.Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Litujete, že máte děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.6.17 08:16
@zudina pokud je to takhle vyhrocené, určitě se bez odborné pomoci netrap 
může to být jen způsobeno hormony a přechodným stavem, ale i tak. Kamarádka měla dlouhodobé psychosomatické problémy a když otěhotněla, léky brala dál. Asi ne úplně ty stejné, ale nějakou medikaci prostě měla. Takže se neboj a řekni si o pomoc. Uvidíš, bude to dobré a určitě se to zlomí. Nedej na to, co ti kde kdo tlačí - že tu lásku musíš cítit už teď, a že se hned po porodu zamiluješ ještě víc. Někomu to prostě trvá. Důležité je, abys byla ty sama se sebou v pohodě a pak to přijde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.17 08:22
@Avrun no ja mam tyhle veci hodne posunuty. A sakra si vybiram, kdy se rozcilit. Vlastne me nastve jen zamerne ublizovani druhym, nejmladsi miva tendence zlobit kocku nebo morcata, tak to jsem pak zla.
Jinak veci resim v klidu, zrovna posrany dite by me vubec nerozhodilo. Stalo se, spravime, jedeme dal.
Okolo druhyho roku neslysel na jmeno, utikal, radil si dudliky a vubec si zvlastne hral. Kvuli blbinam desny amoky. Ve trech uz bylo jasny, ze se ritime do pruseru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.17 08:30
@Avrun píše:
@Ter85 my vyloženě nedřeme bídu s nouzí, ale extra si vyskakovat taky nemůžem. Dvě děti mi přijdou takové adekvátnía kdy se chystáš na čtvrťátko?
když to nejmladší je jak náš synek, tak mě to zajímá
už si nejsem jistá, musela bych lovit ve skupině, ale jsi víckrát po cs?
Chteli bychom pristi rok, po konzultaci a kontrole, nam dali zelenou. Bude to uz opravdu posledni, vic CS uz ne, zila jsem v domneni, ze 3 jsou max a doktori mi jeste jeden povolili. Ano, mame stejne stare kluky. Radi bychom pristi rok privitali ctvrte do rodiny, kdyz se tedy zadari. Mame deti po 2 letech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.17 08:49
@Mirka Dušínová Prvního jsem měla v 26 a posledního v 32 letech. Šlo by to samozřejmě i později, ale jsem ráda, že to bylo jak to bylo. Původně jsem taky chtěla na nějakou dobu do práce a třetí až později, ale pak jsem se rozhodla pro kratší věkový rozdíl. Nicméně já jsem pracovala na všech RD na malý úvazek, takže z oboru jsem nevypadla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.17 08:58
@Pudloslava píše:
Nelituji, touzila jsem po trech a vim, ze by mi vzdycky to treti chybelo. ALE zretelne vidim, ze se dvema by bylo vyrazne mene prace a mene vychovnych problemu. Samozrejme analogicky s jednim uplna pohoda. Je to takovy veget, kdykoli se podari kterekoli z nich nekam realokovat.
Přesně tak to je. Když máme jen dva, je to pohoda, s jedním už to tak jednoduché není, chybí mu sourozenec na hraní. Organizačně taky náročnější, kroužky volíme tak, abychom to časově zvládli a nezbláznili se z toho. Taky je mi jasné, že za pár let ze mě bude doma jen kuchařka, mám žravé děti…
Ale zase vidím jiná pozitiva, tři jsou více než dva, ví, že se musí dělit, pomáhat si navzájem, jsou samostatní oproti vrstevníkům, ti mladší se učí od staršího atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.17 09:19
@Anonymní píše:
Lituji jen toho, že jsem byla kráva pitomá a nestudovala před dětmi.Teď se čtyřmi dětmi, plným úvazkem, domácností a vším okolo je to prostě fičák. Ale už „jen“ rok.
)
M.
Mám to podobně, ale kdybych studovala dřív, tak nemám tolik dětí. Teď mám taky čtyři, pátý přírůstek se narodí na podzim. S prvním dvěma dětmi jsem byla jen doma, ale potom jsem začala studovat, nejprve různá jednosemestrální až dvousemestrální pedagogická minima(už mám volný čas, asistenta pedagogika a ještě se v budoucnu chystám na chůvu do předškolního zařízení).Teď jsem se dostala na specku(VŠ),tak se do toho vrhnu(první rok s individuálním plánem, uvažuji o rozložení ročníku).
Po maturitě jsem dva roky pracovala v sociální sféře. Hodně lidí zvenčí nechápe, na co pořád něco studuji, když chceme tolik dětí a chci s nimi být doma co nejdéle a věnovat se jim a nijak se tím netajím. Mám dva hlavní důvody, jednak v budoucnu potřebuji práci, kde budou volné víkendy a prázdniny, hlídání nemáme. A také další důvod, i když nás teď muž v pohodě uživí, nemusí to tak být věčně. Se zdravím a v dnešní době ani se zaměstnáním to nemá nikdo jisté. Nikdy nevíme, co se může stát. I když mám jen minimální praxi, chci mít v kapse nějaké vzdělání, nějaký ten potenciál. I když to stojí čas, peníze(protože studuji s dětmi a kupuji si kompletní skripta a vypracované otázky).
Naštěstí jsem zatím na RD a jsem pánem svého času, doufám, že než skončí poslední RD, budu to mít hotové, protože nejsem noční typ, studovat a psát práce po bych psychicky nedala a také nemám perfektní zdravotní stav. Učím se brzy ráno, když ještě všichni spí a práce píšu dopoledne, když jsou starší děti ve škole. Skripta si beru všude, i na hřiště, když vím, že budu mít chvilku klid Četla jsem si je a budu zase číst u kojení
Trochu mě mrzí, že jsem se do toho nepustila dřív, už jsem to mohla mít dávno hotové, ale když byly doma jen malé děti, byl to daleko větší šrumec než teď, když už mám i větší děti, které mají své povinnosti(drobný úklid) a někdy zabaví mladší děti.
Taky jsem za děti šťastná a vše je, jak mělo být Tím pátým téměř jistě končíme. Ani jeden nemládneme.
Prosím anonym z důvodu čerstvých informací o přijetí na školu a těhotenství. Kdyby byl problém, smazat. Díky.
- Citovat
- Upravit
11.6.17 10:16
Dítě s řasnatcem
Já nelituji, že jsem si pořídila dítě, jen lituji, že jsem si ho pořídila s řasnatcem. Mrzí mě to, protože o kluka nejeví zájem, neplatí alimenty a celkově se jako otec vůbec nechová, je to prostě typický řasnatec. Ale to jsem si uvědomila už v těhotenství, kdy mě zpočátku posílal na potrat, později, když už jsem měla břicho, vyhrožoval, že to dítě že mě vymlátí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.17 20:35
@Tarjei jo, já jsem si taky myslela (jako ostatní), že se píše o nějakém živočichovi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.17 07:44
@Avrun píše:
@MeloryNox já vím, že dělená láska je v tomhle případě děsný termín, není to jak když si někdo udržuje dva partnery. Když byl prcek ještě menší, měla jsem prostě pocit, že když si pořídím druhé dítě, strašně ho tím zradím, protože už nebudu věnovat veškerou pozornost jemu, bude se cítit odstrčený. Teď spíš řeším, jestli to opravdu zvládnu - sama jsem benjamínek rodiny (mám dvě výrazně starší sestry) a nikdy jsem nebyla zvyklá se o někoho starat, ani o manžela…(max o papoušky, ale to sem nepatřía jsem ráda, neskutečně…sice mi dává malej občas na frak, ale je s ním už i kopec zábavy. je mi taky jasný, že časem může přijít s dotazem, proč nemá bášku nebo séglu…takže si to všechno potřebuju uspořádat v hlavě (nechci být vůči svým chlapům
A co se na to podívat z jiný strany? Mít jako jedináček veškerou péči a pozornost jen pro sebe, budu jí chtít v životě po všech (po partnerovi, od přátel, kolegů…) To je nasazený příklad. Tak ať mě nikdo nebere za slovo. Sourozenec dá něco, co rodič nedokáže (z psychologického hlediska.) Jiný druh komunikace a zábavy. TO, co děti spolu vymyslí, to my nedokážeme Je to sranda. Pokud zvládáš jedno dítě, nevidím problém v druhým. Každý má obavy z příchodu druhého, třetího… A pak zjistíš, že se všechno vyvine přirozeně samo a řekneš si, že obavy byly zbytečný.
Příspěvek upraven 12.06.17 v 07:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
