Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Láska, která vás pohltí - je to reálné?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
káťa
17.11.14 17:39
- Citovat
- Upravit
17.11.14 17:47
Myslím si, že ano. Do svého manžela jsem se zamilovala v 16 letech. On je o 10 let starší vydrželo nám to půl roku a pak jsme se rozešli. Přesně co popisuješ jsem měla. Po roce jsme se k sobě vrátili a jsme spolu 6,5 roku. Stále ho miluju. Bez něj si život nedokážu představit. Už to sice není ta šílená zamilovanost, ale stále se mi líbí a přešli jsme k lásce.
Jinak s tou smrtí si to neumím představit s babičkou. Vůbec si nedokážu představit, že by tu jednou nebyla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.14 17:48
Ja jsem velmi zamilovana. A on do me. A mame syna. A to staci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.14 18:16
@mmd píše:
Taková láska existuje k dítěti…Já si myslím, že ano. Ale záleží hodně na tom, jak o vztah pečuješ. Jestli spolu komunikujete, jestli se dokážete každý den obejmut a políbit, naslouchat si, jen tak si k sobě lehnout a vnímat, jak druhému tluče srdce, jestli se spolu dokážete smát, být tolerantní ke svým chybám a mluvit o tom, co vás trápí nebo naopak těší. Jestli si umíte odpouštět… Já jsem se svým partnerem 6 let a i po těch letech můžu říct, že mě přitahuje každičký kousek jeho těla, že kdyby tu se mnou (nedejbože) nebyl, tak bych nemohla fungovat, že spolu můžem být 24 hodin denně každý den a pořád ho chci objímat a líbat, pořád si máme co říct. Myslím, že mu jsem plně oddána a on mně též. Když se třeba den nevidíme, už se na něj moc těším a stýská se mi. Hodně často jsem přemýšlela, jestli to není vážně jen zvyk, ale to jsem zavrhla, přece by mi nenaskočila husí kůže vždy, když si vybavím, jak se spolu milujeme… Je pravda, že na začátku našeho vztahu byly city mnohem více intenzivnější, ale tím, jak jsme spolu dýl a dýl je náš vztah pevnější a mnohem hlubší. Už to není jen takové to „pobláznění“… Myslím si, že jeden druhýho by neměl brát jako samozřejmost, ale tak, že je ten druhý pro nás něco vyjímečného, něco co můžeme kdykoli ztratit a vážit si ho.
Pak si mylím, že taková láska opravdu existuje.
Myslím že tohle existuje, ale málokdo to má a málokdo to prožil či prožívá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.14 19:18
No… asi existuje 
Můj bratr bezmezně miluje svojí manželku už 18 let. Jinak já zažila lásku na první pohled ted naposledy před několika lety a bylo to takové, jak popisuješ, nic podobného jsem nikdy s nikým jiným nezažila. Ale netrvalo to věčně. Ano i po letech se milujeme, ale ted už to není ta bláznivá zamilovanost, ale láska
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.14 08:31
@Gabcca píše:
Zdravím všechny, mám jednoduchou otázku. Existuje láska, která vás úplně pohltí? Láska, která zaplní každý kousek vašeho těla? Láska, kde nevnímáte lidi okolo vás, jen jeden druhého? Taková láska, kde vás na druhém přitahuje každý kousek jeho těla? Láska, kde neexistuje stereotyp? Láska, ve které kdyby jeden umřel, ten druhý by nemohl žít? Taková láska, kde se jeden druhému nikdy neomrzí? Láska, která po čase není jen ze zvyku…? Existuje? Nebo je to jen smyšlená představa z amerických filmů?
Já to tak mám, i po několika letech. Miluju ho stále stejně, možná i víc, a hlavně miluju i jeho nedostatky . Proto vím, že je to ten pravý. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Electrolux_EHM_4400
19.11.14 09:17
@Gabcca píše:
Zdravím všechny, mám jednoduchou otázku. Existuje láska, která vás úplně pohltí? Láska, která zaplní každý kousek vašeho těla? Láska, kde nevnímáte lidi okolo vás, jen jeden druhého? Taková láska, kde vás na druhém přitahuje každý kousek jeho těla? Láska, kde neexistuje stereotyp? Láska, ve které kdyby jeden umřel, ten druhý by nemohl žít? Taková láska, kde se jeden druhému nikdy neomrzí? Láska, která po čase není jen ze zvyku…? Existuje? Nebo je to jen smyšlená představa z amerických filmů?
Usmevna otazka, samozrejme dlouhodobe nemuze existovat. To co tu popisujes muze dle me clovek pocitovat u pocatecni zamilovanosti (chemicke reakce v mozku). Pokud to nekdo zminuje, ze to trva X let tak uz se to blizi spis dusevni poruse, rozumej posedlosti a psychicke zavislosti na druhe osobe. Coz ovsem neni laska
- Citovat
- Upravit
19.11.14 09:33
@Electrolux_EHM_4400 píše:
Usmevna otazka, samozrejme dlouhodobe nemuze existovat. To co tu popisujes muze dle me clovek pocitovat u pocatecni zamilovanosti (chemicke reakce v mozku). Pokud to nekdo zminuje, ze to trva X let tak uz se to blizi spis dusevni poruse, rozumej posedlosti a psychicke zavislosti na druhe osobe. Coz ovsem neni laska
Přesně tak, naprosto s tebou souhlasím - to není láska, ale absolutní závislost jednoho na druhém. A ještě dodám, že osud si s námi někdy krutě zahraje - pokud tvrdíš, že bez něčeho nemůžeš být, existovat, tak ti to sebere, aby sis vyzkoušel(a), jestli je to tak, jak tvrdíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.14 10:32
Já myslím, že to asi existuje, ale je to neslučitelný s normálním praktickým životem. A ještě se životem Evropana k tomu. Buddhistický mniši na to studujou celej život. Ale bohužel se sexem a partnerstvím to nemá nic společnýho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.14 10:39
@pohledzdruhestrany píše:
Tak já takhle dokážu milovat… sám sebe
ano, jenže k tomu člověk dojde většinou až po těch životních peripetiích a trablích, až zjistí, že ten(ta), který (á) s námi byl(a) v pohlcujícím vztahu je jen obyčejný hajz. ík a gr.zl, a že tedy jediné co má smysl, je milovat nejvíce na světě sám sebe! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.14 11:08
@Lady Godiva píše:
holt mám asi dobrej čuch na výběr partnera, protože jsem už od začátku věděl, že ON (JÁ) je ten pravý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.14 13:32
@Electrolux_EHM_4400 píše:
Usmevna otazka, samozrejme dlouhodobe nemuze existovat. To co tu popisujes muze dle me clovek pocitovat u pocatecni zamilovanosti (chemicke reakce v mozku). Pokud to nekdo zminuje, ze to trva X let tak uz se to blizi spis dusevni poruse, rozumej posedlosti a psychicke zavislosti na druhe osobe. Coz ovsem neni laska
No já si také právě myslím, že ten můj brácha není úplně normální A přitom ona si to ani nezaslouží. Několikrát mu dokonce utekla za jiným, ted naposledy byla z domu dokonce rok a půl! a on vždycky čeká jako pejsek, protože ví, že se vždycky vrátí, protože s ní nikdo jiný nevydrží 
Mluví o ní neustále jako o svatém obrázku. Už 18 let 
Ale jinak mi přijde vcelku normální
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Myslím si (když pominu tu přehnanou nemožnost bez toho druhého žít), že takové jsem vesměs měla všechny začátky vztahů. Jestli to jde takto vyhrocené udržet dlouhodobě??? Nevím, já to nezažila.
Už Dr. Plzák říkal, že by se měly z partnerského hlediska zakázat romantické zamilované filmy a seriály…