Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křesťanské jesličky - diskuse
- Fotoalbum (129)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.6.11 16:17
Demi,
já mám kolikrát pocit, že čím víc mám informací, tím víc o všem přemýšlím, pořád to přemílám dokola, nemůžu se rozhodnout, jsem ze všeho jenom zmatená, unavená a vůbec to nepřispívá k tomu, abych se cítila dobře.
S nostalgií vzpomínám na dobu, když byl Inuška malý, neměli jsme internet, nebylo kde se pídit po informacích o tom či onom…mám pocit, že jsem bývala víc v pohodě a šťastnější…
Ano, je dobře, že se člověk dozví spoustu informací třeba na tom internetu, ale zase „kdo se moc ptá, moc se dozví“…
Tak máš už šaty a prstýnek… - je to moc hezký pocit, viď? 
Jenom jsem se chtěla zeptat - ty sis nevybrala šaty v půjčovně? Já bych šaty asi řešila půjčovnou.....tenkrát na tu megasvatbu bráchy jsem je taky měla z půjčovny (myslím společenské šaty)
Rafusko - jak je u vás, co manžel a brigáda?? Jde to??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.11 17:13
Demi, Honzík už je prvňák? 
Nj, děti prostě rostou, co se divím. 
Já jsem ráda, že máme první třídu za sebou a že to bylo i tentokrát v klidu. Když teda píšeš o těch šatech, ty moje svatební jsou u našich v ložnici nahoře na skříni. I závoj. Já jsem závoj chtěla, svatba je jediná příležitost v životě, kdy ho můžu mít. 
No, trocha nostalgie.
Já jsem měla dneska při mši tak trochu krizi, vůbec nevím, co se četlo a o čem bylo kázání jen zpola 
já v myšlenkách řešila tu svoji práci, to teď mám v hlavě pořád a pořád a s NÍM o tom taky mluvím v jednom kuse.
V tomhle mi moc pomohlo podzimní se setkání s Otcem Víťou, kdy s námi rozebíral odlišnosti prožívání víry u mužů a žen (a nakonec nejen víry ) a on sám řekl, že my ženy prostě neumíme při mši vypnout jako chlapi, že my musíme řešit tisíc věcí neustále. Tak od té doby nemám takové výčitky svědomí. 
Gerberko, něco mi říká, že mi někdy bylo řečeno, že některá mandle se sama zase zmenší, ale některá ne. Zřejmě v tom bude ještě něco víc, o co já se zajímat nemusela, protože u naší Klárky ten zákrok pomohl a konec. Dávám ti zapravdu, že kdybych tenkrát měla internet a četla si tady i ty nedobré příběhy, tak bych víc váhala. Já prostě tenkrát vzala za své co řekla lékařka a hotovo dvacet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.11 20:48
Knofli,
je to tak jak píšeš - prostě ta informovanost a tak…
Nosní mandle (to je ta jedna - nosohltanová) by se měla ubíhajícími léty sama zmenšit (říká se, že už po 5. roce se zmenšuje), ale ty krční (ty jsou dvě) se nezmenší nikdy - jsou tam na celý život tak, jak jsou (leda by si je člověk taky někdy nechal vytrhnout). Ta nosní mandle tam určitě svoji funkci má - záchytný bod na infekce pronikající do organismu, jenomže záleži na tom, v jakém stavu asi potom je - jestli je tak veliká a „prosáknutá“ všemi bacily, že působí spíš opačně - jako lapač na infekce - no a pak musí ven.
Holky, já jsem tu teď byla celkem často 
, páč jsem byla doma, no od zítřka do středy jsem v práci, tak nevím, jak budu moct nakouknout. Pak od čtvrtka budu mít opět ošetřovačku.
Tak požehnaný týden všem!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.11 23:21
Ahoj,
Gerbi: jo jo, to je fakt, dokud jsem nevěděla o internetu, nedostaly se ke mě žádné jobovky. Každá mince má dvě strany, něco je k dobrému, a o něčem se to až tak říct nedá… Platí to o hodně věcech. Na druhou stranu konkrétně u pacientů je podle mě dobře, když jdou k lékaři informovaní a připravení. Doktoři si pomalu začínají uvědomovat, že pacienti chtějí víc spolupracovat a znát. Někteří z lékařů z toho mají dokonce i radost…
Na dálku hladím Bédíka - však už je to skoro čtyřletý klučina, že? HLavně ať už je zase zdravý a může si začít brzy užívat léto! Do které třídy půjde Jindřík?
Jo jo, šaty mám koupené, chtěla jsem něco, co bych mohla nosit i po obřadu, když bude nějaká vhodná příležitost. Koukala jsem se na šaty z půjčovny (jednu máme i u nás v městečku), ale myslím, že klasické svatební už se ke mě nehodí a společenské nebyly ani jedny tak decentní, jak jsem si představovala. Zítra jdu ještě dořešit kytičku (jednu pro mě a dvě pro maminky - bude to malé překvapení i omluva za to, že budou pár hodin hlídat kluky. Dědeček dostane nějaký likér, aby ladil k metrovému zákusku, který budeme péct na neděli na doma ).
Zítra po večerní mši sv. máme schůzku s o.Víťou. Jen mlhavě tuším, co budeme řešit a probírat. Mám spoustu otázek a na všechno moc málo času - budeme muset spěchat domů za Danečkem, který už bude zapojený na APD, a pohlídat mu tlak, který mu v posledních dnech trochu povyskočil 
Ještě zítra musíme domluvit i restauraci, kde plánujeme oběd pro nás 5. Myslím, že nejvíc budeme zase spěchat domů, za dětmi.
Nemůžu se dočkat přijímání. Ráda bych věděla, jestli by mohlo být součástí obřadu, ale asi nebude 
, tak si budeme muset počkat na další neděli. Těším se na přijetí a pokoj v duši. Jakou velkou pravdu má sv.Augustin: nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě, Hospodine…
Knoflíčku: tak ty máš schované svatební šaty? Dlouhé? Bílé? Koupené nebo šité?
Řešíš problém v práci…? Ikdyž nevím o co gou, tak si myslím, že když to stále probíráš s Tátou, děláš to nejlepší. A je jedno, jestli je zrovínka mše - však takhle jsme Mu vždycky nejblíže!
Otec Víťa je - prostě borec…
Jinak Honzík skutečně už pomalu dochází k tomu pojmu „prvňák“, sice se mu nijak zvlášť nelíbí, ale do školy se těší. Dneska cestou z cukrárny se nás ptal, co je to fraška , ale nevím, jestli jsme mu to dostatečně vysvětlili.
Zdá se mi to jako trochu neuvěřitelné, že jsem v Jeslích začínala, když mu bylo pár měsíců , a teď… školák. Jsem zvědavá, jak mu škola půjde, a jestli ho ta zvídavost brzy nepřejde .
Ve třídě by jich prý nemělo být více než 20, tak doufám, že je učitelka všechny pojme a najde si cestu ke každému. Hlavně aby se nesnažila vytvářet jedno stádo, kde se individualita moc nepřipouští. Asi by to potom Honzík velice špatně zvládal. Dost lidí nám už radilo, abychom Honzíkovi hledali specializovanou základní školu, kde by učitelé chápali, že některé dítě umí dobře číst už před nástupem do školy, třeba hraje přes internet AZ kvíz a třeba nemá moc kamarádů, protože si s nimi nerozumí. Ale já to zatím vůbec neřeším. Určitě je víc dětí, které umí číst, psát a počítat ještě před první třídou. Mám na mysli ty, které šly o rok později a jsou už nyní na mentální úrovni dětí ve druhé třídě. Věřím, že si s Honzíkem trochu šikovná učitelka poradí, hlavně aby se nestranil spolužáků.
Maky: nechystáte se na letošní Velehrad?
Dančí: jak zvládáš (nedělní) mše s maličkým? Petřík je vlastně skoro stejně starý jako tvůj syneček, ale je schopný celou mši „prolítat“, takže ho nebereme pokaždé, abychom si mši trochu prožili. Jinak jsme hodně zpocení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 13:32
Ahoj holky,
tak malý usnul holky jsou pryč, tak mám chvilku.
V první řadě Demi super svatba je na dosah, moc moc moc gratulujem. Při svatbě v kostele se sv. hostie dává, tak věřím, že si to užiješ 
Po tak dlouhé době moc vám to přeju.
Gerberko, s tou nosní mandlí je to ošidné, Terezka s Anetkou tam taky měly ložiska, Terezce to pomohlo a Anetce vůbec, 2 měsíce po vytržení ji narostla znovu, má ji stále a to jí je 11 let, akorát ji to ted sedá do dutin a laryngitid.
Tak držíme palečky pro správné rozhodnutí.
U nás stále frmol, Adámek má dneska už 2 měsíce, strašně to letí, dneska spinkal poprvé od večera až do 5 hodin, zlatíčko, ale moc jsem si to neužila, budila jsem se strachy, že se něco děje.
Včera jsme si užili mši všichni v plném počtu.
Holky se už ve škole neučí, Terezka je dneska na výletě, jeli na sv. Kopeček, strašně se těšila.
Anetka ve škole a Zuzanka ve školce.
Zuzance jsme dali odklad, stále špatně mluví a o to hůř protože ji vypadl přední zoubek.
Minulý týden měli ve školce pasování na školáky, tak to oplakala, ale do školy nechtěla až ted, tak doufám, že jsme se rozhodli správně.
Knofli se mší si hlavu nedělej, já jsem se taky strašně těšila na mši a mám pocit, že z toho nic nevím, stále koukám na malého a myšlenkami jsem uplně jinde, ale i to patří k životu křestana, vše čím jsem se zabývala v myšlenkách jsem tam vložila Bohu.
Chris co malý Milánek taky ti tak roste? Adámek už má 5.5 kg, je to macík. Konečně ho přecházejí koliky a začínám si to užívat, směje se jako sluníčko.
Budu končit, využiji spánku malého a lehnu vedle něj.
Požehnaný týden Barča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 18:04
Ahoj holky,
Lamvi - jsem moc ráda, že sis našla chvilku a ozvala ses!! Díky za zprávy i zkušenost s tou mandlí…to je právě to, o čem pořád uvažuju - že se neví stejně dopředu, jestli mu to vytrhnutí pomůže a nechci malého vystavovat - třeba zbytečně - takovému stresu…
Demi - Bédík bude mít v červenci 4 ročky a Inuška půjde po prázdninách do 6. třídy, v květnu měl 11 let…jak popisuješ Honzíka, tak mi hodně připomíná Inušku a je pravda, že spolužáků se straní teda pořád..
Knofli - to jsem včera taky zapoměla - nevím, jaké máš problémy v práci, ale držím palce, aby se co nejlépe vyřešily!
Škoda, že Rafuska se neozvala, co manžel a brigáda…snad taky napíše..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 19:46
Ahoj
Demi, nevím jestli jsem ti už gratulovala ke svatbě, tak to napravuju. Moc, moc gratuluju úplně mě to nutí vzpomínat na tu naši svatbu.
Mši s Vojtíškem zvládáme celkem v pohodě, máme tu dětskou mši. Je kratší a přizpůsobená pro děti tak je to hrozně fajn, nikomu nevadí, že tam děti chodí a povídají. V neděli mi dokonce Otec Pavel řekl, že se mu to líbilo, jak tam ty děti běhají a povídají 
Tak mě potěšil.
Už jsem se setkala s tím, že na nás lidi divně koukali, když jsme byli s Vojtím na mši, ale to bylo v jiným městě. Tohle mě vadí, přece nebudu sedět tři nebo kdovíkolik let doma a nechodit na mši než Vojtí pochopí, co má a nemá v kostele dělat.
Nejdete někdo na Katolickou konferenci do Brna?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 20:46
Ahoj holky!
Demi, mám velikou radost, moc Ti to přeju, těším se na fotky a vůbec 
Bude to určitě úžasný den!
Gerberko, s mandlí neporadím, zkušenosti nemám, jen moc přeju, ať už se z toho dostanete.
Od nás:
Milánek krásně roste (zdravím Barču ), má už přes šest kilo. Měl nějakou rýmu, byla jsem s ním na přeposlechu, tak jsme ho zároveň i zvážili.
Už se na nás nádherně směje, je kouzelný, opravdu pohodové miminko, dokonce začal spát celou noc
Ale to je jistě jen kratičké období a brzy se bude zase v polovině noci přesouvat ke mně
Dneska jsem byla na kontrole po šestinedělí, součástí byl tentokrát i UZ. Pro mne nečekaná zpráva je, že jizva na děloze je na jedné straně výrazně ztenčená, další těhotenství by bylo z toho důvodu velké riziko. Tím se ukazuje, že rozhodnutí ohledně sterilizace bylo asi rozumné. Vůbec jsem takový nález nečekala, zaskočilo mne to (po minulých sekcích nebyly žádné problémy, nebo o nich nevím), ale v podstatě to do sebe všechno zapadlo.
Jinak sám o sobě to není samozřejmě problém, ten by se projevil jen v těhotenství.
Na mše momentálně nechodím, u nás je zavřený hlavní kostel, všichni se mačkají v malém, kde není žádný prostor pro matky s dětmi a M. opravdu nemá rád, když se s kočárkem přestane jezdit a doma jsem ho zatím nechtěla nechat. Ale teď už to nějak vymyslím a začnu zase chodit, protože mi to moc chybí.
Za mne zatím asi vše, ale čtu vás pořád
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.11 23:43
AHoj všem,
Lamvi: to jsou dobré zprávy, jak Adámek hezky roste. A už se směje, to máš zlaťoučké miminko… Zuzanka si určitě ten rok před školou naplno užije, nic jí neuteče. Hnzík má dole mezeru po 2 řezákách a třetí se mu kýve. Taky mu už nové rostou
Chris: dobré rozhodnutí se vždycky v dobrém projeví. Všechno je v laskavých Božích rukách, On dává smysl všemu, i tomu, co děláme, čím žijeme a jak se rozhodujeme. V raálném životě neexistuje ideální stav - ano, ideál by byl, kdyby metoda PPR bezporuchově fungovala u všech žen stejně, přesně a spolehlivě, ale ono to tak prosté není. Někdy je dobré spolehnout se na selský rozum, což jsi udělala.
Na dálku hladím maličkého Milánka 
Dančí: na konferenci nepojedu, ani jsem o ní nevěděla… Pokud jde o mše u vás, tak to je úplná paráda, že děti mají dostatek prostoru. Je dobře, když si odmala přivykají. Honzík (náš nejstarší) začal s námi bývat na mši cca v 1,5 roce. Dříve nebylo možné jej udržet v klidu, tak jsem byla ráda, když jsme zvládli alespoň půlku mše. Daneček byl jiná „káva“ - hrozně se bál varhan a vždycky jsem ho musela utěšovat, protože se rozplakal, jen co začali hrát. Jakmile později začal chodit, okolo 1 roku, proběhali jsme s ním každou mši celý kostel 
. Po 2 roce se to uklidnilo, a teď oba kluci celou mši zvládají naprosto v klidu. Petřík lítá po kostele, a když nechci jít tam, kde on, začne vřískat na celé kolo. Zatím jsme to vyřešili tak, že ho předáme tchyni a s H a D jedeme na mši do našeho kostela. Babička je nám velice vděčná, že jí samotné není smutno. Ale myslím, že i s Petříkem budeme moci brzy slavit nedělní mše společně. Však taky doroste.
Gerbi: já vím, o Jindříkovi jsi psala, pamatuji si. Kolik měl roků, kdy jsi mu k narozeninám připravila ten jahodový dort? Vzpomínám, jak mi u té fotky tehdy tekly sliny… Nechala jsem se inspirovat, a Honzík měl takový teď, na 6.narozeniny. 
Všem: dneska jsme s manželem byli u o.Víti na přípravě ke sňatku. Začal zvesela: „tak se budete krásně vdávat "… Probírali jsme manželský slib. Rozebíral pasáž od pasáže, slovo od slova. Bylo to nesmírně krásné - člověk mohl nahlédnout do nekonečna Boží lásky… Tak jsem se rozbrečela. Všechno vyřčené se mocně dotklo něčeho ve mě. Něčeho, o čem jsem byla přesvědčená, že dobře znám… Stále mě to svírá a celou duší už se nemůžu dočkat.
Ještě nikdy nikdo mi neřekl tolik nádherného o lásce mezi mužem a ženou a o lásce Boha k člověku, jako o.Víťa v té půlhodince, kdy se nám věnoval. Myslím, že jsem se i trochu zapomněla a hleděla na něj s pootevřenou pusou…
Mluvil krásně i konkrétně o nás - o darech, o požehnání, které Bůh dává našemu manželství, ikdyž je před Ním uzavíráme teprve teď. U Boha neexistuje čas, a On může vstoupit do vztahu i v minulosti, a přebývat v nás. "Bůh už ve vás dávno přebývá, žehná vám a neopouští. Ví o každé vaší radosti i těch starostech, které máte, a skrz ně vás přivedl k sobě…“ Pořád si to opakuju a přemýšlím o tom. O.Víťa mluvil velmi tiše, ale - ono to hrozně řinčelo někde uvnitř. Mám pocit, že nyní opouštím ty své hlubiny a někde nad sebou pomalu vidím denní světlo. Dolů už se nechci nikdy vrátit.
Tento čtvrtek nás oba s manželem čeká sv.zpověď. Manžela poprvé v životě, mě po 10 letech. Asi nebudu moc dobře vědět, z kterého konce začít a kterého se dobrat. Zpovědnice je jako pokojíček, není to žádná klasická dubová „skříň“, která umožní anonymitu - prostě budu koukat tváří v tvář otci Víťovi a povídat si s ním o těch mých neskutečných kopancích.
Já teď nechci, aby to vyznělo kdovíjak pateticky, ale mám velikou potřebu požádat každou z vás, abyste mi prominuly, pokud jsem někdy některou špatně pochopila, urazila, nešetrně se dotkla citlivého místa, chovala se povýšeně, nebo cokoli, čím jsem vás naštvala. Chtěla bych přistoupit ke svátostem smířená s Bohem, s rodinou i s lidmi okolo sebe, pokud jsem některým ublížila.
Díky moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:48
Holky, vy jste toho napsaly , rychle jsem prolétla, Matouš je s dědou venku, tak snad jsem i něco pobrala.
Dančí, to máte s kostelem fajn. My chodily s dětmi vždycky, od miminek. Dokonce jsme jednu dobu chodili do klášterního kostela, který tedy není babyfriendly vůbec. Nechápu, jak jsme to dělali, ale nějak to šlo. V létě v pohodě, protože jsme byli v klášterní zahradě, kde si děti hrály a my poslouchali z reproduktorů, v zimě ale tahle možnost padla, většinou jsme se s manželem rozdělili, já opatrovala ty starší ve předu u bočního oltáře, on s kočárem v zádveří. Teď chodíme do farního, tam je malá boční kaple. Žádná diskotéka, oproti novým kostelů a proskleným místnostem nifmof, ale poslouží. Ovšem naše děti to tam už nebaví a chodí si sednou do prvních lavic před oltář, které jsou tam vyhrazené pro děcka. Původně jsem měla v plánu s matoušem chodit dál do kaple, ale on jak zjistil, že sourozenci jsou jinde, už tam taky nechtěl. Mno, někdy je to náročnější, ale zas nějak to jde. Osobně jsem vděčná, že nový děkan a kaplan začal víc oslovovat děti při mši, zapojovat je, ptát se, první promluva patří vždycky jim, myslím, že je hodně důležité, aby tam nebyly jen jako přívažky rodičů, ale získaly vlastní sebevědomí.
Demi, asi už to teď víte, ale svatební obřad, pokud si nevymíníte jinak, probíhá standardně ve mši svaté (podobně jako křest a další svátosti), takže přijímání se nevyhneš . ne, vážně. je to moc krásný obřad. Už jsem to tu asi zmiňovala, ale tím, že jsme měli svatbu malou a vlastně „nahonem“ brzy po mém křtu (rozhodnutí ze svátosti smíření), opravdu jsme se soustředili hlavně na ten obřad. Neřešili jsme dopravu, hostiny atp. A jsem strašně vděčná, že když se mluví o svatbě, vždycky si vybavím mši, slib a právě přijímání, lesknoucí se kalich… Budu se těšit na šaty i popis. Jinak na Velehradě jsme nikdy při Dnech nebyli, protože jsme většinou pobývali na chatě u babičky (mé maminky). Letos to máme nějak jinak poskládané, takže jsem o tom uvažovala. Dívala jsem se na jejich stránky, ale nenašla jsem info o dopravě auty, asi je to uzavřené, že? je nějaké odstavné parkoviště, ze kterého odjíždí kyvadlová doprava? Uvažovala jsem o tom odpoledni pro děti 4.7., ale nevím, jestli tam na nás nebude moc lidí. Děti ty mumraje nějak nemusí pokud to tam znáš, budu ráda, když napíšeš.
Lamvinku, jsem ráda, že Adámek už je v pohodě. Zkus se uvolnit a užij si to. Nikdy jsem přílišným strachem netrpěla, tak neumím poradit, ale určitě tě to zbytečně oslabuje
Gerberko, fakt se pořád neomlouvej, podívej, co tady pindám já a omlouvám se snad 
Chris, většinu asi napsala Demi. Je fajn, že dochází i k nějakým fyzickým potvrzením toho rozhodnutí. Jak už jsme si dopisovaly, osobně si myslím, že vzhledem k nevratnosti té situace si to v sobě budeš stejně občas potřebovat znovu ověřit. A je to tak v pořádku. Možná se vyjadřuju blbě, nerada bych, aby došlo v tak citlivých věcech k nějakému nedorozumění, ale tak snad už jsme to probraly a chápeme se. Mmch, já tomu tedy vůbec nerozumím, ale ty jsi snad svým poslední článkem na blogu rozpoutala akci,která donutila poslance ke korekci zákona?! Teď jsem chvíli byla mimo net, budu to muset dočíst, ale jsi 
.
A už končím, bolí mě prsty a musím jít taky něco dělat. M+3
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 13:20
Ahoj holky!
Moc se omlouvám, že se neozývám, ale jsem teď v jednom kole. Letos se asi Pán rozhodl a nadělil nám obsypanou třešeň i rybízy. Krásně kropí zahrádku deštěm a to nádherně roste zelenina i plevel. Aňulka mě moc dělat nenechá, tak to honím všelijak, hlavně po nocích. Manžel je jakž takž v práci spokojený, ale doma nedělá skoro nic, jen ty třešně natrhá. Vydrřte to, prosím, se mnou ještě týden. Už budu mít třešně zpracované a zahrádku jakž takž.
Stále na vás myslím. Opatrujte se.
R.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.11 10:03
vůči chris mám dluh, protože CHCi dočíst blog, jen se mi nedaří najít čas a mozek ve stejnou dobu.
Demi - rozumím tomu docela dobře. I potřebě odpuštění - takže za mne, pokud ses mne někdy dotkla, už jsem ti to dávno odpustila, bo už si to nepamatuju
A o totéž prosím tebe.
Rafuško - prsty Hospodina jsou dlouhé a všetečné když si vezmu, že většina na šich příbuzných letos dopadla tak, že třešně zčernaly už n astromech, díky květnovým mrazům, a stejně tak ořechy a jablka (maminka má na stromech, nula třešní, nula ořechů a asi tak pět !!! jablek na celé zahradě.
Takže co k tomu dodat
maky knoflici a ostatní dočtu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.11 10:32
Gerberko. Knoflice - hmm, tak vás pročítám a mám k tomu jeden dotaz. Když tedy mandle, zhruba do tří let roste spolu s dítětem, a pak se zas má postupně zmenšit, (aby byla akorát?) tak jak se poznám, že někomu je třeba ji vytrhnout ( protože jemu by se nezmenšila?) zatímco jinému že se zmenšía proto trhat netřeba?
jak to lékaři rozhodují? jen podle nemocnosti? nebo čím máte některá info?
(ehmm, obávám se, že zas matlám ty krčnía nosní andle dohromady, co?)
Knoflice - a jak jsi s tím řešením práce daleko? jak to vidíš právě teď?
Mne osobně ted překvapuje, že bych si docela ráda užila prázdniny bez práce- prostě to vědomí, že NEMUSIM na práci ani sáhnout. jsem po skončení semestru nějaká použitá 
Ale pak bych se zas těšila něco málo dělat. Plný úvazek je pochopitelně uplně jiná situace, z toho je mi šoufl už dopředu, neumím si moc představit , jak mít děti a plný uvazek a současně nepadat na hu.u
Demi - ještě mne napadlo, součástí svatebních obřadů bývá přijímání (přemýšlím, jestli bohoslužba slova je přímo součástí obřadů a nebo jestli je fakultativní 
) , vzhledem ke slavnostní příležitosti často podobojí.- Tak snad se dočkáte i vy. Přijímání se vlastně vynechává pouze když je ktomu konkrétní důvod- smíšené manželství, jiná překážka, atd.
Taky mám doma své svatební šaty, když jsem se vdávala, byli půjčovny extrémně drahý, úplně mimo náš tehdejší rozpočet, tak jsem si nechala přešít jedny rodinné - a byli nádherné. bohužel mám o 20 kilo víc, takže na ně můžu tak akorát koukat (švýcarská krajka, závoj :zasnený smajlík" )
lamvinku - se Zuzankou jste se jistě rozhodli správně, pasování si užije za rok, což by ve škole už nemohla a i ta první třída bude snazší, když doma bude už větší Adámek a ne malinké miminko.
ke strachu o Adámka - u mrmly jsem vůbec neměla chůvičku (tedy monitor dechu) a vcelku mne nenapadlo se o něj bát, u Klárky úplná panika, do postýlky jsem ji nepoložila bez zapnuté chůvičky, používala jsem ji až do jedenácti měsíců - právě ji vyndavám z postýlky - nechceš ji půjčit? klidně ji pošlu, skutečně mi pomohlo od strachu kdyžtak mi napiš adresu. (fungovala dokonale, žádné falešné poplachy.
Demi- na šaty už se těším - pateticky tvé těšení nezní, protože to není žádná hloupůstka ale důležitý životní krok. Cítím to stejně.
Dančí- no jasně názory na děti na mši se sice liší, ale zvlášt když je pro ně uzpůsobena, tak je skvělé je na mši vzít. Náš mrmla si dětskou začíná docela užívat - už se i zapojí, jde s dětmi dopředu a zapojuje se do homilie (mají ji formou otázek a odpovědí)
maky - a už zas nic nevím, tak mi to promin
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.11 20:22
Ahoj Jesličkám,
Harpyje - myslím, že ty mandle nepleteš dohromady, ale máš naprosto stejné postřehy a otázky jako mám já - PROČ ji trhat?? Kolik nemocí je už MOC na to, aby se to vyrvalo? Jak se to posuzuje? Nemůže se náhodou ta mandle zase sama zmenšit? (tak to měl starší synek) atd. atd. - pro mě - zatím - otázky bez odpovědi.
Demi - nezní to nijak pateticky, jak to píšeš, já chápu tvou prosbu o odpuštění na každou z nás. Nemusíš si se mnou už dělat žádné starosti, je to zapomenuto. Chápu taky tvoje těšení na svatbu, prožívala bych to stejně.
Rafusko - se zahrádkou jsi moc šikovná! Budete mít určitě skvělé zásoby, určitě pro Aničku. Hlavně ať manžel vydrží na brigádě!! Lepší něco než nic a určitě je to odrazový můstek k něčemu jinému, vydržet!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
