Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Hlavně ho nekontaktuj.. dal ti jasně najevo že si to nepřeje tak to nedělej.. jestli bude chtít najde si tě sám a když ne..nechce
když budeš dolejzat akorát budeš za stíhačku a zhnusíš se mu..pokazíš to kouzlo mezi vámi
a odpovědi na tvé otázky? možná se to nikdy nedozvíš..a je to důležitý, během těch pár dnů jsi prožila víc než někdo za celej život tak to ber jako dárek a nechtěj silou urvat víc..není fér chtít po něm víc než mohl dát..
@jdukolem píše:
Hlavně ho nekontaktuj.. dal ti jasně najevo že si to nepřeje tak to nedělej.. jestli bude chtít najde si tě sám a když ne..nechce
když budeš dolejzat akorát budeš za stíhačku a zhnusíš se mu..pokazíš to kouzlo mezi vámi
a odpovědi na tvé otázky? možná se to nikdy nedozvíš..a je to důležitý, během těch pár dnů jsi prožila víc než někdo za celej život tak to ber jako dárek a nechtěj silou urvat víc..není fér chtít po něm víc než mohl dát..
Naprosty souhlas…neni co Vic dodat!!!
@jdukolem píše:
Hlavně ho nekontaktuj.. dal ti jasně najevo že si to nepřeje tak to nedělej.. jestli bude chtít najde si tě sám a když ne..nechce
když budeš dolejzat akorát budeš za stíhačku a zhnusíš se mu..pokazíš to kouzlo mezi vámi
a odpovědi na tvé otázky? možná se to nikdy nedozvíš..a je to důležitý, během těch pár dnů jsi prožila víc než někdo za celej život tak to ber jako dárek a nechtěj silou urvat víc..není fér chtít po něm víc než mohl dát..
Víš, vymklo se mi to z rukou. Když mi dal najevo, že má zájem vidět mě znovu, šla jsem do toho s tím, že to není na celý život, a že za pár dní odjede. Jenže prostě jsem se zamilovala jak puberťačka. Bolí už jen to, že to muselo skončit. Ale chtěla bych vědět, co jsem pro něj znamenala. Byla jsem jen to spestření? Nebo se teď užírá stejně jako já? Vím, že na tohle mi nedá odpovědi nikdo z vás. Ale snad alespoň trochu chápeš moje pocity a rozumíš tomu, že mám potřebu to řešit a vykecat se.
@Anonymní píše:
Víš, vymklo se mi to z rukou. Když mi dal najevo, že má zájem vidět mě znovu, šla jsem do toho s tím, že to není na celý život, a že za pár dní odjede. Jenže prostě jsem se zamilovala jak puberťačka. Bolí už jen to, že to muselo skončit. Ale chtěla bych vědět, co jsem pro něj znamenala. Byla jsem jen to spestření? Nebo se teď užírá stejně jako já? Vím, že na tohle mi nedá odpovědi nikdo z vás. Ale snad alespoň trochu chápeš moje pocity a rozumíš tomu, že mám potřebu to řešit a vykecat se.
to víš že chápu.. hodně.. zkus se netrápit..zkus si ty chvilky s ním zabalit do balíčku s hedvábnou stužkou a poděkovat žes směla prožít něco vášnivě krásnýho..poděkuj i jemu že to nepokazil sexem.. bude to bolet budeš vzpomínat ale bude to sladkobolet až zůstane jen hezká vzpomínka…
A on kdyby mel zajem te ma jak kontaktovat? Dokazal by te dohledat ve vasem meste?
@jdukolem píše:
to víš že chápu.. hodně.. zkus se netrápit..zkus si ty chvilky s ním zabalit do balíčku s hedvábnou stužkou a poděkovat žes směla prožít něco vášnivě krásnýho..poděkuj i jemu že to nepokazil sexem.. bude to bolet budeš vzpomínat ale bude to sladkobolet až zůstane jen hezká vzpomínka…
Snad máš pravdu. Cítím se špatně. Nejen proto, že to teď bolí. Ale ani teď nevím, jak se chovat k partnerovi. V podstatě jsem mu byla nevěrná. Tím, že jsem ale poznala JEHO, vytvořila jsem propast mezi mnou a mým mužem. Snažím se před ním nebrečet, ale občas musím utéct na záchod nebo do koupelny vyřvat se, a pak tam sedět, dokud nezmizne zarudnutí očí. Jak ale tohle můžu dlouho tutlat? Nedokážu si představit další náš společný život. Ale moc děkuju za tvé pochopení.
@dani24687 Mohl by jedině přes FCB. Zná celé moje jméno, datum narození… Jinou možnost by neměl. Na stanoviště cirkusu jsem musela dojíždět MHD, takže kde přesně bydlím neví. Telefon si nevzal.
@Anonymní píše:
Snad máš pravdu. Cítím se špatně. Nejen proto, že to teď bolí. Ale ani teď nevím, jak se chovat k partnerovi. V podstatě jsem mu byla nevěrná. Tím, že jsem ale poznala JEHO, vytvořila jsem propast mezi mnou a mým mužem. Snažím se před ním nebrečet, ale občas musím utéct na záchod nebo do koupelny vyřvat se, a pak tam sedět, dokud nezmizne zarudnutí očí. Jak ale tohle můžu dlouho tutlat? Nedokážu si představit další náš společný život. Ale moc děkuju za tvé pochopení.
je to čerstvé proto je to tak intenzívní..pocity viny ber jako daň.. něco co k tomu patří
tutlat to musíš..tvůj muž nemůže za tvý citový zmatky tak ho tím nezatěžuj dokud nebudeš mít sama jasno co dál..
nemůžeš odjet s dětma na prázdniny? změnit prostředí by ti prospělo
@jdukolem píše:
je to čerstvé proto je to tak intenzívní..pocity viny ber jako daň.. něco co k tomu patří
tutlat to musíš..tvůj muž nemůže za tvý citový zmatky tak ho tím nezatěžuj dokud nebudeš mít sama jasno co dál..
nemůžeš odjet s dětma na prázdniny? změnit prostředí by ti prospělo
Děti mám teď na prázdninovém turnusu po příbuzenstvu, takže jedině sama. A samozřejmě mě to už napadlo jet pryč. Jenže přesněji mě napadlo jet za mnou sestrou, která bydlí ve městě, kam jel cirkus hned od nás. To by asi nebyl nejlepší nápad. Vím, že bych tam prostě šla. A nikam jinam než k sestře vlastně ani jet nemohu. Mám sice ještě rodiče, ale tam jsou vztahy takové, že nevydržíme dlouho pod jednou střechou bez hádky. Kamarádky mám pracující, takže ani ty mi neposkytnou útočiště. A navíc nevím, zda bych našla obstojnou výmluvu pro muže, proč chci někam bez něj
Máš pravdu, že je to čerstvé. Teď mám hodně intenzivní bolest u srdíčka. Chvílema je mi až na zvracení. Ale třeba se za pár dní probudím se zjistěním, že se nejednalo o lásku, ale jen chvilkové poblouznění, ze kterého vzešel krásný krátký románek. I když teď si to rozhodně nemyslím, že by to bylo jen to poblouznění. ![]()
Zamiloval se, ale má rozum - nechtěl ti zkazit život. Jsi přece vdaná, máš děti.
Podle mě je skvělé, že alespon jeden z vás myslela dospěle!
Jen letní cirkusová láska, vteřinové okouzlení a vybočení z mateřského stereotypu. Letní telenovela.Ten pán měl však více vkusu a rozumu než Ty, když odmítl sex s neznámou ženou. Nech to už jen vzpomínkám a chovej se dospěle.
Podle mého je chlap šikovný pozorovatel lidské duše a obával se citově vyprahlé matky od rodiny. Nehledala bych za tím žádné zamilování z jeho strany a uchovala si příběh v paměti tak, jak je - krásný týden, na který budu vzpomínat do stáří, ale tvůj život je tvůj muž a tvé děti. ![]()
@ana11 píše:
Podle mého je chlap šikovný pozorovatel lidské duše a obával se citově vyprahlé matky od rodiny. Nehledala bych za tím žádné zamilování z jeho strany a uchovala si příběh v paměti tak, jak je - krásný týden, na který budu vzpomínat do stáří, ale tvůj život je tvůj muž a tvé děti.
Přesně tak ![]()
Kdyby jsi byla svobodná, možná by to bylo jinak. On měl dost rozumu se s tebou nezaplést zcela. Možná má někde dívku a nechtěl jí být nevěrný, přesto ho k tobě něco táhlo, tak tomu nemohl odolat zcela, ale přesto to ustál obstojně. Byl rozumný, vztah s tebou by do budoucna nefugnoval - on cestuje ze štace na štaci a co ty a tvé děti? Jak by vídaly otce, i když by ses rozhodla jít za svým poblouzněním? Ten kluk byl vážěn dospělej a je to moc dobře. Určitě ho nekontaktuj. Čas ti pomůže, bolest přebolí, vzpomínku si nekaž užíráním se typu „Proč… a Co kdyby…“ Prostě to akceptuj, bud ráda, že jsi prožila to, co jsi prožila. Zkus se před manželem neprozradit, bylo by to nefér. Až se vše vrátí do starých kolejí, budeš za to ještě ráda! Nyní jen už aby to nastalo co nejdříve.
PS: omlouvám se za anonym, ale nechci šmírování známých
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Můj problém bude v románové podobě, takže koho nebaví číst, nemá smysl aby vůbec začínal. Šlo by sice vše napsat stručně, ale chci, abyste pokud možno znali celý průběh…
Začnu tím, že jsem máma od rodiny. Mám dvě děti, doma partnera. Nemůžu říct, že by náš vztah byl perfektní, ale ani, že by byl nějak příšerný. Někdy mi chlap hrozně lezl na nervy, jindy bych mu nohy líbila za to, že ho vůbec mám. Nevím, jak to pociťuje on, ale já ho mám spíš hodně moc ráda, než že bych ho milovala. Ale do současné doby mi to přišlo dostačující.
Jenže teď byl u nás ve městě cirkus. Naše děti ještě v cirkusu nikdy nebyly. Starší dítě hodně prosilo, že by chtělo jít. Partner nemohl kvůli šichtám s námi, takže jsem šla jen já. Starší dítě za ruku, mladší do kočárku.
Vystoupení jsem si užívala. Zejména mi padla do oka dvojice šašků, nebo spíš jeden z nich. I přes tunu líčidel jsem poznala, že je to moc hezký mladík s jiskřičkami v očích. Ale tak co, je plno chlapů, za kterými se ráda otočím, že jo… Jenže zlom nastal v tu dobu, kdy přišel potichu za mnou a poklepal mi na rameno. Otočila jsem se netušíc, že je to ON. Naše oči se střetly, a já nemohla dýchat, logicky myslet, mluvit… Prostě úplně mimo. V mém věku dost ostuda, že na mě takhle zapůsobí chlap a ještě cirkusák. Přišel se mě zeptat, zda by mi nevadilo, kdyby mi na chvíli odvezl kočárek s mým mladším (v tu dobu spícím) dítětem dál ode mě, ale tak, abych měla kočárek na očích. ON měl totiž za chvilku nástup na jeviště od nás od diváků a můj kočárek mu v tom překážel. Nějak jsem ze sebe vykoktala, že beze všeho. Asi na mě bylo poznat, co to se mnou dělá, protože se roztomile usmál a kočárek odvezl.
Ze stanu jsem po konci vystoupení šla jak zmámená. Bylo pro mě ale velké překvapení, když tam na mě ON čekal a ptal se, zda nechci dětem ukázat jejich zvířata.
Provedl nás po jejich zvěřinci, svezl mé starší dítě na koni, prostě super. Domů jsme se chystali dvě hodiny po skončení představení. Zeptal se mě, jestli by bylo hodně troufalé říct mi, že by mě chtěl vidět znovu. Zeptala jsem se, zda by bylo hodně troufalé, kdybych za ním zítra přišla. S úsměvem řekl, že mě bude čekat už od rána. Doma jsem pak už nebyla ve své kůži. Pořád jsem na něj myslela.
Druhý den jsem šla již sama, protože děti odjeli k babičce. Našla jsem HO za chvíli. Byli jsme spolu celý den. Když měl představení, seděla jsem zdarma v lóži a dívala se. Když měl volno, povídali jsme si, procházeli se po okolí. Vyprávěli jsme si o sobě. Došlo i na intimnosti. Vodili jsme se za ruku, když jsme si sedli, objal mě a hladil po zádech. Na rozloučenou mi dal pusu na tvář. Druhý den už to bylo na pusu. Třetí den jsme se líbali. Cítila jsem se s ním tak krásně! Když měl partner noční, zůstala jsem dokonce přes noc. ON sám mě pozval a až v tu chvíli mi došlo, že jsem nejspíš jedna z mnoha a jde mu jen o zpestření dnů v našem městě. I přesto jsem tam šla. Ale asi jsem se pletla. Dlouho do noci jsme byli venku. Koukali se na hvězdy a povídali si, nebo se líbali… Asi až kolem třetí ráno jsme šli k němu do maringotky do postele. Společně do postele ano, ale bez sexu! Vybavená kondomy, chtěla jsem. ON mě ale odmítnul. Řekl, že pro něj nejsem panenka na sex, a tak se mnou nebude spát, když se známe tak krátce, že mu jde o hlubší věci. Zbytek noci jsme se promazlili. V podobném duchu se nesl i zbytek dní. Mazlení, líbání, vodění za ručičku, ale sex ne. Měla jsem kolikrát snahu mu dát ruku mně do klína, nebo tu svou do jeho, ale vždy mě zastavil a nedovolil to. Několikrát řekl, že to mezi námi nechce zkazit sexem.
Dnes odjížděli. Věděla jsem, že to jednou přijde. Přesto to bylo a je moc bolestivé. Plakala jsem mu tam. Slíbával mi slzy, hladil mě po zádech a uklidňoval mě. A pak přišla ta rána. Poprosila jsem ho o kontakt. Vysloveně jsem mu řekla, že mi je jedno, jestli to bude tel. číslo, mail nebo jeho FCB. Prostě nějaký kontakt. On mě pohladil po tváři a smutně řekl, že mi ho nedá, ať se nezlobím. Že to tak bude lepší. Ať si uchovám krásné vzpomínky, on že udělá totéž. Ale ať si navzájem nekomplikujeme život. Málem jsem se zhroutila. Myslím si, že kdyby mě poprosil, ať s ním (a mými dětmi) uteču, že bych to asi i udělala. Jenže on to neudělal. Zeptala jsem se, jestli jsem tu byla jen pro jeho pobavení. Jestli byl účel, abych se zamilovala a on se pak mohl bavit tím, že mám zlomené srdce. Odpověděl mi se slzami v očích, že tohle si myslet nesmím. Přísahal, že si ještě nikdy nezačal nic s někým z návštěvnic cirkusu. Ostatní z cirkusu mi to potvrdili a hájili ho. Znovu jsem žadonila o kontakt. Nedal. Než odjel, dal mi pusu do vlasů a pošeptal, že mě miluje.
Jsem úplně zničená. Nevím, co dál. Můj muž je teď pro mě jako cizí. Chci vedle sebe JEHO!
Byla jsem snad opravdu jen pro pobavení? Kdyby ano, proč nechtěl sex? Proč ho tak moc odmítal? Proč mluvil o tom, že mám pro něj hlubší význam, ale pak mi řekl, že ho mám vymazat se svýho života a uchovat si jen hezké vzpomínky? Jediné, co mi zůstalo, je jedna jeho fotka, vím jeho jméno, vím věk (je o 4 roky mladší než já, já 26 on 22) a mám FCB celého cirkusu. Ten jsem si vyhledala sama, protože během představení o něm několikrát mluvili. Jenže mám ho kontaktovat tímto způsobem? Má to cenu, když o tu další komunikaci zjevně nestál? Navíc zprávy na jejich FB určitě nevyzvedává on a bůh ví, jestli by se k němu vůbec dostala. Mám šílené nutkání tam napsat buď tu zprávu nebo na zeď, ale rozum mi brání. On o to nestojí. Ale proč? Odpovědi na desítky mých otázek asi nenajdu
Napadly mě už možnosti, že se bál skutečného vztahu se starší ženou. Nebo že by mu vadily moje děti, ale to jsem nakonec zavrhla, protože se sám ptal, jestli je tam nechci ještě přivést a navíc u nich v cirkusu se to drobotinou jen hemžilo. Nebo se bál, že já bych neustála kočovný život a utekla mu? Já to prostě nechápu 
Jsem také celá zmatená. Nepochopím, proč mi nechtěl dát žádný kontakt na sebe