Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Litujete, že máte děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.6.17 22:23
@Mirka Dušínová píše:
Ale to je tvoje domněnka, že na to mám jasné stanovisko, které podle mě z úvodního příspěvku vůbec nevylívá…ano nechápu to (že si někdo pořídí víc dětí a pak lituje) ale nechápat, neznamená odsoudit a právě jsem (a vzniklo to na základě jiné diskuze) chtěla pochopit jak toto může vzniknout…
Z úvodního ne, z toho následného (20:23…nemám nic proti lidem, kteří se rozhodnou nemít děti, mám něco proti lidem, co litují že je mají). Ale třeba jsem to jen špatně pochopila.
Příspěvek upraven 10.06.17 v 22:27
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:26
@Anonymní píše:
Když dítěti dáš lásku a vše, co je ve tvých silách a možnostech a ono tě na stáří odkopne jak prašivého psa, pak ano lituji, že jsem přivedla na svět toto dítě.
Jo, je fakt, že člověk nikdy neví, jak to bude za 20, 30 či víc let.
Mám děti malé, ale to starší mi dává občas zabra. Taky si občas říkám, že člověk se honí a snaží jak blbec, dělá to nejlepší dle svého vědomí a svědomí, a Ti malý hajzlíci si toho ale vůůůbec neváží a kdo ví, jestli si to jednou třeba uvědomí a my se jako rodiče někdy dočkáme nějakého docenění a uznání.
A to máme jejich pubertu teprve před sebou, to se teprve asi dozvím věcí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:29
@Svistice já myslím, že tohle je tak trochu součástí generačního dluhu. Možná to docení až s vlastními potomky, ale takhle malé těžko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:30
@Anonymní píše:
Věř tomu, že vše bylo OK, hodně jsme si rozuměli, pak se v dospělosti v dítku něco zlomilo a chová se opravdu hnusně, proč to nevím. Nevídám ani vnoučata.
To mě mrzí…já mám ve svém okolí naopak případy, že přestože rodiče nadělali dle mého soudu fakt hodně chyb, děcka se na ně nevyprdly..ale člověk nikdy neví…ale takhle přece nejde přemýšlet, to bychom mohli rovnou zavřít krám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:31
@jenny.fields píše:
Více či méně svobodné rozhodnutí to je, ale minimálně u prvního dítěte člověk netuší, do čeho jde a někdy je to prostě moc náročné.
To souhlasím, já měla dcerku dost náročnou, to pak chápu, že žena zůstane jen u jednoho. Ale litovat by neměla. Jednou do toho jdu a musim počítat se vším. Já se nedala a u druhého prcka spoustu věcí neřešila a oba jsme byli víc v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.6.17 22:33
Obcas, kdyz je to moc tezke a uz nevim jak dal, tak ano lituji. Ale to je chvilkova zalezitost.
Me syn zachranil, bez nej bych uz tu nebyla.
- Citovat
- Upravit
10.6.17 22:34
@Mirka Dušínová píše:
Máme to stejně, babičky moc nefungují z různých důvodů…o prázdninách budeme veškeré hlídání platit, protože už jsem čerstvě v práci…náš soukromý život je na úkor spánku a přesto nelitujem
Máme to velmi podobně (když si vybavím nedávnou diskuzi s tchýní na téma prázdniny/dovolená, tak mě opět chytá depka). 
To je to, čím mi to rodičovství čas od času malinko „hořkne“ - že prostě s manželem musíme jet na 100% jako rodič non-stop, my jsme v podstatě až na posledním místě. Takže už za sebou mám nějaké přechozené nemoci (které s ene moc dobře odrazili na mém celkovém zdravotním stavu), minimální čas na nějakou psychohygienu v rámci koníčků, velmi osekaný partnerský život… Samozřejmě vím, že si můžu lízat všech deset, že jsou děti zdravé a mají kompletní a domnívám se, že velmi dobře fungující rodinu. Ale přeci jen občas, když se to sejde, tak člověk vyhlíží to světlo na konci tunelu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:39
@Svistice píše:
Máme to velmi podobně (když si vybavím nedávnou diskuzi s tchýní na téma prázdniny/dovolená, tak mě opět chytá depka).
To je to, čím mi to rodičovství čas od času malinko „hořkne“ - že prostě s manželem musíme jet na 100% jako rodič non-stop, my jsme v podstatě až na posledním místě. Takže už za sebou mám nějaké přechozené nemoci (které s ene moc dobře odrazili na mém celkovém zdravotním stavu), minimální čas na nějakou psychohygienu v rámci koníčků, velmi osekaný partnerský život… Samozřejmě vím, že si můžu lízat všech deset, že jsou děti zdravé a mají kompletní a domnívám se, že velmi dobře fungující rodinu. Ale přeci jen občas, když se to sejde, tak člověk vyhlíží to světlo na konci tunelu.
Tak to si můžeme podat ruce a odebrat se k obvodnímu psychiatrovi 
Já přechodila nějakou angínku, udělala státnice a rupšup ani jsem se nerozkoukala a už jsem v práci 
ne není to prdel, náš romantický život i ten osobní, kdy má člověk čas sám pro sebe je těžce dosažitelný… 
dneska vzal děti pryč a tak mám chvíli čas sedět na netu, jinak to moc neexistuje… jinak to doháníme večer na úkor spánku, ale stejně bych ty dvě hnidy nikomu nedala ani za milion 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:42
@Mirka Dušínová hnidy Se tu rehtam nahlas. Dve z mych trech hnid uz chrapou nastesti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:48
@Tarjei Tak to ti přeju chlap to nesnáší, když jim říkám hnidy, ale mně tak říkala babička a pro mě to je něžné oslovení i takové nomen omen…jen tak se jich nezbavíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:51
@Amelie30 To, zda něčeho lituješ, přece vůbec nesouvisí se svobodou rozhodnutí. Naopak. To, kde svoboda rozhodování nebyla, je asi jediná situace, kdy se litovat nedá. To přijmeš jako jedinou možnost bez jiné varianty, takže i bez litování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 22:52
@Mirka Dušínová ja mam moc rada takhle pouzivany drsny slova…je to proste dobry.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.17 23:41
@Mirka Dušínová Tak já chápu, že se může stát, že až po porodu/pár letech žena zjistí, že daný počet dětí je nad její možnosti. Tak pak může litovat, že neměla jen dvě/tři… Nebo nastanou jiné okolnosti, které ji k tomu přivedou -nemoc, péče o staršího rodiče/prarodiče, partnerská krize atd.
Jinak já nelituji vůbec, mít tři děti je sice náročné, ale na druhou stranu úžasné a naplňující. Naši kluci mají krásný vztah a jsou na sobě závislí, snad jim to vydrží. Neměnila bych ani věk, začala jsem s dětmi tak akorát na to, abych stihla tři .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.17 00:12
@bramburka81 což je kolik roků? já mám pocit, že třetí s tím, že chci na chvíli do práce už nestíhám…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.17 00:21
@Avrun píše:
@zudina A mimčo jsi plánovala nebo přišlo nečekaně? Zkus na to nemyslet, ono to přijde pak někdy po porodu. Já si teda vztah k synovi vytvořila už během těhotenství, ale pak mě to pro změnu semlelo po porodu (akutní cs, syn zdravotní potíže, první týden jsme spolu moc nebyli…resp. jen jsem na něj mohla koukat)…bojovala jsem o kojení, byl to stres a já se o něj sice bála, cítila jsem, že ho mám ráda, ale rozhodně to nebyla ta obrovská a dechberoucí láska na první pohled, o které se dneska tak hodně mluvízamilovala jsem se do něj až o několik týdnů později
A k dotazu - já rozhodně nelituji. Max toho, že jsem se nerozhoupala o pár let dřív…teď jen řeším, zda se pustit časem do sourozence. Přiznám se, že mi péče o jedno dává dost zabrat a nějak si neumím tu dělenou lásku představit
Příspěvek upraven 10.06.17 v 21:54
Není to „dělená láska“. Srdce ti s dalším dítětem povyroste Tak to vnímám já. Mít druhé dítě bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v životě. Stejně jako mít první. Vždycky jsem chtěla dvě. Jsou od sebe 2,5 roku. Terce je 6, Michalovi 3,5. Jsou neskutečný parťáci. Samostatný. Vyhrají si spolu hodně. Mám teď faaakt pohodu. Na podzim mi končí rodičák a s ním i pohoda. Do práce se těším. Ale ten kolotoč (školka - škola - práce - a zpět) mě moc netěší. Je to určitě o zvyku.
Kdyby bylo víc plusů než mínusů (3. SC, byt 2+1, finance, dlouhá pauza v zaměstnání, vlastní pohodlí…), brala bych další prtě. Určitě nelituju. Rodinný život mě naplňuje. Rodina je u mě i u muže na prvním místě.
Osobně moc nechápu jako důvod k tomu nemít druhý dítě, že by první dítě bylo o něco ochuzený. Naopak si myslím, že dítě bez sourozence je hodně ochuzený. Když jsou dva, dávají si vzájemně tolik pozornosti, že jí od nás vyžadují daleko méně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
