Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Má tchýně nárok na svá vnoučata?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Padme93
25.10.16 13:00
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.10.16 13:18
@Padme93 To je vcelku bezpředmětné, to se urazí ještě víc, ona je tak hrozně protivná a nadutá, že se jí radši vyhýbám a neřeším to…ale pak jsem zjistila, že manželovi to taky vadí a když se jí zeptá, co se děje, vysype ze sebe nějaké podivné křivdy, o nichž 1) já ani nevím, že by se staly, a které 2) ani za křivdu nepovažuji (děti běhají bez bačkor, což s nimi pořád řeším, ať se obují, ale podle prarodičů na to jistě umřou…)… to je důvod uraženosti - není jim dost nasloucháno a projevována úcta. Děti jsou živé, veselé, temperamentní - ale měly by být úplně jiné, což jaksi nemám potřebu oblivňovat. Proto ten pocit, že jsou mimo a nejsou ve stavu, aby se o ně dobře postarali.
- Citovat
- Upravit
Padme93
25.10.16 13:21
Tím spíš bych s ní jednala na rovinu. Pokud jí vyhovíte nebo to přejdete, bude taková neustále.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.10.16 13:25
@Padme93 Právě že když s ní jednáme na rovinu, vytáhne 10 let staré věci, o nichž vůbec nevím, že se měly stát…vytáhnou, že si kvůli mne někde zlomila její sestra žebro, když dobíhala vlak, kam jsem jí údajně pozdě přivezla (vůbec o tom nevím, minule zase prý dostali zánět dutin, že tam čekali či co… nikdy to neřeknou hned, ale až když se jim to hodí!)… tahají se věci, jimž se nemůžeme bránit, protože jsou tak strašně dávno… a roztáčí se podivná spirála…jak chceš řešit něco, co je tak staré a stojí jim za to, to tahat, když to neřekli hned. Ani některým těm věcem nevěřím, nebo byly možná jinak, ale nepamatuji se. Právě že tu nefunguje žádná normální komunikace, žádná logika…a navíc ta zášť, že když se dětem nic nestalo doteď, v budoucnu určitě. To mne trochu děsí…
- Citovat
- Upravit
25.10.16 13:25
@Anonymní píše:
Když už pominu, že nám předhazuje, co jsme jí údajně měli napáchat před dlouhou dobou ( třeba jsem jim nenabídla jídlo před 6 lety, když u nás byli - vůbec si nepamatuji atp.), zarazilo mne, že mezi hromadou výčitek
to je snad nejaka diagnoza! moje thyne mi po 7 letech, kdy jsem si myslela, ze mame dobry vztah, vyčetla že jsem ji před 7lety neprisla navštívit domu, když byla po operaci 
vyplývá mi z toho akorát sedmiletá přetvářka z její strany.
radu nemam, snad jen omezit kontakty na minimum 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.10.16 13:30
Tak já přispěju taky trochou vody do mlýna. Jsem již také babička a zároveň tedy tchýňka. S mou tchýní moc nevyházím, je to delší historie, ale vždy mě jen napadala, že jsem si vzala manžela pro peníze(přišel s igelitkou a já byt..).Jsme spolu již 26 let a stále spolu nevycházíme. Moje dvě děti, od syna mám 5ti měsíčního vnoučka není jejím vnukem a říká jí teto. Přitom ho zná 26 let, od jeho 2 let. Dcera jí moc také nebere, protože hádkám a nepříjemnostem kvůli ní byla mnohokrát přítomna. Moje mamka je zase povahy, že na mě stále vidí, že jsem mé dvě děti vychovala špatně, a vlastně dělám úplně vše špatně od snad svého narození. Jen příklad..vracím jí kyblíčky a různé nádoby ze zahrady, ona je popadne a ihne! je začne přerovnávat, že vlastně ani to neumím..Tak to je jen na úvod, že vlastně jsem si řekla, že taková tchýně nikdy nebudu.Se snachou vycházíme úplně peerfektně, nikdy jim do ničeho nemluvím, pokud se zeptá o radu a ptá se 
tak ráda odpovím. Tykáme si a vztha je myslím na supr úrovni. No a nakonec se stalo to, že mi snacha říká, jak má mamka, vlastně prababička když jsou u ní na návštěvě mě pomlouvá, at si pořádně zapřáhne svého manžela(mého syna) že já!! jsem ho pořádně k tomu nevychovala, že vlastně ani můj manžel doma nepomáhá 
. A to pracuje v zahraničí…takže není doma..Snacha toto vůbec nemůže pochopit, že me moje mamka vlastně pomlouvá. No a nevlastní prababička - tedy moje tchýně - ta začlaa snachu pomlouvat, že jí nepučuje malého, ale že se jí to vůbec vlastně netýká, protože to není její pravý vnuk.!!Připadáme si se snachou a dcerou jako v blázinci. Takže vztahy jsou fakt různé..
- Citovat
- Upravit
25.10.16 13:31
@Anonymní píše:
@Padme93 Právě že když s ní jednáme na rovinu, vytáhne 10 let staré věci, o nichž vůbec nevím, že se měly stát…vytáhnou, že si kvůli mne někde zlomila její sestra žebro, když dobíhala vlak, kam jsem jí údajně pozdě přivezla (vůbec o tom nevím, minule zase prý dostali zánět dutin, že tam čekali či co… nikdy to neřeknou hned, ale až když se jim to hodí!)… tahají se věci, jimž se nemůžeme bránit, protože jsou tak strašně dávno… a roztáčí se podivná spirála…jak chceš řešit něco, co je tak staré a stojí jim za to, to tahat, když to neřekli hned. Ani některým těm věcem nevěřím, nebo byly možná jinak, ale nepamatuji se. Právě že tu nefunguje žádná normální komunikace, žádná logika…a navíc ta zášť, že když se dětem nic nestalo doteď, v budoucnu určitě. To mne trochu děsí…
No moc neporadím, až na ty staré výčitky mám něco podobného. Neumím se postarat o děti, děti jsou špatně oblečné - moc, málo, hrozně apod. Z mála obleční určitě budou nemocní - zatím nikdy nebyly, narozdíl od toho, když byly hodně obleční. Jediné co mohu poradit je, zbytečně se nazaplítat do diskuzí, manžel by se měl snažit být nad věcí, vím, někdy to nejde, ale aby ho nenaštvaly. O to se vždy snaží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Padme93
25.10.16 13:32
@Anonymní píše:
@Padme93 Právě že když s ní jednáme na rovinu, vytáhne 10 let staré věci, o nichž vůbec nevím, že se měly stát…vytáhnou, že si kvůli mne někde zlomila její sestra žebro, když dobíhala vlak, kam jsem jí údajně pozdě přivezla (vůbec o tom nevím, minule zase prý dostali zánět dutin, že tam čekali či co… nikdy to neřeknou hned, ale až když se jim to hodí!)… tahají se věci, jimž se nemůžeme bránit, protože jsou tak strašně dávno… a roztáčí se podivná spirála…jak chceš řešit něco, co je tak staré a stojí jim za to, to tahat, když to neřekli hned. Ani některým těm věcem nevěřím, nebo byly možná jinak, ale nepamatuji se. Právě že tu nefunguje žádná normální komunikace, žádná logika…a navíc ta zášť, že když se dětem nic nestalo doteď, v budoucnu určitě. To mne trochu děsí…
A tak jí utněte, ne? „nebudu se s váma bavit o xlet starých záležitostech, je to hloupé. Pokud nic víc říct nechcete, tak nachledanou“.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.10.16 13:45
Anonymní M.
Ahoj, z důvodu osobní věci, anonym. U nás je třeba situace s tchýní taková, že má dvě vnoučata, z toho mladší viděla jen jednou jako miminko. Vůbec se neozvou, popřejí k narozeninám, k Vánocům jen SMSkou. Jezdili jsme často, oni k nám. vůbec, prý je to daleko a pořád výmluvy. Mě moc rádi asi nemají, aspoň podle toho, jak občas ryli do muže, že se doma flákám a muž kolem mě kmitá a vaří, peče, smaží… Kde to vzali, nevím, asi usuzujou z toho, že si muž, když něco třeba upeče a povede se mu to (rád dělá různé kulinářské experimenty), dá to na Facebook…
Momentálně jsme ve fázi, že čekáme, kdy se nám ozvou (muž pořád volal, oni nikdy), tak se už naštval a povídá, že počkáme, až se teď ozvou oni. No, čekáme už druhý rok, když pominu ty přání k svátkům a narozkám… 
Tchýni respektuju jako matku muže, kterého miluju, ale že díky jejímu přístupu bere mým dětem jedny prarodiče, to mě dost mrzí a štve, ale dělat se s tím asi nic moc nedá, když z jejich strany o děti není vlastně žádný zájem.
- Citovat
- Upravit
25.10.16 13:54
@Anonymní píše:
Tak já přispěju taky trochou vody do mlýna. Jsem již také babička a zároveň tedy tchýňka. S mou tchýní moc nevyházím, je to delší historie, ale vždy mě jen napadala, že jsem si vzala manžela pro peníze(přišel s igelitkou a já byt..).Jsme spolu již 26 let a stále spolu nevycházíme. Moje dvě děti, od syna mám 5ti měsíčního vnoučka není jejím vnukem a říká jí teto. Přitom ho zná 26 let, od jeho 2 let. Dcera jí moc také nebere, protože hádkám a nepříjemnostem kvůli ní byla mnohokrát přítomna. Moje mamka je zase povahy, že na mě stále vidí, že jsem mé dvě děti vychovala špatně, a vlastně dělám úplně vše špatně od snad svého narození. Jen příklad..vracím jí kyblíčky a různé nádoby ze zahrady, ona je popadne a ihne! je začne přerovnávat, že vlastně ani to neumím..Tak to je jen na úvod, že vlastně jsem si řekla, že taková tchýně nikdy nebudu.Se snachou vycházíme úplně peerfektně, nikdy jim do ničeho nemluvím, pokud se zeptá o radu a ptá se
Ahoj, anonymní, trochu se v tom vidím, muž mě živí a vzala jsem si ho pro prachy (taky přišel s taškou do mého bytu, měla jsem našetřeno od rodičů, on nic…) akorát mě děsí, že to může trvat takové řeči tak dlouho… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.10.16 13:58
@Mmmanka no já už se toho asi nezbavím, takže jsem to začala řešit tak, že ji vidím pouze když je manžel doma, on ji vždy usměrní. Pokud ji ale vidíme s dcerou a manža není doma, tak to je tragédie a už se nic nezmění. A to si od nás ještě odnese normálně v nádobkách jídlo, buchtu domů..jo a dříve to byla perlička..odnesla si to od nás (podotýkám ten den uvařené) a ona pak volala manželovi, co jsem jíto dala, že vše musela vyhodit, protože to bylo zkažené..tak to byl vrchol..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.10.16 13:59
@surikataXY @Padme93 No ona naštěstí tyhle věci netahá na mně, já bych ji hned usadila, že se o takových věcech bavit nebudu. Jen mě bere ta zloba, která v nich musí sedět tolik let…ona si vždy naplánovala, kdy si jaké dítě vezme…nechtěla jsem ji kazit radost, tak jsem ji vždy vyhověla, ale bohužel to teď utnu. nechtěla jsemm se dostat k tomu, že budu omezovat kontakty s dětmi, měla jsem za to, že e domluvíme, ale už jsem sama vynervovaná, co se dětem kdy stane a jakpak budou na koni, když na to tak vroucně číhají…
- Citovat
- Upravit
25.10.16 16:20
Nediskutovala bych. Už ne. Měla jsem to podobně. Pořád jsem se snažila držet zpět, protože přeci jen nějaká úcta k rodičům manžela tam byla. Ale ta zmizela na Vánoce minulého roku.
Manžel dělá v Německu a byla jsem jim dát jako dárek lístky na koncert skupiny, kterou mají rádi. Dala jsem je, tchyně si je odnesla do kuchyně, já stála v předsíni, tchán přišel s panákem slivovice, všechno v pohodě a jak jsem polkla, tak se do mě pustili. Že jejich syna nepodporuji, tchán že špatně vedu holku, že ji vůbec neznají /jejich představa byla, že jim ji budu vozit a strkat pod nos-oni za ní sami nedojeli, pouze když měli cestu, tak na 5 min pod balkonem nebo na pozvání na její narozeniny. Sami od sebe nikdy./, že jsme se s manželem nikdy neměli potkat… A já tak stála se spadlou bradou. Jak supy. Po chvíli jsem řekla, že tak tohle tedy ne a odešla. Chvilku jsem myslela, že se složím, ale po nějaké době se mi ulevilo neskutečným způsobem. Protože jsem pochopila, že i kdybych byla dokonalá, vždy si najdou něco, za co můžu, čím jsem vina.
Kdybych to měla shrnout, tak ta jejich „akce“ dva na jednu mi srovnala priority, dala mi víru, že nemusím mít špatné svědomí a že rozhodně není chyba jen a jen ve mě. A tím pro mě skončili.
Hlavně tchán celých deset let, co jsme s manželem spolu, do něj hustil, ať od nás odejde, že jsem naprosto nevhodná. A ten chodil domů naštvaný-mezi dvěma mlýnskými koly. No a když tchán umřel letos na jaře, tak jsem si myslela, že největší zlo pominulo a pozvala jsem tchýni /která se za celou dobu neozvala své vnučce/ na kafe s tím, že jí dcera chce ukázat vysvědčení. Přijela, pět min si povídala s malou a pak šla zase do mě. A jestli prosím tam nahoru o odpuštění, abych prosila.
COŽE??
Takže od konce června se opět neozvala a to jsem jí nic neřekla, jen jsem přestala mluvit. Jen odpovídala. A pouze jednou se manžela do telefonu ptala, kdy přijede, že tam má pro dceru něco. Mě nenapsala. Ani jí nepopřála k svátku-nic. Chlap tam jel a přivezl použité vodovky /hádám, že byly ještě po něm/ a zbytky barevných papírů.
Takže někteří lidé opravdu nestojí za to. Já z nich měla úzkosti, bála jsem se mluvit /abych něco neřekla špatně/ apod. Naštěstí jsem našla zpět svou hrdost a sílu se vzchopit. Je to můj život a pokud nerespektují základní věci, jednají se mnou jako s hadrem, potom nemají v mém životě místo. Dceři ani její babičce nebráním ve styku, ale bohužel z její strany není ani minimální snaha, takže může si říkat co chce, vymýšlet si co chce, pomlouvat mě jak chce. To je její problém a musí se tím poprat sama. Nejsem tu od toho, abych dělala rohožku a někdo si na mě léčil své problémy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.18 22:34
Prosím o radu
Dobrý den chtěla bych se zeptat jaké právo má má matka a její přítel na styk s vnoucaty? S přítelem mě dvě děti již spolu nežijeme ale dcery mám v péči já k otci jezdí na každý víkend tak to máme soudně dané. Má matka jejich babička ale vyžaduje každou druhou sobotu na celý den. Jenže mi si ne přejeme aby s dětmi trávili čas o samotě jelikož mě mami přítel jednou napadl a proto že prostě víkendy jsou u otce který by tím výrazně u trpěl. Má matka za dcerami jezdila sotva 2× do roka sotva jevila zájem. Jaký má tedy nárok na to uspět u soudu jelikož mi tim vyhrožuje a tvrdí že ji zakazují styk s dětmi přitom jsem ji řekla že tedy děti může vidět kdykoliv a nebo jednou za měsíc v neděli odpoledne za dohledu rodičů s tím tedy děkuji za odpověď Perkova
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Pokud by se tak chovala, tak jí to prostě řekni, ne? že tě mrzí její špatná nálada, ale nemusí jí kazit i ostatním a klidně může jít domů a přijít jindy.