:
Od dvou měsíců pře každým jídlem si „hrajeme“. Nejdřív jí stačilo 20 min, postupně se to navyšuje a nyní ve 3,5 měsích to je 1-1,5 hodky před každým jídlem.
Můžeš mi říct, jak si „hraješ“ hodinu a půl s takovýmhle miminem? ![]()
Zpivala jsem dceri docela dost, odhadem tak tretinu jejiho bdeleho stavu, jinak jecela
v te dobe spavala za den cca 14hod, takze jsem hlasivky docela potrenovala
zbytek casu jsem komentovala deni, na povidani (ze jsme si fakt hledely „z oci do oci“) a hrani ji v tom veku moc neuzilo, vzdycky chvilku pri prebalovani a pak po krmeni, vydrzela tak max pet minut, pak se zacala vztekat
Ve 2 měsících krom jídla, přebalování, koupání a převlečení dcera vždy spala. Uspávali jsme na ruce, houpali, zpívali, pouštěli hudbu donekonečna. Pak když už byla více vzhůru cca od 3 měs., tak jsem hodně nosila, i u vaření v šátku. Ale jako aktivní hra s takto malým dítětem, to bych ještě tak nenazývala.
Byli jsme taky na návštěvě u tchýně a tchána mimo ČR, tam se divili, že mám mimino stále u sebe, u nich jsou děti už takto malé často ve svém pokoji odložené v postýlce, pokud zrovna není čas jídla či výměny plen ![]()
Taky si hrajeme věškerý čas, kdy je vzhůru, někdy chce sama a tak jí strčím hrazdičku a tam se jistě tak deset minut zabaví, jinak si furt povídáme, pase koníky, zpívám, pak jí ukazuju zvířátka v knížce, povídám básničky mazlíme se a pak chce jíst a spát ![]()
My si hrajeme a doslova hrajeme tak zhruba dvě hoďky čistýho času denně, hraju malé divadlo s loutkovým žabákem, povídáme si s šaškem a Fritzem - takový náš panáček, pak různě „ochutnáváme“ jiné hračky a kousátka a při tom si povídáme, prohlížíme si leporelo - máme super takové látkové a na stránku, kde je tygr a had malá vydrží koukat dost dlouho, já jí říkám jména zvířat a někdy k nim i zvuky, to se jí začíná dost líbit. Nějaký čas se stráví pod symfonickou hrací dekou s hrazdičkou, při pasení koníků před ní dávám různé hračky a třeba s nimi tancuju a povídám… plus chodíme po bytě a pozorujeme obrázky, ráno jsme si prohlížely nástěnku s fotkami, tak jí říkám, tady je máma, tady táta - děsně se mi při tom smála.. Nebo na malou foukám plenou, to se jí taky moc líbí, ve vaničce si každý večer hrajeme s kačenkou, ukazuju jí jednotlivé vodolepky… dá se toho vymyslet spoustu. Plus jsme se venku asi předevčírem houpaly na houpačce, ale to měla malá krizi a brečela i v kočárku, tak jsem ji uhoupávala tímto stylem a sklidilo to dost velký úspěch ![]()
@idealistka píše:
Byli jsme taky na návštěvě u tchýně a tchána mimo ČR, tam se divili, že mám mimino stále u sebe, u nich jsou děti už takto malé často ve svém pokoji odložené v postýlce, pokud zrovna není čas jídla či výměny plen
By mě docela zajímalo, jak zvládnou 2-3 měsíční takto „odkládat“? Moje dítě bylo a je vcelku nekontaktní, ale přesně v tomhle věku začal konečně vnímat okolí, takže mě minimálně chtěl vidět a mít společnost, jinak ječel.