Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mirka Dušínová První miminko jsem moc chtěla. Já i manžel a trvalo několik let, než se zdařilo. Pak nějak divně fungovaly hormony a já chytla paniku, že nechci. Trápila jsem sebe i manžela pěkně hloupými řečmi.
Po narození dcerky to žádný příval emocí nebyl, ale to přičítám úplně pitomé poporodní péči v porodnici. Dril a buzerace, uklízečka měla pomalu větší slovo jak doktor. Postupem času se láska k dceři tak nakumulovala až propukla na plno, že jsem nikdy nelitovala, že ji máme.
Na druhé jsem se nechala přemlouvat, protože dcera je pro mě dostačující zdroj mateřské energie a neměla jsem proto potřebu. Už jen ten bezvadně zajetý systém.
No, miminko má aktuálně 22 dní, celá domácnost vzhůru nohama. V porodnici opět katastrofa, nicméně jsem si jistá, že nelituji.
To, jak se vše bude vyvíjet se snažím ovlivnit péčí o obě děti. Starší už teď říká, že se o nás ve stáří postará, když se tak krásně staráme o ni a její sestru
Hlídání téměř 0, ale nevadí, naučili jsme se žít hodně sami pro sebe. A to nás hodně naučilo ![]()
@Tarjei píše:
No lituju, ze jsem nevedela, jaky nesu geny a ze tri deti je jen jedno ok…byt zdrave vsechny, nelitovala bych vubec
A jaké neseš geny a jak jsi se to dozvěděla, že je chyba u tebe?
@Samantha9 mame v rodine autismus. Muj deda byl aspergr. Moje mama nejspis taky. Ja mam ze tri jedno dite tezkyho autistu retardovanyho a druhy dite ma dysfazii. Moje segra ma jedno dite aspergra s adhd a druhy ma taky nakej problem.
@Tarjei píše:
@Samantha9 mame v rodine autismus. Muj deda byl aspergr. Moje mama nejspis taky. Ja mam ze tri jedno dite tezkyho autistu retardovanyho a druhy dite ma dysfazii. Moje segra ma jedno dite aspergra s adhd a druhy ma taky nakej problem.
Až budu doma zase někdy fňukat, tak si naliskám (nafackuju). Mateřství je to nejkrásnější v životě, ale zároveň ta nejtěžší role a ty ji máš sakra těžkou
![]()
Nelituji, touzila jsem po trech a vim, ze by mi vzdycky to treti chybelo. ALE zretelne vidim, ze se dvema by bylo vyrazne mene prace a mene vychovnych problemu. Samozrejme analogicky s jednim uplna pohoda. Je to takovy veget, kdykoli se podari kterekoli z nich nekam realokovat.
@MeloryNox já vím, že dělená láska je v tomhle případě děsný termín, není to jak když si někdo udržuje dva partnery. Když byl prcek ještě menší, měla jsem prostě pocit, že když si pořídím druhé dítě, strašně ho tím zradím, protože už nebudu věnovat veškerou pozornost jemu, bude se cítit odstrčený. Teď spíš řeším, jestli to opravdu zvládnu - sama jsem benjamínek rodiny (mám dvě výrazně starší sestry) a nikdy jsem nebyla zvyklá se o někoho starat, ani o manžela…(max o papoušky, ale to sem nepatří
). Prostě se vždy spíš vše točilo kolem mě a tak nějak se stalo, že mám i problém se zodpovědností. Trvalo mi děsně dlouho než jsem se k tomuhle životnímu kroku odhodlala
a jsem ráda, neskutečně…sice mi dává malej občas na frak, ale je s ním už i kopec zábavy. je mi taky jasný, že časem může přijít s dotazem, proč nemá bášku nebo séglu…takže si to všechno potřebuju uspořádat v hlavě (nechci být vůči svým chlapům
nějak sobecká) a uvidí se. Každopádně mi je už 34, takže větší věkový odstup mezi dětmi asi nebude…buď do toho půjdu někdy příští rok a nebo už vůbec ![]()
@Avrun píše:
@Ter85 ahojjá tohle obdivuju
osobně jsem max pro dvě a to hlavně i z finančních důvodů.
Ahoj, diky.
Nam to finance dovoluji, tak proc nemit vic deti. ![]()
@Samantha9 no kazdej potrebujem nekdy vedet, ze to nekdo ma tezsi, no
… Prave ze mi docvakly ty podivnosti u pribuznejch az kdyz vylezl autismus u syna. Konzultovala jsem to s odbornici na autismus a potvrdila co jsem si myslela. Navic muj manzel je taky lehkej kandidat na aspika a jeho otec total sociopat nebo co, my jsme autika proste vyslechtili ![]()
A ze ma segra taky problemy u deti, to uz by fakt nevypada jako nahoda.
Desne me sejri kdyz vidim nekde matku jak za nejakou drobnost peskovat dite. To je muj neuralgickej bodik krapet ![]()
@Ter85 my vyloženě nedřeme bídu s nouzí, ale extra si vyskakovat taky nemůžem. Dvě děti mi přijdou takové adekvátní
a kdy se chystáš na čtvrťátko?
když to nejmladší je jak náš synek, tak mě to zajímá
už si nejsem jistá, musela bych lovit ve skupině, ale jsi víckrát po cs?
@Samantha9 nejstarsimu synovi bezne rikam, at si rozmysli mit deti, ptz kdovico nese…nevim jestli je to vychovny ale chci aby to vedel.
Třeba nechápu znám… a ti finance mají, mají jedno dítko a nechcou další jen kvuli pohodlnosti, neměla by čas na nechty, posilovnu a musela by sedět doma.To je upřímnost teda.
Já co zustala sama ve třiceti už bez rodiču, sestra mi umřela jak jsem byla malá v životě jedináčka i když nemáme velký přepych k čemu hlavně že mám děti co potřebuji mají, věci nové na netu za směšnou cenu se koupí a nechty a čas na sebe k životu nepotřebuju raději ho strávim s dětmi.
@Tarjei to si taky říkám. jako chápu, že každá máme občas nervy na pochodu, ale často je ta hysterie úplně zbytečná. Nedávno jsme byli u mužových známých na návštěvě. Maj 6ti letý dvojky a k nim ještě 4letou…no a ta skákala u sousedů na trampolíně a nějak se stalo, že se při tom pokadila. jako stane se, no…určitě to neudělala schválně…no a dostala pěknej céres
alw těžko říct, jak sama budu reagovat, až bude syn trochu chápavější bytost ![]()
Kdy jste přišli na autismus? A jak se to projevovalo v batolecím věku, šlo to nějak vytušit? Co třeba zvukové projevy a chování vůbec? ![]()
@Tarjei z jinych diskuzi znam tvuj pribeh, mas muj obdiv. A presne jak rikas, clovek potrebuje vedet, ze je na tom nekdo hur. Ja po porodu silela, hodne mi pomahal dokument Patercata, ktery zrovna bezel, a ja si riksla, ze mohlo byt hur. Tobe preji mnoho sil, fyzickych a predevsim psychickych.
K tematu - prvni tri mesice po porodu deprese a ac se to priznava tezko, laska k miminku nikde, litovala jsem. Starala jsem se do umoru a stejne stale plakal. Z toho jsem byla taky na mrtvici. Pak psychika v normalu, prisla laska a je to dobre. I kdyz fnuka jeste dnes. Dlouho jsem nechtela slyset o druhem a jsem tehotna, nejak se to zlomilo. Bojim se, co bude. Ten zacatek byl obdobim temna. Ale vim, ze se to prehoupne a bude dobre ![]()
@malytlustyhroch píše:
Zkus se sverit obvodakovi nebo i psychiatrovi - muze bejt lip. Nevidela bych jako problem, ze se netesis na dite, jak psaly holky, to je „v norme“. Ale, jestli furt places, jak si zminovala + tohle… Pro telo i mozek je to tehu narocny - menej se hladiny hormonu i vztahova situace a kazdy tehu je jiny, nekdo to ma horsi a je mu takhle spatne. Pozadej o pomoc - promluvit si, zmenit rezim, nebo brat leky muze pomoct a bejt lip. A zacatek vztahu s ditem pak muze byt snazsi. Drzim palce.
Mozna opravdu zajdu za doktorem. Pridaly se mi do toho jeste uzkosti a strach nevim proc to mam… dekuju..
@Avrun miminko planovane nebylo ale v prubehu tehotenstvi jsem se tesila ale od druheho trimestru mam cim dal horsi stavy, uz se netesim a nemam pozitivni pocity snad je to opravdu hormonama a zlepsi se to po porodu..