Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@chatwenna píše:
@kolozubka Dite ucitelku kopnout nesmi, i kdyby ona nejakou pedagogickou chybu udelala…
Předpokládám, že se to stalo poprvé, že by někoho kopl, ale to by nám mohla povědět jedině zakladatelka ![]()
Když už jsme u toho, co se vlastně dělo po té, co učitelku kopl? To by mě taky zajímalo, jak postupuje učitel po takovém útoku…
@Kakika Kdyby to udeala poprve a byly by mu tri, tak bych to asi tak radikalne neresila… U sestileteho uz nemam proste ani krapitek pochopeni…
Mozna vyjdu z iluze, az bude i prcek v tomto veku…
@chatwenna mě přijde, že pokud to udělal poprvé, když mu bylo šest, tak už by to musela být opravdu pro něj kriticky bezvýchodná situace. Tohle opravdu napadne spíš dvouleťáka. Takže buď to už dělával a nebo to byla silně nezvládnutá situace.
Ale stejně by mě zajímalo, jak by měli učitelky po takovém konfliktu postupovat (a je jedno, jestli na tom kopnutí nesou nebo nenesou vinu, beztak se dítěti musí vysvětlit, že kopání normální není).
Já jsem se ještě ve druhé třídě poprala s učitelkou, protože mě násilím táhla na oběd a mě bylo zle, taky u toho měla pěkné prupovídky. Naši si se mnou promluvili a víc se to neřešilo, protože v této situaci můžou rupnout nervy i dospělému, natož dítěti. Asi bych ho nenutila nic kupovat, aby si nemyslel, že se dá omlouvat penězi, raději bych jí třeba namalovala obrázek ![]()
Jinak podotýkám, že je ze mě normální člověk
Jsem spíš introvert a tohle násilné chování od učitelky ve mě prostě vyvolalo stejnou odezvu…
@chatwenna píše:
@kolozubka Dite ucitelku kopnout nesmi, i kdyby ona nejakou pedagogickou chybu udelala…
To je ale diskutabilní. Pokud učitelka dítě vláčela násilím a mačkala mu ruku, tak je to agrese a ta vyvolá zase jen agresi. Kopání do učitelek mi přijde nevhodné, ale zase na druhou stranu bych nechtěla, aby si moje dítě nechalo takové hrubé jednání líbit… Je těžké to do detailů posoudit, když jsme u toho incidentu nebyly, ale myslím si, že dítě nepoužilo žádnou „nepřiměřenou obranu“. Je otázka na kolik by děti měly být submisivní a nechat si na sobě páchat násilí… Každý to asi máme jinak. ![]()
Takže jsem se dostala k závěru, kdy ideálním řešením by bylo, aby se sešli rodič, dítě a učitelka, promluvili si o tom incidentu, kdy dítě si uvědomí, že se nevhodně chovalo (klouzání po židli a opakované neuposlechnutí) a učitelka na toto nevhodné chování reagovala nepřiměřenou agresí. Měli by se omluvit jeden druhému. Jenže to by učitelka musela být frajerka. Myslím si, že po takové akci by ani v jednom nezůstal pocit hořkosti a kluk by si ještě učitelky víc vážil. Ono přiznání chyby není slabost, ale naopak projev síly. Udělala jsem chybu a můžu si dovolit to přiznat. ![]()
Asi jsem agresivní jedinec a na svých dětech páchám neustále násilí, protože když mi mladší nechce dát před přechodem ruku, prostě jí čapnu s jdem, i kdyby měla nohy tahat za sebou. Není nějaká příručka na to, jak správně přecházet přes silnici? A příručka na to, jak si správně utírat zadek? Směšný, co? Stejně tak neustálý rozebírání situace Chytla, kopnul
Tak se prostě stalo, ale né, tady se rozebírají konspirace na dvacet stránek ![]()
@zuzouš jak vidíš, tak to jde i na dvacet a nějak si tu přispěvatelky nestěžovali
Já jsem taky ráda, že se vyjádřilo tolik lidí. Sto lidí, sto názorů. Ten, kdo chce chápat pocity druhých si z toho něco vezme. Myslím, že diskuze je od slova diskutovat a pokud diskutující mají pocit, že téma není vyčerpáno, může to být klidně na dalších dvacet stránek.
@Kakika píše:
@zuzouš jak vidíš, tak to jde i na dvacet a nějak si tu přispěvatelky nestěžovaliJá jsem taky ráda, že se vyjádřilo tolik lidí. Sto lidí, sto názorů. Ten, kdo chce chápat pocity druhých si z toho něco vezme. Myslím, že diskuze je od slova diskutovat a pokud diskutující mají pocit, že téma není vyčerpáno, může to být klidně na dalších dvacet stránek.
Syn toto udělal poprvé. Jako fakt běžně nekope do lidí. Modřinu na paži nemá. Po incidentu byl prý zase v pohodě.
Se synem jsem to rozebrala, dnes se ještě sám od sebe paní učitelce omluvil. Podle něj se mu prostě nelíbilo, že ho učitelka někam táhne. Omluvil se už hned po incidentu. To mi řekl až on. Paní učitelka to dnes potvrdila.
S ní jsem si to mezi čtyřma očima vyříkala, s tím, že syn jasně pochybil v tom, že se nevhodně choval. Také jsem jasně řekla, že i chyba byla u ní s tím táhnutím (sama také občas chytnu za ruku a táhnu přes tu silnici, teda mladší dítě, když začne stávkovat uprostřed silnice) a kopanec mohl být jen reakcí na táhnutí. Také jsem řekla, že syn nemá rád změny a že jeho chování mohlo být i reakci na ni a na to, že jedna paní učitelka odešla. Ať to nebere osobně.
Učitelka se mi omluvila za to táhnutí a mačkání ruky, prý takovou to situaci řešila poprvé.
Syn dostal náležité vysvětlení a poučení.
@Anonymní píše:
Syn toto udělal poprvé. Jako fakt běžně nekope do lidí. Modřinu na paži nemá. Po incidentu byl prý zase v pohodě.Se synem jsem to rozebrala, dnes se ještě sám od sebe paní učitelce omluvil. Podle něj se mu prostě nelíbilo, že ho učitelka někam táhne. Omluvil se už hned po incidentu. To mi řekl až on. Paní učitelka to dnes potvrdila.
S ní jsem si to mezi čtyřma očima vyříkala, s tím, že syn jasně pochybil v tom, že se nevhodně choval. Také jsem jasně řekla, že i chyba byla u ní s tím táhnutím (sama také občas chytnu za ruku a táhnu přes tu silnici, teda mladší dítě, když začne stávkovat uprostřed silnice) a kopanec mohl být jen reakcí na táhnutí. Také jsem řekla, že syn nemá rád změny a že jeho chování mohlo být i reakci na ni a na to, že jedna paní učitelka odešla. Ať to nebere osobně.
Učitelka se mi omluvila za to táhnutí a mačkání ruky, prý takovou to situaci řešila poprvé.
Syn dostal náležité vysvětlení a poučení.
Učitelka se měla omluvit synovi, né tobě. Jeho tahala za ruku. Škoda. ![]()
@Anonymní píše:
Syn toto udělal poprvé. Jako fakt běžně nekope do lidí. Modřinu na paži nemá. Po incidentu byl prý zase v pohodě.Se synem jsem to rozebrala, dnes se ještě sám od sebe paní učitelce omluvil. Podle něj se mu prostě nelíbilo, že ho učitelka někam táhne. Omluvil se už hned po incidentu. To mi řekl až on. Paní učitelka to dnes potvrdila.
S ní jsem si to mezi čtyřma očima vyříkala, s tím, že syn jasně pochybil v tom, že se nevhodně choval. Také jsem jasně řekla, že i chyba byla u ní s tím táhnutím (sama také občas chytnu za ruku a táhnu přes tu silnici, teda mladší dítě, když začne stávkovat uprostřed silnice) a kopanec mohl být jen reakcí na táhnutí. Také jsem řekla, že syn nemá rád změny a že jeho chování mohlo být i reakci na ni a na to, že jedna paní učitelka odešla. Ať to nebere osobně.
Učitelka se mi omluvila za to táhnutí a mačkání ruky, prý takovou to situaci řešila poprvé.
Syn dostal náležité vysvětlení a poučení.
@kolozubka píše:
Takže jsem se dostala k závěru, kdy ideálním řešením by bylo, aby se sešli rodič, dítě a učitelka, promluvili si o tom incidentu, kdy dítě si uvědomí, že se nevhodně chovalo (klouzání po židli a opakované neuposlechnutí) a učitelka na toto nevhodné chování reagovala nepřiměřenou agresí. Měli by se omluvit jeden druhému. Jenže to by učitelka musela být frajerka. Myslím si, že po takové akci by ani v jednom nezůstal pocit hořkosti a kluk by si ještě učitelky víc vážil. Ono přiznání chyby není slabost, ale naopak projev síly. Udělala jsem chybu a můžu si dovolit to přiznat.
ideální řešení, škoda, že je to spíš sci-fi
@kolozubka Dite ucitelku kopnout nesmi, i kdyby ona nejakou pedagogickou chybu udelala…