Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křesťanské jesličky - diskuse
- Fotoalbum (129)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.10.12 21:48
Ahoj,
Jitko: tak jak?
Lamvinku: pomohly vitamíny? Je to trošku lepší?
Chris: prosím, nezapomněla jsi na mě? Pro zaměstnavatele mám termín pro své rozhodnutí k 30.10. Ještě jednou moc děkuji.
Rafuško: to téma se týká každého. Spolčo závidím 
Víc nestíhám! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.12 23:27
Demi, nezapomněla jsem, ale myslela jsem, že termín je do prosince, ajaj 
Už jsem kolem toho něco četla, podle mne by připadalo bez problémů v úvahu to řešení, o kterém jsme mluvily (tedy pokud na něj druhá strana přistoupí), zatím jsem nezjistila, že by tomu něco bránilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.12 14:49
@Demi píše:
Ahoj,Jitko: tak jak?
Lamvinku: pomohly vitamíny? Je to trošku lepší?
Chris: prosím, nezapomněla jsi na mě? Pro zaměstnavatele mám termín pro své rozhodnutí k 30.10. Ještě jednou moc děkuji.
Rafuško: to téma se týká každého. Spolčo závidím
Víc nestíhám!
Zuzku jsme měli minulý i tento týden v nemocnici, začala se otevírat, tak tam byla akorát týden. Včera byla u své doktorky, má mít klid, v posteli zvednuté nohy a nechat se opečovávat.
Ještě v nemocnici za ní byla paní kurátorka s kolegyní, která má na starosti adopce atp. Zuzka by ráda měla u sebe miminko, ale hatí jí to můj manžel, že ani náhodou. Dítě MUSÍ MÍT oba rodiče, jediná možnost je tedy adopce. 
Ale pořád doufám, že všechno dopadne dobře a miminko bude u nás doma. Myslete na nás, modlete se, prosím, pokud můžete.
Ale náš Pán ví, co dělá. Tak i když to bude jinak, než si přeji, tak to bude pro všechny dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.12 20:36
Ahoj holky,
tak se hlásím, ano vitamíny pomohly, ještě si píchám B12 a ty mě teda pomohly asi nejvíc. Již se cítím super.
Jitko budu na vás myslet v modlitbách, ať to dobře dopadne.
Víc zatím nestihám.
Pak se ozvu Barča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.12 21:33
Jitko - já tvého muže nějak nechápu. Chová se tak, protože chce to nejlepší pro dítě? (či pro Zuzku) a nebo proto, že chce mít svatý pokoj a ne mimino v domě? 
Pokud si Zuzka přeje si miminko nechat u sebe a vychovávat ho, pak mne děsí představa, že by to nemohla udělat čistě z existenčních důvodů 
Demi - o tom filmu, který jsi tu vyprávěla hodně přemýšlím. kdybych ho viděla, bude se mi o něj zřejmě hodně dlouho zdát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.12 21:47
@harpyje píše:
Jitko - já tvého muže nějak nechápu. Chová se tak, protože chce to nejlepší pro dítě? (či pro Zuzku) a nebo proto, že chce mít svatý pokoj a ne mimino v domě?
Pokud si Zuzka přeje si miminko nechat u sebe a vychovávat ho, pak mne děsí představa, že by to nemohla udělat čistě z existenčních důvodů
Asi obojí, nechce mít cizího haranta, co ječí, tak proto řekne takovou kravinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.12 22:57
Harpy: já jsem to vydýchla jen díky tomu, že jsem to tady napsala. Dojmem z filmu už si nemusím zanášet mysl. Ale ten zážitek, to byla hrůza. Hlavně poznání, čeho všeho je člověk, ve jménu svých vlastních zájmů schopen.
Jitko: hlavně, ať to Zuzka zvládne a donosí v pořádku miminko 
. Myslím, že o tom, co chce a cítí jako jeho máma, má právo rozhodnout. Už jednou se rozhodla dobře - dala maličkému šanci na život. Pokud si ho chce nechat u sebe, už by neměl být názor dědečka až tak rozhodující. Resp. - měl by přestat s takovým nátlakem. Kdo ví, jestli by teď dceři neprospěl víc, kdyby raději mlčel .
Lamvi: tak to jsem hrozně rááááda, že je líp Drž se!
Já dnes byla u zpovědi a na mši tady u nás, i s ministrantem tu bylo asi 10 lidí. Oproti tomu promluva našeho otce Karla byla velikým duchovním zásahem. Taky tak silně vnímáte během proměny Boží přítomnost? Někdy mívám tak silné impulzy, že ani nedokážu zvednout oči k oltáři - vnímám okolo oltáře velice zvláštní energii nebo záři, která ale není normálně viditelná. Dnes, když kněz řekl Pokoj vám, a rozevřel ruce, tak jako by rozevřel cestu k proudění té síly směrem k nám - jako když se na vodní hladině rozšiřují kruhy. Bylo to zvláštní a velice krásné. Nikdy jsem se s tím ještě nesetkala. V kostele ale vůbec je velmi dobře vnímatelná intenzivní pozitivní síla - v kterémkoli kostele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.12 23:02
Ještě Chris: děkuji moc, jsi zlatá 
Ještě o tom podebatuji s manželem, pak se nějak rozhodnu. Nechci před zaměstnavatelem vypadat, jako bych chtěla zneužívat svá práva nebo mu něco komplikovat. Tak uvidíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.12 13:48
Ahoj holky!
Anička mi dneska klidně odešla domů se sestřenicemi, tak jsme tu sami a je nám smutno.
Včera jsem byla poprvé na duchovní obnově pro ženy. Bylo to moc fajn. Dokázala jsem nemyslet na to, co se děje doma. (Manžel hlídal a když jsem odcházela, tak pořád usínal.) Mě se už moc líbila mše, když se otec Miroslav rozhodl, že nebude jen Tělo Páně, ale i Krev Páně.
Rýmu od Anička už mám i já, já prostě nemůžu odolat dětským bacilům. Když ona, tak i já to musím mít! 
Snad si to nebudeme předávat celou zimu. Vždyť si myslím, že jsem skoromná a potřebuju toho málo. 
Zatím pořád hledám téma pro spolčo. Na něco se necítí, něco mám pocit, že jsme už nakousli… A za týden už to je. Do spolča chodíme od letošního června a jsme tam moc rádi. Co máme Aničku tak se změnilo snad všechno. 
Demi, já vím, že můžu napsat jak se stavím k potratům, ale přece jen jsem v tomto trochu ovlivněná. Škoda, že bydlíš daleko, hned bych brala celou vaši rodinu a spolčo s sebou.
Já bych si tam nejrači vzala vás všchny s rodinami. Jsem moc ráda, že jsem k vám ještě bez Aničky vlezla. je mi s vámi moc dobře. 
Jitko, chlapi… Občas nás dokážou pěkně naštvat. Moc vám přeju nejpříznivější domluvu ve 3. Dceři přeju pevné zdraví i nervy.
Barčo, to je velice fajn, že je ti lépe. Je tak dál!!!
Opatrujte se
R.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.12 22:20
Rafuško - to že asi nebudeš v situaci, kdy bys řešila potrat neznamená, že na něj nemůžeš mít jasný názor. Mne to docela vytáčí, takové to, „co ty můžeš vědět, tys to nezažila“, které se tu objevuje velice často. Taky jsem nebyla v tíživé situaci, a přesto jsem přesvědčená, že bych na potrat nešla. A můžu to vědět, i když jsem nebyla nikdy nechtěně/neplánovaně těhotná. Stejně tak ty.
Spolčo ti přeju, já si hodně užívám modlitby s dalšíma zdejšíma maminkama i setkávání křesťanek jednou za čas. Je to moc fajn.
A vyloženě si ted užívám i děti. A dny, kdy nemusím dělat nic jiného než se postarat o domácnost a o ně. Je to skvělý relax.
Lamvinko. to je moc dobře, že ti ty béčka + další zabraly. Hlavně, abys už byla OK.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.12 00:06
Holky,
absolutně nestíhám, jen sem vlítnu, abych vás pozdravila. Stále myslím na Jitku a Lamvi - moc doufám, že u obou je situace stabilizovaná a mění se k lepšímu. Modlím se!
Všechny ostatní zdravím, a doufám, že vám současná inverze nekomplikuje život (u nás je šedo!)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.11.12 11:52
Předem se omlouvám za anonymitu.
Holky, nepíšu sem, ale čtu vás. Nechtěla jsem přispívat, protože jste tady pěkně „rozjeté“ a nechtěla jsem se sem plést. Teď vás žádám o radu, názor, nezaujatý pohled, zkušenost. Přijdete mi všechny silné, v hlavě to máte výborně srovnané.
V poslední době se mi rozsypalo, co se mohlo, jeden průšvih střídá druhý a jsou to situace, které jsou fakt děsivá a každá jedna z nich už by mnohé položila. Nikdy jsem nespoléhala na Něj jako na někoho, kdo za mne vyřeší cokoli, měla jsem jej odmala v srdci a byla pokorná, nikdy jsem nepochybovala, prostě jsem věděla… Teď ale pociťuji vztek, snad krize víry? Říkám si, co je špatně? Co jsem udělala? Otočil se ke mně zády a nejhorší je asi myšlenka, je pravda to, v co jsem dosud věřila, nebyla to chiméra? Stydím se o tom mluvit, fackuju se za své myšlenky, ale jak z toho ven? Napadalo vás v těžkých situacích něco podobného? Stydím se o tom mluvit, tak snad se nebudete zlobit, že vás tím otravuji. dík.
- Citovat
- Upravit
1.11.12 12:20
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za anonymitu.
Holky, nepíšu sem, ale čtu vás. Nechtěla jsem přispívat, protože jste tady pěkně „rozjeté“ a nechtěla jsem se sem plést. Teď vás žádám o radu, názor, nezaujatý pohled, zkušenost. Přijdete mi všechny silné, v hlavě to máte výborně srovnané.
V poslední době se mi rozsypalo, co se mohlo, jeden průšvih střídá druhý a jsou to situace, které jsou fakt děsivá a každá jedna z nich už by mnohé položila. Nikdy jsem nespoléhala na Něj jako na někoho, kdo za mne vyřeší cokoli, měla jsem jej odmala v srdci a byla pokorná, nikdy jsem nepochybovala, prostě jsem věděla… Teď ale pociťuji vztek, snad krize víry? Říkám si, co je špatně? Co jsem udělala? Otočil se ke mně zády a nejhorší je asi myšlenka, je pravda to, v co jsem dosud věřila, nebyla to chiméra? Stydím se o tom mluvit, fackuju se za své myšlenky, ale jak z toho ven? Napadalo vás v těžkých situacích něco podobného? Stydím se o tom mluvit, tak snad se nebudete zlobit, že vás tím otravuji. dík.
Prosila bych Pána Boha, Ježíše, Anděly, prostě koho chceš, každý den, a časem určitě se něco pohne dopředu- tím dobrým směrem.
A také si můžeš přečíst knížky Hovory s Bohem nebo Tajemství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.11.12 14:11
@Anonymní píše:
Jitko, dík za tip na knihy, jdu shánět!
Mám tip, pokud bydlíš v Praze. Napiš mi SZ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
