Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,
potřebuji opět radu. Mám napsat kondolenci a nějak si nevím rady s tím, jak to mám napsat. Když napíšu „Přeji upřímnou soustrast“ - to je asi blbost, ne
. Nemůžu přát upřímnou soustrast. Tak mi prosím poraďte, jak to „hezky“ napsat, protože já fakt nevím
. Napadlo mě něco jako:„Přejeme hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit. Přijměte naší upřímnou soustrast“. Ale nevím, jestli je to to pravé ořechové - i když v takové situaci to asi nikdy nebude to pravé ![]()
AHojky, píše se jen Upřímnou soustrast od a jména. Nebo Hlubokou a upřímnou soustrast od a jména. Na kondolenci bych se nijak nerozepisovala, moc se to nehodí. Pokud to je člověk z rodiny je to zbytečný, všichni ho znáte a pokud nějaký známý, tak tam psát nějaké kličky jako Byl takový a takový se nedělá, max se ještě píše Třeba Upřímnou a hlubokou soustrast k odchodu či úmrtí naší (vaší)milované (tety, bráchy, jméno).
Za sebe můžu říct, že čím víc slov, tím horší. Pozůstalý vážně moc nevnímají a když už je v kondolenci písemný i osobní něco zaujme, většinou spíš v tom negativním, že se jich to dotkne nebo to otevře další ránu…
Dala bych jen upřímnou soustrast a podpis, nic víc.
tterka píše:
„Přejeme hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit. Přijměte naší upřímnou soustrast“.
Mně se tohle náhodou líbí. Nezní to tak moc stroze, když je tam ta první věta. I když… možná by opravdu ta jedna větička - Přijměte naši upřímnou soustrast - stačila. Jen ve slově „naši“ napiš KRÁTKÉ i ![]()
Ahoj.
Nebo se píše:Přijměte naši hlubokou a upřímnou soustrast.
No já nevím, pokud bych už chtěla něco posílat, tak bych koupila nějakou předvyplněnou kondolenci… ono to stejně nijak nepomáhá, tak nevím no…
ahoj,
za mě musím říct, že je opravdu úplně jedno jaký je obsah kondolence, souhlasím s předvyplněnou z obchodu nebo co jsi navrhovala tterko, krátkou jednoduchou, spíš jsem si říkala že bylo hezký že si ten a ten vzpomněl a stálo mu za to ji poslat, dát apod.
urcite bych koupila uz predvyplnenou kondolenci, ono opravdu pozustali ani nemaji poradne chut cist od koho to je a co to je.
tterka píše:
Ahoj holky,
potřebuji opět radu. Mám napsat kondolenci a nějak si nevím rady s tím, jak to mám napsat. Když napíšu „Přeji upřímnou soustrast“ - to je asi blbost, ne. Nemůžu přát upřímnou soustrast. Tak mi prosím poraďte, jak to „hezky“ napsat, protože já fakt nevím
. Napadlo mě něco jako:„Přejeme hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit. Přijměte naší upřímnou soustrast“. Ale nevím, jestli je to to pravé ořechové - i když v takové situaci to asi nikdy nebude to pravé
Asi nepůjdu zrovna s většinou, ale napíšu svůj názor.
Mě se líbí to, co navrhuješ, je to krátké osobní.
Kondolence nemá nikomu ulehčit, to ani nejde, má jen cítit, že v té pro něj (a možná i pro vás) těžké chvíli na něj myslíte, což tohle přesně splňuje.
Já nějak nejsem zastánce těch předvyplněných kondolencí/přání atd., přijde mi to velmi bezfantazijní a že tomu člověku nestojím ani za to, aby vzal do ruky tužku a napsal pár řádek od srdce…
Holky,
moc děkuji za typy, nakonec jsme se s manželem dohodli na té větičce, co jsem napsala v úvodu. Není to moc strohé ani „šťouravé“.
Koupili jsme kondolenci bez textu. Nějak ty s textem nemám ráda, přijdou mi hodně neosobní a takové jako bych chtěla dotyčného jen tak odbít… ![]()
Ale ještě jednou moc děkuji za vaše poznatky ![]()
Tterko, i když už máš vyřešeno.
Já můžu za sebe a s poměrně čerstvou zkušeností. Moc sem nevnímala, kdo mi co psal, ale velmi mne potěšilo, když tam bylo připsáno cokoli navíc, než upřímnou soustrast. Takže podle mne je tvá věta super (pokud se to v této příležitosti dá říct). Jo mimochodem, já jsem si kondolence četla pořádně až tak měsíc, dva po úmrtí maminky, tak prostě ta delší mi přišla, že na mě opravdu myslel, kdo to psal.
quinny píše:Mě se líbí to, co navrhuješ, je to krátké osobní.
Souhlas, urcite bych to pouzila.
Ahoj holky, také bych potřebovala poradit s kondolencí. Zemřel člověk, kterého jsem si nesmírně vážila. Vybrala jsem text: Kdo ho znal, měl ho rád, uměl pomoci, potěšit i rozesmát. Takoví lidé by neměli umírat. Přijměte naši hlubokou soustrast. Ale přemýšlím nad oslovením. Píše se nějaké?
@Paoloska myslím že ne, nemá moc smysl se nad tím zaobírat po smrti mamky a babičky jsem nečetl skoro žádnou kondolenci a ani otec jej nečetl, všechny se vzali a sklidili se daleko z očí
@Paoloska píše:
Ahoj holky, také bych potřebovala poradit s kondolencí. Zemřel člověk, kterého jsem si nesmírně vážila. Vybrala jsem text: Kdo ho znal, měl ho rád, uměl pomoci, potěšit i rozesmát. Takoví lidé by neměli umírat. Přijměte naši hlubokou soustrast. Ale přemýšlím nad oslovením. Píše se nějaké?
Pokud to napíšeš v tomto znění - víceméně jako citát - tak bych žádné oslovení nepsala.
Oslovení bych použila jen v případě, že bych psala něco ve smyslu "milá paní Jano, dovolte, abych Vám vyjádřila soustrast, měli jsme Vašeho manžela moc rádi, apod… " Prostě něco osobního.